Vláda chce znovu prodloužit nouzový stav o dalších 30 dní a žádá poslance o podporu. Jak jejich návrh vnímáte?
Vláda musí nejdříve řádně zdůvodnit, proč potřebuje zase zrovna třicet dní. Tím spíše, že existují různé hlasy, například vicepremiér Hamáček mluví jen o dvou týdnech. Navíc některé politické strany se nebrání onomu měsíci, jiné říkají, že skutečně maximálně čtrnáct dní. Názory zkrátka nejsou jednotné. Co je podstatné, že už při předcházející debatě, o kolik nebo jak prodloužit nouzový stav, což bylo předmětem poměrně ostrých debat, se mluvilo o horizontu třech týdnů. To znamená do 21. března se výrazně sníží počet lidí, kteří jsou nakažení koronavirem včetně zátěže nemocnic, a že asi do 28. by měl ten původní požadavek skončit a mělo být z větší části vyřešeno, co se odehrává v České republice. A ona to není pravda.
Takže vedle toho, že se bude požadovat další prodloužení nouzového stavu nebo jeho obnovení, tak vláda musí říci zcela přesně, kde ten problém vlastně vidí a proč potřebuje další měsíc. Bez toho nemá prodloužení smysl a jde zase o střílení naslepo.
Fotogalerie: - Bílé kříže
To netvrdíte sám. Vláda tohle podle kritiků nedělala celou dobu – tedy právě komunikaci směrem k veřejnosti. Vysvětlit, proč jsou konkrétní opatření, proč potřebuje určitý časový horizont…
Myslím, že tady chybí jeden zásadní moment, kdy se skutečně musí přistupovat k viru jako v uvozovkách protivníkovi, který není tím statickým neměnným protivníkem, proti němuž nějak neustále útočíme. Ale je to měnící se protivník – což jsou mutace. Vláda de facto neudělala nic, co by znamenalo, že začne přemýšlet několik kroků dopředu jako šachisté. Bohužel naše vláda jsou hasiči. Omlouvám se hasičům, zkrátka reagují na to, co se stane, ne co se může stát.
Jinak řečeno jen hasí požáry?
Ano. To je ten nejzásadnější problém. Pokud takto netvořivě a pasivně přistupuje k tomu, co se odehrává ve společnosti, tak jsme se dostali do situace, kdy je Česká republika nejhorším státem Evropské unie a občas vylítneme i na špičku ve srovnání s ostatními státy na úrovni světové. My máme dnes nejvíce mrtvých na sto tisíc obyvatel. To je zkrátka něco, co je pro mě absolutně neakceptovatelné. A nejen pro mě, ale pro drtivou část společnosti, protože důvěra v politickou reprezentaci klesla na deset, jedenáct procent podle průzkumu veřejného mínění.
Což se zase projevuje v tom, jak lidé reagují na opatření a jak je dodržují, jsou to spojené nádoby…
Samozřejmě že ano. Jak jsem řekl, drtivá většina opatření jsou restriktivní a celoplošná. Nedělá se žádná zásadní prevence. A vláda si usurpuje rozum na to říci, zda se mohou prodávat boty velké 28 anebo 42, jestli se mohou prodávat předměty, které se týkají Velikonoc. Zkrátka na jednu stranu se rozhoduje do úplného detailu a na druhou stranu přijímá celoplošná opatření, která nereflektují nezbytnou potřebu, a proto velká část lidí vidí, že je řada opatření úplně nesmyslná a míjejí se účinkem.
A protože podle mého názoru vedení státu vůbec neví, co se ve společnosti děje, mně se zdá, že zkrátka žijí v jiném světě, tak neprovádí analýzy toho, proč se vlastně opatření nesetkávají s očekávaným výsledkem. To jsou věci, u nichž nestačí jen říci za A, promiňte, za B, udělali jsme chybu, za C, musíte ještě vydržet a žádáme, abyste respektovali opatření, která přijímáme. Potom zdůvodnění, že se koronavirus nedaří potlačit: No ona je veřejnost nedisciplinovaná a nerespektuje rozhodnutí, která přijímáme, a opatření, která mají být realizována. Jenomže to není zdůvodnění. To není analýza. Analýza musí říci, proč u nás zkrátka nefunguje, co funguje v Rakousku nebo v Německu či na Slovensku. Jednoduše, my jsme naturelem jiný národ, než jsou Němci, a co funguje tam, nefunguje u nás. Tohle ta vláda nikdy neudělala, aby řekla, které jsou kritické body, které musíme vyřešit.
Psali jsme:
Souhlasíte v tomto smyslu se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS), která poté, co premiér zaslal ministru zdravotnictví Janu Blatnému vytýkací dopis s tím, že jeho ministerstvo rezignovalo na řádný výkon funkce, reagovala s tím, že je to právě vláda, která rezignovala na řádný výkon řízení státu. Souhlasíte s ní?
Ministr Blatný už dávno neměl být ve funkci, ten neměl být asi ani do funkce ustanoven, to je ale jiná věc. Ano, vláda v podstatě rezignuje reagovat na to, co se v české společnosti děje. Absolutně neefektivní a málo viditelný je ústřední krizový štáb, který by měl řídit celý komplex opatření. To přece není problém ministra zdravotnictví, ten řeší jen část zdravotnickou. Ale co se přijímá a co se musí realizovat, jsou skutečně obrovská množství opatření, která se netýkají jenom zdravotníků. Teprve teď, což je absolutně nepochopitelné, přijala vláda rozhodnutí, že se budou řešit kontrolou lidé, kteří neplní například pokyny o izolaci, karanténě. To mělo být přijato jako rozhodnutí v okamžiku, kdy se sem vraceli první turisté z Itálie.
Argumentem vlády je, že před rokem to nebylo možné kvůli byrokratickému procesu. Podařilo se to až nyní. Znamená to, že pokud se týká krizového postupu, jsme svázáni přehnanou byrokracií a nedokážeme se od ní oprostit ani v době krize?
Je vám líto, že Klaus ml. odešel z politiky?Anketa
Proč to šlo dnes a proč to nešlo před tři čtvrtě rokem? Tehdy to bylo nepříjemné, tak se všichni vymlouvali na všechno. Původně se dokonce říkalo, že ani městská policie nemůže kontrolovat plnění opatření, protože k tomu nemá zákonné zmocnění. To jsou jenom výmluvy. Bohužel až nyní přijímají radikálnější opatření, když jsme opravdu v nejhorším a když máme informace o 25 tisících mrtvých jako následek pandemie covidu.
Jak vy jako člověk, který má blízko k armádě i bezpečnostním složkám, vnímáte pozici právě policistů a armády stojící u silnic a kontrolující cesty mezi okresy nebo kontrolu ochranných pomůcek. Máme za sebou i pár nepřiměřených zákroků kvůli respirátorům...
Armáda je připravena plnit úkoly tak, jak je plnit má. Naši vojáci dělají maximum, lidé, kteří neměli zkušenost se zdravotnictvím, ale základní zdravotnické kurzy jako součást výcviků vojáků, dnes pracují v nemocnicích, starají se ať už o těžce nemocné nebo o lidi v domovech seniorů. Jednoduše, vojáci dělají, co se jim nařídí, a pokud neznají postupy, tak se je doučí.
Kdyby tato země neměla tak kvalitní armádu, tak kvalitní velitelský sbor, byli jsme v mnohem horší situaci. Tím navazuji i na policii. Policie se rovněž snaží, aby to, co je po ní požadováno, respektovala podle toho, jaké má možnosti a schopnosti. Problém policie je v tom, že policie je pravděpodobně pod dojmem minulosti – obnovy před rokem 1989 – omezená tím, že nemá žádné možnosti posílení policie. Na západ od našich hranic má každá policie nějaké možnosti, kdy se povolávají dobrovolníci, kteří chtějí spolupracovat s policií, jsou na to vycvičováni. Dají jim nějaké úkoly v ulicích a podobně. To jsou lidé, kteří mohou policii pomoci, a tím by se jim na spoustu dalších dní úkolů uvolnily ruce. Policie, armáda i hasiči dělají vše, co dělat mohou, ale i oni jsou omezení tím, jaké mají možnosti. Zkrátka dělají, co mohou, ale nejsou samospasitelní.
Fotogalerie: - Za hranice Prahy
Na závěr k jednomu zahraničnímu tématu, kterému se v dalších rozhovorech budeme věnovat podrobněji. Mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem došlo k ostré výměně. Joe Biden v televizním rozhovoru souhlasil se slovy, že je Putin zabiják. Putin odvětil říkankou: Kdo to říká, ten to je. Podle bývalého velvyslance a pedagoga Jaromíra Novotného bude mít výměna jediný výsledek, a to, že se Rusko ještě více přikloní k Číně. Je to tak?
Zaprvé výrok prezidenta Bidena mě překvapil, protože opravdu nepřispěl, aby se zklidnila situace, a aby se stabilizovaly vzájemné vztahy. Nevím, zda se Rusko znovu pokusilo ovlivňovat americké volby, případně vyvinulo ještě nějaké další aktivity. Je skutečně potřeba, aby buď americká administrativa vysvětlila a ukázala na kritická místa, a aby se zdůvodnil velmi tvrdý výrok na adresu prezidenta Putina, protože byl mířen osobně. Samozřejmě že ke vzájemnému vyřešení vztahů to nepomůže. Myslím, že u Bidena se objevilo zklamání na základě toho, že Putin zneužil otevřeného a vstřícného přístupu, který měl bývalý prezident Barack Obama, když byl Biden viceprezidentem. On pod tímto dojmem postupuje a také tak začal jednat.
Nebezpečí, o kterém mluvíte, příklon Ruska k Číně, trvá už několikátý rok, nejde o nic nového. A momentálně se prohlubuje spolupráce mezi Čínou a Ruskem a prohlubuje se ve vojenské části. Musíme si být vědomi, že to může být jeden z velkých problémů tím spíše, že američtí generálové dnes zcela otevřeně říkají, že nepřítel číslo jedna, upozorňuji na slovo nepřítel, je Čína. Dokonce jsou predikce, že někdy v horizontu deseti let se může Amerika s Čínou v Tichomořském prostoru skutečně střetnout, což je velmi vážné varování. Takže já si myslím, že je třeba být opatrní, abychom se nedostali do složité situace, která může vyústit ve velmi hlubokou další vlnu studené války.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
