Oslavy 17. listopadu se blíží. Prezident Miloš Zeman ani letos nebude na veřejných oslavách a odkázal na to, že loni skončily květiny od něj i od premiéra v koši. Když si připomínáme výročí třiceti let od pádu komunismu, je tento postoj hlavy státu v pořádku?
Jde o postoj prezidenta, tak se rozhodl, beru to na vědomí, ale za správné to nepovažuji. Já výročí 17. listopadu slavit budu, protože si myslím, že je co slavit. Byl to historický předěl, zbavili jsme se komunistického systému a od té doby žijeme ve svobodě a demokracii. Začala transformace směrem k tržní ekonomice. To jsou pro mě jednoznačně pozitivní věci, kvůli kterým má smysl slavit 17. listopad a já ho určitě slavit budu.
Byl bych velmi rád, aby se tento důležitý svátek a datum nezvrhl v to, že se stane rukojmím každodenních politických bojů jedné skupiny proti druhé, ať už sympatizantů, nebo odpůrců Miloše Zemana. Výročí má mnohem větší a širší význam a byla by škoda, aby se stalo předmětem souboje politických sil o aktuální politická témata nebo předmětem aktuálních personálních bojů. Velice varuji, abychom to nedopustili – oslavme tento významný svátek důstojně.
S tím se dá samozřejmě souhlasit, ale v této souvislosti je nutno podotknout, že se to v České republice děje. Tyto svátky jsou posledních pár let využívány k jakémusi politickému protestu či vyjádření. Čím to je?
Je to polarizací společnosti. Obrovským rozdělením, ke kterému přispělo i zavedení přímé volby prezidenta. Mnozí si před lety stěžovali, jak nedůstojná je volba prezidenta ze strany Poslanecké sněmovny a Senátu. Já myslím, že míra agrese a méně hezkých praktik, které provázely přímou prezidentskou volbu, mnohonásobně převýšila to, co se dělo v obou komorách Parlamentu.
Jsem politik, který preferuje, aby dominantní byl spíše střet myšlenkový, střet o téma, střet návrhů a myšlenek, idejí – nikoli abychom dělali politiku čistě jako nenávist k určitým osobám, protože to nikdy nevede k ničemu dobrému. Těch dennodenních politických půtek máme během roku tolik, že právě státní svátky mají být příležitostí pro zklidnění, zamyšlení se nad odkazem toho svátku, zamyšlení se nad směřováním naší země.
To samozřejmě může vést i ke kritice určitých politiků či idejí, a k 17. listopadu se logicky nabízí silná a hlasitá kritika největšího podílu komunistů na moci od roku 1989 včetně protagonistů, kteří jim k tomu otevřeli dveře, přestože komunisté měli nejslabší volební výsledek v historii. Určitě varujme i před novými levicovými ideologiemi, které nám ukrajují svobodu. I ostrá kritika může mít ale kultivovanou podobu, kterou by si státní svátek zasloužil.
Trestní stíhání premiéra Andreje Babiše bylo zastaveno. Miloše Zeman mluvil o abolici. Někteří zmiňují údajné jasné ovlivnění, hovoří o účelovosti, o pachuti na jazyku. Jaká chuť na jazyku zůstává vám?
Zůstává hořkost na jazyku. Jako člověk, který respektuje veřejné instituce v České republice, konstatuji, že respektuji i zmíněné rozhodnutí. Události, které se kolem toho děly včetně výměny ministra spravedlnosti, výměn v bezpečnostních složkách, určitě k jistotě občana v právní stát a rovnost před zákonem nepřispěly. Z toho plyne ta hořkost. Ale nebudu povzbuzovat nedůvěru v naše instituce, rozhodnutí respektuji.
Politicky – prohlášení prezidenta k abolici. Už dlouhá léta se mluví o politickém spojení Andreje Babiše a Miloše Zemana. Je na tom něco pravdy, i vzhledem k poslednímu výroku?
Já bych nemluvil o spojenectví prezidenta Zemana s premiérem Babišem, já bych řekl, že jde přímo o symbiózu, která plodí podobné kroky a prohlášení. K abolici – je to prostě styl prezidenta Zemana, který rád vystřelí nějaký projektil a následně se baví, jak zasáhl politickou scénu a jakou vzbudil nevoli a negativní reakce. Považuji to samozřejmě za obrovskou chybu a krok, nad kterým se jen tak nedá mávnout rukou. S takovými výroky se jen tak ven nechodí. Takové kroky nutně vedou k tomu, že řada občanů nemůže cítit právní jistotu rovnosti před zákonem. Jakkoliv prezident tuto pravomoc má, v takto citlivé věci trestního stíhání premiéra Babiše by měl být ještě více opatrný a zdrženlivý.
Psali jsme:
Říká se, že opozice i demonstrující přišli o jakousi zbraň v ruce, protože premiér České republiky už není trestně stíhaný. Co vy na to? A také na opakovaná prohlášení, že opozice nenabízí žádné řešení a má pouze program antiBabiš?
Začnu od konce. Je lež, že opozice nemá žádné konkrétní návrhy a řešení. Jde o lež, kterou rád šíří premiér Babiš, který chce snížit význam opozice. Stačí se podívat na jednání Poslanecké sněmovny, kolik jen Občanská demokratická strana podala vlastních návrhů, kolika pozměňujícími návrhy se snaží snížit daně, zlepšit život lidí, odstranit největší excesy levicové vlády. Zjistíte, že moji kolegové v klubu jsou velmi pracovití a aktivní.
Aktuálně projednáváme daňový balíček, kde chce Andrej Babiš zvýšit občanům České republiky daně, a jen já jsem podal tři pozměňující návrhy, které mají daňové zatížení naopak snížit. Moji straničtí kolegové z rozpočtového a hospodářského výboru podali další podobné pozměňující návrhy. Další příklad z tohoto týdne – projednávali jsme v Poslanecké sněmovně návrh senátorů ODS na zrušení daně z nabytí nemovitosti. A mohl bych takto dál vyjmenovávat celou řadu dalších návrhů.
Teze, že máme pouze program antiBabiš, je evidentní nesmysl. Od samého začátku jsem si myslel a veřejně to říkám, že Andreje Babiše není možné porazit jakoukoliv další z kauz, které má na svém triku. Jsem přesvědčen, že Babiše je třeba porazit politicky, i proto přicházíme s konkrétními, věcnými návrhy.
Premiér se zaštituje výzkumy, v nichž Češi vyjadřují svoji spokojenost se životní úrovní. Oproti tomu čísla, na která upozornil i předseda ODS Petr Fiala – tedy, že investice stagnují, nestavějí se dálnice a tak dále – potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten také před dalším podobným konání varuje. Přesto tato čísla premiér odmítá přijmout. Jak přesvědčit voliče Andreje Babiše, že sliby neplní?
Andrej Babiš a celé hnutí ANO má jedno velké štěstí, že přišli k vládnímu veslu v době, kdy hospodářství začalo opětovně dobře fungovat, ekonomika rostla, snižovala se nezaměstnanost a rostly mzdy. To samozřejmě není zásluhou vlády hnutí ANO a Andreje Babiše, ale našich podnikatelů. Dobrá hospodářská situace hraje Andreji Babišovi do karet a určitě mu přispívá k větším preferencím, než kdyby vládnul v době hospodářské krize. Já si samozřejmě přeji, aby ekonomický výkon byl nadále pozitivní, není mým heslem „čím hůře, tím lépe“.
Co ale hnutí ANO a Andreji Babišovi vyčítám, že právě v době, kdy ekonomika rostla, kdy se snížila nezaměstnanost, tak nepřišel se strukturálními, systémovými změnami, které Česká republika potřebuje i proto, aby se nám dařilo nejen dnes, ale i v budoucnu. Chybí zjednodušení daňového systému, chybí jakékoliv vážné úvahy o budoucím financování zdravotního systému vzhledem ke stárnutí populace, chybí byť jen hrubý obrys penzijní reformy. Andrej Babiš propásl šanci s tím něco udělat a jednou na to Česká republika doplatí.
Stejně tak je to s veřejnými financemi, s nimiž se chlubí, jak jsou v bezvadném stavu. Pomohl mu masivní příliv peněz do rozpočtu kvůli hospodářskému růstu. Když se ale podíváme na mandatorní výdaje, tedy ze zákona povinné výdaje, tak dále rostou a budou problémem České republiky ve chvíli, kdy se vyšší výběr inkasa daní zastaví. A takto bychom mohli pokračovat dál.
Podpora ODS postupně stoupá, zdá se tedy, že dokáže pomalu, ale jistým tempem přesvědčovat voliče, že se jí dá znovu věřit. Petr Fiala prohlásil, že doufá v příštích volbách porazit Andreje Babiše. Myslíte, že další volby budou šancí pro ODS, aby se znovu vrátila mezi nejsilnější politické strany?
ODS postupně prokazuje, že dokáže získávat další nové voliče. Věřím, že tento trend bude pokračovat, ale nepřijde to samo. Je jen na nás, abychom dále pracovali na konkrétních věcných návrzích, s nimiž se budeme v následujícím období prezentovat. Moc nevěřím průzkumům veřejného mínění a volebním preferencím. Volby vždy dopadly jinak, než předvídaly předpovědi. Kolikrát jsme už v průzkumech viděli, že Piráti přeskočili ODS, a pak se ve volbách ukázal pravý opak. Co si ODS ve Sněmovně, v Senátu, ale i na radnicích odpracuje, na tom bude záviset výsledek v příštích volbách do Poslanecké sněmovny.
Na klimatickém summitu v New Yorku zazněl dlouho očekávaný projev švédské aktivistky Grety Thunbergové, která s nečekaně ostrou dikcí zaútočila světové politiky. „Ukradli jste mi dětství a mé sny. Jsme na počátku velkého vyhlazení a vy o tom nechcete mluvit. Jestli s tím nic neuděláte, nikdy vám to neodpustíme,” řekla krom mnoha dalších ostrých frází. Z výrazu tváře i z patosu bylo znát, že to myslí vážně, ale zároveň je i obvinována za špatnou hru. Jak vnímáte proslov i celé její zapojení do diskuse?
Její projev považuji za šílený a každému normálnímu člověku, který se na to díval a měl ještě nějaké sympatie vůči Gretě a tomu, co dělá, musel otevřít oči. Já samozřejmě nechci bojovat proti šestnáctileté slečně, považuji ji za oběť zelené lobby, a její rodiče jsou primárně zodpovědní, že tuto věc dopustili.
Mnohem větší obavy ve mně ale vzbuzuje reakce politiků, kteří jsou schopni ji zvát na nejvyšší politické summity a freneticky jí tleskají i přesto, že říká naprosto šílené a apokalyptické vize. Já jsem spíše zděšen z politiků, kteří předvádějí, co předvádějí a berou ji vážně. Jako konzervativní politik jsem přesvědčen, že péče o životní prostředí je důležitým politickým tématem. Je naší povinností předat dalším generacím naši přírodu a krajinu v co nejlepším stavu. Hledejme smysluplné, účinné a ekonomicky snesitelné nástroje, jak prostředí pro život člověka zlepšovat.
O to ale dnešním zeleným environmentalistům nejde. Jim jde o to změnit ekonomický systém, opustit principy tržní ekonomiky, zavést systém postavený na principech opačných. Boj proti klimatickým změnám je pro ně jen prostředkem, jak toho dosáhnout.
To dopustit nesmíme. Politice k ochraně životního prostředí musíme vrátit racionalitu, rozum, porazit hysterii a nenávist.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
