Hamáček a vlastizrada? Nevěřím, že by toho byl schopen. Černochová o frašce v uzavřené sněmovně a ruském „chování recidivisty“

07.05.2021 4:47 | Rozhovor

„Nemyslím si, že měl nějaké vlastizrádné úmysly. Má zkušenost s ním mi nedovoluje věřit, že by jich byl schopen,“ říká předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová směrem k Janu Hamáčkovi. Ministr vnitra a vicepremiér měl podle serveru SeznamZpravy.cz plánovat cestu do Moskvy, aby tam vyměnil utajení Vrbětic za vakcíny Sputnik V. První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Černochová však považuje za velkou chybu pouštět se do zpravodajských manévrů a hrát zastírací hry, které teď Hamáček sklízí i s úroky. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také uvedla, že vyšetřovací verze Vrbětic je jen jedna a ona sama nemá o důkazech pochybnosti.

Hamáček a vlastizrada? Nevěřím, že by toho byl schopen. Černochová o frašce v uzavřené sněmovně a ruském „chování recidivisty“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Černochová
reklama

Anketa

Komu víc věříte?

hlasovalo: 14645 lidí

Server SeznamZpravy.cz napsal, že ministr vnitra Jan Hamáček měl jet původně do Moskvy se záměrem ututlat kauzu Vrbětice a vyměnit to za milion dávek vakcíny Sputnik V, případně i za setkání Vladimira Putina s Joem Bidenem v Praze. Sám Hamáček na tiskové konferenci médiím řekl, že jde o lži a spekulace a také o nejtěžší okamžik jeho života. Čemu věříte vy?

Pan vicepremiér Hamáček se do té věci sám zapletl způsobem, který je velmi nešťastný pro naši zemi a její zájmy. Nemyslím si, že měl nějaké vlastizrádné úmysly. Má zkušenost s ním mi nedovoluje věřit, že by jich byl schopen.

Z druhé strany je však velkým pochybením, že, podle jeho slov, hrál nějaké zvláštní zastírací hry vůči ruské straně a pouštěl se do fakticky zpravodajských manévrů. To si politik prostě nesmí dovolit, není to jeho práce a nyní se mu to vrací i s úroky. A bohužel to poškozuje i Českou republiku a rozmělňuje to podstatné, tedy že zde ruští agenti provedli teroristický akt.

„Poté, co jsme úspěšně zvládli kauzu Vrbětice, říkám, že to byl nezpochybnitelný úspěch České republiky, kdy naše zpravodajské služby byly schopny jasně říci, co se ve Vrběticích stalo, my jako vláda jsme neváhali, jednali jsme a vyhostili jsme ruské zpravodajské důstojníky. Zvládli jsme i reakci na ruskou reakci, která byla disproporční,“ uvedl také ministr. Hamáček rovněž uvedl, že za Vrbětice, a to, jak celou situaci Česká republika zvládla, je čas „oceňovat, chválit a děkovat. Souhlasíte s tím? A proč ano, či ne?

Souhlasím s tím, že odhalení podílu ruských zpravodajských služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích jsou nepochybně úspěchem, a to zejména úspěchem Bezpečnostní informační služby a příslušných policejních složek. S výsledky jejich práce jsem byla na jednání dvou sněmovních výborů seznámena, jejich závěry jsou nezpochybnitelné, všechny informace do sebe zapadají jako puzzle.

Jsem pak ráda i za nekompromisní reakci vlády, protože není možné dále tolerovat, aby ruská ambasáda sloužila jako filiálka GRU pro střední Evropu. Že tomu tak je, jsme tušili dlouho, nebylo možné postupovat jinak. Zachovali jsme se jako sebevědomý a suverénní stát.

Podle Hamáčka nedává celá věc smysl. Proč by Rusům sliboval výměnu, když článek o Vrběticích už připravovala média, o čemž byl informován. Co si o tom myslíte?

Ano, to skutečně smysl nedává. Ale bohužel ta informace je již ve veřejném prostoru a je potřeba doložit veřejnosti, alespoň prostřednictvím zákonodárců, jak to tedy skutečně bylo. Bohužel, úterní jednání Sněmovny se proměnilo ve frašku, zejména kvůli jednání vládních poslanců. Mne to velmi mrzí. Na středečním jednání jsem nebyla, nicméně výstupy z něj také nejsou nijak zlomové. Doufám, že bude prostor k tomu, abychom se dozvěděli celou pravdu, ať již na plénu nebo v některém ze sněmovních orgánů k tomu určených.

Jak by měl ministr Hamáček, vláda či Ministerstvo zahraničí tedy v této věci jednat?

Jak říkám, musí být schopen se obhájit alespoň před poslanci na uzavřeném jednání. Chápu, že není možné vše říci veřejně, jistě je mnoho informací, které zkrátka nyní v souvislosti s Vrběticemi zatím nelze říct nahlas a zůstanou utajované třeba ještě i desítky let, ale žijeme v zastupitelské demokracii a veřejnost by měla být věrohodně ujištěna, že se vše odehrálo v souladu se zájmy České republiky alespoň prostřednictvím volených zástupců.

Za výbuchem ve Vrběticích mají podle zjištění českých zpravodajců stát ruští agenti GRU. Vyhošťování diplomatů a pracovníků ambasád, zařazení České republiky na seznam nepřátelských zemí Ruskou federací a další události dospěly až k výzvám, aby byla vypovězena smlouva o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi. Měla by být vypovězena?

Není pochyb o tom, že tato smlouva uplynulými událostmi byla ze strany Ruska překročena, a to hned v několika bodech. Fakticky tak již, dá se říct, pozbyla platnost. Za dva roky bude výročí třiceti let od jejího podpisu a v té době by mělo znovu dojít k jejímu prodloužení. Předpokládám, že není naším cílem přerušit s Ruskem zcela diplomatické styky, proto bychom teď měli zvažovat, co dál. Pro mne je prioritou vymáhat po Rusku náhrady za vzniklé škody na majetku a lidských životech. Smlouvu lze vypovědět vždycky nebo ji případně po oněch dvou letech neprodloužit.

Kolik vyšetřovacích verzí podle vás existuje? A jak to, že v takové věci nemá česká společnost jasno? Čím to je?

Vyšetřovací verze je jen jedna. Jak jsem uvedla, byla jsem podrobně seznámena s důkazy.

Jak bychom měli přistupovat k Rusku nyní? Mají se vztahy obnovovat?

Musíme trvat na svém, musíme postupovat nekompromisně, ale korektně a musíme být připraveni na fauly. Rusko s námi nehraje a nebude hrát férovou hru, jeho režim to nemá v povaze. Považuji za zcela oprávněné, abychom požadovali odškodnění a hledali v tom oporu v mezinárodním společenství. Nepřeji si, abychom vedli nějakou válku, ani třeba obchodní, ale nelze mít standardní vztahy, pokud se druhá strana domnívá, že může cokoliv.

Rusko zakázalo vstup do své země hlavním představitelům Evropské unie včetně Věry Jourové kvůli sankcím a vyhošťování ruských diplomatů. Jak takový krok čtete?

Rusko zkrátka nestojí o dobré vztahy s nikým, je to chování recidivisty, který na pravomocný trest reaguje další kriminální činností. Putinovský režim nemá ve zvyku přiznávat své chyby a své snahy o destabilizaci jiných zemí a oslabení Západu, má stejné modely chování jako měl režim sovětský – ty jsou zločinné a expanzivní.

„Nemohu se zbavit pocitu, že BIS prezidentovi nějakým způsobem překáží. Chování prezidenta Zemana považuji na hraně páchání samotné velezrady, a takový člověk by se měl zamyslet nad svými kroky a přestat dělat ostudu České republice a škodit jí,“ řekla jste mi v minulém rozhovoru. Potvrdil proslov Miloše Zemana pro televizi Prima vaše slova?

Jednoznačně ano. Bylo z něj zcela patrné pohrdání činností Bezpečnostní informační služby a jejím ředitelem Koudelkou, manipulativní zacházení s informacemi, které v kauze Vrbětic prezident měl k dispozici, a snaha zpochybnit, zlehčit či znevěrohodnit závěry, ke kterým Bezpečnostní informační služba a Národní centrála proti organizovanému zločinu došly.

Jak hodnotíte jeho roli hlavy státu v kauze Vrbětice?

Jako prezident selhal. Nejprve si vzal týden na rozmyšlenou, místo aby se v první linii postavil na stranu svrchovanosti své země. Vůbec nevím, co celý ten týden údajně prostudovával, když ty věci jsou poměrně jednoduché k pochopení. No a po těch sedmi dnech jsme se dočkali pouze další nahrávky na smeč Kremlu. Upřímně, nic jiného jsem nečekala. Prezident Zeman si zahrává s naší bezpečností a suverenitou, což si nikdo v jeho pozici nesmí dovolit.

Blíží se výročí konce druhé světové války. Jak si ho připomenete vy?

Bohužel s ohledem na stále platná omezení a rizika šíření koronaviru se ani letos neuskuteční významné pietní akty, kterých se každoročně ráda účastním. I letos, stejně jako loni, jsme se proto domluvili s kolegy z rady naší Městské části Praha 2 a uctíme památku obětí a hrdinů druhé světové války lokálně, položením květin či věnců a zapálením svíček u památníků, které se v našich ulicích vyskytují. V sobotu 8. května pak uctíme památku československých vojáků u památníku na Vítězném náměstí s kolegy z naší pražské koaliční kandidátky SPOLU.

Na co bychom v souvislosti s tímto výročím neměli zapomínat?

Nejen v souvislosti s tímto výročím nesmíme zapomínat na generace před námi, které si silně uvědomovaly význam vydobyté svobody, neohnuly hřbet a nebály se nasazovat své životy za její obhajobu, za naši samostatnost a suverenitu. Neměli bychom zapomínat, že nejsme národem zbabělců, jak nám mnozí podsouvají, ale že bylo vždycky dost těch z našich předků, kteří se nebáli postavit zlu. To z dnešního světa nezmizelo a my jsme povinni jej rozeznávat a postavit se mu stejně jako oni.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Senátní diplomacie“ očima poslance Kobzy. Nepěkná slova. Fischer a pokus o státní převrat?

18:03 „Senátní diplomacie“ očima poslance Kobzy. Nepěkná slova. Fischer a pokus o státní převrat?

Turné na podporu výběru finančních prostředků a propagační výdělečná akce. Tak pojmenoval návštěvu S…