Hejtman Vondrák (ANO): Uvítal bych ve společnosti více laskavosti a lidskosti

15.01.2019 16:13

Náš region mění image, je progresivní, dynamický. Cíle, které jsme si určili, jsou odvážné a náročné. Jedno volební období je však na jejich dotažení málo. Rozhodně bych tak příští rok chtěl mandát obhájit, svěřil se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zajímalo nás také, nakolik přínosná je pro občany kumulace jeho funkcí, a řeč přišla i na novoroční proslovy našich nejvyšších ústavních činitelů. Co v nich postrádal?

Hejtman Vondrák (ANO): Uvítal bych ve společnosti více laskavosti a lidskosti
Foto: archiv politika
Popisek: Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO)
reklama

Na konci roku snad každým otřásla tragédie v dole ČSM, kdy při explozi zahynulo 13 osob. Již víte, jak konkrétně realizujete slíbenou pomoc pozůstalým? Hovořil jste s nimi například o tom, co by nejvíce uvítali?

Hned druhý den ráno po neštěstí jsem se na místo tragédie vypravil. Atmosféra, která panovala nejen tam, ale vlastně v celém kraji, se snad ani nedá zprostředkovat. Byla to intenzivní úzkost plná bezmoci a smutku. A nikdo si neumíme představit, co prožívají blízcí těch, kteří před Vánoci v dole přišli o život. Svou hlubokou soustrast jsem jim vyjádřil oficiální cestou, osobně jsem je nekontaktoval. V takové situaci totiž účinná pomoc vlastně neexistuje. Nikdo neumíme otočit čas a jejich blízké jim vrátit. Můžeme se ale všichni snažit jim v této situaci pomoci alespoň materiálně. Moravskoslezský kraj mediálně podpořil vzniklé sbírky pro rodiny zahynulých i těžce zraněných horníků. Do sbírky kraj vložil 100 tisíc korun, já jsem osobně přidal 30 tisíc korun, které každý měsíc pravidelně věnuji z poslaneckého platu na charitní účely. Do sbírek se zapojily tisíce lidí a já doufám, že i tato lidská sounáležitost a podpora pozůstalé povzbudila.

Na co pozitivního naopak budete vzpomínat? Co se vám v uplynulém roce podařilo?

Těší mě znatelný posun v tom, jak Moravskoslezský kraj lidé vnímají. Náš region mění image, je progresivní, dynamický. V anketě Místo pro život jsme významně poskočili a předstihli jsme tři kraje, včetně Středočeského. Také se oproti minulému roku na polovinu snížil počet lidí, kteří náš region opouštějí. Jsem přesvědčený, že jsou to důkazy, že se transformace našeho regionu opravdu dobře nastartovala. Mezi největší zdary loňského roku považuji úspěšné čerpání kotlíkových dotací, výrazné navýšení příspěvků do kultury a do sociální oblasti, také pokroky v oblasti školství nebo životního prostředí. Zde jsme například splnili slib a zbavili jsme kraj ekologické zátěže ve Vratimově. K sedmi a půl tisícům tun nebezpečného odpadu se nikdo nehlásil, policie případ odložila. A tak jsme do situace vstoupili my a během krátké doby kaly zmizely. Za úspěch také považuji to, že je náš kraj nejaktivnější ze všech krajů ve využívání evropských peněz. V různých fázích přípravy je aktuálně více než 130 projektů za 5 miliard korun. Za zásadní také považuji perfektní fungování Moravskoslezského inovačního centra, které je skvělým partnerem v naší snaze udržet v regionu talenty nebo k nám nalákat nové nadané lidi.

S novým rokem jsme měli možnost vyslechnout hned tři proslovy od našich nejvyšších ústavních činitelů. Je něco, co jste v nich postrádal?

Každý ze tří řečníků přistoupil ke svému proslovu jinak. Nebudu jejich slova srovnávat ani hodnotit, zazněla spousta podnětných myšlenek i zajímavých faktů. Citoval se Churchill, Lincoln i Masaryk. Proslovy se doplňovaly a jistě měly čím své posluchače oslovit. Pro mne bylo nejsilnější téma vzájemného respektu, který mi někdy v naší společnosti chybí, a ocenil bych, kdyby se na úctu jednoho k druhému více myslelo. Pokud bych měl najít něco, o čem ani jeden z pánů nehovořil, je to láska. Možná je to téma, o kterém se politikům před televizními kamerami těžko hovoří. Dá se ale mluvit o laskavosti a lidskosti. Té bych v naší společnosti a hlavně v politice uvítal mnohem víc.

Jaký je váš výhled do budoucnosti kraje? Jakým směrem by se měl ubírat jeho rozvoj? A co proto ještě do konce volebního období budete chtít učinit?

Budoucnost našeho regionu vidím velmi optimisticky. Transformace, o které jsme už hovořili, je nastartovaná s poměrně silnou intenzitou, věřím tedy, že budou pozitivní změny pokračovat. Že se nám podaří přesvědčit zejména mladé lidi, že je Moravskoslezský kraj dobrý k životu. Že tu máme kvalitní vzdělávání, že systematicky pracujeme na zlepšování životního prostředí a také, že je tu spousta zábavy. Snažíme se podporovat vznik zajímavých pracovních příležitostí. Jsme kraj, který jde s dobou a podporuje nejmodernější technologie. Pokud to půjde tímto tempem dál, ukáže se, že už dávno nejsme ocelovým srdcem republiky. Náš kraj se stává důležitým technologickým hráčem, vždyť do Moravskoslezského inovačního centra přijíždějí odborníci z ostatních koutů republiky, aby se u nás inspirovali. To je směr, kterým chceme jít dál. V ostatních oblastech chceme dokončit projekty, do kterých jsme vstoupili a které považuji za zásadní. Například chceme začít s výstavbou Moravskoslezské vědecké knihovny, která se stane moderním informačním, komunikačním a technologickým střediskem. Bude jedním z uzlových bodů znalostních sítí, bude plnit také sociálně-integrační funkci a stane se místem pro setkávání a komunikaci. Bude to další krok směrem k tomu, by byl náš region ještě více vyspělejší a atraktivnější.

Uvažujete příští rok o obhajobě mandátu?

Rozhodně ano. Cíle, které jsme si s vedením kraje před dvěma lety určili, jsou odvážné a náročné. Jedno volební období je na jejich dotažení málo. I proto jsme koaliční program pojmenovali Vize 2024. Stanovili jsme si priority a v jejich naplňování systematicky postupujeme. Je důležité, že jsme s ostatními členy koalice našli společnou řeč. Velmi si vážím toho, že naše spolupráce šlape jako hodinky, a pokud by se podařilo, že by toto politické nastavení fungovalo i v dalším volebním období, byl bych upřímně rád.

Jste nejen hejtman, ale také poslanec. Oba mandáty jste si ponechal proto, abyste dle vašeho vyjádření mohl na národní úrovni intenzivněji ovlivňovat legislativu ve prospěch kraje. V jakém konkrétním případě jste tak již učinil? Co se vám podařilo díky kumulaci funkcí například pro kraj prosadit?

Jako poslanec mám příležitost návrhy Moravskoslezského kraje prosazovat a, jak se říká, ve Sněmovně pohlídat. Například se nám už podařilo prosadit změnu zákona o obcích, čímž se mohl Třinec zařadit mezi statutární města. To je jistě významný úspěch nejen pro Třinec, ale pro celý region a jeho rozvoj. Minulý měsíc jsme do Poslanecké sněmovny zaslali návrh novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury. Jejím prosazením tak budou prostředky, které státní fond vynaloží na opravy silnic, závazně směřované i na silnice II. a III. tříd, které spravují právě kraje. Další naše zákonodárná iniciativa, kterou aktuálně v Moravskoslezském kraji připravujeme, má intenzivněji řešit plošné napadání dřevin škůdci, jako jsou kůrovec nebo jmelí. Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny rozšíří případy, ve kterých bude možné uložit vlastníkům dřevin provedení nezbytných zásahů, včetně jejich pokácení. Další konkrétní výsledek ve prospěch kraje byl také z oblasti životního prostředí. Na začátku minulého roku hrozilo rozvolnění limitů emisí do ovzduší pro polské podniky. Ihned v úvodu jednání v Poslanecké sněmovně jsem s razancí zdůraznil a upozornil na dopady, které by pro náš kraj tato vstřícnost vůči Polsku znamenala. Přísnost limitů se nesnížila, k čemuž právě mé vyjádření a můj postoj významně přispěly. Dále mohu zmínit plánovanou novostavbu Moravskoslezské vědecké knihovny. Celkové náklady na její výstavbu se budou pohybovat nad 1,4 miliardy korun. Je to suma, kterou by kraj ze svého rozpočtu pokrýt nezvládl. V přípravách jsme našli partnera ve Statutárním městě Ostrava, které přispěje 150 miliony. Abychom mohli novou vědeckou knihovnu postavit, bylo nutné přesvědčit vládu, aby se na projektu finančně významně spolupodílela. Na základě jednání právě na národní úrovni vláda přislíbila 800 milionů korun a realizaci Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě začlenila do svého programového prohlášení, které vydala v polovině minulého roku.

Problémy s exekutory, sociální situace lidí na dávkách, řešení bydlení na ubytovnách, katastrofální životní úroveň většiny důchodců a samozřejmě nezaměstnanost. To jsou hlavní problémy, které dlouhodobě trápí nejen Moravskoslezský kraj. Jak konkrétně se snažíte využít své pozice i toho, že má ANO ve Sněmovně většinu, pro nápravu? Pokud se nemýlím, žádnou změnu zákona jste vy sám v tomto ohledu nenavrhl. Proč? A plánujete či připravujete nějaký takový návrh?

Máte pravdu, problémy, které popisujete, trápí celou republiku a vláda se jejich řešením systematicky zabývá. Každý ale nemůže dělat všechno, mým hlavním tématem je školství, aktuálně se intenzivně věnuji cut-off score, které zvýší kvalitu středoškolského vzdělání. Nicméně v Moravskoslezském kraji je nezaměstnanost poměrně nízká, přesto trh práce pečlivě monitorujeme. Už několik let u nás funguje Pakt zaměstnanosti, což je instituce, která dlouhodobé trendy na pracovním trhu sleduje, abychom na ně byli schopni reagovat, lépe je předvídat. Důležitým hráčem je v této oblasti Moravskoslezské inovační centrum, které jsme společně s městem Ostravou založili. Je to centrum, které navazuje na dynamický vývoj technologií, vždyť v našem regionu už v informatice pracuje stejný počet lidí jako v hutích. Moravskoslezské inovační centrum je skvělým partnerem v naší snaze nabídnout zajímavé pracovní příležitosti a kvalitní zázemí začínajícím firmám tak, aby se nám dařilo udržet v regionu talenty nebo k nám nové nadané lidi nalákat.

Otázka na závěr. Jak byste celkově hodnotil téměř 30 let od převratu politickou kulturu u nás? Mění se k lepšímu, nebo spíše naopak?

Rád bych vrátil do politiky noblesu. Když se na některá jednání dívám s odstupem, nechce se mi věřit, kam až se může komunikace mezi lidmi posunout. Někdy se dokonce cítím jako v pavlačovém domě, kde vyhrává ten nejhlasitější. Uvítal bych mnohem větší dávku respektu a úcty jeden k druhému. To je to, co mi v dnešním světě politiky víc a víc chybí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Kateřina Synková
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vše, co potřebujete vědět o epidemiích a jejich dopadech na společnost. Lidi, ignorovat vědce je blbost, vzkazuje historik lékařství

20:13 Vše, co potřebujete vědět o epidemiích a jejich dopadech na společnost. Lidi, ignorovat vědce je blbost, vzkazuje historik lékařství

ROZHOVOR Veřejnost musí mít na paměti, že věda není písmo svaté, ale kolektivní úsilí tisíců jedinc…