Dopravní situace v Praze se stala jedním z předvolebních témat. Zoufalé situace si všiml i prezident Miloš Zeman, který napsal otevřený dopis primátoru Zdeňku Hřibovi (Piráti). Obsahem dopisu byla mimo jiné i výzva, aby Hřib zvážil rezignaci. Považujete i vy stav dopravy v hlavním městě za natolik závažný, že by měl primátor odejít?
Jsou čeští Romové utlačováni?Anketa
Je ale Hřib skutečně hlavním viníkem situace? Častěji se skloňuje jméno náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě). Praha sobě je projektem Jana Čižinského…
Tak samozřejmě je viníků více. A jak správně uvádíte, tak právě náměstek Scheinherr je tou osobou, která je za stav dopravy v Praze odpovědná. Já chodím na jednání ZHMP jménem našeho spolku takřka pravidelně interpelovat ve věcech dopravy a logicky jsou naše kritické připomínky a návrhy směřovány právě na Scheinherra. A zase je zřejmé, že ten jedná vždy i v souladu se svým stranickým šéfem Čižinským, jehož nepřátelství k autům a motoristům se již dříve reálně projevilo v dopravních opatřeních v Praze 7, kde je starostou. Takže Praha sobě má určitě výraznou stopu v ideologickém pojetí dopravy v Praze, ale ryba nejvíce smrdí od hlavy a tou je pirátský primátor Hřib.
Kam zmizel ten starý... odbočovací pruh? Překrylo ho rozšíření pro pěší, přiléhající k tramvajovému ostrůvku. Foto Mojmír Mikuláš
Mají to v Praze komunální politici lehké, když chtějí pomoci dopravě? Pamatujeme na to, jak Pavel Bém schytával kritiku ze všech stran kvůli tunelovému komplexu Blanka. Není tedy problém i v nás? A kdo z novodobých pražských primátorů podle vás dopravě v Praze nejvíce pomohl?
Vaše otázka je trochu návodná a odpověď začnu tedy od konce. Na otázku „který primátor nejvíce pomohl dopravě“ lze z pohledu motoristy asi říct, že to byl právě Pavel Bém. Neříká to nic o všech okolnostech a souvislostech jeho doby na magistrátu, ale tunelový komplex Blanka považuji za nejzásadnější dopravní stavbu za posledních 30 let s dominantním, pozitivním efektem pro plynulost dopravy.
A k těm komunálním politikům. Z pozice městských částí je těžké ovlivnit ty zásadní věci pro dopravu, tedy zejména investice do dopravní infrastruktury. Protože komunikace patří hlavnímu městu a správu vykonává pověřená městská akciovka TSK. Rozhodnutí Prahy jsou tak v dominantním postavení vůči představám městských části. A to je jedna z věcí, po kterých se v tomto období hlasitě volá, aby probíhala dostatečná konzultace všech záměrů s dotčenou městskou částí. Reálně se tak neděje a magistrát jedná z pozice síly a realizují se dopravní opatření přes nesouhlas místní samosprávy.
Poslední případ je z ulice Střelničná z Prahy 8, dříve to bylo Smetanovo nábřeží v Praze 1, Modřanská v Praze 12 nebo příjezd z D5 do Prahy 13. Tyto konkrétní úpravy byly realizovány bez souhlasu městských částí. Už jen ta arogance a neochota akceptovat připomínky místních je zralá na odvolání Hřiba či Scheinherra.
Nájezd na jižní spojku se nově kříží s cyklopruhem. Je to dobrý nápad? Foto Mojmír Mikuláš
Ale jsou i radnice, pro které je omezování automobilové dopravy ještě málo ambiciózní. Zažíváme to bohužel zrovna my v Praze 3, kde mají dopravu na starosti Zelení, kteří mají pro své antimotoristické nápady většinovou podporu Pirátů, Top 09 a STAN. Logickým důsledkem jejich lokálních opatření jsou pak každodenní kolony v naší městské části.
Praze stále zoufale chybí funkční městský okruh a ve městě je čím dál těžší zaparkovat, ať už kvůli novým změnám, při kterých mizí parkovací místa, nebo prostě z toho důvodu, že pořídit si dnes pojízdné auto je otázkou pouze jednoho až dvou měsíčních platů.
Chybějící okruh je pražský evergreen a máte pravdu, že chybí zoufale. A obecně chybí zásadní investice do dopravní infrastruktury. Pořád mám pocit, že vedle objektivních problémů se na tom podepisuje hlavně fakt, že politici se bojí zásadních rozhodnutí, otálejí s rozvojem páteřní infrastruktury.
Co chcete od příští vlády nejvíc?Anketa
Hřib vede pohodlnější facebookovou politiku, kde sdílí posty s duhovou vlajkou či demonstrovaný odpor k Číně, ale kde je něco pro reálný rozvoj Prahy? A kolik a kde bylo vybudováno nových parkovacích míst? U parkování se zase uvažuje jen v rovině restrikcí, zdražilo se parkování na P+R a je záměr zdražit rezidentní parkování, ale bonus pro Pražany tam nevidím žádný.
Dopravní tvář Prahy mění i aktivismus. Spolek Auto*Mat například pořádá pravidelné cyklojízdy Prahou, lobbuje za město přívětivější pro cyklisty, padají termíny jako „udržitelná doprava“, prosazují se nápady, jako cargo doprava pomocí kol, která by měla částečně nahradit dodávky a kamiony. Jak se díváte na tyto záležitosti?
Na rovinu říkám, že z pohledu automobilisty je Auto*Mat vlastně nepřátelskou organizací. I v tom názvu mají vetknuté, že jejich účelem je dát autům mat. Není v tom to pozitivní poselství typu „Rádi jezdíme na kole“. Kdyby to byla opravdu neziskovka, která žije z členských příspěvků a darů a koná nějakou edukační činnost, tak je to samozřejmě v pořádku. Ale oni jsou už součástí chobotnice, která má vazbu na politiky a úředníky. Na své aktivity čerpají dotace z veřejných rozpočtů a logicky pak na oplátku tvoří jedno z chapadel té dopravní moci.
V Praze 3 máme v dopravní komisi také člověka, který je zaměstnancem Auto*Matu. Nikdo ho nevolil, ale Zelení ho nominovali do tohoto poradního orgánu rady. Jeho názory považuji více za antimoto sektářství, než za vyvážený přístup k dopravě.
A cargo doprava pomocí kol a podobné nápady? Jako doplněk v systému zásobování pro konkrétní menší dodávky zboží třeba v centru měst možná ano. Jako běžnou náhradu motorizovaných dodávek to za reálné nepovažuji.
Křižovatka Vinohradské s magistrálou je nově doplněna o bohatší podélné značení, chránící cyklisty. A také více připomíná omalovánky. V pozadí je vidět nový přechod přes magistrálu. Foto Mojmír Mikuláš
Širší chodníky a ostrůvky na stanicích MHD, více přechodů, například ten na magistrále nad Václavským náměstím. Jsou tyto změny podle vás obecně ku prospěchu, nebo jde o případ, kdy se za líbivou myšlenkou skrývá zhoršení celé situace?
Chodci si jistě zaslouží investice, které by reálně zvýšily jejich bezpečnost. Ale pomohou opravdu právě ta realizovaná opatření? Realizací zmiňovaného přechodu nad Muzeem došlo k odebrání odbočovacího pruhu, a tím k horší propustnosti křižovatky, a to v místě, kde roky spolehlivě funguje bezpečný podchod pod magistrálou. A k tomu do všech pruhů před semafory prostor pro cyklisty. Nemyslím si, že cíleným zašpuntováním dopravy v Praze lze dosáhnout zlepšení situace.
Tento podchod pod magistrálou funguje spolehlivě už dlouhé roky. Foto Mojmír Mikuláš
V Praze se v posledních letech rychle rozrůstá cyklistická infrastruktura. Nejde jen o cyklostezky, ale i o cyklopruhy na silnicích a nově také o tzv. „cykloobousměrky“, kdy může cyklista jet v protisměru jinak jednosměrnou ulicí. Povede toto podle vás k lepšímu komfortu pro všechny zúčastněné, nebo dojde ke zvýšení rizikovosti dopravy?
Já mám někdy pocit, že snad pražský magistrátní politik či úředník je primárně odměňován za počet metrů komunikace věnovaných cyklistům. Někde vybudováním cyklostezek a jinde na úkor automobilistů formou cyklopruhů na silnicích. A pak jsou případy nejprovokativnější, kdy páteřní cyklostezku doplňuje ještě o 10 metrů dále souběžný cyklopruh na silnici. V poslední době je takto mediálně známý úsek Podolské nábřeží a Modřanská. A tam už opravdu nelze hovořit o vyváženém přístupu ke všem účastníkům dopravy, ale o neobhajitelné preferenci cyklistů. A to v situaci, kdy cyklodoprava je převážně sezonní záležitostí pro nevelký počet osob z hlediska celkové přepravy.
Zdejší cyklopruh patrně nevydržel nápor cyklistů, a tak se malovalo i na přilehlém chodníku. Foto Mojmír Mikuláš
Cykloobousměrky jsou pro mě další nadstavba toho přístupu. Statistiky dopravní policie totiž vykazovaly, že spousta cyklistů nerespektuje dopravní předpisy (to je klasika i dle statistik BESIP) a jezdí nedovoleně v protisměru. A někoho neuvěřitelně napadlo, že jejich chování nemůžeme změnit a raději jim to zlegalizujeme. O další nebezpečné situace na silnici tak nebude nouze. Jsem zvědavý, zda by se stejný přístup uplatil, kdyby automobilisty napadlo jezdit po cyklostezkách.
„Humanizace“ města. Tak v poslední době někteří aktivisté označují činnosti, které městskou infrastrukturu mění na úkor automobilů. Spatřujete v tom skutečně nějakou humanizaci?
V oblasti dopravy se myslím nejčastěji používá pojem „zklidňování dopravy“. Ona ta samotná slova humanizace a zklidňování totiž neevokují nic nebezpečného. Ale je potřeba si jasně říct, že za těmi pojmy se skrývá stav, kdy snad každý týden zmizí pruh pro auta, malují se cyklopruhy, redukuje se rychlost, mizí parkovací místa, vytvářejí se překážky plynulosti dopravy. Takže reálně se jedná o ideovou šikanu automobilistů.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
