„Třetí odboj pokračuje,“ řekl jste mi minule s nadsázkou. V čem by měl nadlehčeně řečený třetí odboj pokračovat v roce 2019?
V důsledné očistě státní správy od bývalých komunistických struktur typu Andreje Babiše a jeho podporovatele Miloše Zemana. To je hlavní kurz a od něho by se to mělo odvíjet, protože dnes někomu vyčítat, že byl spolupracovníkem StB, je nesmysl. Odvětí: A Babiš ti nevadí? Nemáte na to argument. Tady jsme skončili. Myslím, že situace dozraje. Bude výročí Jana Palacha. Mě příjemně překvapilo, že Jan Palach nemyslel pouze na sebedestrukci, ale podle jiných pramenů měl nachystanou pistoli, jak uvedl jeden z historiků, Blažek, a měl plány aktivním způsobem proti totalitní zvůli bojovat, především proti vpádu sovětských vojsk.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Já jsem při obhajovacích proslovech měl jeden problém, že trestné činy jako pobuřování, hanobení státu světové socialistické soustavy, což byl Sovětský svaz, ty byly rehabilitovány ze zákona, tam jsem se o to nemusel starat. Ale měl jsem to spojeno s ozbrojeným útokem na agenta Státní bezpečnosti, bombové útoky na různé symboly komunistické strany a symboly spojené se Sovětským svazem. Takže tyto letákové akce – také nebyly problémy s rehabilitací. Ale co se týkalo zbraní, použití výbušnin, to už byl problém, protože zákon o třetím odboji nebyl.
Takže jako důležité vidím Andreje Babiše. To je obrovská žába na prameni a symbol – jednak je to nomenklaturní kádr, jednak je to člověk, který má přeraženou páteř spoluprací ve Státní bezpečnosti, a jednak člověk stíhaný za velmi závažné finanční delikty.
Babišova obliba ale stoupá. Ozývají se protesty, výzvy k demonstracím a podobně. Slýchávám, že Češi nejsou demokraticky schopni smířit se s výsledkem voleb. Co vy na to?
Drtivá většina toho národa kolaborovala s komunistickým režimem a teď dostávají jakousi vizi, že to tedy nevadí mít přeraženou páteř, že to jde a může se takový člověk stát klidně premiérem. Takže jak to nazvat? Třicet procent národa s tímto režimem, který Babiš představoval, úzce spolupracovalo a postavilo na tom svoji kariéru, bylo zařazeno ve spolupráci se zpravodajskými službami, Státní bezpečností, členství v KSČ, různých národních organizacích, jejichž základní předpoklad byl jakýsi boj proti třídnímu nepříteli.
Jak se tedy umíme smířit s výsledky voleb?
Já se s nimi neumím a nemohu smířit. Jsem předseda Konfederace politických vězňů a můžeme říci, že jsem podjatý, protože my jsme ten režim zažili a já jsem nebyl nějaký pasivním trpitelem. Já skutečně mohu říci, že jsem udělal chybu, že se mi nepodařilo získat více zbraní, výbušnin a lidí, kteří by byli ochotní do toho jít, protože pouze několik jedinců… to většinou končí špatně.
Národ takový je, ale vezměte si nástup různých režimů… Adolf Hitler měl velkou popularitu a udělal celou řadu zajímavých věcí a návrhů, některé dokončil. Tyto praktiky – oni se v davu cítí, že jsou také platní – o to jde: Podívej, ten byl celou dobu ve výboru KSČ, já jsem byl předsedou a podívej! Babiš je premiér, co bychom to také nezkusili? A hotovo. Vždyť jsem to viděl na setkáních Babiše nebo Zemana v Přerově. To byla neuvěřitelná koncentrace všelijakých bývalých milicionářů, politiků, esenbáků, členů pomocné stráže a podobných lidí. Sice měli berle a některé jsem ani nepoznal po takové době, ale zjišťoval jsem, že tam bylo spousta lidí, co se podílela na mém zatýkání a pronásledování.
Filosof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že je čas na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Je potřeba nové Občanské fórum?
Určitě je potřeba, ale Daniel Kroupa je na můj vkus trochu… On představuje praxi: nejsme jako oni, máme holé ruce. Jenže ono to nepůjde úplně s holýma rukama, protože se dnes zapouzdřili a budou se bránit. Takže je nutno počítat s mnohdy dramatickými situacemi. Tak to tedy vidím já.
Myslíte, že dramatické situace budeme vídat v souvislosti s tím, že je letos třicáté výročí od sametové revoluce? Jak víme, tak už loni – protože osmičkový rok je vždy zásadní v dějinách československé historie – jsme viděli politické aktivity v rámci vzpomínkových a pietních akcí. Čeká nás to letos znova?
Určitě ano, ale já jsem byl v minulém roce trochu zklamán, neboť jsem předpokládal, že ta síla bude mnohem větší a že se podaří – teď to může znít drsně – proniknout do Poslanecké sněmovny a zabránit zvolení Andreje Babiše. Ten tlak bude tak velký a i ta ochranka i bezpečnostní složky si řeknou, že se do takové početné síly a vůle lidu nebudou zapojovat. Nebo jen tak, aby se neřeklo, protože opravdu pro nás – pro politické vězně a lidi, kteří poznali, co ten režim představovaný Andrejem Babišem tehdy prováděl, pro nás je to naprosto nepřijatelné.
Není stejně nakonec demokratickým principem, tedy principem, za který jste sám bojoval v době komunismu, zvolení v demokratických volbách?
Ano, je, ale je tu lustrační zákon.
Bohuslav Sobotka ho tehdy kvůli Andreji Babišovi upravil…
Ten zákon není úplně bezzubý a měl by se uplatnit. Ale Babiš je vysokým bezpečnostním rizikem, protože si nikdo ničeho nebude moc vážit, jestliže může být Babiš premiérem. Takovou práci musejí dělat lidé, kteří mají co říci, a rozhodně to nebude člověk, který má máslo na hlavě. Tak těch je bohužel více. Ti vyrostli na kolaboraci s komunistickým režimem. Mnohdy mám na přednáškách během dvou hodin co dělat, abych studentům vysvětlil zrůdnost komunistického režimu. Všechny základní věci musíte vysvětlit – posudky, cestování, co se všechno hodnotilo, co byl Socialistický svaz mládeže, ukazuji jim dokumenty, které měly být zničeny… Bohužel Charta 77 a její představitelé z velké části umožnili nástup těchto zločinců.
Například František Stárek, který se vydává za nějakého odpůrce režimu, ale jeho aktivity spočívaly v organizování pivních aktivit, koncertů a podobně. Když se dostal do zpravodajských služeb, tak z toho měli příslušníci StB velkou radost. Nejlepší příklad je, že tito lidé pomáhali organizovat moje zatčení a odstranění z tajných služeb a dostali po mém zatčení vyznamenání. Takových je mnoho. Svojí neodborností umožnili nástup takových lidí jako Andrej Babiš a jemu podobných, protože nedokázali ve své profesi uplatnit, co bylo potřeba.
Já se snažil, seč jsem mohl, byl jsem po nástupu Zemana zatčen, obviněn ze sedmi trestných činů po pěti letech zproštěn obvinění, ještě k tomu rok vyšetřovací vazby. Ale naopak mě to ještě posílilo a mám v rukách trumfy, které mi jen těžko někdo vyvrátí. Ale nemám klapky na očích s tím, že by člověk poznal jenom zlo, takhle se na to ani nechci dívat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
