Jana Černochová nekompromisně: Summit EU k vyřešení uprchlíků opět nic nepřinesl. Kritika „opovážlivosti“ zemí Visegrádu je skandální. A ty směšné výroky Tuska

Při zasedání bezpečnostního výboru v tomto týdnu vyvolaly vášně návrhy na zpřísnění pravidel pro legální držitele zbraní, zejména zkrácení platnosti zbrojního průkazu z deseti na pět let. Vy osobně jste uváděla, že by bylo dobré zachovat buď nynější stav, nebo nechat desetiletou platnost průkazu. V těch nových návrzích jde ale o více změn. Jaké máte na ně názory?

Máte pravdu v tom, že nejde jen o délku platnosti zbrojního průkazu, kde bych chtěla pro upřesnění uvést, že navrhuji buď zachování stávající desetileté lhůty nebo její kombinaci s povinnou zdravotní prohlídkou vždy po pěti letech. Zkrácení platnosti na pět let považuji za přílišnou restrikci, zvlášť když k prodloužení na deset let došlo před relativně krátkou dobou. Domnívám se, že ke změně například psychického stavu může dojít z důvodu nějaké tragické události ze dne na den, a důsledkům bychom nezabránili, i kdyby tato lhůta byla dvouletá.

Obecně se domnívám, že není dobré, že se vláda snaží o zpřísnění zbrojního zákona v reakci na tragédii z Uherského Brodu, kde šlo o útok střílejícího šílence, kterému bohužel nezabrání sebepřísnější zákon. Nemyslím si, že by byla chyba právě v této legislativě, a trochu mi to připomíná přístup Evropské komise a její reakci na teroristické útoky v Paříži, kterou je ona naprosto nepřijatelná směrnice regulující legální držbu zbraní. Když jsme po událostech v Uherském Brodě nebo ve Vrběticích volali po určité revizi souvisejících předpisů, jak nám na výboru připomněl náměstek Mlsna, musím za sebe říct, že jsem primárně neměla na mysli právě tento zákon, který je nastaven poměrně dobře. Šlo spíše o připravenost systému - policie, složek IZS - na takové situace a jejich schopnost efektivně reagovat.

Během jednání se ukázalo, že v této novele je těch sporných míst skutečně povícero. Osobně mám velký problém s tím, že by policie měla kvůli případům, kdy chce zadržet legálně drženou zbraň, získat nově možnost faktické domovní prohlídky, a to bez svolení soudu. Takové další prolamování domovní svobody je pro mě nepřijatelné. Za problematické považuji i ustanovení, které by vládě ve stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu umožnilo nařídit všeobecné odevzdání zbraní. Dále je třeba také vyjasnit nebo možná spíše zúžit okruh subjektů, které mají přístup k centrálnímu registru zbraní a k jednotlivým okruhům informací zde obsaženým. Ale o tom všem ještě povedeme debatu.

Za šikanování učitelky Střední průmyslové školy v Praze Na Třebešíně padl trest – podmínečné vyloučení a trojka z chování pro studenty, kteří kantorku při vyučování brutálně ponižovali. Je tím podle vás věc vyřízená? Ozývají se totiž čím dál hlasitější názory, že se případ vedení školy vymkl z rukou....

Myslím si, že věc zdaleka není uzavřená. Nemám o této tragické události jiné informace než z médií, nechci tedy činit jakékoliv závěry či soudy. Jsem přesvědčena, že tuto záležitost musí prověřit školní inspekce, potažmo policie. Je třeba odpovědět na otázku, zda souvislost mezi smrtí té paní učitelky, jejíhož osudu je mi skutečně velmi líto a jejíž rodině bych ráda vyjádřila soustrast, a naprosto odpudivým a odsouzeníhodným případem šikany je prokazatelná. Dále se musí zcela jistě vyšetřit i to, zda vedení školy o šikaně bylo skutečně informováno, a pokud ano, pak zcela jistě musí rada města vyvodit personální důsledky. Můj dojem je, že trest za takto brutální chování by pro studenty měl být vyšší, měl by mít exemplární charakter. Ale jak jsem řekla, předpokládám, že vše bude prošetřeno a nemám důvod nevěřit příslušným orgánům, že se tak v dohledné době stane.

Lídři EU tento čtvrtek a pátek na summitu Evropské rady řešili mimo jiné migrační krizi. Veřejnost ale aktivity EU ve vztahu k migrantům poměrně ostře odsuzuje – politici EU prý věci neřeší s dostatečným nasazením a přešlapují stále na místě. Co si o tom myslíte?

Summit, stejně jako řada předchozích jednání, nepřinesl v otázce imigrační krize nic převratného. Nebo lépe lze rovnou říct, že nepřinesl nic. Chápu, že řešil zároveň druhou velmi podstatnou otázku, a sice budoucnost členství Velké Británie, nicméně v otázce imigrace jsem nezaznamenala nic, co by nás někam posouvalo. A tak nezbývá než čekat, zda konečně dojde k nějakému rozhodnutí na mimořádném summitu s Tureckem v březnu. Ale pro jistotu, abych předešla zklamání, si nedělám žádné iluze.

Je skandální, kolik energie představitelé starých členských států investují do kritiky například zemí Visegrádské čtyřky kvůli tomu, že se tyto „opovažují“ přicházet s alternativními návrhy k onomu bezzubému, stagnujícímu a nikam nevedoucímu postoji k uprchlické krizi, který je vlastní právě evropskému mainstreamu. Za vyloženou opovážlivost považuji kritiku Rakouska, které se rozhodlo výrazně omezit denní limit na příchozí imigranty. To je přeci naprosto legitimní rozhodnutí, zvlášť u země, která již přijala desítky tisíc běženců. Směšné mi pak přijdou výroky předsedy Rady Tuska, který z obavy, aby se snad diskuse nerozproudila více, než politicky korektní bruselské zdi unesou, varuje, že je třeba zabránit tomu, aby si konkurovaly řešení a plány jednotlivých zemí nebo jejich skupin. Já se naopak domnívám, že je přeci důležité, aby jednotlivé státy do té situace vnášely svůj vhled a přicházely s návrhy na řešení, když Brusel samotný nedělá nic.

Prioritou České republiky i ostatních zemí takzvané visegrádské čtyřky je, aby Řecko lépe zvládalo ochranu své hranice s Tureckem a aby Turecko naplňovalo dohodu, kterou s Evropskou unií loni uzavřelo. Pokud Řecko a Turecko své závazky plnit nebudou, bude podle premiéra Bohuslava Sobotky třeba přistoupit k takzvanému plánu B, tedy ke vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka. Co si o takovémto postupu české vlády myslíte?

Musím říct, že v případě priorit, na kterých se shodla V4, jde po dlouhé době o nějaký racionální, pragmatický plán, jak uprchlickou vlnu zbrzdit. Tlak na Turecko a Řecko je zcela na místě a pokud tyto země nebudou plnit své závazky, pak je posílení hranic na dalších úrovních naprosto pochopitelné a logické. Kritiku, kterou schytaly země V4 za svůj pražský summit ze západu, vnímám jako další projev evropských sebevražedných sklonů multikulturních unijních elit. Ty postrádají realistický pohled na věc, či spíše jej postrádaly vždy. Teď bude důležité, aby naše vláda nepodlehla tomuto tlaku a trvala na svém. Spojenectví Visegradské skupiny nám dává velkou váhu a silnou vyjednavací pozici. Tak nezbývá než doufat, že se premiér Sobotka nenechá zahnat svými eurosocialistickými spojenci do kouta, jak bývá jeho obvyklým zvykem.

Pražskému Autonomnímu sociálnímu centru Klinika, na které před dvěma týdny zaútočili maskovaní pachatelé kameny a světlicemi, končí v březnu smlouva o výpůjčce objektu na Žižkově. V pátek Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že smlouvu o výpůjčce objektu nelze prodloužit. Hlavním důvodem je prý nesouhlasné stanovisko stavebního úřadu. Stavební úřad Prahy 3 upozornil majetkový úřad, že stavba byla zkoulaudována jako plicní zdravotnické zařízení a jiné využití je tudíž nelegální. Klinika, která loni spustila sbírku oblečení pro uprchlíky, se tak bude muset spakovat. Je to správné? Majetkový úřad chce prý nemovitost „urychleně“ nabídnout jiné státní instituci, a pokud žádná neprojeví zájem, vyhlásí výběrové řízení na prodej objektu...

Tento postup schvaluji s tím, že měl být ale zvolen již před rokem, kdy byla smlouva o výpujčce uzavřena. Již v té době přeci Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových musel velmi dobře vědět, k jakému účelu byl objekt zkoulaudován. V té době ale tato informace bohužel nevyhovovala populistickému gestu Andreje Babiše, pod něhož ÚZSVM spadá a který ve snaze získat si podporu mladých levicově či liberálně smýšlejících lidí potřeboval s „klinikáři“ zapózovat, udělat si pár selfíček pro svůj facebook a ukázat se jako hrdina, který nebohým squaterům na rok „daruje“ výpůjčkou, tedy zadarmo, budovu státu, o kterou se má, jako ministr financí, starat s péčí řádného hospodáře. Stát není jeho firma, jestli jim chtěl udělat radost, mohl jim „vypůjčit“ nějakou budovu Agrofertu. Dnes už je ale pan Babiš zřejmě nepotřebuje, nebo si uvědomil, že jeho Úřad porušuje zákon a vymyslel strategii: hodíme vše na stavební úřad trojky! Každý, kdo ví, jaké v této zemi platí zákony, se musí tomuto trapnému pokusu (odvrátit pozornost od sebe a hodit odpovědnost na někoho, kdo nemá žádnou pravomoc rozhodovat o prodloužení, či neprodloužení tzv. smlouvy o výpůjčce) a alibismu upřímně zasmát. Nevylučuji ani to, že se možná pan Babiš a ÚZSVM také zalekli toho, že Klinika je již velmi silně spojována s radikálními levicovými skupinami, na což už mnozí upozorňovali před rokem. Jsem přesvědčena, že okupace cizí nemovitosti, byť je opuštěná, je nezákonná a účel nájmu musí odpovídat koladačnímu stavu. U „klinikářů“ i u ostatních fyzických nebo právnických osob, prostě u všech stejně. Když chceme na dvojce někde, jako radnice, provozovat sociální činnost, třeba pro naše seniory, musíme mít desítky razítek a povolení hasičů, hygieniků, památkářů etc... – trvají na příslušných počtech vodovodních baterií, toalet, umyvadel, oken, lůžek, bezbariérovosti, o kuchyni, evakuačních plánech, osvětlení ani raději nemluvím... A najednou to pro Kliniku neplatí a „stát“, který má být etalonem zákonnosti, jim vypůjčí budovu, která nemá patřičné kolaudační rozhodnutí a „účel nájmu“ neodpovídá všem zákonným normám? Je to Babišův výsměch všem lidem, kteří dodržují platné zákony!