Tisíce Ukrajinců se vydaly do ulic, protestovaly proti současnému vedení země a žádaly změnu. Jak se na tyto protesty díváte v souvislosti s událostmi, které se na Ukrajině v posledních letech děly?

Domnívám se, že představitelé nacionalistického hnutí, které se znovuzrodilo na Ukrajině během Majdanu a instalovalo spolu se Západem svého představitele Porošenka, jsou nespokojeni s jeho politikou, která byť je nacionalistická a protiruská, snaží se být alespoň minimálně realistická a bere na vědomí některé ekonomické aspekty nutnosti spolupráce s Ruskem. Nacionalistickým elementům se to samozřejmě nelíbí. Opakovaně se projevuje boj mezi dvěma částmi, ze kterých je Ukrajina složena – té západní, řekněme nacionalistické, a té druhé na východě, která je více proruská. Jde tedy o nespokojenost s dosavadními výsledky nacionalistického Majdanu. 

Protesty organizovaly pravicové skupiny, kterým se nelíbí přílišné ústupky Rusku a obviňují vládu ze slabosti. Jsou jejich výtky oprávněné?

To je dobrá otázka. Částečně jsem na to již odpověděl. Východ Ukrajiny je historicky proruský, což se jim nelíbí. Jeho obyvatelé se donedávna cítili být Ukrajinci, chtěli ale hovořit svým rodným jazykem, ruštinou, spolupracovat s Ruskem, se kterým jsou si jazykově i etnicky blízcí. Současná vláda v Kyjevě, která je pod vlivem nacionalistů, tomu brání. Nicméně já si myslím, že požadavky nacionalistů jsou zcela nereálné. Ukrajina je historicky a geograficky nucena spolupracovat s Ruskem a brát na vědomí také jeho zájmy. Představa prozápadní části ukrajinských politiků, že se Ukrajina zcela odstřihne od Ruska a obrátí se na Západ, je nereálná. Rusko by to nikdy nedopustilo.

Poslanec Milan Šarapatka. (FOTO: Hans Štembera)