Nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi zanedlouho skončí první funkční období. Během něj razil politiku „více azimutů“, což neznamenalo nic jiného než to, že při zachování všech spojeneckých závazků je zapotřebí udržovat přátelské a zejména ekonomické styky prakticky se všemi zeměmi, minimálně se všemi velkými zeměmi. Jak tento jeho přístup hodnotíte?

Souhlasím, že hospodářské styky je třeba udržovat se všemi zeměmi, obzvláště když si to podniky a podnikatelé mohou rozhodovat sami podle výhodnosti a výnosnosti individuálních kroků. Politické zásahy do ekonomiky nejsou žádoucí. Výjimkou jsou státní zakázky a politické obchodní dohody. Politik nemůže rozumět ekonomice lépe než skutečný podnikatel. Národní hospodářství by nemělo být rukojmím ani nástrojem k politickému vydírání. Kde jsou tedy podnikatelé? Proč neprosazují sami sebe? Nelze zůstat v pouhém závěsu politiků. Politika a podnikání jsou zcela rozdílné světy.

Miloš Zeman se netají tím, že upřednostňuje ekonomickou diplomacii. Po velvyslancích chce, aby pomáhali českým exportérům prosadit se na zahraničních trzích, ale také podporovali, aby případný přebytečný kapitál ze zahraničí směřoval do Česka. Naopak mu vadí, když si někteří velvyslanci hrají spíše na tvůrce světové politiky, což by pochopil u velmoci, ale u země jako je ČR, to podle něj působí směšně. Je to vůči diplomatům správný požadavek?

„Ekonomická diplomacie“ je oxymóron, tedy protiřečení. Jde jen o státní politickou intervenci s politickými cíli. Je to jakási státní dotace – a tak i příležitost ke korupci – pro tzv. „podnikátělja“. Představte si, že by třeba Masaryk vozil Baťu po světě. Propadli by se hanbou. Kdo z nich? Proč je dnes značka Baťa rozvíjena Švýcary, a ne Čechy? Kdo to zavinil? Není to ostuda?

V listopadu minulého roku vedl prezident Miloš Zeman největší podnikatelskou misi za 25 let, kdy ho při návštěvě Ruské federace doprovodili zástupci více než 120 českých firem. Je pro Českou republiku byznys s Ruskem perspektivní, a pokud ano, tak v jakých oborech?