Daniel Herman (KDU-ČSL) jako první český ministr vystoupil v neděli na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku. Svůj projev v němčině začal slovy „drazí krajané“ a během řeči též vyjádřil lítost nad násilnostmi na sudetských Němcích ze strany Čechů během odsunu. Jak se na jeho návštěvu díváte?
Ministr kultury Herman nejel na sudetoněmecký sjezd sám o sobě. Byl tam vyslán českou vládou. Jsem tím znepokojená, protože si myslím, že takovýto krok na vládní úrovni je naprosto nadbytečný. V roce 1997 byla podepsána česko-německá deklarace, která reflektuje složitý vývoj vztahů mezi oběma zeměmi i druhou světovou válku. Je v ní i zmíněna omluva za zvěrstva, která se děla při odsunu. Stýkat se nyní na vládní úrovni s krajanským sdružením, které si dlouhodobě činilo majetkové a územní nároky na Českou republiku, směšovalo či dávalo rovnítko mezi celosvětová zvěrstva nacistů a excesy, které se děly při odsunu, považuji za hrubou politickou chybu. Velmi mě zajímá, proč to vláda dělá, co tím sleduje. Protože vztahy na mezivládní úrovni byly narovnány a vyčištěny českoněmeckou deklarací. Tomuto kroku nerozumím a očekávala bych od české vlády určitá vysvětlení. A ještě poznámku k tomu oslovení. Nebyli to drazí krajané, ale milí krajané. Mělo by se opravdu zdůrazňovat, že tito takzvaně milí krajané tvoří organizaci, u jejíhož zrodu stáli nacisté, jež na svých webových stránkách měla po mnoho let okleštěnou Českou republiku tak, jak by si ji ona představovala. Je to organizace, která usilovala o mohutné zásahy do našeho právního řádu, mám na mysli návrhy na zrušení dekretů prezidenta Beneše. V neposlední řadě šlo také o organizaci, jejíž představitelé torpédovali řadu úsilí České republiky v rámci Evropské unie a kteří byli dokonce proti našemu přijetí. Nevidím tam žádný styčný bod se současnou vůlí lidí, proč by se vláda měla s takovou organizací vůbec bavit.
Ministr Herman hovořil také o tom, že identitu Čech, Moravy a Slezska po staletí utvářeli kromě Čechů také Němci, Židé, Romové a Poláci a tragické události tyto svazky narušily nebo definitivně zničily. Do jaké doby z historického hlediska platí tvrzení, že jsme s uvedenými národnostmi tvořili společně českou identitu?
Myslím, že toto tvrzení je pravdivé. Zároveň by ale mělo být řečeno, že to byl jen a jen německý nacismus, který toto soužití přerval a zalil potoky krve. Je třeba neustále říkat, kde se vzala příčina toho, že toto sousedství či určité mnohasetleté promíchání bylo takto šíleně narušeno, poznamenáno a rozděleno. Je nutné říci, že zdrojem tohoto narušení byl německý nacismus. Poválečné dohody, které jasně řekly, kdo má být odsunut a proč, jsou pouze důsledkem toho, co rozpoutal Hitler. Bohužel česká vláda tím, že vyslala ministra Hermana na sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu – kde si jeho předák Posselt pochvaloval, že česká vláda přiznala kolektivní vinu – tímto jednoznačně pošlapává Postupimskou dohodu, která ve svém dvanáctém článku jasně říká, že z území Polska, Československa a Maďarska mají býti odsunuti Němci. A to je velmi nebezpečné. Opravdu vítám každé smíření, které je v lidských srdcích a je míněno upřímně. Ale nevítám gesta, která sahají na mezinárodní dohody a která jsou v tuto chvíli naprosto zbytečná. Znám mnoho lidí, kteří byli ve svých srdcích schopni i po hrůzách druhé světové války ve svých individuálních životech odpustit a budovat s našimi sousedy dobré vztahy. Myslím, že to, co udělala česká vláda prostřednictvím ministra Hermana, právě tyto lidi poškozuje a k dobrým vztahům nepřispívá.
Psali jsme:
Ve stejný den, kdy Daniel Herman vystoupil na Sudetoněmeckých dnech, se v Terezíně konala tradiční tryzna za oběti nacismu. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ve svém terezínském projevu (oproti Hermanovi v Německu) zdůraznil, že zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zatímco nacistické zločiny za okupace byly součástí oficiální a promyšlené německé politiky. Přesto byl Štěch zkritizován za protiněmeckou řeč. Nejde ale o jasná historická fakta?
Zdrojem druhé světové války byl německý nacismus. Kdo tvrdí něco jiného, vědomě překrucuje historii. Ale jsem trochu překvapená, možná by si v ČSSD měli udělat pořádek. Jeden představitel vlády, v níž je ČSSD významnou silou, říká členům organizace, u jejíhož zrodu stáli nacisté, milí krajané, a druhý říká něco jiného. Jaká je tedy oficiální politika této vládní strany? Jedna věc jsou výroky a druhá, kdo se za nimi skrývá a jaké má ten člověk pravomoci. Ptám se: mluví vláda, kde je dominantní ČSSD, a předseda Senátu, který je vysokým politikem ČSSD, jedněmi ústy, pokud jde o Postupimskou dohodu či naše mezinárodní zakotvení a historická fakta? Obávám se, že ne.
Federace židovských obcí a pražská židovská obec vydaly k projevu Milana Štěcha prohlášení, ve kterém ho zkritizovaly jako protiněmecký s nacionalistickým duchem. Při vší úctě, není poněkud paradoxní, když židovské obce kritizují údajný antiněmecký nádech projevu, který hovořil o nacistických zrůdnostech za války?
Nemám k tomu co říci. Žiji v tom a pevně věřím, že ne všichni zapomněli na to, že zdrojem rozpoutání druhé světové války byl německý nacismus a právě na takových místech, jako je Terezín, bychom na to neměli zapomínat a měli bychom o tom hovořit. Chci věřit tomu, že současné Německo a jeho obyvatelé jsou už našimi sousedy, se kterými můžeme kooperovat a nemusíme se jich bát. Že na obou stranách bylo uděláno hodně pro vzájemné soužití a smíření. Nic z toho ale nesmí zastírat historická fakta.
Ještě silnější kritiku a rozepře vyvolal proslov šéfa Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Dokonce ještě během samotné terezínské tryzny ho nepřímo zkritizoval vrchní rabín Karol Sidon. Vodička v projevu varoval před silnou migrační vlnou mladých mužů, kteří místo boje za svobodu své vlasti přicházejí vytěžit náš sociální systém. Někteří mluví o zneužití pietního aktu. Vy jste si text informující o Vodičkově projevu sdílela na svůj facebook. Takže s ním souhlasíte?
Přečetla jsem si jeho projev tak, jak ho zveřejnil Český svaz bojovníků za svobodu. Čtu tam něco zcela jiného. Hovoří o tom, že bychom se neměli nenávidět, protože to není vůbec žádné řešení. Což velmi sdílím. Poukazuje na to, že historii bychom měli nechat historikům. Pokud jde o ta vyjádření, o kterých mluvíte – všichni sledujeme se znepokojením obtížně zvladatelnou situaci s imigrací, onu politiku vítání, které jsme byli svědky v minulém roce a která přináší své výsledky. Musím dát panu předsedovi Vodičkovi v tomto ohledu za pravdu. Naše svoboda byla vykoupena tisíci, desetitisíci, statisíci lidských životů. Ať už vojáků sovětských či amerických, ale i životy ve vypálených obcích a našich vojáků. Tito lidé opravdu neumírali proto, aby 70 let po válce do země, kterou za cenu svých životů osvobodili, někdo přišel a říkal – ve vaší zemi z mého rozkazu bude žít ten a ten člověk a vy do toho nemáte co mluvit. S panem předsedou v tomto souhlasím. Protože je předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu, který sdružuje i jejich potomky. Lidi, kteří si mohou říkat – bojovali jsme za tuto republiku, za její suverenitu, za její hranice, aby někdo jiný, neobčan této země neurčoval, kdo tu má žít.
Do jaké míry udělal Vodička správně, že o těchto věcech mluvil v Terezíně? Hodilo se to tam?
V některých médiích jsou některé názory vytlačovány na okraj, nebo se tam vůbec nepublikují. A pokud se publikují, tak se okamžitě komentují. A v těch komentářích se zesměšňují. Čímž nemyslím Parlamentní listy, vy jste velmi pluralitní. Domnívám se, že využít takového fóra, jako je terezínská tryzna, k tomu, aby se poukázalo na zásadní problém, který se týká celé naší společnosti a Českého svazu bojovníků za svobodu, vůbec není špatné. Naopak.
Ing. Jana Bobošíková
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
