Přemýšlel jsem o tom, že od ruské invaze v roce 1968 tuto zemi nepostihlo nic významně strašného, až tato epidemie. Ale covid ve srovnání s Rusy vychází docela dobře. Tehdy jsme v tom byli sami a bylo to beznadějné, teď si navzájem pomáhá celý svět a naděje už je na obzoru. Už je v ledničkách s vakcínami.

Domníváte se tedy, že ten strach, který určitě s touto dobou souvisí, překonala jakási solidarita?

Myslím, že ne. Ten strach je převažující, svět nic takového nečekal, není na to připraven, nejsou na to připraveny státy, nejsme na to připraveni jako lidé, nejsme připraveni jako instituce. Obavy jsou převažující, rozdělení společnosti je převažující, ale důležité je, že naděje, že to přejde a svět se vrátí znovu ke svobodě a toleranci – tady myslím západní svět – bude fungovat, jak jsme byli zvyklí, je veliká.