Pane docente, psal jste na sociální síti, že vláda i epidemiologové podcenili několik faktorů. Mezi nimi ochotu podřizovat se omezením u mladých lidí, hlášení kontaktů, testování pracovníků domovů důchodců. Zmiňujete i toto: „Když se rozeběhla epidemie v říjnu a listopadu, mělo dojít k dočasnému vypnutí celé ekonomiky s výjimkou životně nezbytných výrob a služeb. Kdo by chtěl vyrábět, musel by na vlastní náklady denně testovat. Restauratéři a hoteliéři by pak nemuseli žehrat, že jsou obětními beránky.“ Myslíte si, že by vypnutí ekonomiky s výjimkou životně nezbytných výrob, případně denní testování v podnicích mohlo být řešením i teď? Mimochodem, zaznívá, že je potřeba mít i 6. stupeň PES.
Je jasné, že současná pravidla nejsou účinná tak, jak by bylo žádoucí. V Německu uvažují o dalším přitvrzení včetně zpřísnění režimu na hranicích. Zpřísnila i Velká Británie. U nás některé velké podniky skutečně pravidelně testují zaměstnance. Není to ale pouze na jejich náklady, nýbrž využívají systém antigenních testů, které jsou dosud 1x týdně placeny ze zdravotního pojištění. Stát měl sám tuto metodu uplatnit i u svých zaměstnanců včetně kritické infrastruktury, a jít tak příkladem. Stále jsem přesvědčen, že právě do těchto aktivit měl stát především investovat prostředky na úkor nefunkční „chytré karantény“. Zavést hromadná testování až před Vánoci bylo pozdě. Je třeba také nepolevit v omezeních ani během očkovací kampaně, protože se ukazuje, že jedna dávka opravdu nestačí, jakkoli někteří odborníci tvrdí opak. Ale ti zatím mohli čerpat pouze ze studií, které předložili výrobci vakcín. A ty byly zřejmě nadměrně optimistické.
6. stupeň PES nepotřebujeme. Ostatně praxe vypadá tak, že PES nepotřebujeme vůbec. Vynutila si ho opozice a zájmové skupiny, které jej využívají k nátlakům. Složité výpočty reprodukčního čísla, kterým málokdo rozumí, a podobná kritéria mohla být nahrazena jasnými čísly nakažených, hospitalizovaných, zemřelých. Situace si vynucuje, že se fakticky tak děje už teď. Systém se neustále upravuje. Už týden jsme ve stupni 4, ale musíme držet opatření ve stupni 5 kvůli přeplněným nemocnicím a krematoriím. Podle mne definitivně krachuje iluze o „řízení“ epidemie salámovými, byť velmi sofistikovaně vymyšlenými metodami. Myslím proto, že by pouze stačila jedna hranice – například počet nově hospitalizovaných denně nebo celkový počet hospitalizovaných (číslo by museli stanovit odborníci), do níž by platila jen základní omezení (zakrytí dýchacích cest, dezinfekce, omezení počtu osob při setkáních a aktivitách atd.), a při jejím překročení naopak tvrdý lockdown s výjimkami založenými na pravidelném testování. Pro jeho zrušení by platilo z důvodu prevence ovšem jiné (nižší) číslo než pro jeho zavedení. To by oslabilo neustálé protesty a diskuse o tom, zda se lidé nakazí tam či onde.
Fotogalerie: - Babišova druhá dávka
Když jste se vyjadřoval v rozhovoru pro PL loni koncem října, říkal jste, že vláda dělá „maximum možného“. Pane docente, jak situaci vnímáte teď? Máme nouzový stav, otevřená jsou pouze papírnictví a obchody s dětským oblečením, přibývá očkovaných…
Právě chaotická politická situace v rozdělené společnosti znemožňuje přijímat razantnější a účinnější opatření, protože co schválí Sněmovna, odmítne Senát, do rozhodování se pletou různé lobbistické skupiny či aktivističtí advokáti a soudci, koaliční partneři se občas uchýlí k vydírání. K tomu ještě se vláda až příliš úzkostlivě snaží držet jednotného plánu Evropské unie, který však nefunguje optimálně, a bylo by záhodno jej co nejrychleji doplnit o dodávky vakcín z dalších zemí, především Ruska nebo Číny. Maďaři jednají operativněji a rychleji, ovšem tamní vláda má jasnou většinu a může si dovolit více než Andrej Babiš s opozicí a Senátem za zády. Dovedu si dobře představit rezoluce ze Senátu odsuzující „rozvracení“ evropské jednoty a podlézání „systémovým rivalům“.
Viděli jsme řadu protestů proti opatřením. Restauratéři z iniciativy Chcípl PES zakládají politické hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES. Restaurace se stanou politickými buňkami. V nich pak podle výkladu organizátorů bude moci být otevřeno, protože politická jednání mají z restriktivních vládních nařízení výjimku. Podle některých právníků výklad neobstojí. Co na to říkáte?
Obstát nemůže, je to jasné obcházení zákona. Navíc by se tam porušovala i jiná opatření, například maximální počet osob na jednom místě, nošení roušek apod. Ministerstvo vnitra by zmíněné hnutí nemělo vůbec zaregistrovat, protože se nejedná o politický, nýbrž zájmový subjekt, který by měl mít charakter spolku.
Psali jsme:
Co říci k vymáhání dodržování protiepidemických opatření u nás? Psal jste na sociální síti, že pokud jsou přijata nějaká opatření, musejí být jasné sankce. „To se neděje ani dnes, proto jsou otevřeny některé restaurace, aniž by jejich majitelé byli nějak postihováni nebo zbaveni živnostenských oprávnění.“ Myslíte si, že pokuty jsou příliš nízké? Jaké by podle vás měly být sankce vůči majitelům a hostům restaurací, které jsou otevřené?
Pořád se vracíme ke slabosti naší vlády. Ta se pokusila prosadit přísnější sankce ve Sněmovně, ale odmítl je Senát. Než ho přehlasují, bude už pozdě. V okolních státech jsou platné tvrdé sankce a lidé si jen tak nedovolí opatření nedodržovat. Pokuty by měly být stupňované, od mírné při prvním porušení, až případně po zrušení společnosti či živnostenského podnikání při opakovaných porušeních.
Fotogalerie: - Otevřeme Česko
Všímal jste si kauzy ve Státním zdravotnickém ústavu, hovořilo se o několika lidech, kteří se přednostně nechali očkovat, i když nejsou v prioritních skupinách. Také se k nim přidal i šéf VZP. V diskusích zaznívá, že je to typický „šéf“ dnešní doby. Co k tomu říci?
Neřešil bych to nijak drasticky. U Státního zdravotního ústavu šlo navíc o nutnost rychle vyočkovat nadměrnou dávku, kterou dostali. „Lidi z ulice“ očkuje i Izrael, když mu zbudou vakcíny. Jsou to jinak kvalitní manažeři, ne politici, určitě bych je neodvolával. Stačily by srážky z platu a druhou dávku by dostali, až na ně skutečně přijde řada. Jde o pochybení, ale nikoli o zločin, jak se domnívá mně neznámý spolek Moravský ombudsman, který na ně podal trestní oznámení.
Na Slovensku nebudou moct lidé od 27. ledna do práce ani do přírody bez negativního testu na koronavirus. Co říkáte na toto opatření a dokážete si tohle představit u nás?
Takové opatření má Slováky donutit se testovat. U nás si to takto plošně těžko dovedu představit, i když to není špatný nápad, pokud by byl spojen s určitým uvolněním některých prospěšných činností. Pracovní i jiné prospěšné aktivity by měli mít možnost absolvovat prokazatelně (zdůrazňuji PROKAZATELNĚ) zdraví lidé bez většího omezení. Testů je už dost, jsou všeobecně dostupné, rychlé a levné. Na jejich vyhodnocení není potřeba bůhvíjaký sofistikovaný software, mohou je používat i amatéři. Testování by tak mohlo uvolnit určité aktivity v kombinaci s očkováním. Které to budou, musejí rozhodnout odborníci. Očkování zatím větší vliv mít nemůže, první dávkou je očkováno málo lidí a dvě dávky dostali jen jednotlivci.
V Německu jednají o zpřísnění lockdownu. Kancléřka prosazuje vůbec nejtvrdší formu lockdownu, při které se zavřou továrny, školy, školky i kanceláře. Hovoří se o plošném omezení volného pohybu do 15 kilometrů od bydliště atd. Obecně, volí Němci dobrý postup?
Volí takový postup, který odpovídá současné složité epidemické situaci. Jestli je to správně či ne, nedovedu posoudit. Ale v žádném případě to neuškodí, zvláště kdyby to bylo spojeno se zmíněnými výjimkami založenými na testování.
V Izraeli zastavit šíření nákazy příliš nepomohl ani třetí lockdown, který platí od 27. prosince. Přitom tam probíhá masivně očkování. Alespoň takové jsou informace z médií. Jak si to vysvětlit? Je příliš brzy z dosavadních výsledků něco usuzovat?
O situaci v Izraeli vím jen z médií. Ale jasné je, že většina z cca 2 milionů naočkovaných dostala teprve první dávku. Z nich se nakazily snad dvě desítky tisíc osob. Ostatní nakažení jsou zatím neočkovaní. Vyvodit z toho lze tři možné závěry. Za prvé, jedna dávka očkování skutečně nevytvoří dostatečnou imunitu, nutné jsou dvě. Za druhé, k potlačení epidemie je nutno naočkovat více než jednu pětinu obyvatelstva. Za třetí, dosavadní typy očkování nemusejí znamenat absolutní imunitu, ale jen lehčí průběh nákazy. Je ale třeba ještě dodat, že Izrael má podstatně nižší smrtnost než my.
Je něco, co v této době uniká pozornosti politiků i médií a čemu by měla být věnovaná větší pozornost v souvislosti s epidemií?
Jedna věc zatím pozornosti médií i politiků uniká, ale já na ni upozorňuji od samého počátku epidemie. Chybí pojistný produkt, který by kryl rizika spojená s podobnými škodními událostmi. Chápu, že pro soukromý sektor je to příliš vysoká nejistota, což by se negativně projevilo na výši pojistného placení. Podíl státu je proto naprosto nezbytný, a právě stát by měl práce na takovém produktu iniciovat. Pokud vím, něco se v tomto směru děje v Německu a Francii, ale jinde je ticho po pěšině. Pojištění by odstranilo neustálé dohadování na míře podpory a výši kompenzací. Pojištěnci by si tuto míru určili předem sami svojí spoluúčastí. Kdo by se nepojistil, mohl by získat jen základní sociální podporu, nikoli kompenzace. Pozitivum pro veřejné finance snad nemusím zvlášť zdůvodňovat. Stát by sice musel v případě škody obrovských rozsahů pojišťovně dodat likviditu (působil by fakticky jako zajišťovna), ale výsledek pro veřejné finance by byl příznivější.
Pane docente, jak si stojíme ekonomicky? Čeho bychom si po ekonomické stránce měli všímat?
Samozřejmě, následky pandemie dopadají odlišně na jednotlivé sektory. Postiženy jsou především sektory služeb a některé segmenty obchodu. Teprve budoucnost ukáže, zda se lze vrátit do předcovidového stavu. Například turistický ruch byl již dříve na hranici technických možností (doprava, ubytovací kapacity, doprovodné služby) a jeho další růst by výrazně narušoval životní prostředí. Už dnes mnohé turistické destinace nevědí, co si počít s odpady, znečištěním, sezónním přelidněním. Bude nutná regulace, což zvýší ceny a sníží poptávku. Také by se měl změnit náš přístup ke konzumaci podobných služeb. Ano, jednou za rok jsem jezdíval k moři, ale za účelem zdravého koupání a poznávání nových lokalit. Ale přitom jsem potkával spoustu lidí, kteří po většinu pobytu jen seděli u venkovního baru, popíjeli v rámci all inclusive alkohol a hráli karty. Takovou dovolenou si mohli podstatně levněji dopřát i doma, ale asi měli pocit, že se takto vyrovnávají s médii propagovanými celebritami. Bohužel marketing láká zákazníky na různé „kýbl párty“ a celodenní „pařby“ s obrovskými ekologickými a občas i zdravotními dopady. Na jedné straně tvrdě regulujeme výrobu potřebného zboží v zájmu snížení „uhlíkové stopy“, ale na druhé straně popřáváme volnost zmíněným aktivitám. Ekonomika prostě dospěla do situace, kdy bude v zájmu zachování lidstva nezbytná její zásadní restrukturalizace včetně hledání dalších kritérií efektivnosti, než je hrubý produkt a zisk. Pandemie je v tomto smyslu podnětem, možná spouštěcím mechanismem. Alespoň doufám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
