Jeroným Tejc: Protizemanovská kampaň. TOP 09 je v klinické smrti, nechci tak vidět i ČSSD. Velký rozbor voleb, Zemana, Sobotky a dalších

Pane poslanče, k volbám jste se zatím nevyjadřoval, tak se vraťme na začátek. ČSSD v minulosti krajské volby dvakrát drtivě vyhrála, doteď měla 11 hejtmanů. Nyní ovšem zvítězila pouze ve dvou krajích, pozici neobhájil ani dlouhodobě nejpopulárnější hejtman Michal Hašek z vaší jižní Moravy. Jaké myšlenky se vám honily hlavou, když jste před dvěma týdny viděl volební zisk sociální demokracie?

Celostátní výsledek mezi třinácti a patnácti procenty jsem očekával a mezi členy ČSSD jsem se před volbami s tímto svým odhadem netajil. Nevycházel jsem z průzkumů renomovaných agentur, ale ze zkušenosti a rozhovorů s lidmi. Přestože to pro mě nebylo překvapení, chvíli mi trvalo, než jsem se se skutečností vyrovnal. Neznamená to však, že bych se chtěl do budoucna s podobnými výsledky smířit. Po tři roky na půdě poslaneckého klubu nebo stranických akcích trpělivě sděluji své názory na směřování ČSSD a upozorňuji na chyby, kterých jsme se dopustili. Nyní mám pocit, že je třeba zvýšit hlas a svést zápas o změnu sociální demokracie – ani ne tak personální, ale programovou.

Pravdou sice je, že nakonec sociální demokracie povládne ve více krajích, než v kolika vyhrála, nicméně vzkaz od voličů byl zřejmý. Strana se po volbách rozdělila na dva tábory v názoru, kdo za debakl může. Zda centrální vedení strany a výkon ČSSD na vládní úrovni, anebo spíše kraje a způsob, jakým vládly. Do kterého tábora můžeme zařadit vás? Máte jasno v tom, kdo nese za prohru největší odpovědnost?

Musíme začít tím, že pojmenujeme věci pravými jmény. Výsledek je prohrou. Strana schopná v minulosti oslovit třetinu voličů nemůže s klidem přijmout výsledek rovnající se polovině. Nemohu se spokojit s tvrzením některých kolegů, že za výsledek mohou voliči, protože k volbám nepřišli. Chyby musíme hledat u sebe, ne u jiných. Pokud si chybu nepřiznáme, nemůžeme ji napravit. A prohra se pak bude opakovat, možná ještě s horším výsledkem. Už proto, že to není první selhání. Ve volbách do Evropského parlamentu jsme skončili až třetí, v komunálních volbách jsme ztratili většinu velkých měst, nyní skoro všechny kraje a obhájili jsme pouze dva ze dvanácti senátorů. Byť se jednalo o volby regionální, většina voličů se rozhodovala podle celostátních témat a důvěryhodnosti centrálních politiků. Za patnáctiprocentní průměr tedy odpovídá převážně vedení ČSSD. Pokud byl krajský výsledek výrazně horší než celostátní průměr, lze to ale jednoznačně přičítat dosavadní krajské reprezentaci.

Objevovalo se také, že kraje měly vést lepší kampaň a jejich výsledek by byl lepší. Totéž v senátních volbách, kde ČSSD propadla rovněž. Lidé si utahovali třeba z klipu, kde společně vaří Michal Hašek se Zdeňkem Škromachem, který po letech neobhájil senátorský post. Nicméně se dle mnohých výpovědí ukazuje, že kampaň řídil Lidový dům a předseda Sobotka zasahoval i do nejmenších detailů a že i to známé „vaření“ bylo nařízeno z Prahy. Ostatně váš stranický šéf byl na všech plakátech… Co k tomu říci?

Kampaň byla řízena především z Prahy, krajské kampaně byly jen doplňkem. To však neznamená, že by celá odpovědnost byla pouze na centrálním volebním štábu. Volební letáky, billboardy a klipy mohou výsledek jen lehce o několik procent upravit – nahoru nebo dolů. Volební výsledek je dán součtem mnoha faktorů – práce a prezentace vlády, spokojenost s hejtmany a jejich případné kauzy, důvěryhodnost klíčových osobností dané strany. Jestli na výsledek měly vliv kuchařské klipy Bohuslava Sobotky s Matějem Stropnickým nebo Michala Haška se Zdeňkem Škromachem, si netroufám posuzovat.

Nejvýraznější úspěch zaznamenal jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se od doby, kdy opustil nejvyšší politiku i užší vedení ČSSD, mnohdy i dost výrazně právě vůči Bohuslavu Sobotkovi vymezoval. Není to jasný signál, že volební debakl je vinou šéfa strany?

Za podrobnou analýzu určitě stojí fakt, že nejlépe uspěl právě kandidát, který se vymezil proti vedení strany a byl za svůj postoj k církevním restitucím kritizován samotným předsedou. Nebylo by ale správné hodnocení zjednodušovat a dívat se na jihočeský výsledek jen touto černobílou optikou. Jiří Zimola odvedl v jižních Čechách kus dobré práce a neprovázely ho žádné skandály. To mohlo mít na voliče daleko větší vliv.

Těsně po prohraných krajských volbách začali různí komentátoři vypouštět „rýpavé“ poznámky s tím, že „už rezignoval Sobotka“. Nejenže váš předseda neodstoupil, ale zjevně k tomu neviděl důvod. Dlouho se čekalo, zda výzva k rezignaci přijde od někoho z širšího vedení, nakonec jako první tento krok učinila MO ČSSD z Týna nad Vltavou a veřejně na to nikdo nereagoval. Jak to s osudem předsedy ČSSD vidíte? Nemůže v nespokojených funkcionářích ještě převládat strach, aby vše nedopadlo jako na podzim 2013 po prozrazení lánské schůzky?

Lány jsou uzavřenou kapitolou. Rozhodl jsem se tehdy přidat k těm, kteří vyžadovali od předsedy strany vyvození odpovědnosti za nejhorší výsledek ČSSD od roku 1992. Většina členů předsednictva strany, jehož jsem tehdy nebyl členem, vyzvala Bohuslava Sobotku k rezignaci. Po mediální smršti, do značné míry uměle řízené, převládl ve členech ČSSD opačný názor. Na nikoho jsem se nevymlouval a přes opětovné zvolení předsedou poslaneckého klubu jsem odstoupil. A současně jsem varoval, že tato zkušenost může v budoucnu vést k tomu, že budeme ze strachu chválit ještě horší výsledky. Většina strany mlčela tři roky. Promlčeli jsme se k patnácti procentům a obhájili pouze 125 z 205 krajských zastupitelů. I proto jsem se rozhodl, že budu o věcech a chybách mluvit otevřeně a bez obalu. Nejde mi o hlavy vedení, jde mi o to, aby ČSSD změnila směr, znovu nabrala sílu a obnovila podporu u voličů.

TÉMA: Volby 2016

Sociální demokracii na jaře čeká volební sjezd. Již dříve předseda Sobotka ohlásil, že bude znovu kandidovat. Nakolik má podle vás úspěch jistý? Budete ho volit?

V politice není jistého nikdy nic. Ale pokud bude Bohuslav Sobotka jediným kandidátem, je pravděpodobné, že bude zvolen. Pokud bych byl na jeho místě, rozhodl bych se za současného stavu pro konání přímé volby všemi členy. Získal by tak jasný přehled o své podpoře v členské základně a posílil by si tak svou autoritu – i před delegáty sjezdu. Konání přímé volby je upraveno ve stanovách a k jejímu vyhlášení postačí rozhodnutí ÚVV. Přiznám se, že mě ostré odmítnutí této myšlenky Bohuslavem Sobotkou velmi překvapilo. Už proto, že doposud přímé volby v ČSSD důrazně prosazoval. Nedávno všichni členové rozhodovali o kandidátkách do krajů, senátorech a velmi brzy rozhodnou o pořadí sněmovních kandidátů či kandidátovi ČSSD na prezidenta. Jestli však členům umožní hlasovat o tom, kdo bude předsedou strany a kandidátem na příštího premiéra, je však na jeho rozhodnutí.

Vámi zmiňované prohlášení či výzva, aby o sobě dal předseda soc. dem. hlasovat všemi členy, byla k překvapení mnohých označena za kritiku. Jak si to vysvětlujete? Sám říkáte, že Sobotka jindy vnitrostranická referenda podporoval. Bojí se podle vás výsledku?

Spíše než výzva to bylo doporučení panu předsedovi, jak by si mohl ověřit či posílit mandát předsedy strany. Jeho ostré prohlášení beru na vědomí. A nechci na něj stejně ostře reagovat. Nebylo by správné nechat se vyprovokovat k osobním útokům a odvádět pozornost od podstaty věci.

A uvažujete vy sám o kandidatuře na některou z nejvyšších funkcí v sociální demokracii?

Jsem rozhodnut svést bitvu o změnu sociální demokracie – o její vizi, program a směřování. Bez ohledu na to, jestli nakonec budu, nebo nebudu kandidovat. O tom se rozhodnu nejdřív na konci roku. Nechci a nebudu odvádět pozornost od programové debaty tím, že by se diskutovalo o jménech místo programu.

Sociální demokracie nakonec vytvořila nebo ještě vytvoří krajské vládní koalice i tam, kde nevyhrála. Dokonce v Královéhradeckém kraji došlo k dohodě „všech proti ANO“ zhruba dvě hodiny po volbách. Prezident Zeman to označil za nesportovní a zradu na voličích. Jak to vidíte?

Volební systém je založen na poměrném systému. Vítězem je ten, kdo dokáže sestavit funkční a většinovou koalici, stejně jako ve Sněmovně. Podobný postup je možný, i když k vítězi voleb to může být kruté. ČSSD se v podobné roli ocitla po volbách v roce 2010, kdy skončila s nejvyšším počtem hlasů v opozici – vládu tehdy sestavily ODS, TOP 09 a VV. Z vítěze voleb ale tímto jednáním můžeme učinit oběť. A to se nám samozřejmě může vrátit už v nejbližších volbách.

Andrej Babiš to podává tak, že jsou proti jeho hnutí všechny tradiční politické strany a jen to potvrzuje jeho dlouhodobou rétoriku, že „staré pořádky“, které tu vládnou od revoluce, nechtějí, aby vládl a dal zemi do pořádku. Upřímně, neudělala sociální demokracie chybu? Mnozí tvrdí, že tohle jen Babišovi nahraje ve sněmovních volbách…

Za hlavní chybu považuji to, že byla velká část naší kampaně, včetně billboardové, postavena na „antibabišovi“. Nepřímo jsme mu nahráli a vstřelili si vlastní branku. Andrej Babiš se stal svým vstupem do vlády součástí politiky a systému. Naše kampaň mu pomohla udržet zdání, že je jiný a součástí systému se nestal. Opustili jsme pozitivní témata kampaně a současně jsme dezorientovali voliče. Těžko se jim vysvětlovalo, proč na jedné straně před Babišem varujeme, a na straně druhé s ním vládneme. Lidé pak nabyli dojmu, že místo práce pro ně se jen hádáme a pomlouváme. Do příštích voleb musíme jít se skutečnými tématy.

Začíná se mluvit o „nové ČSSD“. Mám na mysli ohlášené změny programu, aby byla strana přitažlivá pro městské liberální voliče. Může to působit de facto jako implementace názorů Jiřího Dienstbiera do programu ČSSD, neboť se hovoří o zelených tématech, internetu, učení se od Pirátů atd. Nakolik může podle vás odklon od tradičních témat a voličů straně pomoci nebo naopak uškodit?

V posledních letech jsme programem i rétorikou ušli pěkný kus cesty směrem k zeleným a liberálním voličům. Ty jsme nezískali. Ale ztratili jsme tím své tradiční voličské skupiny, jako jsou senioři nebo zaměstnanci. Bylo by chybou vzdálit se jim ještě víc pochodem k Pirátům. Nemyslím, že bychom získali větší voličskou podporou například snahou o legalizaci marihuany. Spíš bychom měli začít tím, že z našeho programu odstraníme pasáže o budování nového světového řádu a multikulturní společnosti.

Nedávno došlo k jakési přestřelce mezi Bohuslavem Sobotkou a Milanem Chovancem kvůli prezidentu Zemanovi. Chovanec řekl, že by se ČSSD měla s prezidentem opět sblížit, protože je to přirozené, Sobotka to odmítl s tím, že Zeman není sociální demokrat a usmíření se s ním nepřinese vaší straně žádné voliče. Jak na vás to celé působí? Má, nebo nemá ČSSD „kamarádit“ s prezidentem?

ČSSD má s prezidentem usilovat o partnerství a dialog. Pořádat hon na Zemana ve společnosti Miroslava Kalouska a dalších bylo a je hloupé. Nejprogresivnější strana „pražské kavárny“ TOP 09 je ve stádiu klinické smrti a nerad bych na jednotce intenzivní péče viděl brzy ČSSD. Současně bychom ale neměli Miloši Zemanovi odezírat z úst a plnit každé jeho přání jen proto, že ho vyslovil. Jako sebevědomá a suverénní strana bychom se měli snažit o korektní vztahy s prezidentem.

Závěrem ještě zcela aktuální téma, které v posledních dnech zcela plní média, tedy (ne)udělení vyznamenání strýci ministra Hermana Jiřímu Bradymu. Nemáme žádné důkazy, jen tvrzení proti tvrzení. Jak celou věc vnímáte? Navíc prezident ho mohl v reakci na setkání Hermana s dalajlámou těžko škrtnout, když na něm prý nikdy nefiguroval a pouze se o tom uvažovalo, což potvrzuje zveřejněná SMS od protokoláře Forejta…

V této kauze se nedokáži vcítit do role soudce. Zatím máme na stole příliš mnoho vyjádření a velmi málo důkazů. Pokud se ukáže, že pan Brady na seznamu vůbec nebyl, těžko mohl být vyškrtnut. Nicméně zda tam zařazen byl, nebo ne a kdy byl seznam přesně podepsán premiérem, není dosud jasné. A to bude pro objektivní posouzení věci podstatné. Ať už je to jakkoliv, byla celá věc zneužita k předčasnému zahájení prezidentské kampaně „protizemanovských“ kandidátů.