„Nakoupil jsem stavební materiál a další věci, o které jsem byl požádán, a jedu do Lužic. Nenechám vás v tom!“ napsal jste na svůj fb po tom, co provedlo tornádo v Jihomoravském kraji. Jako tamější zastupitel, jaká je aktuální situace?

Musím říct, že na místě to vypadalo ještě mnohem děsivěji než v televizních záběrech. Takovou zkázu jsem naposledy viděl v devadesátých letech po válce v Jugoslávii. Nemohl jsem se ubránit slzám, když jsem viděl tu zkázu a utrpení lidí, kteří během pár minut přišli o vše, co celý život budovali. Hned od pátečního rána, jsem byl v kontaktu s kolegou Španělem, který bydlí na Hodonínsku a ihned navštívil centrální krizový štáb, kde se shromažďovaly požadavky na materiální a další pomoc.

Podle požadavků jsme pak nakupovali potřebný materiál a zavezli jej do postižených obcí. Z počátku se lidé snažili pomáhat jako třeba při povodních, takže dováželi především lahve s pitnou vodou a potraviny. Během několika hodin to byly tisíce lahví a spousta potravin, ale nedostávalo se zakrývacích plachet a pracovních nástrojů pro odklízení trosek.