Jourová ať raději nečte. „Klaus udělal dobře, když je vyhodil.“ Profesor Kiszelly o médiích a zahraničním vlivu v Maďarsku. Věci, které v Česku zatím nezazněly

01.10.2021 11:11 | Rozhovor

„Nechci to příliš protahovat, ale… pan Klaus udělal dobře, když je vyhodil,“ říká profesor Zoltán Kiszelly ke kauze vysoké školy CEU, která musela z Maďarska nedávno stáhnout velkou část svých aktivit. Někteří čtenáři si jistě vzpomenou, že tato škola, založená miliardářem Georgem Sorosem, působila v devadesátých letech v České republice, právě do chvíle, než Václav Klaus odmítl přistoupit na jisté požadavky. Profesor Kiszelly také otevírá téma Věry Jourové a přináší fascinující detaily o tom, jak je to v Maďarsku doopravdy se svobodou médií. Mnohým, co zaznělo, budete možná překvapeni.

Jourová ať raději nečte. „Klaus udělal dobře, když je vyhodil.“ Profesor Kiszelly o médiích a zahraničním vlivu v Maďarsku. Věci, které v Česku zatím nezazněly
Foto: Archiv Zoltána Kiszellyho
Popisek: Profesor Zoltán Kiszelly, ředitel politické analýzy think-tanku Századvég

Eurokomisařka Věra Jourová jednou prohlásila, že Maďarsko se vzdaluje evropským hodnotám. Jourová také kritizuje údajně chybějící svobodu médií a nedostatečnou úroveň demokracie v zemi. Co vy sám považujete za ony „evropské hodnoty“?

Samozřejmě jsou všechny zahrnuty v článku 2 Lisabonské smlouvy. Pokud se půjdete projít kousek odsud do ulice Nádor útca, najdete tam vysokou školu Central European University (dále CEU, pozn. red.). Měl byste si ji vyfotit, protože stále funguje. V té ulici také stojí nový dům, v něm, v nejvyšším patře, má luxusní byt pan Alex Soros (syn George Sorose, pozn. red.).

Ale pojďme zpět, všichni samozřejmě sdílíme ony hodnoty zmiňované v článku 2 Lisabonské smlouvy. Je ovšem zajímavé, jakým jazykem politici mluví – plurál v první osobě – „naše“ hodnoty. A dále tyto své hodnoty nevysvětlují, jeden by si myslel, že se odkazují na onen článek 2, ale víte, každý má nějaké hodnoty. Já se například domnívám, že my dva máme společné hodnoty, například ty křesťanské, oba jsme patrioti, oba jsme Evropané, oba jsme politicky konzervativní, někdy jsme liberálnější ve způsobu, jakým žijeme, ale to znamená, že pokud hovoříme o „našich“ hodnotách v plurálu první osoby, každý si pod tím může představit, co ho jen napadne.

Abych šel k věci, naše země, tedy Maďarsko, Česká republika a Polsko, jsou tři suverénní státy, které se nepřipojují k eurozóně. Vždy o ní hovořím jako o „zóně euro dluhu“. A oni chtějí, aby se tato „zóna euro dluhu“ přetavila v „zónu dluhu EU“. S novou generací nás také chtějí přidat do toho samého pytle, ve kterém už jsou například Slováci. Naši chorvatští přátelé tam chtějí vskočit sami.

Nemohou na nás tlačit skrze euro a s financováním společného dluhu. Jsme prosperující státy, máme své vlastní měny a svůj dluh si můžeme spravovat prostřednictvím vlastních centrálních bank. To je velmi důležité. Dále je podstatné vědět, že na konci této dekády budou země V4, s výjimkou Slovenska, čistými plátci dovnitř EU. Až se to stane, naše vyjednávací pozice v rámci Unie posílí. Oni ale na tohle nechtějí čekat, a proto na nás vyvíjejí tlak skrze údajné nedodržování zásad právního státu, než pro ně bude příliš pozdě. To znamená, že nyní hledají nástroje, kterými na nás mohou setrvale tlačit. A další věc, oni také věří své vlastní propagandě. Jsou přesvědčeni, že jsme závislí na jejich penězích, ale Maďarsko na nich ve skutečnosti není tak závislé jako například Polsko.

Maďarsko potřebuje evropské dotace pro infrastrukturu. Pro vlaky, dálnice, pro elektrickou energii. Ale premiér Viktor Orbán si na mezinárodních finančních trzích vypůjčil nejméně sedm miliard eur, tedy přesně tu sumu, kterou bychom obdrželi od EU. Polská závislost je větší, neboť oni od EU mají obdržet 56 miliard eur. Sedm miliard je sice také velká částka, ale zvládneme se bez těch peněz obejít.

Evropská unie se domnívá, že pokud nás dostane pod tlak pod záminkou nedodržování zásad právního státu, že se naše systémy (v Maďarsku a v Polsku, pozn. red.) zhroutí z důvodu nedostatku peněz. Pravda ale je, že i Poláci by se bez těch peněz dokázali obejít, ačkoli pro jejich ekonomiku by to představovalo zátěž. Dám vám příklad. Rusko je jaderná velmoc, ale má slabou ekonomiku. Jejich ekonomika je zhruba na úrovni Itálie, která není zase tak velká. Poláci se snaží ekonomicky dotáhnout na Rusy, protože pokud by se jim to podařilo, stanou se přitažlivější pro Ukrajince, Bělorusy a pracovní sílu dalších národností. Z tohoto důvodu se Poláci snaží navýšit svou ekonomickou sílu, a to i za pomoci evropských peněz. Chtějí posílit své schopnosti a nalákat pracovníky z méně rozvinutých sousedních států.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Ing. Ondřej Knotek byl položen dotaz

plat

Dobrý den, je pravda, co tvrdí ten mladý youtuber a europoslanec, že kromě vysokého platu, což se ví dlouho, dostávají ale europoslanci ještě další peníze? Prý až 700 000 korun měsíčně na odměny svého týmu a 127 000 na vedení kanceláře ve své zemi, současně si jsou vám propláceny letenky do země v ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hájí vládu. Tak si řekli o odměnu.“ Jakl a proč zaplatíte víc České televizi

7:30 „Hájí vládu. Tak si řekli o odměnu.“ Jakl a proč zaplatíte víc České televizi

„Není tu žádný důvod, proč má stát vydržovat barák za 8 miliard korun.“ ParlamentnímListům.cz to řek…