Jsou to vetřelci, žádní uprchlíci, uhranul před časem plukovník Skácel. Zajímá vás od něj více? Čtěte

Po předchozích rozhovorech se objevila spousta reakcí, mezi nimi i kritika o tom, že „máte rasistické předsudky“. Ale vyberu hlavní z faktických protiargumentů a to, že podle mezinárodního práva mají evropské státy včetně Česka povinnost poskytnout uprchlíkům azyl. Vy ale tvrdíte, že jde „o invazi“, kterou bychom měli zastavit. Jak tedy nahlížíte na povinnosti vyplývající z mezinárodního práva?

Jistě, právo na azyl existuje. Uprchlíci k nám ale nemohou přicházet v desetistupu. To už nejsou uprchlíci, ale to, co jsem nazval invazí. Každá společnost včetně naší evropské má nějakou svou vnitřní kapacitu, která je daná i tím, co je schopná absorbovat a co ne. Strávili jsme tisíce a tisíce Ukrajinců, Vietnamců, žije tu nepřeberné množství Rusů, a to jsou v podstatě také uprchlíci, ale oni se velmi rychle začlenili a našli své místo. Rasismus, nebo odmítání utečenectví? To v žádném případě ne. Ale nesmí ty utečence někdo řídit! Ale to, co vidíme, kdy se lidé vydají s desetitisíci dolarů na cestu, to není utečenectví.

Mezinárodní právo by mě dojímalo, pokud by se občas nestalo jen cárem papíru a nebylo pošlapáváno a kdyby nebyly pošlapávány články Washingtonské dohody, které tvoří preambule Severoatlantického paktu. Jak to je? Jednou platí a jednou neplatí? Je to velmi zvláštní stav a ten, kdo apeluje na mezinárodní právo, ať apeluje na jeho dodržování v plné šíři. Zároveň přece nelze ohrozit právo občanů Evropy na jejich život a mírový vývoj. To není myslitelné. Mezinárodní právo je nafukovací a záleží na tom, kdo ho vykládá. A ještě než přejdete k další otázce, rád bych řekl, že jde o mé názory, a ne o vyjádření názoru obce legionářské, někteří lidé v ní mají jiná stanoviska než já.

Eritrejci patří v rámci Evropy hned po Syřanech k nejpočetnějším žadatelům o azyl. V zemi jsou kritici režimů věznění bez spravedlivého soudu. Zástupci OSN říkají, že všichni uprchlíci z Eritreje a Sýrie by měla Evropa přijmout, protože jsou doma pronásledováni. Co si o tom myslíte?

Dobře, takže přijmeme uprchlíky a banditům, kteří situaci vyvolali, umožníme žít dál, v klidu, na územích, která ovládají. Budeme tedy bojovat proti zlu tím, že ho necháme v klidu fungovat dál? Ti lidé jdou za snazším životem, protože jim někdo řekl: „Kluci v Evropě jsou dobří, kluci v OSN vás podpoří, oni vás musejí přijmout, otevřou vám hotely, vysokoškolské koleje, kde budete bydlet.“ Nemyslete si, že tyto informace nemají. Mají! Bylo by dobré, kdyby někdo z BIS zjistil, jak je možné, že vědí, kudy se vydat na pouť do země zaslíbené. Nechci malovat čerty na zeď, už i manželka mi vyčítá, že jsem skeptik, ale já mám jen reálné obavy z toho, co vnímám, čtu, a vycházím ze situací, které jsem zažil. Nedávno jsem četl názor nějakého mladého filozofa, který říkal Evropa se mění, musíme být na to připraveni, ale ten člověk neví, o čem mluví. Hovoří o všehomíru, ale z kosmu se nepřenese do běžného soužití, sociálních pnutí, která mohou nastat.

Přesto jsme denně konfrontováni s otřesnými příběhy lidí, kteří říkají: „Bili nás jako zvířata. Sebrali mi peníze, boty, oblečení, všechno.“ „Máme hlad.“ Říkají, že utíkají před hrozbou smrti. Tak je necháme umírat? Ředitel nemocnice podporované Lékaři bez hranic popisoval na jejich webu hrůznou situaci: „Všude ležela roztrhaná těla a kusy masa. Takhle vypadá opravdový masakr. Byla to jatka.“ Když čtete tyto zprávy, co k tomu říci? Nepřehodnotil jste svůj názor na přijímání uprchlíků?

Mám stále stejný názor. Věřím, že mezi nimi jsou i skuteční uprchlíci, kteří se bojí o život, ale ne všichni. O tom mě nikdo nepřesvědčí. Celá řada například z Eritreje bude utíkat před vojenskou službou nebo povinnou prací mladých lidí na obnově národního hospodářství, to je jasné. Navíc některé historky, které líčí tito lidé, mohou být i naučené nebo odposlechnuté. Podotýkám, že nechci nic zlehčovat. Je tu ještě jeden aspekt, na který se zapomíná. Odkud utíkají? Od svých rodičů, sourozenců. Je tam nechávají žít dál v tom marasmu.

Nejsem necitelný, jsem schopen se plně vžít do situace běženců, viděl jsem je. Jen například mezi běženci ze Srbska, kteří utíkali, byla naprostá absence mladých mužů. Ti totiž zůstali, rvali se dál, bránili se. Utíkaly ženy, děti, starých lidí také bylo málo, protože řada z nich lpěla na místě, kde se narodili, a nechtěli odcházet. Opět se vracím k tomu, že je vše organizováno a ti, kdo za vším stojí, získávají slušný vývar. Na hlouposti a bídě lidí se vydělává. Na tom je postavený celý svět včetně našeho moderního. Ekonomické uprchlíky musíme vrátit, odkud přišli. Skutečné uprchlíky řídí zdravý rozum a pud sebezáchovy, s těmi počítejme, o nich ale nemluvím.

Jak se díváte na možnost vytvoření záchytných táborů v severní Africe?

To je sci-fi. Už slovo tábor na mě nepůsobí dobrým dojmem v konotaci koncentrační tábor. Lidé tam mají omezený pohyb. Dovedete si představit, že se pronajme půda, postaví tábor, který musí také někdo řídit? Že ho vytvoří Evropská unie se svým dnešním právním systémem? Než se tento úřednický moloch rozkomíhá, budou vytvořeny celé plejády protinávrhů, proč by to nešlo. A kde by se měly tábory budovat? V Libyi, Maroku, Tunisku? Další problémová věc je koncentrace lidí v táboře. Co tam budou dělat? Sedět, diskutovat a vymýšlet. Najdou se mezi nimi hejhulové, buď infiltrovaní, nebo jim začne v hlavě zapalovat právě ze samotné situace, kteří začnou táborníky ovlivňovat a šířit řeči, že to trvá dlouho, že to k ničemu nevede. Měli by být vráceni do zemí, odkud pocházejí, nevěřím jinému způsobu. Když se to povede desetitisícům nebo stotisícům, jakou odezvu to vyvolá? Viděl jsem tábor, kde žily desítky tisíc lidí ve stanech, v zimě, s dětmi… Není to řešení a tábor mladých, poměrně silných chlapů? Pan místopředseda vlády asi řekl něco, co ani říci nechtěl.

Podle egyptologa a archeologa Miroslava Bárty do deseti, maximálně do dvaceti let budou přicházet miliony lidí. „Dnešní pseudomigrace je jen předzvěst skutečně velké migrace, kdy se mohou dát do pohybu miliony lidí, protože od 90. let Blízký a Střední východ a severní Afrika rychle vysychají a bez pitné vody se žít nedá,“ objasnil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Co vy na to?

To je těžká otázka, spíš bych snad byl příznivcem názoru bývalého prezidenta Václava Klause, že se otázka globálního oteplování přehání. Jisté je, že boj o vodu nastane, ale zase jsou možnosti. Na Sahaře jsou zásoby vody. Kaddáfí vytvořil prakticky vodovod a dával vodu lidem zdarma. Mimochodem myslím si, že to, že něco rozdával zdarma, mu podřízlo krk více než cokoli jiného.

Stav, že bude nedostatek vody, může nastat, ale myslím si, že příroda to vyřeší sama a příčin exodu může být několik. Tento stav by měl přinutit politiky a ty, kteří řídí naše světové bytí a planetu, aby se o Afriku hlouběji zajímali a pomáhali, jako to dělá Čína.

Britské mešity se modlí za oběti útoku ze 7. 7. 2005, za oběti terorismu a vyzývají k míru. K modlitbám by se měly připojit všechny mešity v celé Velké Británii, tedy nejen v Londýně. Jak silný bude jejich hlas?

Je to pěkný posun, který lze vítat. Hlas z britských mešit by měl dolehnout i tam, kde vyzývají ke zcela jiným věcem… Je to samozřejmě pozitivní krok a může to být výzva pro další. Apel na lidství je na místě. Svět máme jen jeden a je na nás všech, jak se úkolů, které staví před společnost život a příroda, zhostíme. Děkuji všem lidem dobré vůle, kteří moje věty neberou jako fašizoidní blábol, ale jako střízlivý pohled na věc, kterou je třeba (nejen v Evropě) bezodkladně řešit.