Kalousek: Pro něco, jako byl radar USA, bych byl i teď. Zrušení poplatků ČT by vedlo ke zrušení velké části demokracie

11.03.2015 6:52

ROZHOVOR V tom, jestli u nás, v Polsku nebo Pobaltí budou čeští, polští nebo američtí vojáci, není podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska žádný rozdíl, protože všichni jsou součástí obranných sil Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz opoziční politik zdůraznil, že je nezbytně potřeba posílit bojeschopnost evropských států v rámci NATO a že za bezkonkurenčně největší bezpečnostní hrozbu pro Evropu považuje Rusko.

Kalousek: Pro něco, jako byl radar USA, bych byl i teď. Zrušení poplatků ČT by vedlo ke zrušení velké části demokracie
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Kalousek

Anketa

Jste pro znovuzavedení prezenční vojenské služby?

61%
39%
hlasovalo: 8770 lidí

Zpráva, že Spojené státy rozmístí v Česku vojáky v reakci na anexi Krymu a válku na Ukrajině, vyvolala v minulých dnech mezi politiky i ve veřejnosti velkou diskusi. Někteří čeští politici by takový krok podpořili, dokonce by souhlasili i se zřízením trvalé americké základny na našem území. Byl byste také pro?

Já bych si přál, aby Evropská unie vzhledem k mezinárodní situaci posílila obranné schopnosti svých států. Ale myslím si, že by to měla dělat v rámci Severoatlantické aliance, jejíž je součástí, a neměla by to dělat samostatnými vojenskými složkami Evropské unie. To by zbytečně vznikly dva paralelní vojensko-politicko-obranné bloky a v tom nevidím příliš velký smysl. Ano, posílit bojeschopnost evropských států v rámci NATO je nezbytně potřeba, ale nemyslím si, že by se měl vytvářet nějaký samostatný evropský blok. Kdysi jsem prosazoval i umístění amerického radaru na území České republiky, to mělo svůj hluboký smysl, a pokud by něco takového bylo opět zapotřebí projednávat, mělo by to pravděpodobně moji podporu, ale nevidím k tomu v nejbližší době nějaký reálný důvod.

Před pár lety se Rusko ostře postavilo proti umístění amerického radaru v Česku. Neobáváte se, že by se tato situace opakovala, kdyby americké vojenské jednotky, které jsou součástí Severoatlantické aliance, byly umístěny ať už u nás, v Polsku nebo Pobaltí? Nepřispělo by to k další eskalaci napětí mezi Západem a Ruskem?

My jsme součástí NATO, i naši vojáci jsou součástí obranných sil Severoatlantické aliance, takže já v tom příliš velký rozdíl nevidím.

Považujete Rusko stále za hrozbu pro Evropu?

Rusko je dnes bezkonkurenčně největší bezpečnostní hrozbou.

Když jste mluvil o zvyšování obranyschopnosti v rámci NATO, jaký máte názor na zavedení branné povinnosti v Česku v případě nějakého nebezpečí, jak se uvažuje v připravované novele branného zákona, a na znovuzavedení povinné základní vojenské služby, po kterém volají někteří odborníci?

To jsou dvě různé věci. Branná povinnost jako povinnost bránit svoji zemi je věc jedna, to je podle mne zcela na místě, druhá věc je zavedení povinné vojenské služby. Uvědomme si, že technologický pokrok jde mílovými kroky dopředu a i ty nejjednodušší bojové systémy jsou do té míry sofistikované, že když je nebude obsluhovat profesionál, mohou nadělat víc škody než užitku. Časy, kdy povinná základní vojenská služba poskytovala dostatek lidského materiálu k jednoduché technice, už jsou pryč. Těžiště leží v takových bojových systémech, které potřebují profesně připravené profesionály a ti se tomu musí věnovat jako svému povolání.

Generál Andor Šándor varuje, že pokud v případě nějakého konfliktu budou odvedeni do armády vojáci, kteří nebyli předem alespoň minimálně vycvičení, dopadne česká armáda podobně jako ta ukrajinská v boji s proruskými separatisty.

Něco jiného je v případě potřeby mobilizace prodělat výcvik a jít bojovat a něco jiného je absolvovat povinnou základní službu. To jsou dvě různé věci.

Jste si jist, že by armáda v takovém případě měla dost času odvedené vojáky vycvičit? Generál Šándor upozorňuje, že „už zřejmě neplatí to, co jsme si donedávna říkali, že budeme vědět o vojenském konfliktu, pozemním nebo konvenčním, šest měsíců dopředu, když Putin zmáknul Krym za šest dní“.

Česká republika je členskou zemí NATO a platí pátý článek Washingtonské smlouvy, že napadení jedné členské země znamená, že jsou napadeni všichni. V takovém případě jsou tady profesionální síly všech zemí NATO profesionálně připraveny na ten „první“ náraz, ale zdůrazňuji, že si nic takového nepřeju a pevně doufám, že k ničemu takovému nedojde. A pak se vycvičí v rámci branné povinnosti další lidé, kteří nejsou profesionální vojáci, ale vycvičí se k tomu, aby byli schopni bránit svou zemi v té aktuální situaci. Neumím si představit, že by povinná základní služba dokázala připravit odborníky. Kdo by ji absolvoval a pak šel zase do civilu, by za tři roky stejně všechno zapomněl. Aktivní zálohy armády musí celkem pravidelně prodělávat velmi náročný výcvik, aby si své dovednosti udržely. V případě povinné vojenské služby si to těžko umím představit. Ale nejsem expert, možná armádní experti mají jiný názor. Já branné povinnosti jako povinnosti bránit svoji zemi říkám ano, povinné vojenské službě říkám ne. Z technologických důvodů.

V souvislosti s ukrajinským konfliktem se objevují spory mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi. Některá německá média obviňují USA, že na ně konflikt s Ruskem tolik nedopadá jako na Evropu, proto podle nich chtějí zabránit zprostředkovatelskému úsilí Evropy. Nehrozí, že když Západ nebude jednotný, oslabí ho to vůči ruskému prezidentu Putinovi a Rusku?

Pokud by Západ nebyl jednotný, tak to samozřejmě oslabení znamená. Víme, že pro to Kreml dělá všechno, co může. Podívejme se na podivuhodné postoje maďarského premiéra a českého prezidenta, to se také nedá označit za jednotný postup. Ale pevně doufám, že se ta jednota podaří udržet.

V souvislosti s ukrajinským konfliktem, ale nejen s ním, prezident Miloš Zeman kritizuje zpravodajství České televize, a volá po zrušení koncesionářských poplatků. Patnáct senátorů v čele s předsedou Strany práv občanů Janem Velebou dokonce připravuje novelu zákona o koncesionářských poplatcích. Je to podle Vás nějaký trest za kritiku prezidenta Zemana a ruské politiky na Ukrajině, kterou podporuje, nebo snaha dostat veřejnoprávní média pod větší dozor politiků?

Na motivy se zeptejte pana prezidenta, já o nich mohu jen spekulovat. Ale považuji to za velmi nebezpečné pro prostředí demokratické diskuse. Myslím, že při hodnocení veřejnoprávních médií bychom měli být zdrženliví. Tím nechci říci, že se mi všechno na ČT líbí. To by asi bylo špatně, kdyby existoval politik, který je se vším v České televizi spokojený. Ale veřejnoprávní televize tu není od toho, aby se líbila politikům. Má plnit svoji nezastupitelnou roli zpravodajské, vzdělávací veřejné služby. A orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je podle zákona Rada České televize. Má-li tedy někdo k ČT výhrady, a to se netýká jen politiků, nechť se obrací na Radu ČT, a nevytvářejme, prosím, na Českou televizi žádný politický ani veřejný nátlak, protože pod tlakem se nezávisle pracovat nedá. Zrušení koncesionářských poplatků znamená zrušení veřejnoprávního média. A zrušení veřejnoprávního média za současné situace znamená zrušení velké části demokracie, protože ostatní média jsou v rukou velmi bohatých hráčů, jejichž zájmem není jen mediální podnikání.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Putin nezuřil, až se třásl. Lež. Třásla se vzteky jen Albrightová, Maruška ze Smíchova.“ Břetislav Olšer předkládá své životní zážitky

18:47 „Putin nezuřil, až se třásl. Lež. Třásla se vzteky jen Albrightová, Maruška ze Smíchova.“ Břetislav Olšer předkládá své životní zážitky

ROZHOVOR „Nezávislost Kosova považuje Madeleine Albrightová za svůj největší politický úspěch, ale o…