Někteří uchazeči o post radního ČT se dostali po odtajnění nominací pod tvrdou palbu. Možná nejvíce to schytala ekonomka Hana Lipovská, která má k existenci veřejnoprávních médií značné výhrady. Její názory i její provázanost s Institutem Václava Klause, stejně jako fakt, že ji do Rady ČT navrhl kardinál Dominik Duka, se staly terčem mnoha kritických komentářů. Co to, podle vás, značí?

Což už byla v této zemi definitivně nastolena taková forma diktatury, že je povinností se vším souhlasit a nesouhlasíme-li, šup s námi do pytle a utopit? Hana Lipovská má jasné a zřetelné názory, a proto nesmí být nominována? Kam jsme se to dostali? Rozpoutat proti ní nenávistnou kampaň, takovou troufalost mají lidé, kteří ze sebe rádi dělají „strážce mravnosti“? Celá debata kolem nominace paní Lipovské nám dává pocítit, kam už to ti liberální demokraté s tou svojí „euronormalizací“ v Česku dotáhli.

Skupina 19 senátorů dokonce sepsala otevřený dopis, ve kterém vyzývá členy České biskupské konference, aby se distancovali od názorů ekonomky Hany Lipovské na zrušení České televize a stáhli její kandidaturu do rady této instituce. Je to, podle vás, v pořádku? Nebo mají pravdu odpůrci tohoto kroku, kteří tvrdí, že jde o nátlak?

Zatímco oněch 19 senátorů se děsí představy, že Hana Lipovská by se mohla stát členkou Rady ČT, já se děsím toho, kdo dnes zasedá v horní komoře Parlamentu ČR. Ne, Hana Lipovská žádným ohrožením demokracie v Čechách není, na ohrožení této země to vypadá s lidmi, jakými jsou senátor Hilšer, další signatáři „otevřeného dopisu“ a mnozí z politiků, kteří už přispěchali s prohlášeními, že podpora paní Lipovské pro ně nepřichází v úvahu.