Strana SPO má zastoupení ve dvou krajích, z nichž také vzešli dva senátoři. V jaké kondici je podle vás strana před současnými volbami?
V současnosti je strana SPO v dobré kondici. Ve Zlínském a Pardubickém kraji úspěšně, jako členové koalice, dokončují její zástupci volební období. Do nadcházejících krajských voleb ve Zlínském kraji a Pardubickém kraji strana SPO samostatně kandiduje a v ostatních krajích kandiduje ve formě koalice. Zástupci strany SPO dokázali svým voličům ve Zlínském i Pardubickém kraji, že jsou schopni plnohodnotně, kvalitně pracovat pro občany, a proto doufám, že i v nadcházejících krajských volbách strana SPO opětovně uspěje a zasedne ve více než dvou krajských zastupitelstvech.
Proč strana dosud neoslovila větší množství voličů a čím je budete chtít letos přesvědčit?
Domnívám se, že strana SPO málo prezentuje svůj volební program a úspěšné osobnosti, které jsou buď přímo jejími členy, nebo za tuto stranu kandidují ve volbách, v očích širší veřejnosti na celorepublikové úrovni.
V letošních krajských volbách jsou to regionální témata, které se liší kraj od kraje. V našem Zlínském kraji jsou to témata v oblasti dopravy, zejména vybudováním obchvatů kolem obcí, které jsou přetíženy silniční dopravou, či zlepšení průjezdnosti obcemi, ale jsou to i témata ze zdravotnictví, sociální oblasti, kde preferujeme zajištění sociálního bydlení pro mladé a podporu pro seniory, tak aby si důstojně mohli žít ve svém bydlišti, ale samozřejmě i ostatní oblasti, jako jsou sport, školství a další.
Co považujete za největší úspěch, který jste během let svého působení v politice dosáhl?
V politice jsem od roku 2012, kdy mě občané zvolili za člena zastupitelstva Zlínského kraje. V krajském zastupitelstvu a následně jako člen Rady Zlínského kraje jsem se vždy snažil pracovat – pracuji podle svého přesvědčení ku prospěchu občanů, kdy s nimi hovořím o jejich problémech a v rámci svých možností tyto problémy řeším.
Psali jsme:
Čemu byste se chtěl v senátu věnovat, co vás zajímá či takzvaně pálí nejvíce?
V senátu v případě mého zvolení bych se chtěl v první řadě věnovat oblasti bezpečnosti, kdy s touto oblastí mám několikaleté praktické zkušenosti jako policista. V této oblasti je velice důležitá připravenost na situace, které mohou v budoucnu nastat, nebo schopnost velice pružně reagovat na to, co již nastalo. Jde především o zvýšení bezpečnosti naší země, ať již samostatné nebo v rámci Evropské unie.
V druhé řadě je to oblast o rozpočtovém určení daní, k posílení vlastních příjmů měst a obcí, tak aby bylo v jejich rozpočtu dostatek finančních prostředků na podporu sportu, různých kulturních a společenských akcí dobrovolných hasičů a dalších prospěšných spolků. Obce samy nejlépe vědí, kde jsou nejvíce potřeba finanční prostředky, tak aby co nejvíce byly pokryty potřeby jejich občanů.
S jakými regionálními tématy chcete oslovit voliče na Kroměřížsku?
Téma číslo jedna je pro mne zajištění bezpečnosti, tak aby každý občan měl pocit, že je o něj dobře postaráno a nemusí mít obavu ze žádného protiprávního jednání. Bezpečnost je záruka spokojeného života.
Téma číslo dvě je dostatek pracovní příležitosti pro všechny věkové kategorie a s tím zabránění odlivu obyvatel regionu. Kroměřížský okres má největší nezaměstnanost v rámci Zlínského kraje, 5,9 %, kdy situace je obdobná i v obcích ve východní části okresu Vyškov, které spadají do našeho volebního obvodu. V top 30 obcí s největší nezaměstnaností v rámci Zlínského kraje je jich 18 právě z okresu Kroměříž.
Jak odlivu mladých a vzdělaných lidí zabránit?
Současný trend je takový, že nejen mladí lidé odcházejí za prací mimo náš region, kdy někdy nejprve začínají dojíždět za prací a následně se odstěhují a někdy se přímo odstěhují. Opouštění své rodiny, rodiče zůstávají sami, zejména na vesnicích. Vytváření nových pracovních míst, podpora podnikání ať již současných podnikatelů a živnostníků, tak i vytvoření pobídek pro nové investory v regionu, by měly pozitivní dopad na celý region.
19. září se uskutečnil summit OSN pro uprchlíky a migranty. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Jak byste hodnotil výsledek setkání? Mělo podle vás pro řešení krize nějaký pozitivní přínos?
Osobně jsem od tohoto summitu očekával, že nějakým způsobem navrhne konkrétní možné řešení současné krize migrace. Na tomto summitu byla Valným shromážděním OSN přijata „Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky“, která je vyjádřením politické vůle chránit práva uprchlíků a migrantů, zachraňovat životy a sdílet odpovědnost v době rozsáhlých pohybů lidí v celosvětovém měřítku. V této deklaraci se státy zavazují mimo jiné zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, k vyjednání směrnice o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení a že do roku 2018 dosáhnou dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům. Pozitivně lze hodnotit, že se summit uskutečnil, ale přínos pro současné řešení krize až tak velký nebyl, kdy veškerá odpovědnost zůstává na jednotlivých zemích.
Věříte stejně jako prezident Zeman, že by rozšíření V4 výrazně pomohlo k řešení imigrační krize? Proč?
S prezidentem Zemanem souhlasím. Představitelé V4 jako první ze členských států Evropské unie otevřeně poukazovali na problémy, které jsou s imigrační krizí spojeny. Naopak představitelé např. Německa až téměř do dnešních dnů nás „přesvědčovali“, jaký „přínos“ pro nás bude příchod imigrantů. Kdyby V4 byla rozšířena například o Rakousko, jak nedávno navrhl šéf opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache, domnívám se, že spolupráce V4 v této oblasti by byla účinnější a její výsledky by měly daleko vetší „slovo“ v rámci celé Evropské unie.
Psali jsme:
Předseda Evropské komise požaduje vytvoření společného vojenského velitelství, fond obrany a další kroky ke zřízení armády EU. Potřebuje Evropská unie jednotnou armádu?
Já s tímto nesouhlasím, k čemu Evropská unie potřebuje jednotnou armádu. V současnosti již v rámci Evropské unie existuje tzv. Battle Groups, kdy jde o bojové skupiny vytvářené zpravidla z armád států členských států EU a o jejich nasazení rozhodují ministři zahraničních věcí všech členských států EU. Dále je naše země, jako většina zemí Evropské unie, členem NATO, do kterého přispívá nemalými finančními prostředky a dále je zavázána k nasazení našich vojáků mimo naše území. Myslím si, že nepotřebujeme být členové dalšího mezinárodního vojenského spolku.
Kompromisní názory jsou pro veřejnost nezajímavé. Co když se věci zvrhnou a skutečně budou vítězit zcela radikální a extremistické názory? Co udělat, aby vše opravdu neskončilo potoky krve?
Problém je v tom, že v současnosti, na základě zkušeností z let minulých, občané nevnímají politiku, resp. politiky jako osoby, které by skutečně hájily jejich zájmy, ale vnímají je tak, že politici hájí jen své zájmy. Taktéž současný trend přizpůsobování se většiny menšině není vnímáno jako správný směr nejen politiky v Česku, ale v celé Evropské unii, ale naopak je vnímán jako směr negativní, který se neshoduje s názorem většiny občanů. Také samotná politika Evropské unie dnes není vnímána pozitivně, občané mají názor ten, že řeší věci nepodstatné a o podstatných se bojí rozhodnout. Poté se nemůžeme divit, že na politickou scénu nastupují extremistické strany a jsou mezi lidmi oblíbené nebo mohou být úspěšné ve volbách.
Proto se dá v současnosti udělat pouze jedno, a to, aby volení zástupci občanů skutečně vyjadřovali většinovou vůli občanů při svých rozhodováních a nebáli se vyslovovat otevřeně své názory. Myslím si, že každý občan chce mít pocit, že jak on, tak všichni ostatní ve společnosti mají stejná práva a stejné povinnosti a nikdo není zvýhodňován nebo utlačován. Tímto se upevní důvěra v politické představitele a extremistické názory nebudou nikoho zajímat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
