Václave, je pravda, že se Karel IV. zasadil o pěstování vína v českých zemích, nebo se jedná jen o pověsti?
Ano. Karel IV. přispěl hned několika kroky k rozvoji vinohradnictví v českých zemích. Podle jeho nařízení z roku 1358 museli všichni majitelé vhodných pozemků v okolí Prahy vybudovat vinohrady a začít pěstovat vinnou révu, a pokud by o to neměli zájem, museli svůj pozemek propůjčit někomu, kdo o tento druh podnikání zájem měl. Tím v podstatě Karel donutil pražské měšťany, aby se velmi pustili do využití velkého množství pozemků v předpolí Prahy a výrazně rozšířili plochu osázenou vinicemi v jejím bezprostředním okolí. O tři měsíce později rozšířil císař Karel svůj příkaz na území celých Čech.
Aby motivoval měšťany, užil Karel IV. obvyklý dobový nástroj osvobození od povinných dávek a berní na 12 let. Zároveň Karlův výnos zajistil základní ochranu vinic pomocí poměrně drakonických restů včetně ztráty hrdla v případě přistižení v noci na cizím vinohradu či „pouze“ pravé ruky za dne.
Karel IV. pomohl také stanovit právní rámec pro vinohradnické podnikání v Čechách a svou jednorázovou podporou výrazně přispěl k proměně vinohradnické krajiny v Čechách na dlouhá staletí dopředu. Navíc vydal zákaz dovozu vín v prvním půlroce po sklizni, aby ochránil domácí produkci.
Zdroj: Spielberg
Víme, jakou roli hrála v tomto zájmu o víno jeho zkušenost z jinými víny z Francie nebo Itálie?
Zkušenosti z mládí, kdy viděl velkou část Evropy, císaře ovlivnila v mnoha ohledech. Především ve Francii mohl poznat, jaký význam a výnos může přinést vinohradnictví, když o něj zeměpán dobře stará. Pozdější tradice Karlovi připisuje nejen snahu o plošný rozvoj vinic především v zázemí měst, ale také zájem o zvýšení kvality vína a o pěstování ušlechtilejších odrůd. Soudobý kronikář zmiňuje, že právě u Prahy a také v okolí Karlštejna nechal vysadit ušlechtilé odrůdy vinné révy z Rakouska. Stejná motivace bývá spatřována za předpokládaným importem burgundských odrůd do českých zemí, kterou ovšem tradují především pozdější zprávy.
Zdroj: Spielberg
Dnes je víno bráno jako nápoj, který pijeme buď k vybraným jídlům, nebo při chvílích odpočinku popř. slavnostních příležitostech. Bylo tomu tak i za dob Karla IV.?
Víno hrálo významnou roli hned v několika ohledech, v prvé řadě šlo o jeho využití v křesťanské liturgii, proto bylo intenzivně pěstováno již od dob příchodu křesťanství. Víno ale také nechybělo na stolech šlechticů či měšťanů, o královské tabuli nemluvě. Nebylo ovšem v žádném případě pouze nápojem movitějších. Vzhledem k tomu, že domácí produkce ve středověku nedostačovala a víno se muselo dovážet v nemalém množství, je zřejmé, že bylo konzumováno ve velkém. Víno se tehdy pilo častěji než dnes, nikoliv pouze k jídlu nebo pro oslavu, mimo jiné i s ohledem na problematickou kvalitu vody.
Zmiňoval jste burgundské odrůdy. Ty se pěstují v Čechách a na Moravě dodnes?
Burgundské odrůdy Pinotů či Chardonnay se u nás pěstují ve velké míře i dnes.
Tomu, kdo by se chtěl o tradici pěstování burgundského u nás dozvědět více, mohu doporučit knihu, kterou na jaře vydáme na základě úspěšného semináře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PR článek
