Nejdříve naše tradiční otázka: Co děláváte o půlnoci?
Jsem skřivan. Na dlouhé ponocování mě neužije ani přes víkend. Takže o půlnoci já spím a nabírám síly na další den. Budím se už po šesté ráno a užívám si klidnou snídani a čtení zpráv na serverech, dokud zbytek rodiny nevstane. Vyruší mne až capkání bosých nožiček našich kluků. Pak začneme vymýšlet snídani. Víkendová rána jsou fajn. Pokud tedy nespěcháme na nějaký fotbalový zápas - oba synové hrají za pražskou Duklu.
Je pravda, že i na ulici se často setkám s takovou reakcí jako ,vždyť vy jste tenkrát měla pravdu´ a ty reakce jsou daleko pozitivnější, než když jsem v aktivní politice byla přímo. Na druhou stranu každý, kdo v aktivní politice působí, si většinou spíše vyslouží kritiku než pochvalu. Není to příliš vděčná pozice, a to platí jak na komunální, tak celostátní úrovni.
Kritičtí jsou teď mimo jiné představitelé iniciativy Rekonstrukce státu, kteří nejsou spokojeni s tím, jak se ke svým slibům staví politici ohledně naplňování legislativy v boji proti korupci. Jsou jejich námitky podle vás oprávněné?
Předem musím říci, že všech 9 bodů, které dala dohromady Rekonstrukce státu, bylo zároveň prioritními body Protikorupční strategie vlády pro roky 2013 a 2014, kterou jsem sestavovala a podle které by tedy měla jet stále i současná vláda. Už jsem i sama konstatovala, že v mnoha bodech strategie naplňována není a nejsou plněny termíny. Naposledy jsem například psala článek o problematice otevřených dat – zpřístupňování dat, které zpracovává veřejná správa; v tomto směru Ministerstvo vnitra neplní vůbec. Měl být připraven jakýsi katalog otevřených dat a způsob jejich využití. V tomto případě je to nejen vinou Ministerstva vnitra, ale i ministra Dientsbiera, pod nějž nyní protikorupční strategie spadá. Nevidím, že by se v této věci vykazovala nějaká činnost. Co k tomu říci jiného, než že voliči dají víc na marketing a dojem, kteří politici dělají před volbami, než na to, jak se potom skutečně dělá politika a jak se jejich sliby plní. Za největšího bojovníka proti korupci je u nás vždy považován ten, kdo všechny hlasitě označuje za zloděje a korupčníky.
Psali jsme:
Vy se tedy asi neztotožňujete s úsudkem například komentátora Petra Honzejka, že chyba je tak trochu na straně iniciátorů Rekonstrukce státu, protože když chtějí za občany něco prosadit, musejí jít do politiky?
Jedna věc je, co prosazujete, a druhá, jakými způsoby to prosazujete. Jak jsem zmínila, tak koneckonců body navržené Rekonstrukcí státu jsou všechny zahrnuty v protikorupční strategii přímo vlády. Takže věcně není rozpor. Politické strany, které se k protikorupční strategii zavázaly, ji neplní. A vzpomeňme, že Andrej Babiš před volbami říkal, že mu nepůjde o nic jiného než o prosazení bodů Rekonstrukce státu. Je to jeho program. A nejenom, že neplní, ale dokonce se zdá, že aktivně brání schválení těch bodů! Před pádem Nečasovy vlády jsme byli těsně před schválením jak zákona o úřednících, tak jsme měli dojednány všechny základní body zákona o financování politických stran, stejně tak jsme jako koalice byli zcela ve shodě na změnách jednacího řádu sněmovny. Toto vše se pak začalo vyjednávat znovu, úplně za jiných podmínek…
Karolína Peake: - Sbohem, Peake
Fotogalerie: - Vila Peake
A co třeba registr smluv, že?
Ano, kandidátka na primátorku Hlavního města Prahy za hnutí ANO Adriana Krnáčová jako náměstkyně ministra vnitra vyloženě spíše komplikuje vyjednávání a schválení zákona o registru smluv. Stejně tak změna zákona o jednacím řádu sněmovny, který považuji za naprosto zásadní a předložila jsem ho v Poslanecké sněmovně a ve stejné podobě jej potom předložilo hnutí ANO. Teď jej opět hnutí ANO rozšiřuje do té míry, že je neschvalitelný.
Je pravda, že nejednou jste už dříve zmiňovala, že strategie je platná, jelikož nikdo ji nezrušil, a tak by se mělo podle ní postupovat i bez ohledu na existenci Rekonstrukce státu. Co by tedy mělo procesně nastat – kdo by měl namítat, že se schválená strategie nerealizuje?
Zodpovědným za plnění protikorupční strategie je ministr Jiří Dientsbier. Ten by měl každý čtvrtrok vyhodnocovat, stejně jako ostatní ministři, zda své body plní. Nevím, zda se to děje, či nikoli. Vím, že na vládě proběhlo jednání o změně protikorupční strategie, protože současná vláda nechtěla jet podle strategie připravené ,tou zpropadenou Karolínou Peake´. Nicméně se ukázalo, že ji připravila právě ve spolupráci s Rekonstrukcí státu a že na ní jaksi není co ke změně. Takže změněno na ní nic nebylo, ale plněna rovněž není.
Pojďme přímo k rezortu obrany. Kde je chyba, že stav armády je stále tak neutěšený, jak je?
Jistě si vzpomínáte, že jedním z mých prvních kroků po nástupu na Ministerstvo obrany – a šlo právě o věc, za kterou jsem byla kritizována – bylo odvolání šéfa pro vyzbrojování. Jedním z důvodů, proč jsem tak učinila, byla opakovaně zpackaná zakázka na uniformy. To je podle mého naprosto ilustrativní příklad, jak se staráme o naši armádu a jaký je vztah státu a ministerstva k ní. Je to sice jedna drobnost, ale velmi to celou situaci ilustruje. Naši vojáci si musí už roky sami ze svých peněz kupovat části výzbroje a výstroje, aby vůbec mohli plnit některé úkoly, aby mohli chodit do práce v uniformě a nemuseli se z ní neustále převlíkat, aby se na nich nerozpadla. Teď jsem se dočetla, že do konce roku snad už by uniformy mohly být, ale je to opravdu neuvěřitelná ostuda. Za naší vlády se muselo hodně škrtat, k úsporám samozřejmě byly důvody, ale takové věci jako uniformy, ponožky a ochranné brýle by vůbec neměly být otázkou, zda je voják dostane, nebo ne. Doufám, že ekonomický růst způsobí, že armáda konečně dostane, co jí patří a že stát ukáže, že si své armády vážíme a prokážeme jí alespoň základní respekt. Co armáda vlastně dělá a do jakého rizika může být vyslána, si uvědomujeme až v tak tragické chvíli, jakou byla smrt našich čtyř vojáků při atentátu v Afghanistánu, nebo když nám doslova teče do bot při povodních a jsme rádi, že tu armádu máme. Ale aby byla funkční a akceschopná v takových situacích, musíme se o ni starat pořád.
Psali jsme:
…nebo když se rozroste ukrajinsko-ruský konflikt, což česká veřejnost rovněž cítí jako nebezpečí, které je celkem blízko našich hranic…
Co považujete za největší světové nebezpečí?Anketa
Jak po několika měsících vnímáte v čele Ministerstva obrany osobu Martina Stropnického, který rovněž při svém vstupu do funkce neměl příliš velkou podporu a setkával se stejně jako vy s jízlivými poznámkami? Daří se mu v těch podmínkách něco zlepšovat?
Popravdě řečeno, moc nečtu o tom, co se děje na Ministerstvu obrany. Neslyším o konkrétních krocích ministra. Pokud se objeví článek o dění na daném ministerstvu, málokdy je v něm přímo jeho vyjádření. Jeho názory tedy příliš neznám. Vím, že má zkušenosti z diplomacie, což se hodí, ale neznám jeho postoj k armádě a jak moc se zasluhuje o zlepšení jejího postavení a úrovně v České republice.
Vy jste obecně kritičkou lidí kolem Andreje Babiše i jeho samotného. Pozitivní soud si od vás vysloužila jen Věra Jourová, která se nyní stala eurokomisařkou. Těší vás to?
Přeji jí takovou pozici. Ovšem doufám, že to neznamená vyšoupnutí ze státní politiky. Hnutí ANO není politickou stranou, kterou bych volila, ale ona osobně je mi v zásadě sympatická a považuji ji za bílou vránu v rámci toho hnutí.
K tématům jako je Ukrajina nebo islamizace Evropy jste se nedávno pro ParlamentníListy.cz vyjadřovala. Přesto mě zajímá jeden detail – jak jste se jako právnička postavila k rozhodnutí ombudsmanky Šabatové ohledně zahalování muslimek?
Nevím, jestli je to otázka právního pohledu. Čistě jako občanka se cítím být liberál. Uznávám svobodu náboženského vyznání: ať si každý věří, v jakého boha uzná, a praktikuje náboženství, jak si přeje. Nicméně Česká republika stojí na křesťanských tradicích a křesťanské historii. Pokud je třeba ředitel školy přesvědčen, že náboženské symboly nepatří do školy, tak si myslím, že by měl mít možnost se vyjádřit a taková pravidla nastavit. Je mi moc líto, že se představitelé států jako je Rusko a USA věnují svým geopolitickým hrátkám okolo Ukrajiny, přetlačují se, místo aby se spojily v boji právě proti Islámskému státu. Proti ohrožení naší civilizace a demokracie.
Nesouhlasíte s tímto názorem na geopolitickou situaci? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Františka Janoucha, Cyrila Svobody (z 1. 9. 2014), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (22.8.2014), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
- Další exkluzivní Půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
