Nad stavem společnosti nepláču a dokonce jej ani nevidím negativně. To, že probíhají demonstrace, je spíš dokladem toho, že lidé demokracii opravdu žijí a že nejsou ochotni přehlížet projevy, které nás vzdalují od stavu politické dospělosti. Ukázalo se, že lidé nejsou lhostejní, že jsou schopni projevit svůj politický názor a postavit se proti porušování Ústavy, proti úpadku politické kultury, který reprezentuje současný premiér a současné obsazení Hradu. To je vlastně dobrá zpráva.

Horší zjištění je, že nám schází politická kultura, kterou už bychom po třiceti letech mít měli. Bohužel se ukazuje, že jsme se v posledních letech obrátili vzad, místo abychom dál kráčeli dopředu. Jsme svědky bizarních scén nekonečného odvolávání a jmenování ministrů, jsme svědky neskutečného zakrývání obrovského střetu zájmů předsedy vlády a mnoha naprostých anomálií, za které by v jiných demokratických státech – a donedávna i u nás – padaly hlavy, odcházeli by ministři i premiéři. Ale v České republice se dnes, bohužel, stávají jakousi normou. Andrej Babiš konečně nejen svým sporem o statut agenta komunistické tajné policie symbolicky připomíná normalizaci a přispívá ke zpochybňování základních politických hodnot.