„Označování českých příznivců Vladimira Putina za kolaboranty v narážce na historii druhé světové války není technicky správné, protože předpokládá, že Vladimir Putin už Česko okupuje, což není pravda. Morálně to ovšem je vypovídající. Vhodnější pojem by ale asi byl ‚užiteční idioti‘, kterým Stalin označoval své přisluhovače v zemích mimo vliv SSSR. Bez ohledu na sémantiku nicméně rozhodnutí českého parlamentu oceňuji,“ objasnil Mikuláš Peksa, europoslanec za Českou pirátskou stranu, předseda Evropské pirátské strany.
„Nemám s tím sebemenší problém a samozřejmě bych tyto lidi takto neoznačoval. Je to demokratické právo každého poslance se rozhodnout, jak to cítí a jaké je jeho přesvědčení,“ vysvětlil poslanec Vít Vomáčka (ODS), člen kontrolního a zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a předseda podvýboru pro rozvoj venkova.
„Ukrajinci překvapili. Jsou ochotní za svou zemi bojovat a zároveň jsou připraveni za ni položit své životy. Takové v dnešní době nevídané hrdinství si zaslouží podporu, i já jsem to usnesení podpořil. Na druhou stranu mně přijde, že někteří Češi si podporu Ukrajiny zaměňují za možnost útočit na své názorové odpůrce. A označit je za kolaboranty je už za hranou,“ konstatoval poslanec Aleš Dufek (KDU-ČSL), místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny.
„Pobyt a výcvik cizích vojáků v České republice musí schválit celý Parlament ČR, osobně s tím souhlasím a jsem rád, že pomáháme touto cestou Ukrajině,“ upozornil Přemysl Sobotka (ODS), bývalý předseda i místopředseda Senátu Parlamentu ČR.
„V jedné své písničce zpívám: ‚Když někdo tvrdí, že je černá barva bílá, Pánbůh s námi, to je teda síla...‘ Tohle je přesně ten případ. Vlastizrádci, kteří posluhují cizím velmocenským a ekonomickým zájmům, se nám snaží namluvit, že my, kteří na prvním místě myslíme na Českou republiku, jsme kolaboranti. To nevymyslíš! Na Ukrajině se nebojuje ani za Prahu, ani za demokracii. Výcvikem ukrajinských vojáků na našem území, stejně jako dodávkami zbraní na Ukrajinu, nás vláda zatahuje do cizí války a v krajním případě nás tím dokonce činí cílem útoků. Je to vrcholně neodpovědná politika,“ řekl Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory, a přidal i písničku Píseň pro dvacet sedm českých pánů.
„Souhlasím s rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že máme pomáhat zemi napadené agresorem, a to i masivními dodávkami zbraní a výcvikem vojáků. Naopak za kolaboranty a vlastizrádce považuji ty, kteří s tímto rozhodnutím nesouhlasí,“ vyjádřil svůj názor Jan Ziegler, publicista a bloger.
„Ukrajina má stále legální zvolenou vládu. Pokud se ukrajinská vláda rozhodne žádat pomoc ze zahraničí, má na to právo. Nám se to může líbit, nebo nemusíme souhlasit, ale přesto je to země, která má zákonné orgány, je samostatná, suverénní, může sama rozhodovat. Jedině OSN má právo toto řešit. A pokud naše vláda tím způsobem podporuje jinou zemi, má na to právo, a je věcí voličů v ČR, co si vybrali,“ uvedl Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.
„Myslím, že zájmem českého národa je ukončení války na Ukrajině. Vláda chce na výcvik Ukrajinců dát miliardu. Co udělá vláda pro české chudé a pro chudnoucí českou střední vrstvu? Nic moc, a všechno pozdě a málo,“ okomentoval Jiří Paroubek, bývalý premiér vlády ČR a expředseda ČSSD.
„Je určitě správné Ukrajině v této těžké době pomáhat. Domnívám se ale, že by byla pro nás i pro Ukrajinu lepší orientace na pomoc v humanitární oblasti. Vyzbrojování její armády i její výcvik na našem území v rozsahu, jakého jsme schopni, považuji ale jen za neuvážené gesto, které Ukrajině nepomůže, a nám jen zhorší vyjednávací pozice do budoucna. Rusko, jeden z nejvýznamnějších trhů pro náš průmysl, z mapy přece nezmizí. A dříve či později začnou Ukrajina a Rusko jednat o míru. A potom bude, ve srovnání s ostatními, naše vojenská pomoc Ukrajině vyhodnocena jako marginální a z pohledu Ruska jako nepřátelské gesto pro něj nevýznamné země, jejíž dodávky snadno nahradí odjinud,“ domnívá se Milan Šarapatka, bývalý poslanec Úsvitu a diplomat.
„Výcvik ukrajinských vojáků na území ČR, který bude stát 1 miliardu korun ze státního rozpočtu v době, kdy občané čelí všeobecné drahotě, je navíc i bezpečnostním rizikem pro naše občany. Nechceme na našem území cvičit žádné cizí vojáky, navíc když nám chybí více než 3500 vojáků na doplnění stávajících mírových počtů. Ukrajině současná vláda ČT pomáhá více než našim občanům. My chceme mír, který je však pro vládu Petra Fialy sprosté slovo. Pokud někdo, jako SPD, nechce na našem území cvičit ukrajinské mechanizované útvary, které následně budou bojovat na Ukrajině, tak je to legitimní názor, který nemůže v žádném případě být spojován s kolaborací,“ vysvětlil Radovan Vích, poslanec a člen předsednictva SPD, předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.
Ing. Jiří Paroubek
Ing. Radovan Vích
„To vše už tady bylo. Láska a pravda zase dostává na zadek, zase jsme ‚my‘ a ‚oni‘, a prý platí, že ‚kdo nejde s námi, jde proti nám‘. Jen ti, co to nezažili, nebo paraziti na něčem podobném opět sající, to nevidí. Či vidět nechtějí. Opět je problematické být pyšný na to, že jsem Čech. Stejně jako na někdejší cinkání klíči. Opsali jsme vlastně jen kruh. Z jednoho zadku jsme vlezli do druhého. Je to špatně. Aspoň pro mně ano. A už zase nevěřím. Tak ‚šťastné a veselé‘. Ať vám Santa něco nadělí. Já budu však čekat stále na Ježíška. To se snad ještě smí, ne?“ poznamenal Jiří Koskuba, primář II. interního oddělení Fakultní nemocnice Bulovka v Praze, bývalý poslanec ČSSD.
„Kolaborant je spolupracovník, v češtině se jím označuje především spolupracovník s okupační mocí. Je nevhodné tyto jedince s výcvikem ukrajinských vojáků nesouhlasící označovat za kolaboranty, protože Česká republika není okupována a dotyční – zajisté až na pár výjimek – ani nespolupracují s ruskou vládou a institucemi. Přiléhavější než kolaboranti by bylo jejich označení coby zhlouplých a neuvažujících uživatelů sociálních sítí,“ napsal Tomáš Krystlík, česko-německý spisovatel a žurnalista.
„Otázka je, co myslíte, že je správné? Jestli to, že je v České republice prováděn výcvik ukrajinských vojáků – nebo to, že jsou odpůrci toho považováni za kolaboranty. Já osobně jsem vyjádřil souhlas s výcvikem, ale názory jiných se dají v našem demokratickém světě předpokládat. Svoboda názoru je nedílnou součástí našeho systému a určovat, kde je to již za hranou, si tak protřečí. Pak se ale nabízí otázka, co vlastně chceme?“ otázal se Marek Ošťádal (STAN), senátor za Olomoucko, místopředseda volební komise Senátu Parlamentu ČR.
„Bydlím kousek odtamtud, navíc se znám s paní starostkou Libavé, takže vím, jaké katastrofální důsledky má tahle válečnická politika naší vlády konkrétně na tuhle obec a na její okolí. Ale kdyby jen to. Stejně nebezpečná, hloupá a nezodpovědná je pro celou naši zemi a pro její občany. Trikolora je zásadně proti tomu, abychom na našem území cvičili vojáky cizí země, se kterou nás navíc nepojí žádné spojenecké závazky. Fialova vláda a všichni zákonodárci, kteří pro něco takového hlasují, nás zatahují do války, se kterou nemáme vůbec nic společného,“ sdělila Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory.
„Kolaborant je ten, kdo spolupracuje s agresorem, ne s obětí. Ukrajina se pouze brání bezprecedentní ruské agresi. Když může Bělorusko cvičit ruské vojáky, proč bychom my nemohli pomoci s výcvikem ukrajinských? Pro jejich výcvik jsem hlasoval už před týdnem na jednání senátního výboru a podpořím jej i na čtvrtečním plénu. Je to minimum, co pro Ukrajinu můžeme udělat. Mimo jiné se takto zařadíme po bok dalších 20 evropských zemí, které výcvik Ukrajině přislíbily,“ napsal Patrik Kunčar (KDU-ČSL), senátor za Zlínsko, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR.
„Sám se snažím věřit, že ukrajinská strana poskytne dostatečné záruky, že nejde o problémové osoby. Navíc tento výcvik bude údajně probíhat ve více státech Aliance. Tak to snad bude ohlídáno. Já vidím jiný problém. Válka na Ukrajině se prodlužuje, mírně stále hrotí. Škody na infrastruktuře rostou. A nikde nevidím nějaké plány na ukončení tohoto konfliktu, na poválečný vývoj. V jaké roli vůči EU bude Ukrajina, v jaké Rusko. Těch otázek, co bude potom, se nabízí mnoho. Předsedáme EU, a naše vláda místo volání po mírových jednáních vykřikuje bojová hesla. To znepokojuje a rozděluje společnost,“ vypozoroval poslanec Marek Novák (ANO), člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Beru to tak, že Rusko napadlo Ukrajinu a my jí pomáháme. Humanitárně, výcvikem jejich vojáků, pomocí uprchlíkům apod. A pak jim dodáváme zbraně. Doufám, že až válka skončí, že se objem vyčíslí a Ukrajina je splatí. Humanitární pomoc je pomoc. Dodávka zbraní je byznys,“ okomentoval Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník, manažer, pedagog, konzultant.
„Nemyslím si, že cvičit vojáky je něco, co napomůže míru na Ukrajině. Připomínám, že se jedná navíc o nečlenský stát NATO. Až bude Saúdská Arábie potřebovat cvičit u nás, taky jim to schválíme? A hlavně zaplatíme!? Ten výcvik bude stát naše občany 1 miliardu korun. Na to ale peníze ‚jsou‘,“ upozorňuje Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně KSČM.
„Všichni, kdo válku podporují, by se měli výcviku zúčastnit, a pak odjet na frontu,“ doporučil Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených.
„Podle mého názoru naše vláda, EU a NATO by se měly snažit válku na ukrajinském území co nejdříve ukončit a nikoliv ji prodlužovat. Nemám nic proti výcviku ukrajinských vojáků v dobách míru, ale v současné situaci bych peníze za výcvik použil na humanitární pomoc Ukrajincům. Rozhodně bych nečinil žádné kroky k eskalaci konfliktu, který ohrožuje bezpečnost našich občanů,“ konstatoval Antonín Seďa, bývalý poslanec ČSSD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
