Klaus ml., volby, peníze. Před sněmem Trikolory zní vážné věci

28.01.2022 10:04 | Rozhovor

Pár set fanoušků na sociálních sítích neznamená nic. Bez spolupráce se Svobodnými by se Trikolora propadla až pod Volný blok, domnívá se Petr Macinka, politolog působící v Institutu Václava Klause a v minulosti člen stranické komise pro zahraniční politiku. Před sobotním sněmem Trikolory hodnotí jak vedení, které „dovedlo hnutí k volbám“, tak kandidáty, kteří se uchází o předsednictví v partaji založené Václavem Klausem ml.

Klaus ml., volby, peníze. Před sněmem Trikolory zní vážné věci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slavnostní představení parlamentní strany Trikolora bývalého poslance ODS Václava Klause mladšího

Hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci chystá na víkend volební sněm. V jakém rozpoložení a kondici do něj vstupuje?

Kdybych chtěl být optimistou, mluvil bych o klinické smrti. Ve skutečnosti je to však záhrobní kongres, který bude mít štěstí, sejde-li se v usnášeníschopném počtu delegátů. Trikolora po fatálně prohraných říjnových volbách dnes bohužel téměř nikoho neoslovuje a její představitelé by si to měli umět sebekriticky přiznat. Kromě veřejnosti ztratila zájem o dění v hnutí rovněž drtivá většina jeho členů a podporovatelů, kteří k němu v počátcích s obrovskými nadějemi vzhlíželi.

Anketa

Máte důvěru v prof. Jiřího Berana?

91%
5%
hlasovalo: 23540 lidí

Bylo podle vás vůbec možné dobrat se nějakého lepšího výsledku po nečekaném odchodu zakladatele hnutí Václava Klause mladšího?

Březnový odchod Václava Klause ml. z veřejného života poskytl novému vedení Trikolory půlroční prostor k tomu, aby ukázali, co v nich je a zda jsou dostatečnými tahouny, kteří dokážou zaujmout voliče před nejdůležitějšími volbami. Bohužel se potvrdilo to, co bylo jasné většině lidí už před tím, i když se to mnohdy zdráhali říkat nahlas: Trikolora byla One Man Show Václava Klause mladšího a žádný další skutečný lídr se mezi jejími zbývajícími funkcionáři nikdy nenacházel. Zatímco VKml. byl přirozeně „tažný“, všichni ostatní se vždy ukázali být pouze „chovní“.

Je ale půl roku dostatečná doba na politický „restart“? Zuzana Majerová Zahradníková si velmi často v různých kuloárech stěžovala, že po svém předchůdci musela řešit množství nedotáhnutých věcí. I někteří její dnešní podporovatelé ji ze špatného volebního výsledku vyviňují a tvrdí, že to prostě měla těžké...

Lehké to nemá nikdo nikdy. Promiňte, ale jediné legitimní měřítko je volební výsledek, nikoli počet hodin strávených po schůzkách, anebo v kanceláři. Půl roku je v politice nekonečně dlouhá doba. Mezi březnovým odchodem VKml. a říjnovými volbami je to ostatně téměř na den stejná doba, jako která uplynula mezi tzv. „Sarajevským atentátem“ v listopadu 1997 a sněmovními volbami v červnu 1998. Předseda Klaus tehdy se svým týmem dokázal ODS pozvednout z devítiprocentního dna a „utrpět nevýhru“ 28 %.

Václav Klaus tehdy dokázal, že inteligentní, promyšlenou a tvrdě odpracovanou volební kampaní lze během „pouhých“ 199 dnů získat zpět i 19 % ztrátu. Jde to, pokud to umíte a disponujete dobrým týmem. Současné vedení Trikolory všem ukázalo, že to neumí a že ani jejich tým voliče nezaujal.

Trikolora integrovala do parlamentních voleb Svobodné a Soukromníky. Co s touto spoluprací dál?

Zda bude tato spolupráce pokračovat, dnes nedokáže říct asi nikdo. Volební integrace se vyplatila pouze Trikoloře – zejména finančně. Stalo se tak na úkor a k velké nelibosti Svobodných. Přepočet volebního výsledku na jednotlivé subjekty uvnitř TSS je nemilosrdný. Ukázalo se, že bez spojení se Svobodnými by Trikolora dosáhla horšího výsledku než Volný blok a nekvalifikovala by se ani na státní finanční příspěvek. To je krutá realita, která opatrně rezonuje především v kuloárech Svobodných, kteří na základě dohody připravené a uzavřené ještě s Václavem Klausem ml. participovali na dělení volební „kořisti“ pouhými 20 procenty.

Jak se má chovat Trikolora v situaci, kdy je dominantním prvkem na národní scéně Tomio Okamura?

Anketa

Jste pro zvýšení poplatků za ČT?

1%
97%
hlasovalo: 31032 lidí
Do příštích „velkých“ voleb zbývá času dost. Tou dobou může být z Trikolory klidně úplně jiná strana s jiným sebevědomím, se skutečnými lídry v popředí, podpořená profesionálním aparátem v týlu a možná dokonce i s jiným názvem... Programové teze, které hnutí do vínku vložil její zakladatel Václav Klaus ml. se skupinou svých odborných garantů, vůbec nejsou špatné. Naopak, tento ideologický základ je nadčasový a bezesporu i nadále představuje nejlepší alternativu pro každého konzervativního pravicového voliče v České republice, ať už v podzimních volbách volil kohokoli

Podaří-li se Trikoloře ukončit chaos, amatérismus a nepřesvědčivost současného vedení, najde-li si anebo vychová čerstvé osobnosti, které s jejím ideologickým projektem svážou svoji politickou budoucnost, hnutí SPD to jednou může velmi zabolet.

Pojďme si projít a zhodnotit jednotlivé kandidáty na předsedu. Zuzana Majerová Zahradníková, která vedla hnutí do parlamentních voleb. Příznivci ji považují za velkou bojovnici a ,,srdcařku". Co k ní říci?

Zuzaně Majerové je nutné přiznat obrovskou míru loajality, když jako jediná poslankyně odešla za Václavem Klausem ml. do Trikolory poté, co byl vyhozen z ODS. Tím, že byla kromě VKml. jedinou poslankyní, logicky získala ve vznikajícím hnutí post první místopředsedkyně. Ona sama se v poslední době (zejména před blížícím se sněmem) s Václavem Klausem mladším často srovnává, činí ze sebe jakousi jeho politickou součást, spolupachatelku a spoluzakladatelku stranického všehomíra Trikolory. Při vší úctě k ní však jakékoli vážné srovnání s poslancem Klausem absolutně nemá šanci přežít.

Vybavuji si nějaký její rozhovor, ve kterém říká, že je stejně kvalitním tahounem pro lidi jako Václav Klaus ml. Že dokáže stejně zapálit lidi...

Václav Klaus mladší byl nesporným politickým talentem, uměl výborně mluvit a svými vystoupeními strhnout lidi téměř v každé situaci. Debatám v médiích anebo s ostatními politiky kraloval a většinou dominoval. Jeho břitké, vycizelované, čtivé, ale zároveň informačně hodnotné články oslovily týden co týden stovky tisíc lidí. Své příznivce uměl pobavit, zatímco odpůrci se mohli zbláznit. Záznamy jeho vystoupení ve Sněmovně se často stávaly virálními. Nikdo mu nemohl upřít velmi vysokou inteligenci ani mimořádné vzdělání. Dokázal mistrně zasadit mezinárodní dění a společenské trendy do širokých souvislostí, a tím zprostředkovat každému běžnému čtenáři svých textů pocit slušné orientace napříč různými vážnými tématy. To z něj dělalo velkého politika, který dnes v Česku na pravici strašně chybí. Omlouvám se, ale musím na rovinu říci, že ničím takovým paní Majerová Zahradníková nedisponuje.

Jako druhý svoji kandidaturu ohlásil filozof, profesor Ivo Budil. Akademik, který se nebojí profilovat národně-kozervativně a euroskepticky. Co o něm říci?

Profesor Budil je vysokoškolský intelektuál a možná úplně všechno ostatní, jen ne politik. Čtete-li jeho text, můžete si v něm leccos podtrhávat, ale nevím, zda by nějaký volič přežil minutu jakéhokoli jeho televizního vystoupení. Jako každý – politickou realitou ne příliš dotčený – celoživotní akademik, který žije mezi nebem a vesmírem teoretických konstruktů, má sklony k fachidiocii, k zaslepenosti vůči prostředí „venku za okny“, které překrývá vlastním konceptem, na který je pyšný a o němž neustále a bez ohledu na jeho reálnou (ne)uplatnitelnost mluví jako o návodu pro zaručený zisk dvouciferného volebního výsledku.

Třeba je na čase, aby se v Trikoloře konečně realizoval nějaký politický teoretik...

Profesor Budil přichází s teorií národního konzervatismu, která možná není nezajímavá k prostudování, ale rozpolcený svět 21. století jí – v tomto svém podání – určitě neuchvátí.

Z některých jeho vystoupení jsem měl pocit, že možná trochu „Hamplovsky“ pohrdá lidmi, kteří v dnešní pohnuté době ukazují odvahu / zoufalství vyjít do ulic a vyjádřit nesouhlas se svévolnou a šikanózní proticovidovou politikou vlády, v jejímž důsledku mnozí z nich přišli o existenci. To je v rozporu s tím, jak se dlouhodobě snaží prezentovat Zuzana Majerová, ale zejména s tím, jak rezonují vystoupení Jindřicha Rajchla.

Jindřich Rajchl, advokát aktivní v boji proti covidovým opatřením a ,,táborový řečník" z demonstrací. Co k němu sdělit?

JUDr. Rajchl je pozoruhodná osoba. Od momentu, kdy i on mezi svátky ohlásil svoji kandidaturu na předsedu, se stal jednoznačně nejpomlouvanějším člověkem celé Trikolory. Legendy, které se o něm všudypřítomně šíří, působí mnohdy až komicky...

Anketa

Má Viktor Orbán vaše sympatie?

98%
1%
hlasovalo: 37240 lidí

Ale vážně, Dr. Rajchl je v současné chvíli asi jediný představitel hnutí, který je několikrát týdně přítomen ve velkých médiích. Je zván do televizních debat – překvapivě i když je z Trikolory, která je podle dlouhodobých nářků ostatních „politiků“ z této strany médii blokována. Promlouvá k posluchačům celoplošných rádiových stanic, poskytuje vyjádření velkým serverům, které mají dosah stovek tisíc až milionů čtenářů. O tom, že Trikolora má mít nějaký sněm, ostatně vydala velká česká média zprávu až v souvislosti s tím, že právě Rajchl oznámil svoji kandidaturu na předsedu.

Finálně: Co by získali delegáti volbou jednotlivých kandidátů?

Zuzana Majerová Zahradníková vydala v posledních dnech několik podpůrných videí, na nichž o ní hezky hovoří někteří představitelé hnutí, kteří jsou ovšem společně s ní hlavními strůjci podzimní volební tragédie (např. místopředseda Tesař, anebo exposlankyně Hyťhová). Člověk se od ní jinak příliš nedozví, kudy by chtěla stranu vést dál. Ve svých vystoupeních se omezuje na obecné floskule ve smyslu „zlepšíme komunikaci; poučíme se z chyb; nedopadlo to nejhůř; dělali jsme, co jsme mohli; potřebujeme nepřepřahat; je to běh na dlouhou trať; jedině udržením nastaveného kurzu uspějeme; příště to dáme...“

Nevím. Podle mě je to velmi slabé a zvítězí-li pokračování vedení, které sice „dovedlo Trikoloru k volbám“, ale zároveň ji zbavilo přítomnosti v Parlamentu, o Trikoloře už nikdy v životě neuslyšíme.

Je takový pesimismus na místě? Přece jen jsou to lidé, kteří své fanoušky mají.

To není pesimismus, ale realismus. Mít pár stovek či tisíc fanoušků je úžasné a krásné, přesto počet voličů zapsaných v seznamu ČR je zhruba osm milionů a TSS jich nestačilo ani 150 tisíc na zisk jediného poslaneckého mandátu. Počet fanoušků všech těchto lidí je bohužel statisticky zcela nevýznamný.

Jak to podle vás nakonec dopadne? Z čeho budou delegáti vybírat?

Už jen letmý pohled na obě hlavní kandidátské dvojice odkrývá obrovskou rozdílnost v pojetí dalšího směřování hnutí. Jindřich Rajchl nabízí delegátům sjezdu tandem se „svým“ kandidátem na prvního místopředsedu, s lékařem Markem Zemanem, bývalým ředitelem Vinohradské nemocnice a šéfem stranické komise pro zdravotnictví. Zuzana Majerová zase úzce spolupracuje s rockerem a s nesmiřitelným kritikem fungování médií Petrem Štěpánkem.

Na straně jedné je to tedy tandem „srdcařka“, máma a překladatelka, společně s rockerem, zatímco na straně druhé se vyklubal dobře situovaný a politicky nadějný právník, který umí mluvit, má načteno a strhává davy, společně s exponovaným lékařem, který má nesporné manažerské zkušenosti z řízení velké nemocnice s několika tisíci zaměstnanci.

Přes všechnu divokost posledních dní jsem si jist, že ideový projekt, na jehož pozadí Trikolora vznikla, přežije. A to i kdyby třeba měla strana jako taková zaniknout... A pouze o tom bude celá sobotní volba nového vedení. Přeji delegátům šťastnou ruku a české pravici naději na nového silného lídra.


 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jaroslav Polanský

Jaké řešení nabízíte VY?

Proč jako politička vládní strany, ke všemu za Prahu nepomůžete vyřešit situaci s uprchlíky? Vždy jste se prezentovala jako schopná politička, co rozumí sociální politice a je pravda, že jste se jí věnovala, ale zdá se, že jen do té doby, než ze slov došlo na činy, ptotože jak vám kritika šla, tak t...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Budeme v područí, bez práva říct „NE“. Senátor Chalupský varuje

15:45 Budeme v područí, bez práva říct „NE“. Senátor Chalupský varuje

Podle senátora Jaroslava Chalupského by život lidí neměl být o sledování celodenního politického kab…