Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Mezi zelené budou zařazeny jen ty bloky jaderných elektráren, které získají stavební povolení do roku 2045. Je to i tak pro Česko úspěch? Jakým problémem je ona dočasnost?
Udělali premiéři Babiš a Fiala pro budoucnost českého jádra dost? Pokud ne, co je potřeba změnit?
Pan Babiš naše jádro fakticky pohřbil, když v roce 2014 zabil tendr na Temelín, protože nepochopitelně nechtěl dát na Temelín státní garanci. Temelín měl EIA a je strategicky vhodnější lokalitou. Bez státní garance financování jaderné energetiky ekonomicky nefunguje. To, že se do Taxonomie EU dostala podmínka, kterou ČR splnit neumí, je primárně prohra expremiéra Babiše. Premiér Fiala se zatím snaží, prosazuje tendr na nové Dukovany. Uvidíme. Termín stavebního povolení 2029 a zejména zkušební provoz 2036 jsou za hranou reality. Je ovšem třeba rychle obnovit i záměr dvou nových bloků v Temelíně.
Vyeskaluje nová situace kolem Donbasu do konfliktu evropského formátu?Anketa
Jak jste zmínil, hovoří se o brzkém vypsání tendru na stavbu nového bloku Dukovan. Údajně se má smlouva s dodavatelem podepsat už do roku 2024. Je to podle vás v tak krátkém časovém horizontu reálné?
Smlouva je jen papír a nějaká smlouva se podepsat se dá vždy. Další milníky projektu už vyžadují konkrétní naplnění a ty jsou daleko větší výzvou. Realizovat v podstatě prototypové řešení jaderného bloku, který nikde nestojí (žádný z potenciálních účastníků tendru v Dukovanech nemá nikde hotový a fungujíci blok 1200 MW), za 7 let je skutečně nereálný termín.
Jak nás hrozí zasáhnout případný rusko-ukrajinský konflikt, co se dodávek plynu týče? Existuje nějaký rozdíl mezi případným dopadem ruského uzavření kohoutků na východní a na západní státy EU?
Předně jsem přesvědčen, že k válce mezi Ruskem a Ukrajinou nedojde. Také nedojde k „uzavření kohoutků“. Konflikt má za následek vysokou cenu plynu, a to je v zájmu Ruska.
EU není homogenním útvarem a Západ a Východ se stále velmi liší. Na nás má vysoká cena energie, jako na nejvíce průmyslovou zemi EU, větší dopad, než na Španělsko nebo Francii. Tyto země mají plyn také z Afriky. My máme 100 % z Ruska.
EU k jednostrannému uzavření toku energetických zdrojů z Ruska nepřistoupí. Zima ještě neskončila a 40 % plynu v EU je z Ruska, řádově za rok 240 miliard m3, z USA v tuto chvíli může přijít max. 100 mld. m3 za rok, a to by USA musely omezit jiné zákazníky. Nejsou terminály a další kapacity.
Fotogalerie: - Běž domů Ivane!
Obsazením území, které mělo Rusko už fakticky několik let plně pod kontrolou, to pro tuto chvíli skončí. Ale tlak Ruska na Ukrajinu ve snaze nepřipustit její vstup do NATO bude pokračovat. Dokud nedojde k nějaké skutečně zásadní politické dohodě s USA, což nebude, vzhledem k osobě prezidenta Bidena a jeho rodině, jednoduché ani rychlé.
To je bohužel jen další fáze vleklé krize, která, pokud se jednáním nevyřeší, bude Evropu destabilizovat dlouho.
— Konec uhli – Nova energie (@NovaUhli) February 22, 2022
EU v zahraničně-politické sféře nemá váhu.
Jediná naděje je dohoda USA–Rusko.
Strategicky je sokem Západu Čína. Rusko, ať se to líbí, nebo ne, je součástí Západu. pic.twitter.com/7Gpuh92bFd
V každém případě to je pro nás upozornění, že by se žádná země neměla lehkomyslně vzdávat svých domácích energetických zdrojů. My máme hnědé uhlí, které nám zajišťuje 40 % elektřiny a 50 % tepla, ještě na 25 let. Buďme za něj teď hodně rádi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marek Korejs
