Jak byste zhodnotila právě uplynulé zemské volby ve třech německých regionech? CDU kancléřky Merkelové sice ztratila některé voliče ve dvou spolkových zemích, ale na vládě v nich se může stále podílet. Hnutí Alternativa pro Německo, které se staví proti migraci, naopak získalo poměrně dost hlasů. O čem to svědčí? Domníváte se, že Německo bude například nuceno poněkud změnit svůj „otevřený“ kurs politiky vůči běžencům?
I když se o tom moc nemluví, tak Německo ve svých zákonech v posledních měsících dost zpřísnilo azylovou politiku. Současně probíhá návratová politika nelegálních migrantů do zemí, ze kterých přišli do Německa, například i do Rakouska. Německo opravdu mění svůj postoj ve vztahu k uprchlíkům. A i proto CDU ve volbách výrazně neztratila. Její preference poklesly tak o 2 až 3 procenta, ale stále má velkou, téměř třicetiprocentní podporu voličů.
A upraví také svoji politiku zatím nejúspěšnější strany v Německu, tedy CDU a SPD? O Merkelové tamní média tvrdí, že spíš velbloud projde uchem jehly, než že ona změní svůj názor na migraci – i když bavorský ministerský předseda Seehofer tvrdí, že už není možné zavírat před touto skutečností oči a říkat, že všichni Němci přijímání běženců podporují…
Ono je opravdu nutné říct, že do Německa emigrovala převážná většina syrských rodin i s dětmi, a také proto jim mnoho německých dobrovolníků pomáhá začlenit se do společnosti. A tak by to vlastně mělo být i jinde, že se budeme starat o ty nejzranitelnější, ale na druhou stranu musíme před nelegálními běženci a ekonomickými uprchlíky důsledně chránit schengenskou hranici.
I když Angelu Merkelovou v řadě evropských zemí zrovna moc nemusí, stále má ještě v Německu, i přes určitý pokles, celkem dost velkou popularitu, o které se může některým našim politikům jen zdát. A to i přes fakt, že téměř v každém německém městě mají s migranty alespoň nějaké problémy. Čím si to vysvětlujete?
Já si myslím, že se v současné době už i v Německu začalo více otevřeně hovořit o některých problémech, včetně sexuálního obtěžování a upravily se tam zákony tak, aby mohli být hned vyhoštěni ti, kteří je nedodržují nebo nechtějí přijímat specifika německé společnosti. To je v pořádku, jelikož v Evropě by neměli zůstávat lidé, kteří nechtějí uznávat naše hodnoty. Navíc Němci, kteří jsou po desetiletí vychováváni k občanské odpovědnosti, se k pomoci uprchlíkům většinou sami hlásí, a to by tak mělo zůstat až do doby, než v Sýrii definitivně skončí válka.
Současná německá vláda prezentuje k uprchlické krizi tzv. společné evropské řešení. V rámci dohody s Tureckem a Řeckem uvažují politické špičky v EU ve shodě s Berlínem stále o zavedení kvót. Tentokrát se jedná o běžence z tureckých utečeneckých táborů v systému ‚jeden za jednoho‘, jak to zaznělo na posledním summitu EU s Tureckem. Domníváte se, že i po zemských volbách, kdy část německé populace dala najevo svůj nesouhlas s dalším příjímáním uprchlíků, bude systém přidělování v EU i nadále aktuálním tématem? Neoslabila se síla německé kancléřky a její vlády?
Dohoda s Tureckem stále není moc jasná, ale my se už můžeme zapojit do toho procesu, který byl schválený. Tedy do postupného přijetí těch asi 2700 uprchlíků, což je počet, který jsme zatím schopni integrovat. Ta dohoda s Tureckem má alespoň jednu výhodu, že si můžeme migranty velmi dobře bezpečnostně prověřovat. Já sama jsem byla u toho, když si naše Ministerstvo vnitra vybíralo a lustrovalo těch 153 křesťanských uprchlíků a postupovalo přitom velmi odpovědně. Je to jistota, že tu nebudeme mít nikoho, kdo bezpečnostními prověrkami neprošel a i evropská legislativa umožňuje takové žadatele o azyl odmítnout. Právě ten systém ‚jeden za jednoho‘ má především za cíl odstřihnout od uprchlické krize organizovaný zločin a získat možnost si migranty prověřovat. Samozřejmě se ví, že ty smlouvy s Tureckem jsou dočasným řešením a Evropa si musí vybudovat sama systém, jak uprchlickou vlnu legálně zvládat. V Turecku žije několik set tisíc běženců v táborech, ale 2,5 milionu lidí přímo ve městech či na venkově. Asi 360 tisíc dětí migrantů začalo v Turecku chodit do škol. Právě součástí nové dohody, kterou vypracovala Evropská unie, je také otevření pracovního trhu pro utečence v Turecku, aby pak nemuseli utíkat dále do Evropy.
Není výsledek německých voleb i varováním pro ostatní evropské země? Tedy ve smyslu, který politik bude nyní obhajovat migraci, klesne mu popularita…
V Německu ta popularita klesla vládním politikům opravdu jen velmi málo. Ale je celkem známým faktem, že ta radikální a extremistická hnutí, jako je například Pegida nebo ve Francii strana od Le Penové, jsou podporovány z ruské strany. Záměrem je rozklížit evropské státy tak, aby neřešily uprchlickou krizi odpovědným způsobem. Pokud by se to Rusku skutečně podařilo, tak ten nárůst extremistických skupin tu může být poměrně velký, což by bylo hodně nebezpečné.
A pokud k přidělování dojde, myslíte si, že bude chtít Německo posílat běžence jen svým evropským sousedům anebo si ještě některé další samo přizve?
I před uprchlickou krizí přijímalo Německo půl milionu migrantů ročně. Mezi nimi byli i ekonomičtí uprchlíci. To už ale dále není možné provádět v evropském měřítku. Musí se zabezpečit schengenská hranice, abychom věděli, kdo k nám vlastně přichází. Co se týká konkrétně Německa, tak to chce do 10 let přijmout asi 6,5 milionu běženců, a to řízenou migrací. Děje se to hlavně proto, že Německo, stejně jako některé jiné západoevropské státy, je v demografické krizi. Týká se to většinou těch bohatších zemí, kde až třetina žen už nemá děti. Vlastně většina Evropy už spočívá v hluboké demografické krizi.
Na Slovensku se dostali do parlamentu krajní extremisté ze strany ĽS-Naše Slovensko, u našich západních sousedů bodovalo sdružení Alternativa pro Německo. Bude nyní v evropských zemích kvůli uprchlické krizi trendem volba uskupení podobného typu? Doplatí na to například v budoucnu i strany založené na liberalismu?
Je to pro nás určitě velkým varováním, aby neposílily právě takové strany, jako jsou Alternativa pro Německo nebo dokonce ĽS-Naše Slovensko. Evropa má s takovými hnutími už velké tragické zkušenosti. To je určitě alarmující skutečnost, na kterou je třeba brát zřetel, abychom na ní potom všichni v budoucnu nedoplatili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
