ČSSD neuspěla v parlamentních volbách, ani teď v komunálních. Je ve velké krizi. K tomu jste v diskusi se Zdeňkem Škromachem na Facebooku napsala o vašem názorovém proudu: „My chceme vyoperovat ten zhoubný nádor, a pokud to půjde spálit, i metastázy toho prorostlého podhoubí.“ Co a koho tím myslíte?

Naše strana je v krizi již delší dobu. Již na brněnském sjezdu v roce 2017 jsem za náš Plzeňský kraj vystoupila s názorem na změnu vedení. Nebyla jsem sama, stejný názor tehdy zastávali i Jihočeši a severní Morava. Ovšem nebylo nás dost, většina – myslím tehdy 56 procent – po jediném plamenném projevu předsedy Sobotky jeho vedení podpořila. Od té doby se strana bohužel nikam neposunula, nespokojenost členů narůstala a členové to řešili svým odchodem z ČSSD. Podle mě byla velká chyba neúspěchu v týmu poradců tehdejšího předsedy Sobotky, konkrétně nejvíc vedoucího poradců pana Špidly. Náš předseda na tyto výtky bohužel neslyšel, a jelo se dál. V současné době je strana hodně nemocná, její nemoc je velmi vážná, možná zhoubná, což se pozná časem. A smutné je, že ji chtějí léčit ti, kteří jí bohužel nejvíce pouštějí žilou. Neřeší velký úbytek členské základny, který bude pokračovat, když se někdo veřejně ozve, vyzývají k tomu, abychom neprali špinavé prádlo na veřejnosti. A to, že v poslední době prosákly na veřejnost velmi ošklivé věci z pozadí ČSSD, to přece nezavinili žádné názorové proudy ve straně a obyčejní členové, kteří mají povinnost zaplatit členský příspěvek, ale ve skutečnosti je jejich hlas potřeba pouze v případě referenda, jinak je nikdo neslyší. A ty věci z pozadí vedení ČSSD, to nekalé bratříčkování, že každý má někde někoho, komu je zavázaný, to je to podhoubí, kterého se asi hned tak nezbavíme. To totiž není jen v ČSSD, ale v politice všeobecně. A já se ptám občanů – to je to, kam jsme se po revoluci skutečně chtěli dostat?

Dále jste uvedla, že chcete „začít stavět na zelené louce s jiným architektem i stavebním dozorem“. Jestli to dobře chápu, tak to znamená jiné vedení strany? Jaké by mělo být? V čem vám to současné nevyhovuje?

Pane redaktore, představte si, že jste si najal firmu, aby vám vybudovala dům. A vy vidíte, že stavba není pevná, pomalu se bortí, ani základy už nedrží, a vy to jen lepíte a lepíte jako vlaštovky hnízdo. Myslíte, že je dobré to stále lepit, nebo to strhnout a postavit znovu? A pokud se rozhodnete stavět, vyberete si ty samé lidi, tutéž firmu??? Víte, já bych to nedělala. Ono to není jednoduché rozhodnutí, ale já bych tuto situaci opravdu řešila radikálním řezem. O takovém radikálním řezu budou mít možnost rozhodnout členové ČSSD na sjezdu. Ovšem pokud se tam dostanou poctivě volení, skuteční členové strany, z poctivého a hlavně legálního počtu členů ČSSD. Takovému ozdravnému procesu by velmi prospěla přeregistrace členské základny, tomu se ale poněkud brání většina členů vedení. A víte proč? Protože v některých krajích nemají členské organizace zdaleka tolik členů, kolik se uvádí. Na okresní konference se volí z místních organizací kvorum podle počtu členů. No a tak se pak třeba dostane více lidí z určitého kraje i na sjezd, no a tam se dále volí vedení z přítomných členů sjezdu. Takže jeden kraj má třeba na sjezdu podle počtu členů 13 lidí, a jiný třeba jednou tolik.

V ČSSD je několik – minimálně dva hlavní názorové proudy. Za předsedování a premiérování Bohuslava Sobotky měl výrazně navrch ten proud nazvaný liberální a oponenti si stěžovali, že jsou vytlačeni na okraj. Bohuslav Sobotka už předsedou není, ale po sobotním jednání v Hradci první místopředseda ČSSD Jiří Zimola napsal: „Jsem smutný z toho, že nadále pokračuje sobotkovské sjednocování a štvanice na lidi s vlastním názorem.“ Je to reálné vylíčení situace?