S jakými pocity jste skládal aktuální píseň Vir?
S pocity absolutní bezmoci. Víte, ač se to možná nezdá, jsem velice pokrokový člověk. Nicméně je vývoj přirozený a vývoj umělý. Tento současný je dokonce uměle překotný. Ve smyslu improvizace i samotných řezbářů a vodičů marionet. Nedělám si iluze, že by neexistoval scénář, který nepočítá s jakoukoli komplikací, kterou můžeme jakožto lidstvo stvořit, a tím se vůči zavedení potřebných, a zjevně tak moc chtěných, nových kontrolních mechanismů bránit. Ale být u toho fyzicky i mentálně přítomen a nemoci to jakkoli ovlivnit, je (a tuším, že nejen) pro mě, velice frustrující. A nemyslím, že to souvisí jen s mým mesiášským syndromem. Ve smyslu světonázoru jsem apologeta a vím, že politika je v tomto směru tím zdaleka nejabstraktnějším, co lidstvo ve své historii vymyslelo, ale žasnu, kam až jsme nechali některé věci zajít.
Když jsem skládal Vir, naslouchal jsem lidem ve svém okolí, ve své sociální bublině, ale i mimo ni, dokonce jsem vstřebával pocity lidí, se kterými si krom shody ohledně pohledu na koronavirovou agendu nemáme absolutně co říci, tedy s liberály, a všichni mi říkali totéž. Že jde o absolutní a bezprecedentní zneužití zákeřného onemocnění k ještě větší zákeřnosti v podobě posouvání hranic a manipulace s lidskými právy. Mnohé mé písně jsou takzvané „kramářské písně“. Vycházím v nich z tradic lidových písničkářů, kteří především na různých trzích zpívali písně o problémech týkajících se všech lidí, kteří na těchto trzích, chcete-li slavnostech, byli, nakupovali a stýkali se. Tyto písně mnohdy později zlidověly a dodnes jsou dokladem své doby.
Zpíváte v ní: "Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě a kdo nás ochrání potom, někdo další násilně. Nad hlavou je modré nebe a vzduch čerstvý kolem je, jak chceš ale volně dýchat, když tě dusí záměrně." Co vás nejvíce trápí? Vždyť oproti jiným zemím, například Francii, jsou česká opatření proti nemoci Covid-19 ještě dost benevolentní...
Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?Anketa
Umělci se bouří a varují před pomalou ztrátou svobody. Daniel Landa například sepsal Blanický manifest za svobodu. Většina projevů nespokojenosti je ale dost nekonkrétních stejně jako vaše píseň. Proč nedokáží být umělci konkrétnější a pojmenovávat věci jasně?
Předně, pokud vám má píseň přijde nekonkrétní, tak jste si ji buď neposlechl vůbec, nebo jen velmi povrchně. Mám pocit, a to i dle reakcí mnohých jejích posluchačů, že ji každý, kdo chtěl, pochopil a to právě na základě její konkrétnosti. Když si poslechnete jakékoli mé starší písně z YouTube, ale i třeba z mého FB profilu (protože vlastní web již nemám, takže FB je jediná platforma, na níž se zdržuji a nehodlám to i přes všechny myslitelné i nemyslitelné peripetie s touto sítí do budoucna měnit), zjistíte, že jsou v nich velice konkrétní formulace (byť často metaforické či synonymické), ale to už snad patří k uměleckému a tvůrčímu vyjádření. Většina posluchačů mých písní i čtenářů mých básní, fejetonů a glos je naštěstí natolik inteligentní, že se v mém případě naučila číst i mezi řádky, protože ví, že když Hejátko napíše něco na plnou pusu, tak to, že jej na nějaký ten čas třeba zablokují, je zdaleka to nejmenší.
Většinou se pak paralelně s tím spustí i kampaň takzvaného současného uměleckého mainstreamu, v níž jsem velice sofistikovaně zesměšňován, jsou účelově a z kontextu vyjímaná slova, která jsem kdy řekl v úplně jiných souvislostech, a v potřebnou chvíli zneužita pro daný účel a podobně. To se mi děje již od roku 1999, kdy jsem se jasně vymezil proti liberální demokracii s tím, že otestuji její garantovanou schopnost plurality. Samozřejmě, že byla a je garantována jen papírově.
Pokud jde o Dana Landu, k tomu bych se vyjádřil snad jen takto. Talentovaný hudebník i textař (byť umělecky i lidsky hodně jinde nežli já), nicméně charakterově spíše mluvka než „blanický rytíř“. Ale nechám se překvapit, třeba se mýlím, a jak za to budu rád, pakliže ano. Víte, mé ego, to už po tom všem, čemu kdy bylo vystaveno, snese. Na rozdíl od něj si to mohu dovolit vyslovit. Já vím, co je to být za své politické názory umělecky, ale i systémově perzekvován. S největší pravděpodobností jsem v posledních třiceti jedna letech jediný takový umělec v této zemi.
Psali jsme:
V písni třeba také zpíváte: "Potrestat každou tu ruku, co nás drží pod krkem, jinak nás tam bude držet, dokud navždy nezmlknem." Kdo nás dnes drží pod krkem?
Podívejme se na věci optikou skutečně demokratickou, což zní z mých úst sice jako recese, ale věřte mi, že to myslím vážně. Když připustíme už samu o sobě natolik diskutabilní věc, že onemocnění Covid-19 je tu v takové míře, že jde za standardních okolností o pandemii, proč je tu tolik rozporů v boji proti ní? A taktně ponechám stranou a nebudu vůbec zmiňovat onu naprosto pochybnou metodiku a terminologii používanou v médiích o sčítání pozitivních, nakažených, nakažených hospitalizovaných, zemřelých s nebo na, nezveřejněné výsledky pitev, neustále se měnící výstupy samotné WHO, bizarně chaotická vyjádření členů vlády a to včetně neustále fluktuujících ministrů zdravotnictví, rozporuplné reakce mnohých epidemiologů, lékařů a sester z terénu, dokonce opravdu z covidových oddělení. To už přece nemůže nevnímat jako hokynářskou frašku jen někdo úplně zaslepený nebo opravdu vystrašený.
Na váš primární dotaz bych však chtěl znát odpověď také. Nemyslím si totiž, že je to v důsledku „jen“ naše vláda. Tak jednoduché a prosté to nebude. Chtěl bych znát odpověď na otázku, kdo v tomto směru drží pod krkem naši vládu a pak bych vám rád odpověděl. Nějak si myslím, že tuším, ale omluvte mě, nejsem žádný konspirátor. (Mimochodem, víte, že toto slovo rozšířila v roce 1963 CIA, aby zdiskreditovala každého, kdo nesouhlasil a šířil jinou verzi o smrti J. F. Kennedyho, než jaká byla oficiálně představena vyšetřovací komisí?)
Na svém facebookovém profilu děkujete lidem, že i přes všechny blokace dál píseň Vir sdílí, přestože ji prý na hodně místech Facebook smazal. Není to trochu paranoia? Vždyť jsem na vašem profilu bez problémů našel obě verze videa s písní...
Do toho mi opět psali lidé, prý co se to děje, že jim jedna verze písně mizí a nová se objevuje a tak podobně. No a minulý čtvrtek mě poprosil kamarád, abych ji nahrál znovu, tentokrát na španělku a v místnosti, která nedělá takzvaný „hall efekt“ a celá estráda se opakovala. Jen s tím rozdílem, že FB mně samotnému nahrávku na zdi nechal (takže já žil v tom, jak je už vše v pořádku), ale lidé, kteří si ji (a do skupin) sdíleli, mi zas po pár hodinách začali psát otázky, zda jsem ji smazal nebo upravil její viditelnost, že se jim zkrátka znovu ztratila. Tedy, používejte prosím slovo paranoia opravdu jen v souvislostech, které máte ověřené, a za které můžete dát, jak se lidově říká, ruku do ohně. Nebuďte jako všichni ti inkvizitoři, kteří dnes něco znamenají jen proto, že se „udělali“ zesměšňováním Hejátka. Myslím si, že máte větší potenciál.
Psali jsme:
Jak jste vlastně vnímal tvrzení prezidenta Miloše Zemana, že umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví, které pobouřilo řadu umělců?
Za tuhle otázku děkuji. Miloše Zemana jsem volil v obou přímých prezidentských volbách jakožto formu menšího zla. A upozorňuji předem, že pakliže by nastala opětovně stejná konstelace se stejnými alternativami, volil bych stejně. A to i přesto, že jsem už tehdy jasně říkal, že volba mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem (i Jiřím Drahošem) je jako volba mezi tím, zda sníst zaječí bobek nebo sloní lejno. Obé jest výkalem a do čokolády to má sakra daleko, ale to jedno se dá s ucpaným nosem a se zapitím dobrou vodkou ještě vydržet.
S Milošem Zemanem (jakožto liberálem) jsem měl problémy od počátku. Především jeho pohled na přijetí eura, jeho vnímání NATO a EU a jeho vnímání těch nejchudších mi bylo na hony vzdálené. To, co ovšem předvádí letos, už dokáži okomentovat jen slovy, že stařecká demence a senilita jsou strašlivá a odstrašující onemocnění, která si v mnohém nezadají ani s těžšími formami průběhu Covidu-19. Pokud jde o ty klišovité fráze o umělecké bídě, mít tu možnost, chtěl bych Miloše Zemana zavřít do kobky dvakrát dva metry se slanou vodou a kůrkou chleba a hrozně moc bych se těšil na ty umělecké skvosty, které by za těchto okolností vytvořil. A opět. Já přesně tyto podmínky zažil, dokonce jsem v nich natočil své debutové CD „Vlaštovky v petroleji“, tedy na rozdíl od Miloše Zemana vím, o čem hovořím. Žiji dostatečně asketicky na to, abych tohle mohl s čistým svědomím prohlásit. Jsem už alergický na silácká prohlášení lidí, kteří nemají o jejich významu ani ponětí.
Fotogalerie: - Svobodu lidem
Na profilu máte také citát ruského filosofa a ideologa Alexandra Dugina o liberalismu: "Liberalismus vždy bude potřebovat nepřítele, od něhož by mohl osvobozovat. Jinak ztrácí svůj význam a jeho implicitní nihilismus se stane příliš zjevným. Absolutní triumf liberalismu je jeho smrtí." Liberalismus je pro vás tedy čiré zlo?
Jsem nacionální bolševik a stalinista. Pro mě je liberalismus simulakrem absolutní zkázy pro masu nevyvolených. Tedy těch nejchudších, nejubožejších a přitom současně i nejsedřenějších, díky nimž si na druhou stranu ale mohou elity hrát na to, nač si hrají. Je tak pro mě o to sprostší, že jen díky těmto masám může existovat něco tak zlovolného, pokryteckého a tyranského jako je liberalismus. Třídní systém je tu věky věků, a i když jsem jako nacionální bolševik dalek mnoha marxistických myšlenek, tohle je jedna z mála, se kterou souzním. Jeden moudrý muž kdysi pravil: „Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý politický systém, každý kostel, každá synagoga, každý chrám, každý volební program není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.“ Jinak řečeno, liberalismus je jen jedna z forem (dle mého už dávno prokouknutelně tragických) výprodeje iluzí.
Ruský intelektuál Dugin své závěry a idee několikrát měnil a významově posouval. Je podle vás i tak důvěryhodný?
Alexandr Geljevič Dugin je dle mého názoru, co do významnosti díla, Karlem Marxem 21. století. Konkrétně jeho teorie životaschopnosti a budoucnosti východoevropského a středoevropského prostoru v kooperaci a začlenění do geopolitické sféry Eurasie je podle mě fatálně přesná. Jakékoli pokračování naší euroatlantičnosti je jen jasnou budoucí zhoubou a zkázou. A můžeme o tom vésti odborné disputace, zda za dvacet, třicet, nebo padesát let.
Na Wikipedii se píše, že jste označován za "disidenta" současného liberálního režimu, který si vysloužil mnoho nedoporučení a uměleckou "smrt tichem". Cítíte se tak?
Předně bych chtěl podotknout, že můj „profil“ na Wikipedii se stal jedním z nejviditelnějších nástrojů mé diskreditace v číchsi rukou a že je to jen další z neoddiskutovatelných důkazů toho, že Wikipedie dneška je jen jakási alegorie zvůle, která jest naplňována až po okraj číše.
Každý, kdo jen trochu zná můj životní, ale i umělecký osud, moc dobře ví, že jsem byl před dvaceti jedna lety postaven do situace, kdy jsem si mohl vybrat, zda budu nosit triko s Havlem a říkat slova a věty, která ode mě chtějí být slyšena a díky nimž budu ve všech těch Art zónách a podobně a budu mít x koncertů za měsíc a budu ve všech těch Literárních novinách, Advojkách, Tvarech a tak dále, nebo zůstanu sám sebou, nezapomenu na krvavý příběh a historii svých předků, nezpronevěřím se svému lidu a ponesu si za to své důsledky. Vybral jsem si to druhé. Ráno vstát a při čištění zubů se při pohledu do zrcadla nad umyvadlem ze sebe nepozvracet. Rád bych se ještě dožil druhého takového Hejátka.
Někteří čeští intelektuálové, například Martin C. Putna, by vás nejspíš nazvali zrádcem a kremelským "tarakánem". Jaká by byla vaše odpověď?
Dobře, ale vezmu v potaz, že vaše otázka je jen velmi manipulativní a hypotetická a jako na takovou vám na ni i odpovím. Pakliže by tomu tak bylo, bylo by mi to stejně absolutně putna. Člověk, který se nade mnou vyvyšuje v režimu, který se oficiálně označuje za demokratický, ale který současně stíhá lidi, co s ním nesouhlasí, je pod moji úroveň. Věděl by tedy například vámi zmíněný pan Putna, že jsem byl jedenáctkrát u výslechu a čtyřikrát vězněn dvacet čtyři hodin jen za to, že jsem si dovolil vyjádřit svůj nesouhlasný názor třeba na americký radar nebo bratry Mašíny? To by byla má odpověď člověku, který je hrdinou, jen když je jeho mocenská struktura u moci, ale v momentě, kdy by tu zavládla jediná objektivní forma masové spravedlnosti (tedy lidová demokracie) by se s prominutím pokálel až na podlahu své cely.
Proč komunisté jako vy trpí takovou náklonností k Rusku, když jde dnes podle některých politologů o jednu z nejdivočejších kapitalistických zemí?
Předně, nejsem komunista. Alespoň nikoli komunista současného střihu. Se současnými komunisty se shodnu jen na pramálo věcech v našem hodnotovém žebříčku. Takže vás omluvím z toho nařčení mě z náklonnosti k současnému Rusku. Abychom to vzali pěkně popořádku. Putin je od největší geopolitické chyby světa, a to sice rozpadu SSSR v roce 1991, zatím nejlepším ruským prezidentem, protože být lepší než Gorbačov a Jelcin není zase vážně až tak moc těžké. O Medveděvovi raději pomlčím, to je jen figurína z výkladní skříně. Putin je carista. Všechny ty hloupé články Fora 24 a jim podobných o postkomunistickém Rusku, o KGB, GRU a podobně jsou více než cokoli jiného jen směšné. Putin je typický liberální aristokrat.
To, že o mně nic nevíte a obviňujete mě z náklonnosti k současnému Rusku, vám omluvím. Takový jsem tolerantní stalinista! Kdybyste si tedy více načetl mé veřejně dostupné názory (když už tu tak rád citujete z mého FB), věděl byste, že současné liberální Rusko vnímám asi jako Miloše Zemana. Měl-li bych si vybrat, kde žít a mít tam skutečně neomezené pole působnosti, bylo by to pochopitelně Rusko, ale z naprosto jiného důvodu, než si asi myslíte. Rusko je pro mě strom. Slovanský strom. Strom, jehož kořeny jsou i našimi kořeny. Jsme západní Slované a i když jsme vůči Rusku (potažmo SSSR) velmi nevděční, neoddiskutovatelně k němu patříme. Historicky, kulturně, geograficky, politicky. To ovšem nic nemění na faktu, že s klasickými současnými rusofily si vlastně vůbec nerozumím. Já ctil SSSR s jeho velkými sověty (nejsem tedy rusofil, nýbrž sovětofil) a to, že je dnešní Rusko vnímáno stále jako komunistický východ, je jen mediální ubohost, za kterou nemohu. A ano, je to o to paradoxnější, vezmeme-li v potaz fakt, že v Rusku je kapitalismus oligarchického ražení mnohem bujařejší, než-li u nás.
Když jste v roce 2007 začal jménem fiktivní české odnože teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) rozesílat výhružné dopisy kvůli americkému radaru, označil jste to posléze za mystifikaci či politickou satiru. Myslíte si, že dezinformace a v podstatě vyhrožování lze ještě brát jako svým způsobem uměleckou performanci?
Ostatně, jak hodnotíte akce skupiny Ztohoven či mezinárodně věhlasnější akce performera Milana Kohouta, který nyní žije v americkém Bostonu?
Ztohoven nejsou žádní performeři. Státem posvěcená performance je jen trapný lapsus. Tam nemám, co více komentovat. A Milan Kohout? Z jeho názorů na muslimské migranty je mi blivno, ale jeho omluvu za to, že pomáhal demontovat socialistické zřízení a že jej to nyní v mnoha směrech mrzí, bych chtěl vnímat jako upřímnou.
Žijete, jak jste napsal, téměř v lesích. Je to jen touha po klidu anebo součást jakéhosi širšího konceptu odloučení od přetechnizované společnosti?
Ani jedno z toho. Mám tu starý dům po prarodičích. Znám tu místa, která popisuji ve své tvorbě, fotím, navštěvuji, mám tu spoustu místních známých, s nimiž hovořím o životě, jimž naslouchám, co je trápí nebo naopak těší, čím žijí. Pobývám zde většinu svého života. Je to má rodná hrouda, která potvrzuje pravidlo, že krev není voda a půda je víc než jen prostor nad stropem.
Člen Komunistické strany Čech a Moravy, kterou vy ale považujete za pravicovou partaj, Jaromír Kohlíček mi vysvětlil, proč si myslí, že bude socialismus hlavní ideologií 21. století, takto: "Sociální aspekty musí být vždy brány jako celospolečenské. A to se u nás za posledních třicet let vyvíjí špatným směrem. Vždyť jde o conditio sine qua non, tedy nutnou podmínku, pro přežití naší civilizace. Když se naše civilizace v dohledné době nepohne tímto směrem, tak se rozpadne." Co vy na to?
Nezlobte se na mě, ale v současné KSČM je (tedy z těch mediálně viditelných lidí) „pravých“ komunistů asi tak maximálně pět. Pokud se mi strana, jež se zve komunistickou, v médiích omlouvá za padesátá léta, za rok 1968 a pomalu i za rok 1989, nezbývá mi nic jiného, než jí pohrdat, smířlivěji, než ji litovat. U současných straníků KSČM jsem si všiml jednoho faktoru. O socialismu se naučili používat přímé i velmi krásné percepční teze. Já se však se současnou KSČM rozcházím v tolika bodech, až to ani není hezké.
Takže předně. Marxistický internacionalismus je pro mě naprosto nepřijatelná věc. Zvláště za předpokladu nesekularizované společnosti, a to především té islámské. Za další atributy kolem gender studies, rasových otázek, pozitivní diskriminace, multikulturalismu a tak dále. K tomu mám jen jedno. Jak správně říkal srbský básník Dušan Radovič: „Jen děti, které neposlouchají, mohou se stát lepšími, než jsou jejich rodiče.“ A současná KSČM bohužel ani žádné děti nemá.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jan Rychetský
