S kritikou se setkává připravovaná návštěva Číny, kam chce prezident Miloš Zeman odjet na oslavy konce druhé světové války. A to zejména ze strany TOP 09. Například její místopředseda Marek Ženíšek uvedl, že prezident škodí zájmům České republiky. Myslíte si to taky?

Na začátek chci říci, že srovnávat navštěvu Moskvy a Pekingu není úplně totožné. Přeci jenom Peking nevede agresivní válku proti svým sousedům, byť má své „drobné“ – jak se říká – s Japonskem a Vietnamem. Ten problém je trošičku jiný. Dvacet sedm členských států Evropské unie, záměrně to takhle říkám (a ne Evropská unie jako nějaký imaginární celek), bylo ochotno, nebo přímo navrhovalo, aby se postupovalo jednotně kvůli té kontroverzi, která tam je. Na žádost pana prezidenta Česká republika uplatnila právo veta. Na což máme nárok. V pořádku. Uplatnili jsme své demokratické právo na to, abychom řekli: Nebudeme uplatňovat společný postup. Pan prezident tam chce letět a poletí tam. 27 států to chtělo, a jeden – Česká republika – ne. Ano, je možné uplatnit právo veta. Ale jednou budeme chtít po jiných státech EU podpořit nějaké naše zájmy. A toto je trošku komplikace. Nejsem si jist, jestli to stojí za to. Zda benefity, že pan prezident bude asi – a to říkám hodně podtržené, protože s jistotou to nevím - jediným takto vysokým představitelem státu z Evropské unie – dokáží vyvážit to naše veto. Politika je hodně o kompromisech, o symbolech. Takto jsme se demokraticky rozhodli, ale taky budeme někdy potřebovat ostatní, kteří teď po nás něco chtěli. Oni respektují to, co jsme udělali. Ale taky se můžou někdy otočit zády, když budeme potřebovat něco, co je v zájmu České republiky. A nebude to třeba v zájmu Německa či Velké Británie. Pak třeba řeknou: Jak vy na nás, tak my na vás. O to se jedná.

Druhá věc je to, kdo tam poletí, a kdo ne. Velmi důležité je, kdo je zvaný, a kdo není. Pokud proběhlo – a toto jsou skutečně mediální informace – že nebyli pozvaní skutečně významní představitelé EU jako Merkelová, Hollande či Cameron – potom se samozřejmě jasně vkrádá do našeho myšlení, jestli tam nepoletí pan prezident, s prominutím, jako užitečný idiot či fíkový list. Jakože Čína si udělá čárečku a řekne, máme tady zástupce Evropské unie. Co si budeme povídat, při vší úctě k panu prezidentovi. Jsem často brán jako nějaký jeho kritik, ale často jsem ho také pochválil.