Pane inženýre, jako bývalého ředitele Cermatu se Vás hned na začátku musím zeptat, jak tuto instituci, dnes už vlastně s jistým odstupem, hodnotíte? Někde jsem, mám pocit, zaslechl, že jste snad mluvil o nutnosti zrušení Cermatu? Jak to je?
Cermat plní zákonem definované úkoly ve školském systému a přes všechnu mediální kritiku to nedělá špatně. Samozřejmě by mohla řada věcí fungovat lépe, ale jako celek je to použitelné.
V médiích většinou dostávají prostor ti, co nejvíce křičí, že je všechno špatně a že se mají přijímačky Cermatu zrušit a s ním i celý Cermat. Jak to v životě bývá, každá mince má dvě strany, a i když přijímačky Cermatu na střední školy jsou špatně, jakákoliv jiná jednoduchá varianta řešení by byla mnohem více špatně. Zrušit je a nechat to jen na školách opravdu není správné řešení.
Já neříkám, že bych zrušil Cermat a po mne potopa, říkám: Pojďme změnit školský systém natolik, aby Cermat přestal být potřeba, pak se může zrušit ke spokojenosti všech.
V podstatě každý rok jsou ale právě na Cermat ze strany některých rodičů stížnosti. Týkají se zejména toho, že jsou testy příliš náročné a rodiče tak raději platí dětem drahé doučování. Ne všichni na to ale mají. Co byste jim k tomu řekl?
Říkají to všechny kompetentní osoby ve školství a já to budu opakovat klidně milionkrát: Testy na přijímačky musí být náročné a musí být sestaveny tak, aby je skoro nikdo nezvládl na 100%. Cílem žáků není mít 100% bodů, ale být lepší než většina ostatních.
Problém doučovacího byznysu bude existovat, dokud budou omezené kapacity škol. Zvládneme rodičům i dětem pomoci tak, že se doučovací byznys může smrsknout na zlomek současného stavu, ale ze 100% ho zlikvidovat nelze. Můžeme v horizontu 10 let změnit školství tak, že pro státní školy přestanou existovat přijímací zkoušky, ale u soukromých škol, kde bude přebytek zájmu, s tím těžko něco uděláme.
A domníváte se, že je opravdu správné dělat jednotné testy na všechny školy, ať je to gymnázium, ekonomická škola, ale třeba i na různé odborné školy?
Pokud mluvíme o přijímacích zkouškách, tak tam není problém v jednotnosti. U přijímaček není žádné konkrétní číslo, kolik bodů musí žák zvládnout. Je to o tom, aby byl v pořadí dostatečně vysoko, aby byl přijat.
Pokud mluvíme o maturitě, tam je to ale jiný příběh. Tam nemá žádnou logiku, aby žáci z víceletých gymnázií měli stejné maturity jako žáci z odborných škol nebo nástaveb.
Na druhou stranu si lidé chválili digitalizaci, díky které mohli přihlásit děti třeba na střední školu jen přes počítač. Pokud se Motoristé dostanou do vlády, co ohledně digitalizace ještě ve školství plánujete?
Určitě je potřeba rychle vytvořit připravovaný Registr žáků, který kromě jiného bude evidovat dosažené vzdělání všech občanů ČR a umožní tyto informace sdílet třeba k zaměstnavatelům. Skončí tak otravné prokazování vzdělání nošením diplomu nebo maturitního vysvědčení. To samé s potvrzeními o studiu na všech školách.
Poměrně snadno se dá elektronické přihlašování na střední školy rozšířit na základní a mateřské školy, což pomůže vyřešit problémy pro spoustu rodičů. Logické by bylo i rozšíření na všechny vyšší i vysoké školy, aby se jedním portálem obsloužil celý vzdělávací systém.
Za hlavní výzvu ale považuji vytvoření systému pro digitální výuku, což považuji za klíčový nástroj, který může výrazně změnit české školství zejména v tom směru, že pomůže skokově zvýšit efektivitu výuky a zároveň její individualizaci pro každého žáka. Tzn. žáci za méně času zvládnou více, dostanou více zpětné vazby a učitelé tím získají více času na to, aby se mohli věnovat těm žákům, kteří to opravdu potřebují.
Celkově, v jakém stavu je podle Vás naše školství? Co je potřeba změnit? Klidně porovnejme i se školstvím před rokem 1989…
Je těžké srovnávat školství s dobou, kdy byla úplně jiná mentalita. Tehdy si lidé školství i učitelů více vážili a měli k nim respekt. Dnes si všichni myslí, že na vše mají nárok, že škola za ně vychová jejich děti, když sami na to nemají čas. Máme ještě stále ohromné množství učitelů srdcařů, stát jim ale víc a víc otravuje život tím, že jim ubírá práva a přidává povinnosti.
Velmi diskutovaná je v současné době inkluze. Motoristé se k ní, pokud vím, nestaví právě příznivě. Jak Vy to vidíte?
Motoristé mají v programu, že zruší inkluzi. Já se k tomu snažím vždy vysvětlovat, že nic není tak černobílé, jak to vypadá. Cílem Motoristů není dostat pryč z běžných tříd všechny inkludované děti, ale pouze ty, které potřebují speciální péči pedagoga a na jejichž přítomnost doplácí běžné a talentované děti.
Inkluze je definovaná tak, že všichni žáci bez ohledu na své schopnosti, zdravotní stav, sociální zázemí či kulturní původ se mají vzdělávat společně v běžné škole. Motoristé říkají, že nechtějí zohledňovat ani kulturní původ, ani sociální zázemí, ve většině případů ani zdravotní stav, ale nelze zavírat oči nad tím, že žáci, kteří nemají schopnosti se normálně vzdělávat, způsobí, že se zbytek třídy skoro nic nenaučí.
Z některých stran vyvolala také v souvislosti s přijímačkami na střední školu velkou kritiku informace, že cizinci údajně nemusí dělat oficiální přijímačky z českého jazyka, stačí pohovor. Je to pravda? Týká se to všech cizinců? A je to tak, podle Vás, v pořádku? Máte informace, jak je toto například v Rakousku nebo v jiných sousedních státech?
Tohle je problém, který asi nemá správné řešení. Je potřeba najít kompromis mezi tím, že čeští žáci mají nějaká pravidla, na která se 9 let připravovali, a tím, že k nám přišlo dítě, které touto přípravou neprošlo a chceme mu umožnit studovat na střední škole.
V zahraničí mají kvůli jazykové bariéře většinou výhodu domácí žáci před cizinci a cizinci bývají přijímáni spíše na školy, o které není takový zájem. Naše pravidla přijímaček jsou pro cizince přívětivější než ve většině okolních států. Na druhou stranu, pokud by u nás nebyl nedostatek škol v Praze, tak by toto téma nikoho netrápilo.
Pojďme na závěr opustit školství. Jak vnímáte atmosféru v ČR krátce před volbami? A co podle Vás bude to téma, které nejvíc ovlivní volby?
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Nejvíce znechucený jsem ze všech těch průšvihů, kdy nikdo neřekne „sorry, to jsme podělali, jdeme to napravit“, ale vždy se snaží dělat z lidí blbečky a tvrdit, že se vlastně vůbec nic nestalo. Osobně mne nejvíce překvapilo, že bitcoinová kauza fakticky vůbec nezahýbala s preferencemi vládnoucích stran, ačkoliv to je naprosto fatální průšvih. Zároveň mne překvapuje, že většina lidí vůbec neřeší to, že jim za rok brutálně zdraží život emisní povolenky na vytápění a pohonné hmoty.
Když zmiňujete emisní povolenky... Domníváte se, že se podaří ještě nějaké výraznější změny, které by zmírnily dopad na domácnosti? Co to jinak bude pro lidi znamenat? A jak celkově vnímáte Green Deal?
Pojďme oddělit ideologii a demagogii politiků i Evropské unie od ohleduplného chování se k přírodě.
Chovat se ohleduplně k přírodě je nutné. Minimalizovat náš vliv na přírodu, tedy snižovat množství odpadů, včetně emisí, je správný cíl. Ideální stav by byl, aby lidstvo neprodukovalo žádné emise.
Zásadní problém ovšem je v tom, jak a kdy se toho má dosáhnout. EU zvolila s podporou našich předchozích vlád cestu, že zdražíme občanům život natolik, aby neměli peníze na benzín, naftu, plyn a uhlí a přestali to kupovat a spalovat. To je naprostý nesmysl a budeme proti tomu bojovat všemi prostředky.
Správná cesta je nejdříve dekarbonizovat energetiku a to navíc tak, aby se nezvyšovala cena energií, a když bude dostatek čisté energie, pak může EU nebo jednotlivé suverénní státy řešit otázku toho, jak převést průmysl a domácnosti ze špinavé energie na čistou. Cesta k tomu existuje, jenom se díky lobby energetického sektoru ignoruje, protože by tyto skupiny přišly o stovky a tisíce miliard.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora