Lídr jihočeské SPO Martan: Je nezbytné tlačit na snižování porodnosti imigrantů

22.08.2017 14:44 | Zprávy

Globální krize lidstva se nemusí řešit jen násilím, válkami a umíráním lidí. Mohou se řešit využitím krize, upozorňuje jihočeský lídr Strany práv občanů (SPO) a známý publicista Petr Martan. Jak konkrétně? Jaké dopady má současná migrační krize na společnost a jak ovlivňuje politiku? Zevrubně se vyjádřil také k otázce kvality potravin, financování národních parků v Česku, snižování emisí či k řadě dalších enviromentálních témat. O jaké konkrétní změny by se chtěl zasadit? A podle čeho soudí, že SPO letos překročí hranici 5 procent hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny?

Lídr jihočeské SPO Martan: Je nezbytné tlačit na snižování porodnosti imigrantů
Foto: archiv
Popisek: Petr Martan

Máte lesnické vzdělání. Jedním z paradoxů, se kterým se lze u nás setkat, je nesystémovost financování národních parků. Zatímco například v sousedním Rakousku jsou financovány státem, u nás je to převážně z těžby dřeva. Máte připraven návrh změny? Nehrozí takto, že se o veškeré lesy připravíme nebo že bude minimálně docházet k nadbytečnému kácení?

Nejprve je potřeba si uvědomit základní lesnický princip, který platí nejen na všechny vlastníky lesů v ČR, ale i na tzv. zásahové lesy v Národním parku Šumava. Ten spočívá v tom, že v lesním celku se zjistí zásoby dřeva a vypočte se jeho roční přírůstek. Úmyslně a rukou člověka může z lesa ubýt jen tolik stromů, kolik jich přiroste. Každý les má závazný předpis, tzv. etát – tedy maximum možných vytěžených stromů za rok. Etát ve výši přírůstku je stanoven státní správou.

V zásahových lesích NP Šumava bylo vytěženo nad etát 951 000 kubíků dřeva, tj. 7 ročních přírůstků. To se stává vlivem kalamit a „vynucené těžby“ dřeva i u jiných vlastníků, ale v tom případě se zastavují „úmyslné těžby“ dřeva.

Na vaši otázku tedy odpovídám, že ve státních lesích NP Šumava se tyto „úmyslné těžby“ provádějí od r. 2012 do dneška a tedy dochází k nadbytečnému a neekologickému kácení stromů. Důvodem je potřeba ročně utržit cca 200 miliónů Kč za dříví k financování plýtvavé ochrany přírody. Takovou částku musí přetěžené a zdevastované lesy NP každoročně vygenerovat.

Návrh změny připravuji. Jsem iniciátorem Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy, v níž je mimo jiné věta: „Odmítáme současné provádění úmyslné těžby dřeva v lesích za účelem financování Správy NP Šumava.“ Petici již podepsalo přes 5000 občanů a budu ji předkládat novému Parlamentu ČR v příštím roce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Jaroslav Foldyna byl položen dotaz

Rusko a pan Foldyna

Pane Foldyno, Vy jste nikdy neslyšel, jak vznikla Velká Rus, Sovětský svaz, kdo si rozdělil Evropu nejdříve s Hitlerem než SSSR Hitler podrazil? SSSR nás v roce 1968 nenapadl? Rusko si nevynucuje poslušnost sousedů vojenským napadením? Máte vůbec nějaké vzdělání? Nevypadá to tak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Drzost.“ Pavel Janeček nemůže uvěřit, co všechno je s tendrem na Dukovany špatně

20:30 „Drzost.“ Pavel Janeček nemůže uvěřit, co všechno je s tendrem na Dukovany špatně

Podle energetického experta Pavla Janečka je toho s tendrem na Dukovany v nepořádku hodně. „Tento te…