Na úvod se musím zeptat na aktuální dění: Co říkáte na ruský útok proti Ukrajině?
Můj názor se příliš neliší od stanoviska hnutí SPD, tedy že se jedná o agresi a neomluvitelné narušení mezinárodního systému. I když podobně smýšlí většina obyvatel naší země, ne každý je podle mého názoru ochoten dohlédnout na počátek konfliktu až do roku 1997, kdy se NATO rozšířilo na východ, přes pohrávání si s myšlenkou přijetí Ukrajiny do struktur NATO a EU až po pokus o vyprovokování revoluce při známém Majdanu a následný vleklý konflikt v ruskojazyčné části Ukrajiny.
V každém případě jsme svědky geopolitického otřesu, jehož důsledky zatím můžeme odhadovat jen těžko. Už jenom proto, že toho o skutečných motivech ruského prezidenta zatím nevíme mnoho, podobně ani proč si zahrává s otázkou aktivace ruského jaderného arzenálu.
Neobáváte se v souvislosti s těmito událostmi dalšího zesílení tlaku na potlačení „kremelského narativu“ a využívání hrozby Kremlem k potlačování svobody slova, čehož jsme svědky od nástupu Fialovy vlády?
Jsme svědky i konkrétních činů, v průběhu víkendu totiž došlo k bezprecedentnímu zablokování 22 webových serverů, které se profilují jako neotřelé názorové platformy. Jistě, o některých serverech si můžeme myslet své, ale například v případě „vypnutí“ Nové republiky se jedná o projekt, na kterém se podílí europoslanec Ivan David, poslanec Jaroslav Bašta, Jiří Kobza a další ne zcela nevýznamné osobnosti. Prostě přemýšlejí jinak, je to politická opozice a vláda k jejich vypnutí zneužila krize na Ukrajině.
Na druhou stranu – „osiřelí“ čtenáři se s největší pravděpodobností sesunou na několik málo webů, které jim zbudou, nikoliv před obrazovku České televize. V tom vidím potenciál ke sjednocení chronicky roztříštěné pronárodní politiky. Nezapomeňme, že současná garnitura vládne s menšinovou podporou veřejnosti především proto, že milion hlasů ve volbách propadl; tyto hlasy se nepřetavily v žádný poslanecký mandát a teď ve Sněmovně chybí. Proto nyní může současná pětikoalice konat tak, jak koná. A to ještě můžeme mluvit o štěstí, že Piráti nemají ve vládě vydírací potenciál, to by byl teprve fičák.
Již předtím jsme viděli akci bývalého radního ČT Šarapatky „Vypněte nepřítele“, žádajícího vypnutí webů „páté kolony“. Myslíte, že podobné iniciativy budou pokračovat?
Není žádným tajemstvím, že onou pátou kolonou je myšlena pronárodní politika. Co se týče vypínání a cenzurování – především pak ve formě z doby normalizace známého fenoménu autocenzury – v tom tyto iniciativy úspěšné budou. Klíčová je ale otázka, nakolik budou i celospolečensky úspěšné, tedy zda lidé rezignují a večer si pustí „oficiální pravdu“ z ČT nebo Seznam Zpráv.
Podobně je otázka, jestli vládou vynucené zúžení spektra pronárodně orientovaných médií bude následovat i zúžení výběru vlastenecky orientovaných politických stran v jeden, maximálně ve dva subjekty. Roztříštění hlasů do několika stran pod pět procent se nesmí v budoucnu opakovat, důsledky už pociťujeme všichni v zakazování webů. Pokud tedy jde jedno- až dvouprocentním subjektům skutečně o věc, jak často hlásají, pak toto musejí uznat a začít uvažovat o tom, jak nejlépe pomoci subjektům, které mají reálnou naději na úspěch. Především se pak jedná o otázku podpory hnutí SPD.
Ministr vnitra Vít Rakušan již dříve hovořil o tom, že čelíme „pandemii nenávisti“, dále k tomu přidal, že jsme ve válce s dezinformacemi. Hovořil i o právních změnách, které budou postihovat verbální projev.
Ministr vnitra si zahrává s démonem, který ho jednoho dne dožene. Nyní došlo k „vypnutí“ dvacítky vesměs protisystémově pojatých názorových platforem, dříve jsme byli svědky vypnutí několika covidoskeptických blogů, do budoucna se jistě dočkáme i trestání názorů, které nevyhovují oficiální mocenské linii. Všimněte si, že v souvislosti s ukrajinskou krizí z mediálního prostoru zcela zmizela dřívější oblíbená témata LGBT, klimatické změny nebo covidu.
Jsem ale přesvědčen, že po uklidnění situace na Ukrajině se tato témata vrátí se zvýšenou razancí, posílená o „protikremelské“ precedenty. Velmi rychle se jejich rétorika přehoupne do podoby, že kdo není s nimi, je proti nim. Nátlakovým aktivistickým skupinám, notně podporovaným politickými neziskovkami pak bude stačit jen ukazovat prstem a nikdo se neodváží nevyhovět. Nakonec nebude stačit nebýt v opozici, bude třeba halasně nad těmito tématy jásat. A vsadím boty, že tento hon nakonec dožene i jeho autory, neboť revoluce, jak známo, své děti požírá.
Fotogalerie: - Humanitární vlak
V této souvislosti se objevuje tlak na Radu České televize. Poslanci vládní koalice neschválili loňskou zprávu Rady ČT kvůli tomu, že hovořila o nedostatečném zastoupení SPD v televizních debatách. Dvojí neschválení zprávy má přitom za důsledek konec Rady ČT. Je podle vás právě toto účelem?
Rada České televize svou kritiku nedostatečného zastoupení hnutí SPD založila na nezávislé analýze, podreprezentovanost SPD vůči jiným, srovnatelně velkým politickým subjektům byla objektivní skutečnost.
Mediální rady tu nejsou zřízeny od toho, aby hájili politiku vládnoucí garnitury, nýbrž zájmy veřejnosti. A ty jsou poměrně jasně formulovány v příslušné mediální legislativě, tedy že by veřejnoprávní média neměla stranit, že by měla informovat objektivně, vyváženě a dávat prostor různým názorovým skupinám.
Mediální rady jsou odpovědné Poslanecké sněmovně a ta také disponuje nástrojem, jak je odvolat. Nemohu se ale ubránit dojmu, že v tomto případě se jedná o zneužití této pravomoci, navíc pod chatrnou záminkou. Nicméně to ale zapadá do způsobu, jakým se koalice vrhly na převzetí moci ve státu. Takové čistky zkušení úředníci od roku 1989 nepamatují. Hodně bych se tedy divil, kdyby těchto čistek byly mediální rady ušetřeny.
Co říkáte na argumentaci ve zprávě, konstatující podreprezentaci SPD? Je podle vás tak nesmyslná jako podle vládních představitelů, kteří hovoří o účelové politizaci?
Dokud jsem působil v Radě Českého rozhlasu, tak jsem byl jedním ze spoluautorů usnesení, který kritizoval redakci Českého rozhlasu Plus za nedostatečnou názorovou pluralitu a nedostatečnou snahu o objektivitu vysílání. Podreprezentace SPD ve vysílání médií veřejné služby byla prostě exaktně doložitelným faktem. Vezměte si například, že předseda hnutí SPD Tomio Okamura nebyl již sedm let pozván do Otázek Václava Moravce.
Bylo to v době, kdy bylo v Poslanecké sněmovně sedm opozičních stran a zodpovědní pracovníci se hájili, že dávají opozici prostoru dostatek. Neřekli už ale, že rozlišují „správnou“ a „špatnou“ opozici. Nyní máme opoziční strany jenom dvě, tak jsem zvědav, jak bude vysílání vypadat v nových podmínkách, i když si tedy žádné iluze nedělám.
Poradce premiéra Fialy Michal Klíma k tomu dodává úvahy, že rada byla v posledních dvou letech obsazována „zástupci extremistů“, kteří záměrně útočili na ČT. Máte ten pocit?
Pan Klíma je trochu v čase neorientovaný, kdo do mediálních rad dosazoval extremisty, byla vláda Bohuslava Sobotky, vzpomeňme si, kdo tam tehdy seděl. Vláda Andreje Babiše se naopak snažila rady doplnit o odborníky, kteří by jednak tématu rozuměli, ale také aby zastupovali širší názorové spektrum než jenom stoupence pravdy a lásky. Proto ten křik, protože v genetickém kódu mediálních rad je vepsané, že se jedná o místa na přilepšenou zasloužilým činovníkům od „nepolitické politiky“.
Volební výbor Poslanecké sněmovny již představil zúžený výběr nových uchazečů o pozici v televizní i rozhlasové radě. Jaký máte z postupujících kandidátů pocit?
Na předvýběr jsem se díval, ale bez nějakých zvláštních emocí, protože ať už z přihlášených jmen vybere Sněmovna kohokoliv, nic to nezmění na faktu, že Česká televize je dnes otevřeně provládní vysílačkou. Podobně byl zpacifikován i Český rozhlas, kde staronovému řediteli Renému Zavoralovi dali zaměstnanci hned po volbách jasně najevo, kdo tam bude další čtyři roky pánem. A vládní koalice by byly blázny, kdyby chtěly do televize a rozhlasu v situaci, kdy jim jdou takto na ruku, jakkoliv šťourat.
Takže paradoxně, pro veřejnost by možná bylo nejlepší, kdyby Sněmovna vybrala zcela jednostranně ty nejprogresivnější z liberálních. Vysílání České televize by se v takovém případě stalo sice naprosto nesnesitelným, ale na druhou stranu by televize opustila hájení provládní politiky, protože by jim to bylo málo. Je mi to líto, ale moc více se toho v současné politické konstelaci očekávat nedá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
