Byl jste auditor, státní úředník, podnikáte. Proč jste se rozhodl jít do politiky a kandidovat do Senátu?
Mě ke kandidatuře přesvědčilo fungování Senátu v souvislosti se zákonem, který prosazujeme s mými kamarády už dlouhá léta. Týká se efektivního řízení státu, vymahatelnosti odpovědnosti politiků, zamezení střetu zájmů v ekonomickém rozhodování státu, kvalitního auditu. A když se tento zákon dostal do legislativního procesu, bylo to opravdu smutné čtení, protože šlo o vykostěný text, který nic nepřinášel. My jsme se s kolegy dohodli, že se to pokusíme zastavit, a když se zákon dostal do Senátu, obešli jsme několik senátorů a vysvětlili jim, jaká nese tento text rizika a že nic prospěšného nepřináší. A překvapilo mne příjemně, že Senát zafungoval. Nakonec to dopadlo tak, že opravdu drtivá většina senátorů ten zákon z dílny Ministerstva financí odmítla, a když se vrátil do Sněmovny, i poslanci pochopili důvody a zákon spadl pod stůl. Takže vnímám, že Senát má několik rolí, a podstatná je ta, že může něčemu zabránit. Někdy je lepší nedělat nic, než dělat nové zbytečné zákony, raději zamezovat těm nesmyslům. Proto si myslím, že věci, které umím, se v horní parlamentní komoře dají prosazovat, že Senát dokáže zastavovat špatnosti. To je moje hlavní motivace.
Fotogalerie: - Babišův druhý pokus
Mým hlavním tématem je transparentní veřejná správa. Roli senátora vnímám i jako pomoc při řešení lokálních témat v senátním obvodu. Já kandiduji za Prahu 8, Prahu 18, Čakovice, Dolní Chabry a Ďáblice a tam vidím jako velký problém dopravu. Praha 8 je dopravní špunt Prahy, v Holešovičkách jezdí tisíce aut, domy jsou neprodejné, protože tam je strašný hluk a špína. Politici to neřeší, nevím proč, když peníze by na to byly, Magistrát hlavního města Prahy před pár dny zveřejnil, že mu zůstaly za minulý rok na účtu miliardy korun. Senátor sám tyhle problémy nevyřeší, ale může tlačit na politiky, aby se jimi zabývali.
Horní komora Parlamentu je hodně podceňována voliči, některé politické strany by ji nejradši zrušily, šéf hnutí ANO a premiér Andrej Babiš se netají tím, že mu Senát vadí a že ho nepovažuje za důležitý. Uvažuje se i o změně volby z dvoukolové na jednokolovou. Vidíte smysl Senátu jako ústavní pojistky?
Ve chvíli, kdy v Poslanecké sněmovně mají převahu populistické a extremistické strany, narůstá váha Senátu. Horní komora působí jako protiváha vůči Sněmovně, aby nebylo tak jednoduše měnit Ústavu a ústavní principy, což by mohlo vést k dalším zásadním problémům. Myslím, že je potřeba, aby v Senátu byli lidé, kteří mají demokratické smýšlení a nenechají projít nějaké šílené ústavní změny.
Vy jste se jako auditor i státní úředník zabýval různými kauzami, například dotačními podvody, kritizoval jste i problémy týkající se střetu zájmů a podnikání Andreje Babiše. V současné době je Andrej Babiš trestně stíhaný kvůli podezření z daňového podvodu, ale prezident ho včera opět jmenoval premiérem, což mu přináší obrovské možnosti ovlivňovat vyšetřování. Jak v této souvislosti vidíte šanci na došetření kauzy Čapího hnízda?
Čapí hnízdo považuji za kauzu za relativně malé peníze. Potkal jsem se s jinými kauzami, které pro mne byly důležitější, třeba ROP Severozápad, tam politici zmanipulovali čtrnáct miliard z osmnácti. Nebo jsem auditoval výstavbu metra A, kde bez nějaké soutěže byly zakázky za tři a půl miliardy. To jsou všechno smutné kauzy. Já nechci nikoho kriminalizovat, ale když někdo udělá primárně chybu, měl by ji zaplatit. A to se neděje. Máme tady zákoník práce, kde je možné strhnout za škodu až čtyřnásobek platu, ale ani to se nevymáhá. Chtěl bych směřovat k tomu, aby lidé cítili nějakou odpovědnost.
Pokud jde o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše, tak už přece víme, že to byl dotační podvod. Evropská komise to řekla a jsem sám zvědav, jak se s tím české orgány vypořádají. Není možné, aby Evropská komise konstatovala, že je to špatně, peníze se neproplatily a české orgány to pak zametly pod stůl. Potíže vyplývají z toho, že člověk, který má takový problém, řídí stát a má možnost vyšetřování ovlivnit. Proto by k takovému střetu zájmu nemělo docházet. Ale v tuto chvíli ho tady máme a musíme se s tím nějak vypořádat. Tady vidím hlavní roli médií a opozice, ale bude to velmi těžké.
Jak vidíte v této souvislosti personální změny v bezpečnostních složkách? Opozice kritizuje, že vláda v demisi by takové změny dělat neměla, ale dochází k nim všude, i v bezpečnostních složkách, například v GIBS a policii. A v souvislosti s problémem trestně stíhaného premiéra se logicky nabízejí různá podezření a spekulace o pravých motivech těchto změn.
Vracíme se ke střetu zájmů. To je objektivní stav, ke kterému by vůbec nemělo dojít. Takže i kdyby k nějaké personální změně mělo dojít, byla by správná, protože někdo špatně řídí nějaký úřad, tak by k ní tato vláda přistupovat neměla, dokud je v ní trestně stíhaná osoba, na kterou to může mít nějaký dopad. Pořád řešíme ten střet zájmů, který nám tyto konotace dává. Ale snaha politiků ovládnout bezpečnostní složky se objevovala vždycky po nástupu nové vlády. Není to nic zásadně nového, co by tady nebylo předtím, ale je to samozřejmě špatně. Kvůli tomu byl přijat zákon o státní službě, ale vidíme, že je vlastně úplně na nic, protože když chce politik něco řešit, tak to stejně udělá. Potřebujeme média, aby na to upozorňovala. Proto vidím jako problém do budoucna, kdyby byl vyvinut nějaký tlak na veřejnoprávní televizi a rozhlas, protože soukromá média vlastní nějaké finanční skupiny, takže jen nezávislá a svobodná veřejnoprávní média mohou být zárukou objektivity.
Co v současné době vidíte v ekonomické oblasti jako největší problém? Je to právě to rozkrádání evropských a národních dotací? Víme, že Česká republika s tím měla velké problémy, vy jste na to upozornili i zřízením webové stránky Dotační parazit, kde jste zveřejnili, kdo získává dotace. Je situace dnes v této oblasti trochu lepší?
Pokud jde o dotace obecně, rozdělil bych to na dvě oblasti. Dotace do veřejného sektoru, do infrastruktury, tam je hlavní problém v tom, že úřady dělají kontroly po nějaké době, zjistí nějakou špatnou zakázku a stovky milionů z evropských fondů jdou pryč. Je třeba posílit, aby úřady dělaly kontroly pořádně a včas, ještě před tím, než se peníze vyplatí, aby se proces dal ještě zastavit, upravit a zachránit. Stává se, že starosta udělá nějakou drobnou chybu ve veřejné zakázce, po třech letech přijde kontrola a obec musí dotaci vrátit. K čemu taková kontrola je? To se mi nelíbí. Stát by měl posílit kontroly už při schvalování a vyplácení peněz. Větší problém vidím u dotací pro podnikatelské subjekty. Dnes nám stojí operační program „Podnikání“ na ministerstvu průmyslu, 114 miliard korun, protože úředníci neřešili anonymní vlastnické struktury příjemců dotací. Unie už na to tlačí, protože je nepřijatelné, když dáváte peníze firmám se sídlem na Kypru, ale u nás se nic neděje, čeští úředníci si s tím nedělají žádné starosti.
A druhý problém je smysl dotací pro podnikatele. Hodně lidí za mnou chodí a upozorňuje na pokřivení trhu kvůli přidělování dotací. Teď tu byl jeden pán, který má softwarovou firmu. A jediná firma, která dělá něco podobného jako on, dostala dotaci několika milionů na to, že si dělá upgrade vlastního softwaru, který by si stejně udělala. Na to dotaci nepotřebuje. V podnikatelské sféře dotace v mnoha případech křiví trh. Když dáte dotaci na novou pekárnu, co tím komu pomůžete, když je tu pekáren dost? Jen se stane, že firma bude mít nižší náklady, bude podtrhávat ceny na trhu a ostatní pekárny budou zanikat. A v tom se nyní mění přístup Evropské komise, že už do budoucího období, kvůli tomu, že z EU odchází Velká Británie, takže bude méně peněz na rozdělování, se nebudou podporovat velké firmy, velké holdingy, protože to je nesmysl. Velké firmy pouze zlepšují svůj zisk a likvidují menší firmy. U nás je tlak, aby velké subjekty čerpaly dotace dál a dál s odůvodněním, že tu máme hodně velkých firem. Ale to je špatně. Dotace má být pro ty, kteří ji potřebují a kteří by bez ní nějaký projekt neudělali. Ale dávat dotace někomu, kdo to nepotřebuje, je v rozporu s evropskými pravidly a je to nesmysl. Ale u nás pořád chtějí politici tlačit těm velkým a ti likvidují ty malé.
Můžeme se tomu divit, když stát řídí majitel největšího holdingu Agrofert, když ministrem zemědělství je majitel zemědělského a potravinářského koncernu Úsovsko Jiří Milek a jeho nástupcem v příští vládě má být šéf Potravinářské komory Miroslav Toman, podnikatel v zemědělství a potravinářství a zástupce velkých potravinářských firem?
Pořád je to o střetu zájmů.
Zatím jste nezávislý kandidát, který kandiduje za Piráty. Uvažujete třeba někdy v budoucnu o vstupu do politické strany?
Zatím jsem nezávislý kandidát, mám podporu politické strany, s mnohými jejími tématy souzním. Ale senátora vnímám jako člověka, který jde do politiky za svoje názory, což je něco jiného oproti Poslanecké sněmovně. Sněmovna má větší váhu v rozhodování, třeba schvaluje státní rozpočet a má i další pravomoci než Senát, ale tam je to o stranických sekretariátech. Ale senátor má být osobnost, který posuzuje jednotlivá témata. Ale nedokážu v tuto chvíli říci, co bude za pár let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
