Markéta Šichtařová ztrhala portfolio Jourové: Evropské hodnoty? Na nich se s komunisticko-ekoteroristickou Evropskou komisí vůbec neshodnu

15.09.2019 16:44

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Komentáře typu, že Evropská centrální banka pomáhá ekonomice, maskují stav věcí, říká Markéta Šichtařová. A Evropská komise by udělala nejlíp, kdyby portfolio Jourové zrušila. Jak ekonomka sama přiznává, s údajnými evropskými hodnotami, které má česká eurokomisařka hlídat, se s bruselskou komisí nedokáže vůbec ztotožnit.

Markéta Šichtařová ztrhala portfolio Jourové: Evropské hodnoty? Na nich se s komunisticko-ekoteroristickou Evropskou komisí vůbec neshodnu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Za jak významné považujete čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky jednak snížit svou depozitní sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta, což znamená, že komerční banky budou za uložení svých peněz u ECB platit ještě víc než dosud, a jednak opětovně pumpovat miliardy eur na podporu ekonomiky, a to listopadovým obnovením nákupů dluhopisů v objemu 20 miliard eur?

Je to mimořádně významné. Bohužel, ale ne v tom dobrém slova smyslu. Musíme si správně přeložit, co to v realitě znamená. Komentáře typu, že tím ECB pomáhá ekonomice, totiž maskují stav věcí. Jde o to, že banky v eurozóně budou trestány „úrokovou pokutou“, budou-li mít peníze na svých účtech. Jen připomínám, že dříve se bance, která měla dost hotovosti k dispozici, pochvalně říkalo solventní, zatímco dnes je taková banka trestána zápornou úrokovou sazbou. Banky tak budou nuceny peněz ze svých účtů se zbavovat. Mají dvě možnosti, jak to provést.

Buď je mohou někomu půjčit. A v recesi si úvěry budou brát hlavně spekulanti s nemovitostmi, málokdo jiný. Takže nemovitosti budou ještě víc zdražovat, bydlení bude ještě nedostupnější.

Nebo banky mohou peníze použít na to, aby skoupily všechny možné – i předražené a nekvalitní – cenné papíry. Takže ceny cenných papírů půjdou výš, banky vlastnící tento odpad budou rizikovější.

A ECB jde dál. Bude od bank vykupovat různé druhy aktiv v objemu 20 miliard eur měsíčně. Důsledek: Banky budou nuceny kupovat rizikové cenné papíry, ECB je bude od bank vykupovat, tím banky získají další peníze, tím pádem budou opět nuceny kupovat – ještě rizikovější – cenné papíry. Je to spirála.

A pořád to není vše. ECB zavede dvoustupňový systém záporných úrokových sazeb, takzvaný tiering. Znamená to, že na některé volné peníze vzešlé z některého typu vkladů budou úroky záporné, u jiných budou mít banky výjimku. Důsledek: Budou podporovány banky, respektive méně pokutovány, které se budou chovat riskantněji, tedy budou poskytovat úvěry s vyšší pravděpodobností nesplacení. Portfolia bank se tedy budou zhoršovat.

Protože úrokové sazby budou velmi dlouho velmi záporné, budou v ekonomice eurozóny přežívat firmy, které budou schopny přežít jen díky neustálému financování zápornými úrokovými sazbami. Tedy firmy zcela neživotaschopné za normálních tržních podmínek. Říká se jim zombie firmy a jejich podíl v evropské ekonomice roste. Jelikož ale zombie firmy jsou za normálních okolností neživotaschopné, nedokáží inovovat, nedokáží být ziskové. Tudíž další důsledek: technologie v eurozóně bude dlouhodobě zaostávat za jinými oblastmi světa, HDP dlouhodobě bude zaostávat také.

Takže si to shrňme: růst podílu zombie firem, technologické zaostávání Evropy, zhoršování portfolií bank, nízká inflace, slabší euro k dolaru. To je to, co ECB „dokázala“.

Ministerstvo financí ve středu prodalo popáté státní dluhopisy v eurech se záporným výnosem. Objem emise činil 100 milionů eur a průměrný „výnos“ vychází na mínus 0,45 procenta ročně, tedy nejnižší ze všech pěti emisí. Poptávka investorů byla 2,7krát vyšší než nabídka. Splatnost dluhopisů je dva roky. Jakému typu klientů byste tento typ investice doporučila? Ve zhruba dvouměsíčních intervalech vydávané emise činily průměrné výnosy postupně -0,030, -0,118, -0,309, -0,357 a nyní -0,447 procenta. Mají si stát i investoři na tento trend zvyknout a ve svých kalkulacích s ním do budoucna počítat?

V úvodní odpovědi jsem už řekla, že to, že centrální banky udržují tak nesmyslně nízké úrokové sazby, vede k tomu, že také nesmyslně rostou ceny cenných papírů. Komerční banky jsou totiž nuceny – ať chtějí či ne – skupovat skoro každý cenný papír, jaký se namane, jen aby se zbavily hotovostních peněz. Když je nějaký cenný papír předražený, nese nesmyslně nízký výnos. Někdy – jako v tomto případě – dokonce záporný výnos. To není známkou kvality cenného papíru. To je pouze a jen známkou toho, že je předražený.

Samozřejmě nedává vůbec smysl kupovat něco, co je rizikové, a ještě na tom prodělám, tedy budu mít záporný výnos. Tyto cenné papíry tedy nemá smysl kupovat pro nikoho. Zkrátka střadatelé by měli své peníze investovat jiným způsobem a předraženým cenným papírům se obloukem vyhnout.

Pokud mi budete argumentovat, kde se tedy vzala ta velká poptávka po českých státních dluhopisech, musíme si uvědomit, že tuto poptávku generují velké instituce: banky, penzijní fondy. Tedy právě ti, kteří kvůli regulaci nemají moc jiných možností, do čeho investovat. Opět jejich poptávka není známkou toho, že by české dluhopisy byly takové terno, ale je známkou toho, že když Evropská centrální banka přijde s takovou zrůdností jako záporné úroky, jsou mnohé instituce zatlačeny do kouta.

Přestože české hospodářství vykazuje mírné známky ochlazení, vystoupala ve druhém čtvrtletí průměrná mzda na rekordní úroveň 34 105 korun. K čemu skutečnost, že se vývoj mezd momentálně odtrhl od vývoje ekonomiky, může vést?

Já bych ani tak netvrdila, že se vývoj mezd odpoutal od vývoje ekonomiky. Spíš jde o to, že trh práce se vždy zpožďuje za celkovou kondicí ekonomiky. A mzdy se ještě zpožďují za vývojem nezaměstnanosti. Takže česká ekonomika byla přehřátá, ale už ochlazuje. Na to s odstupem reagovala nezaměstnanost, která klesla na historická minima, ale teď už se její pokles zastavil a dokonce se v některých oblastech už zhoršuje. No a s ještě větším odstupem reagovaly průměrné mzdy. Tedy nezaměstnanost už neklesá, ale mzdy stále ještě výrazně rostou. To je normální vývoj, tak je tomu vždy.

Teď nastane zpětný chod. Až za několik měsíců bude česká ekonomika na dně, nezaměstnanost stále ještě poroste. Pak už se bude ekonomika zvedat ode dna, ale nezaměstnanost teprve bude na vrcholu. A mzdy zase zareagují jako poslední…

Na úřadech práce bylo ke konci srpna registrováno 204 789 uchazečů o zaměstnání, přičemž je k dispozici více než 350 tisíc volných pracovních míst. Objevily se požadavky na reformu sociálního systému, který umožňuje život na sociálních dávkách, a někteří lidé proto nemají dostatečnou motivaci k práci. Zazněl návrh na navýšení minimální mzdy, které lidem s nízkou kvalifikací zajistí, že se jako pracující budou mít výrazně lépe, než když budou spoléhat jen na sociální dávky. Jak jinak je přimět pracovat? Nebo je třeba se smířit s tím, že někomu se prostě nechce, a tak mu stát přispívat bude?

To je přeci úplná pitomost. Navýšení minimální mzdy nikoho pracovat nepřinutí. Pokud někdo má vysokou kvalifikaci a nemůže si najít práci, protože poptávka je po dělnických nebo málo kvalifikovaných profesích, rozhodně ho k práci nepřiměje to, že se o pár stovek zvýší minimální mzda. Naopak zaměstnavatelé získají motivaci nahradit ty nejméně kvalifikované pracující roboty a automatizací, takže pracovat bude ještě méně lidí. A vůbec: Trh práce je přehřátý, tedy pracuje víc lidí, než by pro ekonomiku bylo optimální. Ti, kdo pracovat nechtějí, stejně nebudou. A ti, kdo pracovat chtějí, ale nemohou si odpovídající práci najít, zase nemají nic společného s minimální mzdou.

Minimální mzda je prostě podvod na voliče a je to ve skutečnosti velmi antisociální opatření, které zvyšuje v době recese míru nezaměstnanosti. V těch nejvíc sociálních zemích, jako jsou skandinávské, ani neexistuje.

Věra Jourová bude v nové Evropské komisi jako místopředsedkyně zodpovídat za evropské hodnoty a transparentnost. Kromě kritiky tohoto postu ze strany politiků kvůli údajně jednomu z nejslabších portfolií přispěchali se svou troškou do mlýna i ekonomové. Dokonce se objevilo i vyčíslení škody, kterou slabé portfolio pro české veřejné rozpočty představuje, a to 22 miliard korun ročně. Je to jen okopávání premiéra Andreje Babiše za výsledek jeho vyjednávání, nebo Česku opravdu nějaká škoda může vzniknout?

Popravdě řečeno vždy mi připadá poněkud úsměvný postup, kdy je nominován do Komise či vlády či jiné instituce nějaký zástupce a teprve poté se k němu hledá portfolio. Z toho logicky musí vyplývat, že následný sbor zástupců je sborem politiků, nikoliv odborníků na danou oblast, a to je podle mého soudu principiálně chybně. Každý politik by se měl v dané oblasti orientovat nadprůměrně.

Pokud jde konkrétně o ekonomická portfolia, o která měla česká vláda největší zájem, nedá se předpokládat, že by byla ochotně rozdělována mezi menší, natož středoevropské země, které mají v mnoha věcech rebelantský postoj – na to jsou příliš strategická. A platí to i do budoucna.

A jak jsem spokojená s portfoliem „evropské hodnoty a transparentnost“? Mno… kdyby se zrušilo, udělala by Evropská komise nejlíp. Zejména v poslední době se mi s těmi údajnými evropskými hodnotami identifikuje čím dál hůř. Přesněji řečeno, vůbec se na nich s komunisticko-ekoteroristickou Evropskou komisí neshodnu.

Podle jedné z největších amerických bank, Citigroup, se během dalších dvou let dostane cena zlata na dějinné maximum, když přesáhne hranici dvou tisíc dolarů za troyskou unci. Lze to brát jako realistický odhad s ohledem na možné ekonomické krize, nebo svým způsobem i kalkul s vypuštěním této „informace“?

U bank jeden nikdy neví, nakolik vyjádření jejich analytiků vystihují skutečnou domněnku a nakolik se snaží přihrát obchody… Mimochodem, právě tato závislost a povinná „bankovní korektnost“ kdysi přispěla k tomu, že jsem odešla z pozice hlavního ekonoma banky, protože nebylo možné otevřeně říkat své názory, a to mi nevyhovovalo. Ovšem v tomto případě si myslím, že odhad nemusí být daleko od pravdy. I já si totiž myslím, že cena zlata ještě má kam růst.


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přichází s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE
  •  

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kdyby Hutka směl... John Bok zúčtoval s Karlem Gottem i jeho posluchači. ,,Vymyté mozky”, padlo

4:44 Kdyby Hutka směl... John Bok zúčtoval s Karlem Gottem i jeho posluchači. ,,Vymyté mozky”, padlo

ROZHOVOR „Mají pravdu ti, kdo zaujímají názor, že Karel Gott je odpustkem pro všechny, kdo tu žili s…