Maso je, ale nebude! Proč chybí kuřata. Veleba oznámil kolaps

28.04.2022 8:51 | Rozhovor

„Ani u drůbežího masa nejsme soběstační a dovoz ze zahraničí vázne,“ říká bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba. Jasnými čísly dokládá snížení produkce za posledních patnáct let a varuje před prudkým zdražováním i nedostatkem. Zmínil „politické výkřiky“ ministra Nekuly i premiéra Fialy a v té souvislosti připomněl „komunistického prezidenta Novotného“. Premiérovi vzkázal: „Maso je, ale nebude!“ Vláda podle něj program „Antibabiš“ vystřídala za program „Ukrajina“ plus „jsme ve válce.“

Maso je, ale nebude! Proč chybí kuřata. Veleba oznámil kolaps
Foto: Repro Youtube
Popisek: Kuřecí řízek - ilustrační foto

Pane inženýre, hodně se mluví o tom, že hrozí nedostatek pšenice, ale třeba také vepřového masa. Jak to ale vidíte s masem drůbežím?

Obchod poptává kuřata a domácí zpracovatelé nestačí. Tak by se dala v jedné větě charakterizovat současná situace na trhu s drůbežím masem. Logicky je třeba položit otázku, proč tomu tak je? Odpověď je velmi jednoduchá – ani u drůbežího masa nejsme soběstační a dovoz ze zahraničí vázne. Například Polsko bralo z Ukrajiny, doma přebalili a posílali k nám, což skončilo. Naopak dvě nizozemské zpracovatelské firmy, které operují na území Polska, exportují domů a do Afriky a v České republice je naráz nedostatek zboží, výrazně narůstají ceny na pultech a obchodní řetězce poptávají téměř dvojnásobek, než co mohou domácí zpracovatelé týdně nabídnout! Ono holt i u drůbeže, která má nejrychlejší reprodukční cyklus, kdy jatečnou hmotnost dosáhne kuřecí brojler za 35 dnů, to není pečení housek na krám.

Anketa

Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?

1%
97%
hlasovalo: 47595 lidí

Takže i tady můžeme do budoucna očekávat problémy?

Když shrnu, tak klesají dovozy, naši chovatelé a zpracovatelé nemají možnost výpadek okamžitě nahradit a výsledkem je prudké zdražování a nedostatek sortimentu na pultech. Pro konkrétní představu uvedu nejzákladnější čísla charakterizující pád produkce drůbežího masa od roku 2005 vztažená k uzavřené statistice roku 2020:

Ø Stavy nosnic včetně samozásobitelů – 15,4 milionu kusů v r. 2005 / 5,7 mil. ks v r .2020

Ø Produkce drůbežího masa – 322 tis. tun v r. 2005 / 295 tis. t v r. 2020

Tak tedy stavy slepic (nosnic) jsme dokázali za 15 let snížit na 37 % a výrobu zdravého drůbežího masa snížit o 20 %. To všechno přesto, že spotřeba tohoto masa a poptávka po něm trvale rostla. Dnešní jeho spotřeba je výtečných 29 kg na obyvatele za rok, na počátku privatizace (1990) byla pouze 12,5 kg na obyvatele a rok. Měli jsme tedy výbornou šanci obor drůbeže, který naši zemědělci umí, rozvíjet. My jsme ovšem s perspektivním oborem naložili tak, že místo rozvoje našich chovů jsme vše založili na dovozech. Právě nyní přišla doba, kdy naši spotřebitelé začínají za takovou politiku platit. Například od začátku dubna zaplatí za kilogram řízků z prsního svalu namísto 100 Kč dnes už 150 až 165 Kč!

Jan Veleba

A jak to v tomto směru vypadá celkově na trhu EU?

Pojďme tedy z našeho malého trhu k Evropě, respektive trhu EU. V roce 2021 se produkce drůbeže snížila o téměř 3 %, přesně o 2,7 %. Z toho ve vzpomínaném Holandsku o plných 12,8 % a Polsku o 5,8 %! Hlavním důvodem je ptačí chřipka a následná likvidace chovů.

Anketa

Jste pro zbudování základny NATO na českém území?

3%
96%
hlasovalo: 84643 lidí

Sečteno a podtrženo, obliba drůbežího masa a jeho spotřeba trvale roste, kdežto jeho produkce, bráno volný trh EU, se v roce 2021 snížila o 2,7 %! Podíl na tom mají zejména ve velkých státech jako jsou Francie (–1,8 %), Španělsko (–4,4 %), Polsko (–5,8 %) a také Holandsko s propadem 12,8 %.

Dopady na trhu jsou dramatické, už v lednu letošního roku stoupla meziročně cena brojlerů v rámci EU o 17 % a nyní s odstupem pohledu čtvrtého měsíce roku je zřejmé, že nepříznivý vývoj bude pokračovat. Jaký to bude vývoj? Nuže zde je kvalifikovaný odhad podložený nikoliv politickými výkřiky ministra zemědělství pana Nekuly, potažmo premiéra Petra Fialy, který před měsícem v nedělním pořadu OVM v České televizi pravil, že jsme v zemědělských komoditách plně soběstační. Nejsme, je to lež a připomíná mně to analogii se zemědělskými výkřiky komunistického prezidenta Antonína Novotného o tom, že maso bude. Nyní jsou to výkřiky premiéra Fialy, že jsme plně soběstační, což by mohla opozice uvést na pravou míru ve smyslu, že „maso je, ale nebude“.

Kde tedy vidíte největší problém? Kdo a co za tuto situaci podle vás může?

Shrňme si aktuální situaci v komoditě drůbež, které se dnes věnuji po vepřovém.
• Premiér Fiala se zákonnými zástupci zemědělců, Agrární komorou a zpracovateli nekomunikuje, má jiné priority.
• Ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který resortu evidentně nerozumí, si zatím vystačí s politickými výkřiky o vychýleném kyvadle.
• Válka na Ukrajině zastavila export krmného obilí ze světové obilnice Ruské federace a Ukrajiny do Evropské unie, což přináší redukci stavů zvířat, zejména prasat a drůbeže.
• Válka zastavila ukrajinský export drůbeže do EU – 92 tisíc tun, tj. 13 % z celkového dovozu do EU v roce 2021.
• A konečně válka na Ukrajině znamená dramatické zvyšování cen krmných směsí a energií.

Je tu ale další obrovská zátěž. Česká republika je téměř evropským premiantem v růstu inflace, která sama o sobě zrychluje růst cen potravin a znehodnocuje peníze, které teď vláda hrne horem dolem novým strávníkům. Abych svoje tvrzení doložil – v únoru se inflace v ČR dostala na 11,1 %, což je dvojnásobek průměru Evropské unie, který byl 5,6 %. A pád pokračuje, poslední číslo je 12,7 % a propad má podle analytiků pokračovat až k čtrnácti procentům i výš.

To se opravdu neposlouchá dobře…

To jsou skutečně zlá čísla, zlý vývoj, jsme v nejhorší krizi od listopadu 1989 a vláda se tváří jako by její starostí bylo jenom řešení Ukrajiny. Slova premiéra „jsme ve válce“ a ostatních vládních politiků, kteří tento sugestivní termín papouškují, jsou velmi nebezpečná. Stupňují napětí ve společnosti, prohlubují obavy občanů o budoucnost a umožňují premiérovi a spol. držet se u moci a takřka nic pro naše občany a naši ekonomiku nedělat. „Antibabiše“, vystřídal program „Ukrajina“ plus „jsme ve válce“. Není mým úmyslem strašit čtenáře, tedy občany – spotřebitele. S primárním sektorem, zemědělstvím, jsem spjat 50 let plus pět let studia na dnešní Mendelově univerzitě v Brně, nastavené později dálkovým studiem sociologie se zaměřením na venkov a rurální sociologii. Mým skutečným úmyslem je svým dílem přispět k poctivé diskusi o stavu jednotlivých oborů českého zemědělství s akcentem na obnovení potravinové soběstačnosti. To všechno dřív, než bude pozdě.

A co ve vámi zmiňované diskusi brání?

Je skutečně trestuhodná neinformovanost premiéra a jeho neochota jednat a diskutovat se skutečnými odborníky. Resortnímu ministrovi odbornost chybí, jeho vážnost je po jeho vystoupení na 31. sněmu Agrární komory 3. dubna v Brně mizivá. Těžko hodnotit jinak, když se sál delegátů sněmu při jeho odpovědi na jedinou (!) otázku, kterou dostal, neudrží a začne se smát. A proč dostal jedinou otázku? Delegáti sněmu zřejmě pochopili, že odborná diskuse s panem ministrem nemá smysl – je to jako s mimozemšťanem, jak nedávno přirovnal emeritní prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Bohužel se nemýlil…

Není tajemství, že poradci ministra pánové Šebek – předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) a poslanec za ODS Petr Bendl, člen ASZ a bývalý ministr zemědělství mají v poradním sboru hlavní slovo, nikoliv odborníci z Agrární komory ČR. Co radí pan Bendl od poloviny letošního března, co všechno obsáhne, to mně dovolte ocitovat z jeho rozhovoru pro server Seznam Zprávy ze dne 18. dubna 2022: „Myslím, že radím ve všem, čím se resort zabývá. Momentálně jsem řešil řadu věcí, které se týkají problematiky sucha, používání přípravků na rostliny, věci evropského charakteru, strategický plán společné zemědělské politiky. Bylo to asi devět témat.“ Takže tento konstruktér víceúčelových obráběcích strojů, absolvent VŠ strojní a textilní v Liberci radí ve všem a v ničem a podle toho odborné výstupy ministra zemědělství, potažmo premiéra vypadají.

Závěrem mně dovolte shrnout současnou realitu zpracovatelů drůbeže a dopadů na nás občany – výrobní náklady na živého kuřecího brojlera byly před nedávným navýšením cen energií a krmiv cca 21 Kč na kilogram živé váhy. Po opracování a zabalení dnes dosahují 60 Kč/kg. Při tomto vývoji, dalším nárůstu cen vstupů, jako je obilí do krmných směsí, energií, inflace a monopolních praktikách zahraničních obchodních řetězců, lze předpokládat cenu drůbežího masa na pultě obchodu přes 100 Kč za kilogram, u prsního svalu až dvojnásobek. Blíží se k nám potravinová chudoba, před kterou už nějakou dobu varujeme, ale tato vláda není schopna se podívat na nepříznivý vývoj reálnýma očima a včasnými opatřeními předejít cenovému kolapsu. Nebo snad toto je ona výborná kondice, o které mluvil ministr Nekula nedávno v ČT v pořadu OVM? Určitě ne!
Ing. Jan Veleba
agrární publicista a čestný prezident AK ČR

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: David Hora

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…