Pane profesore, před časem jste správně odhadl, že se o Hrad včetně vás bude ucházet pouze devět kandidátů z více než dvacítky adeptů. Co říkáte na spory a dohady kolem mimořádně vysokého počtu vyřazených podpisů u některých kandidátů?
Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
Predikoval jsem, že bude 9–10 kandidátů, což se naplnilo. Sám jsem se přesvědčil, jak je náročné sbírat podpisy občanů. Při zpětné kontrole několika archů po jedné akci jsme zjistili, že chybovost v jednotlivostech byla kolem 20 procent. Někdo zapomněl napsat číslo domu, něco nevyplnil, anebo divně napsal nějaké číslo. I proto jsem odhadoval, že v bezpečí před možným vyřazením mohli být uchazeči o kandidaturu s číslem 70 a víc tisíc podpisů. Většina vyřazených kandidátů měla mezi 50–60 tisíci podpisy, takže po vyřazení chybných podpisů zůstali „pod čarou“. Pravidla jsou jasně definovaná. Faktem je, že největší problém při podepisování petičního archu je číslo občanského průkazu, neboť obsahuje dlouhou řadu čísel a někteří lidé to mohou chybně opsat a řada lidí jej nechce uvádět.
Velmi zarážející je velmi nízká chybovost podpisů u pana generála Pavla a paní profesorky Nerudové, kde to bylo v jednotkách procent. Přijde mi, že ty podpisy musel někdo předem kontrolovat s databází, protože i v minulých volbách byla nejnižší chybovost kolem šesti procent. Ta tři procenta mi přijdou skoro zázračná.
Hodně se kolem toho debatovalo o pravidlech, zda například nastavit určitou toleranci…
Vidím spíš problém ve vyjasnění některých věcí. Například od kdy můžete sbírat podpisy obecně jak od občanů, poslanců a senátorů. Jde o den, kdy kandidát vyhlásí svůj záměr kandidovat a založí transparentní účet? Nebo den, kdy předseda Senátu oficiálně vyhlásí termín voleb? Jde rovněž o otázku, kolika kandidátům se poslanec a senátor může podepsat, kdy nevidím problém v tom, že může jít o více lidí, protože nejde o nic jiného než připuštění k volbě. V opačném případě vás poslanec či senátor může vyřadit, kdyby se vám úmyslně i neúmyslně podepsal jako druhému a oba kandidáti budou kvůli tomu vyřazeni.
Co říkáte k probíhající kampani? Dosud byl jediným viditelným předělem moment, kdy se po oznámení kandidatury Andreje Babiše začalo vše točit kolem něho.
Je to velké mediální téma, ale z mého pohledu je důležité, aby lidé kandidáty posuzovali podle jejich životní dráhy, co kdo do současné doby udělal pro společnost a nepodléhat mediální masáži, která nejprve v maximální míře preferovala pana generála Pavla a nyní se od něj odklání k paní profesorce Nerudové.
Hlavní témata nejsou taková, jaká určují novináři – jestli bude prezident jmenovat plukovníka Koudelku (šéfa BIS, pozn. red.) generálem nebo otázka vyznamenání bratrů Mašínů. Lidi zajímá něco úplně jiného. Na prvním místě je to drahota, která jde napříč společností, ať se jedná o potraviny, nájemné, služby, ceny energií, kvůli čemuž mnoho lidí neví, jak vůbec vyjde s penězi. To jsou problémy, které zajímají většinovou společnost a tomu by média měla věnovat pozornost a ne se soustředit na tábor Babiš versus antibabiš.
Fotogalerie: - Prezidentská klání na veřejných místech
Zmínil jste mediální masáž. Na základě opakovaných průzkumů se dlouhé týdny téměř všechno točí už jen kolem tří „hlavních“ kandidátů a ti ostatní, včetně vás, jako by ani neexistovali, případně se o zbytku mluví prostřednictvím výzev k odstoupení, aby zabránili postupu Andreje Babiše do druhého kola.
Jde o zbožné přání některých lobbistických skupin, což mi nepřijde fér. Jsou tu kandidáti, kteří splnili zákonné podmínky, a korektní média, která říkají, jak bojují proti fake news a zaklínají se demokracií, a měla by poskytovat prostor k tomu, aby se občané se všemi kandidáty seznámili a mohli si vybrat. Žijeme v demokracii, což je vláda lidí a nikoli v mediokracii, aby občanům média servírovala pouze ty kandidáty, které si sama vybrala nebo od kterých mají významnou ekonomickou podporu. Nebudeme si nic nalhávat. Je zřejmé, že u několika kandidátů jsou už finanční limity přečerpány.
Říkáte, že většinu médií zajímají u kandidátů témata, která jsou lidem v této době spíše jedno. Je vcelku logické, že většině národa je v tuto chvíli ukradené, kdo dostane či nedostane státní vyznamenání a řeší spíš, proč je tak drahé máslo či vejce. Čím si to vysvětlujete?
Také mě to udivuje. Setkávám se s lidmi napříč republikou, navštívil jsem celou řadu velkých podniků a všude se objevuje důležitá obava, jak budou lidé schopni důstojně žít, aby se nedostali na sociální dno. Matky samoživitelky, mladé rodiny nebo senioři, kdy hlavně ti osamocení se dostávají do neřešitelných situací, protože jim většinu důchodu požerou poplatky a zálohy. Nedává proto smysl, že vládní strop na ceny elektřiny a plynu byl nastaven na nejvyšší možnou míru, která je vyšší než v zemích EU. V případě seniorů jsou významný problém i doplatky na léky, které by se v tomto případě měly zrušit. Řada rodičů nebude mít peníze na zaplacení školních obědů pro děti, což je vidět na násobně rostoucích žadatelích o podporu u příslušných nadací. V některých regionech se naplňují azylové domy rodinami, které už nemají peníze na bydlení v nájemních bytech. Tak by se dalo pokračovat dál. Toto jsou reálné problémy, které trápí většinu České republiky.
Skončilo české předsednictví v Radě EU, které vláda prezentuje jako sérii úspěchů, s čímž ne všichni souhlasí. Váš pohled?
Jistě nešlo pouze o neúspěchy, jak také někdo říká, jasné je, že v oblasti energetiky rozhodně nešlo o žádné úspěchy a ve vztahu k českým občanům bych mluvil spíš o výsměchu. Jeden den vláda sdělila cenu za zastropování energií a druhý den to sdělila EU s tím, že ta cena byla nižší než v České republice. Svědčí to buď o tom, že to čeští politici vůbec nevěděli, anebo se máme ptát, proč v České republice máme vyšší cenu elektřiny než zbytek EU. Vždyť jsme vývozcem elektřiny a platíme více než občané států, které musí elektřinu nakupovat. Myslí si snad česká vláda, že jsme tak bohatá země, že občané mohou platit víc než v Německu? Je to zarážející. Vláda to vůbec nevysvětlila. Přitom otázka je jednoduchá: Proč platíme víc než v Evropské unii? Na to vláda dluží odpověď.
Závěrem se ještě vraťme k prezidentské kampani. Do Vánoc a konce roku šlo spíš o jakési zahřívání motorů, které se teď po Novém roce rozjedou na plno. Očekáváte ještě před prvním kolem vyhrocení kampaně? A co sám na příští dva týdny chystáte?
Jistě první dva týdny v lednu budou vyhrocené. V médiích bude spousta úvah a komentářů různě kvalitních a občané budou zaplavováni spoustou polopravd a lží. V prvních týdnech ledna mám naplánováno několik diskusí – Ústí nad Labem, Brno, Ostrava, České Budějovice, Praha, řadu rozhovorů a vystoupení v médiích či na společných debatách s kandidáty. I když někteří z kandidátů se ze společných debat omlouvají, jako třeba v Hospodářské komoře paní profesorka Nerudová a generál Pavel. Je škoda, že společných debat bude málo, aby si občané mohli svobodně vybrat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Jirka 59
