Mocní tlačí výsledek voleb. Mezitím se dějí věci. Zima oznámil, co viděl

04.01.2023 13:24 | Rozhovor

Mediální masáž a lobbistické skupiny tlačí určité kandidáty na Hrad. PL to řekl uchazeč o prezidentskou funkci profesor Tomáš Zima. Podle něho předvolební kampani dominují nepodstatná témata. „Lidé přitom zajímá jak vyjdou s penězi, kolik stojí potraviny, energie, nájemné,“ uvádí Zima s tím, že tohle prakticky nikdo neřeší a otázky typu zda bude šéf BIS jmenován generálem, které kandidáti zodpovídají, naprostou většinu národa nezajímají.

Mocní tlačí výsledek voleb. Mezitím se dějí věci. Zima oznámil, co viděl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kandidát na prezidenta republiky Tomáš Zima

Pane profesore, před časem jste správně odhadl, že se o Hrad včetně vás bude ucházet pouze devět kandidátů z více než dvacítky adeptů. Co říkáte na spory a dohady kolem mimořádně vysokého počtu vyřazených podpisů u některých kandidátů?

Predikoval jsem, že bude 9–10 kandidátů, což se naplnilo. Sám jsem se přesvědčil, jak je náročné sbírat podpisy občanů. Při zpětné kontrole několika archů po jedné akci jsme zjistili, že chybovost v jednotlivostech byla kolem 20 procent. Někdo zapomněl napsat číslo domu, něco nevyplnil, anebo divně napsal nějaké číslo. I proto jsem odhadoval, že v bezpečí před možným vyřazením mohli být uchazeči o kandidaturu s číslem 70 a víc tisíc podpisů. Většina vyřazených kandidátů měla mezi 50–60 tisíci podpisy, takže po vyřazení chybných podpisů zůstali „pod čarou“. Pravidla jsou jasně definovaná. Faktem je, že největší problém při podepisování petičního archu je číslo občanského průkazu, neboť obsahuje dlouhou řadu čísel a někteří lidé to mohou chybně opsat a řada lidí jej nechce uvádět. 

Velmi zarážející je velmi nízká chybovost podpisů u pana generála Pavla a paní profesorky Nerudové, kde to bylo v jednotkách procent. Přijde mi, že ty podpisy musel někdo předem kontrolovat s databází, protože i v minulých volbách byla nejnižší chybovost kolem šesti procent. Ta tři procenta mi přijdou skoro zázračná.

Hodně se kolem toho debatovalo o pravidlech, zda například nastavit určitou toleranci…

Vidím spíš problém ve vyjasnění některých věcí. Například od kdy můžete sbírat podpisy obecně jak od občanů, poslanců a senátorů. Jde o den, kdy kandidát vyhlásí svůj záměr kandidovat a založí transparentní účet? Nebo den, kdy předseda Senátu oficiálně vyhlásí termín voleb? Jde rovněž o otázku, kolika kandidátům se poslanec a senátor může podepsat, kdy nevidím problém v tom, že může jít o více lidí, protože nejde o nic jiného než připuštění k volbě. V opačném případě vás poslanec či senátor může vyřadit, kdyby se vám úmyslně i neúmyslně podepsal jako druhému a oba kandidáti budou kvůli tomu vyřazeni.

Co říkáte k probíhající kampani? Dosud byl jediným viditelným předělem moment, kdy se po oznámení kandidatury Andreje Babiše začalo vše točit kolem něho.

Je to velké mediální téma, ale z mého pohledu je důležité, aby lidé kandidáty posuzovali podle jejich životní dráhy, co kdo do současné doby udělal pro společnost a nepodléhat mediální masáži, která nejprve v maximální míře preferovala pana generála Pavla a nyní se od něj odklání k paní profesorce Nerudové. 

Hlavní témata nejsou taková, jaká určují novináři – jestli bude prezident jmenovat plukovníka Koudelku (šéfa BIS, pozn. red.) generálem nebo otázka vyznamenání bratrů Mašínů. Lidi zajímá něco úplně jiného. Na prvním místě je to drahota, která jde napříč společností, ať se jedná o potraviny, nájemné, služby, ceny energií, kvůli čemuž mnoho lidí neví, jak vůbec vyjde s penězi. To jsou problémy, které zajímají většinovou společnost a tomu by média měla věnovat pozornost a ne se soustředit na tábor Babiš versus antibabiš.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Jak zabránit Číně, aby o nás sbírala citlivá data?

Podle mě také není problém jen v Číně, ale dnes už téměř neexistuje nic jako soukromý. I třeba EU dost šťourá do soukromý lidí - většinou to vydává za dobrý úmysl a možná to i dobře myslí, ale je to potřeba? Co vím, tak třeba chtěla mít možnost sledovat i soukromou korespondenci lidí na internetu at...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Proč máme nejvyšší ceny elektrické energie?, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseJirka 59 , 04.01.2023 16:12:38
Cui bono? Komu ku prospěchu? Komu vyhovují vysoké ceny energií? 70% z peněz zcizených firmou ČEZ (ovládanou naší vládou) občanům této země získá na dividendách tato vláda, 30% pošle do Ameriky jejich globalistickým bankám a hedgeovým fondům. Tato vláda navíc získá další obrovské peníze za násobně vyšší výběr DPH. Z každé koruny, o kterou zdraží ČEZ a které nevychází ze zvýšení výrobních nákladů, získá tato vláda od ČEZ a od občanů do své kasy celou korunu. Cui bono? Je to jasné. Příčinou stavu je tato vláda fialové bídy, energolichvy, energokeťasů a zmaru, která potřebuje získat prostředky na financování ukrajinsko ruské války a dalších jejich šílených ekoneoliberálních projektů a současně nenasštvat americké parazity a příživníky.

|  13 |  0

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…