Musíme to vzít vážně na vědomí! Profesor Moldan udeřil, jde o Gretu

27.09.2019 17:19

ROZHOVOR Za velkého podporovatele studentských akcí na podporu záchrany klimatu se považuje ekolog, publicista a bývalý politik profesor Bedřich Moldan, který sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu roku 1989. Někdejší ministr životního prostředí je přesvědčen, že by lidé a především politici měli vzít vážně na vědomí to, s čím za nimi přichází švédská aktivistka Greta Thunbergová. Naopak zcela odmítá, že by Česká republika neměla v energetice jinou možnost než jádro. K pokrytí celosvětové potřeby prý postačí sluneční energie v kombinaci s větrnou, a tak bychom k tomu měli přistupovat i u nás.

Musíme to vzít vážně na vědomí! Profesor Moldan udeřil, jde o Gretu
Foto: top09.cz
Popisek: Kandidát do Senátu za TOP 09 a Starostové na Náchodsku Bedřich Moldan

Rozhovor o klimatu nelze začít jinak než vystoupením švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN. Co vás kromě emocí, které z jejího projevu tryskaly, a ostré kritiky politiků na její řeči zaujalo a co tomu humbuku kolem ní říkáte?

Lidé si mají především všímat toho, co říká. Protože to, co říká, má smysl. Měli bychom to všichni a zejména politici vzít velmi vážně na vědomí. Podle mého sehrává Greta Thunbergová důležitou úlohu a velmi jejím vystoupením fandím.

Jste také přesvědčen, že politici pro záchranu klimatu toho moc nedělají?

Souhlasím s tím, že rozhodně nedělají dost. Něco dělají, samozřejmě, já jsem také bývalý politik, ale je to málo po všech možných stránkách.

Anketa

Pokud byste mohli zaslat televizní koncesionářský poplatek dle svého uvážení, kdo by ho dostal?

1%
14%
67%
hlasovalo: 24682 lidí

Generální tajemník OSN António Guterres, který summit do New Yorku svolal, ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které Zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii. „Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ konstatoval Guterres. Který z těch jím zmíněných úkazů svědčí nejvíc pro tvrzení o hrozící klimatické krizi?

Všechny dohromady, ale mezi těmi zmíněnými chybí několik dalších jevů. Například vlny horka, vlny sucha, vlny mrazů, to všechno je důležité. Ale vůbec nejzávažnější zjištění, které je celkem nové, že pokračuje zvyšování hladiny oceánů rychleji, než se ještě donedávna předpokládalo. To je opravdu zcela mimořádně vážná věc. Den před summitem v New Yorku zveřejnila Světová meteorologická organizace zprávu o současném klimatu a jedna z věcí, které tam byla věnována pozornost, je právě to zvyšování hladiny oceánů. Ve zprávě se konstatovalo, že v současné době je to o pět milimetrů za rok a že to je podstatně víc, než se ještě nedávno očekávalo. Zatím to bylo tak jeden a půl, dva, možná tři milimetry, ale teď je to už pět milimetrů za rok. A když si uvědomíme, že se to tempo bude spíš urychlovat, ale i kdyby ne, tak to je o celý metr za dvě stě let. To je docela hrozná představa.

Ze své pozice v čele OSN vzkázal Guterres státníkům, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy“ a že „máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě“. To se snadno řekne, hůře provede. Jaké by měly být nejaktuálnější „konkrétní činy“, k nimž musí lidstvo bezodkladně přistoupit?

Rozhodně by se mělo veškeré úsilí věnovat tomu, aby se zredukovaly emise skleníkových plynů a zejména tedy oxidu uhličitého CO2. To je první úkol. K němu by měla vést celá řada konkrétních opatření především zaměřených na energetiku. Závazky, které řada zemí přijala s cílem dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, znamenají plně se do té doby zbavit fosilních paliv jako zdroje energie. A jen tento jediný konkrétní cíl vyžaduje začít okamžitě pracovat na tom, aby se to mohlo provést. Tedy podporovat nejen obnovitelné zdroje energie, ale i další součásti energetického systému, využívat elektromobily, všechny možné způsoby uchovávání energie, baterie, kde vývoj pokračuje naštěstí velmi rychle. Ale co je mimořádně důležité a na co se ne tak často dává důraz, jsou rozvodné sítě, které by měly být smart grids, inteligentní sítě, které přenášejí také informace o poptávce a zdroje se tomu mohou přizpůsobit. To je nejdůležitější, co je třeba dělat. Samozřejmě existuje mnoho dalších potřebných opatření, ale tohle je určitě na prvním místě.

Panovaly spory o to, zda skutečně dochází k významným klimatickým změnám, za něž navíc může svou činností člověk. Jsou mezi vědci názory na to, že člověk tak důležitým činitelem pro změnu není, už jen okrajové?

Už delší dobu – řekněme deset, možná i dvacet let – je víceméně jasné, že to takhle je, že za to může člověk tím, že vypouští emise skleníkových plynů. A ty názory, že to tak není, jsou opravdu velmi ojedinělé, izolované, nejsou to žádné skupiny lidí, ale jednotlivci. Zkrátka jsou lidé, které také nepřesvědčíte o tom, že Země je kulatá, to je asi tak na té úrovni.

Ti, kteří uznávají oteplování planety i teorii, že k němu dochází hlavně prostřednictvím lidských aktivit, se dělí na ty, co požadují okamžité a bezpodmínečné ukončení všech aktivit, které znečišťují životní prostředí nebo oteplují planetu, a na ty, co jsou přesvědčení, že moderní technologie nejsou samy o sobě problém, ale tvoří naopak řešení, jak ekologickou katastrofu zmírňovat a hlavně napravovat její následky. Jak by vypadal svět, kdyby se prosadil ten radikální přístup?

Není možné si představovat, že radikální přístup spočívá v tom, že se okamžitě něco změní. To nejde, společnost takhle nefunguje, i když se volá po tom, že musíme teď, hned, okamžitě něco dělat, tak to není tak, že by se třeba okamžitě zakázala auta. Společnost má nějaký svůj řád, nějaké technologie, všechno na nich závisí. Musí se rychle, ale to neznamená okamžitě, překotně a nesmyslně. Takže ne, že by se musely hned vybít všechny krávy a vyhodit všechny octavie, tak to není. Z vědců si to nikdo myslet nemůže a vážně si to nemohou myslet ani žádní aktivisté. Takže dělení na ty dvě skupiny bych ani tak neviděl. Jsou samozřejmě lidé, kteří chtějí, aby se všechno dělalo rychleji, aby se tomu věnovala větší pozornost, větší prostředky, o tom se můžeme bavit, co dřív, kolik peněz na to dát a říct si, co to přinese, a z tohoto hlediska se podívat na to, co konkrétně je nejlépe udělat.

Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky

Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...

Zastánci rychlejšího postupu požadují ukončit využívání všeho uhlí či ropy. Vše se totiž měří uhlíkovou stopou, která snižuje aktuální stav tzv. klimatického rozpočtu – množství zplodin, které ještě můžeme vypustit, než nastane definitivní bod zlomu. Jak je to s často citovaným závěrem Mezivládního panelu pro změny klimatu, podle něhož skupina vědců tvrdí, že nám už zbývá jen dvanáct let, abychom ještě byli schopní dostat oteplování planety pod kontrolu?

Dvanáct let se často cituje, přiznám se, že jsem to tam takhle přesně nenašel. Je to spíš takový marginální závěr. Prostě existuje něco, čemu se říká uhlíkový účet. To znamená, že je víceméně spočteno, že celkově, aby se předešlo těm nejhorším důsledkům změny klimatu, tak máme ještě k dispozici 300 nebo 400 gigatun, to znamená miliard tun, CO2 pustit do atmosféry. A těch dvanáct let se vypočetlo z toho, kdyby se v emisích pokračovalo tempem jako dosud, že nám zbývá už jen dvanáct let. Ale to je sice expresívní vyjádření té naléhavosti, ale samotný číselný údaj bych nebral moc vážně.

Greta Thunbergová spolu s dalšími mladými lidmi podala stížnost k Výboru OSN pro práva dítěte za údajnou nečinnost v boji proti klimatické změně na Francii, Argentinu, Turecko, Německo a Brazílii. Co říkáte tomuto výběru, patří právě tyhle země nejvíce na pranýř? Nebo byste na něm viděl spíše jiné hříšníky?

To opravdu nevím, to nedokážu rozšifrovat. Je to samozřejmě spíš taková symbolická akce. Já bych na pranýř dal v podstatě všechny, protože skoro všechny s výjimkou několika opravdu mála pořád ještě nesnižují své emise skleníkových plynů. Z těch, které na tom konzistentně pracují, je to Velká Británie, která dokonce přijala zákon, že je musí každý rok o dvě procenta snížit, a zatím se jí to daří. Tak ta by na pranýři samozřejmě nebyla. Bral bych to podle toho, kolik která země produkuje skleníkových plynů na hlavu, protože nelze srovnávat Čínu s Českou republikou, když má mnohonásobně víc obyvatel. A ty, které mají vysoké emise na hlavu, bohužel, patří mezi ně i Česká republika, bych na ten pomyslný pranýř dal.

Ti, co souzní s pohledem švédské aktivistky, tvrdí, že musí skončit současná „anarchie“ v mezinárodních vztazích, v níž státy dbají pouze na své „sobecké“ zájmy a zapomínají na to, že už slovy Grety lidstvu „hoří dům“. Východiskem by mělo být zavedení nějaké formy celosvětové vlády, která by podle této teorie byla „rozumnější“ než volené vlády jednotlivých států. Jak jinak by se mohl prosadit často citovaný princip „klimatické spravedlnosti“, podle něhož zejména Evropa a další části západní civilizace musí jít v boji s klimatickými změnami příkladem a vzdát se fosilních paliv, protože nesou největší historickou vinu na zamoření planety?

Jisté je, že jde o globální problém, který si vyžaduje globální řešení. To znamená, že musíme vycházet z toho, že existují suverénní státy, které mají svoji nezastupitelnou a zcela základní roli, a musíme najít takový způsob, aby se tyto státy mezi sebou nějak dohodly a postupovaly jedním směrem. A to rozhodně není možné tím, že se najednou z ničeho nic zavede nějaká světová vláda. Kdo by ji tak asi mohl zavést? Zase jedině ty suverénní státy, že by se na tom dohodly. Zatím se dohodly, že existuje OSN, která má nějaké pravomoci, kde se občas sejdou a udělají nějakou základní domluvu, jako je třeba Pařížská dohoda. Takhle to může fungovat. Ale aby byla celosvětová vláda a ještě k tomu nevolená, není ani žádoucí, ani možné. Ale na druhé straně, když pan prezident Trump říká, že budoucnost nebude patřit globalistům, nýbrž vlastencům, tak to je také extrémní nápad, jen opačným směrem, který považuji za špatný.

Při diskusích a vyjádřeních ke klimatické hrozbě jsem od profesora Ivana Holoubka zaznamenal, že za největší problém planety označil nárůst populace. Proč se o něm víc nemluví? Bylo by to politicky nekorektní vůči částem světa s vysokou porodností, ať už Africe či jiným?

Nemluví se o něm proto, že to každý ví. Každý také ví, že nejde jen o počty lidí, ale i o to, že roste životní úroveň lidí všude na světě. Lidé se chtějí mít slušně, chtějí žít důstojně, mít k dispozici pitnou vodu, elektřinu, dopravu. A to všechno přináší zátěž prostředí a klimatu, takže je jasné, že tohle je centrální problém. Ale je zbytečné o tom speciálně mluvit, protože je evidentní, že to tak je. Musíme se ale zaměřit na konkrétní věci. Na dopravu, na energii, na potraviny, na všechno, co s tím souvisí. Těch témat je mnoho a dovedeme si je všichni představit a nemusíme hovořit o tom, že lidí je moc a snědí hodně jídla. Je potřeba se podívat na to, jestli toho jídla bude dost. To je konkrétní otázka, a nikoli, že bychom se měli zaměřit na to, že se nedovolí některé zemi, jako to dělali Číňané, aby se v ní rodilo více dětí. To je jednak nemožné, ale i kdyby to bylo možné, tak je to hrozně špatné. Nemyslím si, že by se o nějakých nařízeních o maximálním počtu dětí vůbec mělo diskutovat. To by mělo být totálně mimo.

Je reálné, aby na lidi platily výzvy, aby nejezdili autem, nelétali letadly, žili skromně, nekonzumovali maso a podobně, které se k nim prostřednictvím médií dostávají? Může toto jejich omezování přinést žádoucí efekt?

Jistě by přinesly. Nad tím vším by se měl každý člověk zamyslet. Ne v tom smyslu, že učiní nějaký násilný a rychlý krok, který by měl zdravotní následek, když by nesnášel dobře bezmasou dietu, ale faktem je, že masa jíme opravdu příliš mnoho, že je možné to rozumným způsobem omezit, že není potřeba jezdit autem pět set metrů nebo dva kilometry, když tam můžu dojít pěšky. A je pravda, že příliš levné letenky, jak jsou dnes, svádí lidi k tomu, že si zaletí do Londýna na večeři. To je opravdu zbytečné. Prostě je potřeba nikoli nějakým omezováním, regulacemi, nařizováním, ale přece jen rozumně se k těm věcem postavit. Navíc některé věci se postupně stanou takovou společenskou normou. Vezměte si, že do velké míry lidé přestávají kouřit, že těch, co kouří, je stále méně, zejména ve vyspělých státech. Také se dá říci, že to je jisté omezení nebo útok na lidskou svobodu, ale je to určitá společenská norma, která je v tomto případě velmi pozitivní. Podobně jsem přesvědčen, že se to bude týkat i všelijakých dalších zvyků, které se nám dnes zdají úplně normální. Přitom jsou často zbytečné a zatěžující klima. Takže bychom si měli při všech svých činnostech, což se týká každého jednotlivce, každé domácnosti, uvědomit, že každá činnost s sebou přináší nějakou uhlíkovou stopu. A zamyslet se nad tím, jestli to je nutné a jak tu uhlíkovou stopu snížit, protože to je na nás všech.

Anketa

Líbí se vám projevy Grety Thunbergové?

4%
96%
hlasovalo: 28251 lidí

Co si myslíte o protestních studentských akcích Fridays for Future a stále rostoucí popularitě švédské aktivistky Grety Thunbergové? Vyburcují politiky k činům, nebo je to jen záškoláctví, jak na účastníky protestů někdy lidé také pokřikují?

Těch lidí, co takhle pokřikují, je málo. Já sám to velmi podporuji a myslím si, že to je velmi důležitý počin, který skutečně může politiky postupně vyburcovat. Děti přijdou domů, diskutují o tom se svými rodiči, podaří se jim je přesvědčit, rodiče jsou voliči a voliči určují to, jak se politici chovají. Takhle to funguje.

Není to od nich ale i pokrytectví, když kritizují, ale sami si vymožeností civilizace, dosyta užívají, čímž lepšímu stavu planety také rozhodně nepřispívají?

To je na nich. Já jejich aktivity velmi podporuji, často s nimi diskutuji a naopak vidím, že oni tím směrem uvažují, že počítají s tím, že zkrátka – když řeknu jeden příklad – letenky budou podstatně dražší. Je to vidět i v tom, že velká část z nich jsou vegetariáni nebo vegani. Takže tady je určitá naděje. Rozhodně bych jim nepřičítal, že to jsou samí pokrytci, to určitě ne.

Co by mělo být do budoucna dostatečným, ale i ekologickým zdrojem elektřiny, když jím nebudou fosilní paliva, ale zavrhována už je mnohde i jaderná energie?

Dnes se předpokládá, že otázka zdrojů už je docela vyřešena, že důležitější jsou další složky energetického systému. Už jsem se o tom zmínil, jsou to sítě, je to uchovávání energie, efektivní využívání energie a podobně. Co se týče zdrojů, tak je spočteno, že celosvětově by bez problémů měla stačit sluneční energie v kombinaci s větrnou energií, eventuálně nějaké menší doplňky z vodní energie, biomasy a možná geotermální. Ale ty dvě velké kategorie, to znamená sluneční a větrná energie, by měly bohatě stačit.

Ale to, co říkáte, by neplatilo pro Česko, že ne? Jen připomenu čerstvé vyjádření premiéra Andreje Babiše, že klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale sluneční a větrné zdroje jsou zatím málo účinné a Česká republika podle něj nemá jinou možnost než jádro.

Ale to by se týkalo i Česka! Spousta lidí si myslí, že nás zachrání jaderná energie, já ne. Jsem naprosto přesvědčen o tom, že se v budoucnu obejdeme bez ní. A z evropských zemích jich je už jen velmi málo, co ji rozvíjejí. Kupodivu to jsou Finové, ale podle mě je to cesta, která je neekonomická a přece jenom nebezpečná. Musíme se starat o celý jaderný cyklus od dobývání uranu až po uložení odpadu. Musíme se zabývat bezpečností elektráren, což není jednoduchá věc. Pokud se tomu přizpůsobí síť a uchovávání energie, tak budoucnost podle mého mají elektrifikační systémy výrazně decentralizované, a ne závislé na těch centrálních velikých zdrojích, jako jsou jaderné bloky. Takže jsem hluboce přesvědčen, není to jen nějaká emoce, ale vycházím z údajů Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii, IRENA, která nedávno vydala zajímavý materiál o obnovitelných zdrojích. V tom je největší naděje, že se něco s klimatickou změnou podaří přece jen provést. Obnovitelné zdroje se rozšiřují obrovskou rychlostí. Že to není v Česku, je strašně smutné. Nelíbí se mi to, myslím, že děláme špatně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bojí se tmy, nemají fyzičku, nemohou střílet. Česká armáda prý přijímá i úplně neschopné jedince. Zkušený voják odkryl naprosté peklo

15:36 Bojí se tmy, nemají fyzičku, nemohou střílet. Česká armáda prý přijímá i úplně neschopné jedince. Zkušený voják odkryl naprosté peklo

ROZHOVOR Bojíte se tmy? Nevadí, naše armáda vás ráda přijme! Neuběhnete s plnou polní ještě donedávn…