Na ČT mi řekli: „Už to stačí, na shledanou.“ A pak přišel Dienstbier. Pavel Černý popsal, jak s ním vyběhli. Teď se ale směje on, Češi směřují k ústavnímu dodatku

02.08.2021 4:31 | Rozhovor

Česko jako ostrůvek svobody? I tak se podle elitního bezpečnostního instruktora Pavla Černého dá vnímat současná situace, umocněná senátním schválením ústavní novely o právu občanů na sebeobranu se zbraní. Černý, který stojí v čele lidskoprávní organizace Liga LIBE, která ve věci ústavního dodatku úspěšně zmobilizovala statisíce občanů, hovoří o tom, jaké nástrahy a problémy snahu o schválení ústavního dodatku provázely. Hořce vzpomíná třeba na pirátskou senátorku Adélu Šípovou, nebo na exsenátora Jiřího Dienstbiera. S ním se jednou ohledně debaty o přínosu legálně držených zbraní potkal v ČT. Tedy, ono to bylo trochu jinak. Měli se potkat. Ale Pavel Černý vypráví o chování veřejnoprávní televize, které ho velmi nehezky překvapilo.

Na ČT mi řekli: „Už to stačí, na shledanou.“ A pak přišel Dienstbier. Pavel Černý popsal, jak s ním vyběhli. Teď se ale směje on, Češi směřují k ústavnímu dodatku
Foto: Archiv PČ
Popisek: Prezident spolku LIGA LIBE Pavel Černý, pplk. v.v.

Zbývá jen podpis prezidenta a v Česku bude právo na obranu života se zbraní povýšeno na ústavní. Změna Ústavy ČR po koordinovaném tlaku stovek tisíc občanů. Jde podle vás o historický krok?

Rozhodně. Ještě se totiž nikdy na světě nestalo, že by jednak byla vůbec zavedená do ústavy nějakého státu podobná klauzule, když pomineme tzv. druhý ústavní dodatek ve Spojených státech.  A už vůbec ne, že by tyto snahy byly iniciovány a celou dobu tlačeny samotnými občany. Zde míněno statisíci občanů, kteří podepsali obě naše petice, jež byly vytvořené a organizované právě naší Ligou LIBE.

Anketa

Koho byste si přáli jako „novou krev“ v Poslanecké sněmovně?

hlasovalo: 13880 lidí

Jsme velmi rádi, že se následně skutečně podařilo pro věc tímto způsobem získat politiky, a to napříč celou politickou scénou. Nejen v Senátu, ale následně i v Poslanecké sněmovně, a taktéž v neposlední řadě i včetně podpory vlády a českého premiéra Andreje Babiše. Navíc, kdy se kde stalo, aby petici podepsal, tedy k tomuto občanskému hnutí se už v počátcích svým podpisem aktivně připojil nejen předseda Sněmovny, plus oba, tedy předchozí i současný, předsedové Senátu – a taktéž dokonce i prezident republiky se svou chotí? To vážně, uznejte, nemá obdoby...

Zmínil jste ten druhý ústavní dodatek v USA. Já se toho trochu chytnu; nepřijde vám teď, podle vývoje ve Spojených státech, že tamní svobody, a nejenom ty zbraňové, jsou trochu na ústupu?

Ano. Ten nový trend vnímáme nejen v USA, ale pochopitelně i zde v Evropě, především ve státech EU na západ od nás. V USA ten jejich dodatek je problematický v tom, že je tam velká, a to i soudní nezávislost jednotlivých států. Takže v některých státech je přístup k zbraním vysloveně restriktivní. Paradoxně to jsou ty, kde tam dlouho vládnoucí členové Demokratické strany obrali lidi o jejich práva a nesmyslnými zákazy omezili schopnost obrany jich samotných i jejich nejbližších. A paradoxně to jsou ty samé státy, kde je zločinnost největší. Tedy tam, kde jsou sice zákazy LEGÁLNÍCH soukromých zbraní nejpřísnější, ale pro někoho překvapivě je právě zde počet zastřelených a palnou zbraní zraněných lidí nejvyšší. Protože se to samozřejmě děje pomocí zbraní nelegálních.

Víte, např. v New Yorku se stalo to, že nakonec byl vyhrán soud na základě práv, která jsou tamním občanům dána tím druhým ústavním dodatkem. Konkrétně stát New York totiž dlouho zakazoval svým občanům umožnit nošení soukromých zbraní. Protože počet takových povolení k nošení zbraně by snad, nepřeháním, šel na jedné či dvou rukou spočítat, jak málo jich bylo vydáno.

Sami úředníci a politici prohranou soudní při vyřešili vskutku šalamounsky. A to tím, že ta licence pro nošení sice bude běžným občanům umožněna, ale jen těm, kteří si udělají speciální kurz u jimi certifikovaného instruktora. Ale co vím, dodnes ten instruktor, který by lidi vyzkoušel, a tak by jim bylo umožněno zbraň nosit, dosud nebyl těmi úřady určen. Takže některé státy, i přes ten druhý dodatek ústavy, dělají všechno pro to, aby ta práva místní lidé nemohli uplatnit.

Kupříkladu, běda kdyby tam policista našel u vás v kapse nůž, který můžete otevřít takzvaně jednoruč. To je velký problém. Anebo třeba u nás tak běžný teleskopický obušek, který tam dokonce ani nekoupíte, protože je ze zákona přísně vyhrazen jen státním policejním složkám.  A pokud vás policista v NYC s něčím takovým přistihne, jsou z toho nejen pokuty, ale může z toho koukat taky vězení a následný záznam.

Nepřipadá vám tedy v kontextu těchto skutečností, že z Česka se paradoxně v posledních letech stává takový ostrůvek svobody? A nejenom v tom globálním, ale pokud trochu zaostříme, pak především v tom eurounijním pojetí?

Je to tak. Ale tak to vnímáme nejen my, ale především i lidé ze světa. Zejména odtamtud, kde ty svobody a práva občanů jsou zásadně osekávány. A to nejen z hlediska soukromých legálních zbraní, ale i z hlediska svobody slova a osekávání dalších a dalších práv. Znám nemálo lidí, např. ze západní Evropy, kteří opustili své rodné země a tvrdí totéž. Jen jediné, co říkají a přejí nám, je: Držme si ty poměry v ČR. Protože říkají, my již nevíme, kam bychom potom měli utíkat před tím, co se právě nejenom z USA, ale i ze západní Evropy na nás hrne.

Anketa

Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?

hlasovalo: 17936 lidí

I proto jsme tolik rádi, že právě přijetím toho ústavního dodatku, té senátní novely, jsme vyslali signál prakticky celému světu, že my, Česká republika, jsme nejen jedna z nejbezpečnějších zemí světa, ale také jeden z posledních ostrovů skutečné demokracie a svobody.

Zprávy o oné české ústavní změně se dostaly i do světových médií. Já jsem je viděl nejenom napříč evropským tiskem, ale např. i americká Národní střelecká asociace (NRA) o tom informovala. Tedy zájmová organizace s více než pěti miliony členů. Taktéž třeba americký Breitbart, který je jedním z nejčtenějších alternativních médií v USA. Když se vrátím k té NRA, jste s nimi jako Liga LIBE v nějakém bližším kontaktu?

Občas mezi námi probleskují náznaky jak souznění názorů, tak i vzájemné kooperace. U NRA je však největší potíž, že podle svých stanov nemá a nesmí působit mimo území USA. Ale jak jste řekl, to přijetí té ústavní novely bylo pro svět rozhodně velkou událostí a zprávou, jež kolovala po světě prostřednictvím většiny médií. Je nutno ale poznamenat, že pro některé země, média a určité světové politiky to bylo trochu šokem. Ale pro některé lidi však úžasným a o to příjemnějším překvapením. Míním tím lidi svobodomyslné, kteří už mají doslova plné zuby různých zakazovacích trendů tlačených především takzvanými progresivisty, čili vlastně jakousi neomarxistickou levicí.

Zvláště z evropských zemí, a to ze zemí především V4, se občané netají tím, že jsme pro ně nyní obrovským příkladem hodným následování. A my bychom byli velmi rádi, kdyby vznikla jakási vlna, nejlépe napříč Evropou, která by skutečně mohla ta ohrožená a postupně osekávaná práva lidí zachovávat a aspoň dosavadní stavy těchto zemí zakonzervovat. A to nejenom z hlediska legálních soukromých zbraní.

Když se vrátíme k procesu, kterým ta snaha o ústavní dodatek procházela, a k onomu poslednímu kroku v Senátu, jak hodnotíte ten samotný průběh přesvědčování senátorů? Narazil jste někde na problémy, nebo zda vám někdo vyloženě házel klacky pod nohy a vaši snahu sabotoval?

Tak samozřejmě, že se najdou někteří, kteří jsou zavilými nepřáteli jak zmíněného prosazování ústavního dodatku, tak i dalších aktivit naší Ligy LIBE. Některých takových díkybohu ubylo s minulými senátními volbami, kde námi aktivizovaní občané sami dali najevo tu nevůli svým voleným, jimi placeným servisem a prostě takového člověka svými hlasy vyměnili. Např. to byl na Kladensku konec, zřejmě i celkově, politické kariéry jednoho z největších odpůrců legálních soukromých zbraní ve společnosti, pana Jiřího Dienstbiera. Anebo jeho ideového souputníka, nyní již exsenátora Milana Štěcha.

A např. v Brně se aktivitami a velkou podporou tamního kandidáta pana dr. Romana Krause (MUDr. Roman Kraus, senátor ODS za Brno-město, pozn. red.), opravdu velkého podporovatele ústavní novely a též i nadšeného sportovního střelce, povedlo tamním podobně názorově a zájmově naladěným občanům dostat tohoto člověka do senátorského křesla – a naopak zabránit vstupu do Senátu osobě, která by byla pro následné prosazování toho ústavního dodatku rozhodně problémem. Tím myslím paní Annu Šabatovou.

Víte, zde jde o krásný příklad demokracie v praxi. Občané ve funkcích drží ty, kteří jejich zájmy ze všech sil podporují a podporu jim vracejí a snaží se je dostat tam, kde jim mohou tito být ještě více platní. A naopak, ti, kteří neslyší hlas občanů, svých voličů – a arogantně odmítají se jejich problémy zabývat – jsou svými voliči prostě po právu vyautováni.

Také jsme se ovšem setkali s pozoruhodnými změnami názorů. Jsou prostě někteří politici, kteří mají výrazně jiný názor tzv. předvolební – a pak zásadně jiný, ten povolební. A to se projevilo především u pirátské poslankyně Adély Šípové, která původně slibovala před volbami podporu ústavního dodatku, aby se pak po svém zvolení stala jednou z největších senátních odpůrkyň takovéto Senátem navržené úpravy.

Čím si to vysvětlujete?

No, já si myslím, že to ani není politická prohnanost, že je to u této paní skutečně ideologie. Jen účelově maskovaná před volbami, prostě nevystrašit občana. A ta ideologie zvláště u Pirátské strany byla znát od začátku, téměř provázela vznik ústavního dodatku Poslaneckou sněmovnou, kde Piráti od počátku byli těmi, kdo nejvíce bodali této veřejností tolik podporované legislativě takříkajíc nůž do zad.

Anketa

Vnímáte sudetské Němce jako své krajany?

3%
96%
hlasovalo: 19289 lidí

Jak se to projevovalo?

Byl to kupříkladu už od sněmovního projednávání naší petice s více než stem tisíc podpisů našich občanů, kdy pirátský poslanec Tomáš Vymazal, který byl určen pro toto projednávání jako zpravodaj, tak svoji zpravodajskou zprávu uveřejnil na pirátských serverech prakticky hotovou ještě před tím, než vůbec došlo k projednávání petice Ligy LIBE ve Sněmovně.  A např. pirátský poslanec Vojtěch Pikal ve stálé Sněmovní komisi pro ústavu též odsuzoval ústavní dodatek ještě předtím, než ten oficiálně ze Senátu jako senátní návrh vůbec do Sněmovny dorazil!

Víte, nakonec sedm pirátských poslanců v samém závěru hlasovalo „ano“. Jsme za to rádi, míněno, že onen ústavní dodatek prošel dolní parlamentní komorou nejen rekordním počtem hlasů, ale navíc i s všeobecnou podporou, napříč všemi politickými stranami. Ale také musíme dodat, že v této partaji, tedy u Pirátů, bylo současně nejvíce poslanců, kteří se hlasování zdrželi. Však ono „zdrželi“, to je takové velmi mazané proti, které má věci uškodit, což stále více voličů dobře ví a vnímá. Takže ty dlouhodobé tendence této Pirátské strany jsou pro nás trošku varující.

A vzhledem k některým zprávám, jak by prý mohly dopadnout klíčové podzimní sněmovní volby i vzhledem k médii šířeným preferencím, je pro nás obrovskou výhodou, že právě zanesení práva na obranu do Ústavy je něčím, co je velmi obtížně změnitelné a co může zabránit dejme tomu v budoucnosti nějaké domácí tendenci v rámci restriktivních opatření. Tedy díkybohu máme ústavním dodatkem lépe ošetřen současný velmi vyhovující a funkční stav proti případným negativním tlakům. A to jak vnitřním, tak i vnějším. Je to jakési pomyslné vybudované opevnění a jsme za něj velmi rádi...

Ještě k těm Pirátům. To není v té straně nikdo, kdo by vás podporoval? Kdo by vám skutečně v té věci pomohl?

Já si myslím, že potom to již od nich byla pomoc, která souvisela s předvolebním obdobím.

Piráti si totiž svým dlouhodobým přístupem ohledně své nepodpory a probleskujících tendencí k omezování legálních soukromých zbraní ve společnosti u statisíců nejen majitelů legálních soukromých zbraní a jejich rodin, vysloužili velmi negativní ohlas. Takže ve chvíli, kdy už bylo naprosto jasné, že onen ústavní dodatek projde Sněmovnou tak jako tak, ať s podporou pár pirátských hlasů, anebo bez nich, tak se obávám, že to byl spíš politický kalkul a mazanost, než nějaké prozření a skutečné obrácení názorů.

Takže v tom vidíte spíš účelovost, než skutečný zájem?

Asi ano. Nejklíčovější volby doslova už ťukají na dveře a avizované pirátské, zprvu vysoké, volební preference jdou tak nějak dolů...

V té debatě musí být přítomen i poměrně známý výrok někdejší ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové, která uvedla, cituji: „Cítím se být ohrožena, vzhledem ke svému povolání vím, že často zbraň vlastní jedinci, kteří se neumí chovat v krizové situaci. Zbraň jim umožňuje ve zkratu někomu ublížit. Zvyšuje pocit moci. Čím více moci máte, tím více jí chcete. Začínáte na pistoli a můžete skončit u raketometu a tanku.“ Váš komentář?

Někdo k tomuto řekl, že samotná paní Džamila Stehlíková by asi už měla urychleně vyhledat pomoc některého ze svých kolegů. A to prý nejen psychologů, ale možná lépe i psychiatrů. Protože její výrok dle některých svědčí o tom, že tam ten zdravotní stav nemusí již být v souladu s výkonem jejího povolání. Psycholog, či dokonce psychiatr s razítkem, či dokonce s klíči od vypolstrovaného pokoje, pokud by sám třeba trpěl duševní nemocí, by mohl být někdy svému okolí nebezpečnější, jak ozbrojená osoba. Už jen tím, že pak takový člověk z hlediska své odpovědné profese rozhoduje o osudech lidí.

Jak četní lidé říkají, smutné na tom je, že právě osoba, která se sápe na to, že by chtěla posuzovat statisíce majitelů legálních soukromých zbraní v naší společnosti, by si sama měla raději psychotesty "vystřihnout". Zjištění jejich výsledku by třeba bylo zajímavé...

Dobrá. Ještě zpátky k onomu ústavnímu dodatku. Často se vedla debata o jeho smyslu. Kritici namítají, že ten dodatek nic nemění a že je zbytečný. Podobná slova jsme mohli slyšet právě od Jiřího Dientsbiera. Tímto argumentem se oháněli i další. Co byste na to řekl? Jak to vyvrátit?

Já bych tvrdil, že byly dvě skupiny lidí. Jedni, co tomu nerozuměli a tvrdili to z hlediska své neinformovanosti a tragické neerudice. A pak ti, co to tvrdili účelově, ale naopak až moc dobře právě věděli, jak je onen ústavní dodatek moc významný a jak právě on může jimi do té doby velmi podporované snahy o omezení legálních soukromých zbraní zastavit či zásadně přibrzdit.

Prostě to celé mediální doslovné kvílení byla naprostá fraška a pro mne je neuvěřitelným paradoxem, že právě do televizního vysílání výhradně byli ohledně tohoto zváni vlastně výhradně jen oponenti ústavního práva. Myslím tím zejména ČT1. A naopak legendy ústavního práva, tedy ti, kteří se již po léta snaží velmi erudovaně a na té neodbornější bázi vysvětlovat skutečně vše o ústavním dodatku, míněno třeba docent Zdeněk Koudelka, tak takoví lidé se do vysílání prostě nedostanou. Proč? Prostě v rámci ideového výběru těch, koho na ČT účelově pustí o věci tendenčně informovat, se bohužel vedení ČT postaralo, aby zde jiné hlasy prakticky vůbec nebyly slyšet.

Dodal bych ještě k věci, že ať to byli politici, ústavní právníci či kdokoliv jiný, jejich breky a kňourání nebyly však tím, co by mohlo už Sněmovnou i Senátem odhlasovanou věc vrátit a jakkoliv změnit. Někdo nedávno k tomuto trefně řekl, že pokud zrovna tito lidé tolik kvičí, znamená to, že se děje opravdu něco dobrého. A koneckonců, Američané na podobné naříkání tzv. demokratických liberálů či progresivistů říkají jedno: „Let them cry,“ tedy: „Jen je nechme brečet...“

Víte, ona je to sice nejukřičenější, obvykle nejvíce hlasitá, ale přitom naprosto minimální část naší společnosti. Po naprosto drtivém vítězství v obou komorách Parlamentu o tom též nejde ani pochybovat. Navíc, o vůli našeho národa svědčí nejen ty dvě stotisícové petice, které obě patřily k těm vůbec největším petičním hnutím, co u nás vznikly, ale také jsou nejlépe o tomto vypovídající např. ankety velkých médií jako TV Nova, iDnes a koneckonců i ČT. Ty jasně a opakovaně ukázaly, že na otázku: „Stojíte o ústavní právo na obranu se zbraní?“ zhruba 9 z 10 našich občanů vyjadřovalo svoje jasné ANO.

K té ČT a k pouštění do médií: Domníváte se tedy, že nejde o náhodu v případě toho, kdo je dlouhodobě na toto téma do ČT zván, a kdo naopak ne?

Samozřejmě. Zažil jsem to koneckonců na vlastní kůži, tedy jak třeba vypadají debaty na téma legálních soukromých zbraní na ČT. Ona vypečená „debata“, doslova v uvozovkách, na kterou jsem byl např. sám pozván na ČT24, začala tím, že se mi jednak snažili podsunout prapodivné, naprosto scestné a zmanipulované statistiky tzv. kriminality s legální zbraní. Následně debata, která měla být s Jiřím Dienstbierem, vypadala ve skutečnosti tak, že já jsem tam v tu chvíli seděl sám. Řekl jsem, co jsem řekl. Když na jejich pokyn, že – „už to stačí, na shledanou“ – jsem odešel, tak přišel tam Jiří Dienstbier. A ten národu na ČT následně řekl, že jsem neměl pravdu ani náhodou a že jsem vlastně lhal, že tomu nerozumím a že je to úplně jinak. Aniž jsem na to já, v té době už na cestě domů, měl šanci nějak už reagovat.

Takže o vyrovnanosti vysílání ČT na téma např. legálních soukromých zbraní v naší společnosti, si myslím skutečně své. A právě toto teď, po schválení „ústavního dodatku“, ve stejném duchu a ve stejném rytmu bohužel v ČT, v jejích programech zas pokračovalo. Je to smutné a je to velký výsměch. Sice si ČT právě za tento pořad později vysloužila od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jakési napomenutí, tedy verdikt RRTV, že „šlo o nevyrovnaně pojaté téma“, ale to už pro moji osobu byla velmi chabá záplata. Zvláště, když tato tzv. velká rada krátce nato dodala, že sankcí za to pro ČT bude, že, cituji, „už v podobném nesmí pokračovat“. Je to legrace, že?   

Teď nemohu nezmínit, že nyní kandidujete do Rady ČT. Jakým způsobem byste se v případě svého zvolení snažil o nápravu těchto věcí?

No, samotní členové Rady ČT rozhodně nemohou přímo zasahovat do samotné náplně vysílání. Nemohou třeba říkat, zda tam má být víc sportu či pohádek, atd. Hodně mohou ale přispět k daleko větší vyrovnanosti a názorové vyváženosti. Protože vysílání ČT ze zákona má být skutečně vyrovnané, dle zákona o České televizi má být jakýmsi kolbištěm různých názorů, tedy ukázkou názorové plurality všech skupin naší společnosti. A to se tam, pardon, rozhodně neděje.

Také by určitě stálo za to, aby se Rada ČT začala – a řeknu slovo konečně – zabývat stížnostmi občanů a organizací, což se do této doby nedělo a stále moc neděje. Já jsem sám asi rok zpět coby divák osobně seděl na jedné Radě ČT, a musím říci, že ta Rada ČT mi spíše připadala jako nějaké setkání, kde všichni vstávají a oslavují generálního ředitele, protože tam toho dne shodou okolností běžely jen projevy, proč si ředitel Dvořák zaslouží tak velký plat či své milionové odměny.  Trošku mi to až připomínalo oslavy velkých vůdců z padesátých let na nějaké agitační schůzi. Prostě, Rada ČT má být jakýmsi hlídacím psem, kontrolním orgánem bdícím nad ČT, a ne nějakým nekritickým fanklubem pana Dvořáka…

… kterým podle vás nyní je?

Aspoň v minulosti to tak skutečně bylo. A kritičnosti a reálného pohledu na věc tam skutečně – i když si to ČT velmi často zasloužila – bylo minimum. Pokud se totiž kupříkladu veřejnoprávní televize postupně stává nositelem jednoho jediného ideologického názoru, je to rozhodně špatně. Já jsem takovou dobu zažil a nechci ji zažít znovu. Sledovat něco jako televizi, ve které běží jen chvála, že socialistický závod překračuje plán o 300 % a jak naši družstevníci v rekordní době sklidili sklizeň. Já opravdu nestojím o to, aby se vrátily podobné doby. A mám ten dojem, že se leccos vrací...

A pokud to ilustrujeme na konkrétním již zmíněném příkladu těch legálních soukromých zbraní a jejich statisíců českých vlastníků, tedy nemalé části naší společnosti, navíc bezúhonné, ti tam jsou pravidelně dehonestováni. Je to opravdu neveselá záležitost, zvlášť pokud se jedná o veřejnoprávní médium. Člověk by to ještě skousl někde v bulváru. Ale ve veřejnoprávní televizi je to opravdu velký problém.

Ale, třeba se to časem nějak změní, ne?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Marek Korejs

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nezatopíte. Romové, volte Piráty, padlo a lidé trpí, zní z SPD s konkrétním infem

19:49 Nezatopíte. Romové, volte Piráty, padlo a lidé trpí, zní z SPD s konkrétním infem

Vydavatel a dvojka kandidátky SPD v Praze Jan Čížek upozornil na šokující případ městské bytovky na …