Nabídli jsme Válkovi řešení. Normální je nenosit roušky. Doktorka Krátká a start omikronu

04.01.2022 9:02 | Rozhovor

„Covid pas už v době omikronu nemá vůbec žádný smysl. Infekční může být kdokoliv, tak k čemu je razítko o očkování? K ničemu. Normální je nenosit roušky,“ říká imunoložka Zuzana Krátká k povyku kolem nové varianty covidu-19. „Ministru Válkovi jsme nabídli provedení studie, která zjistí, kolik dětí ve školách již prodělalo covid,“ dodává jménem Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) s tím, že neustálé testování ve školách už také nic neřeší. „Naprostý medicínský nesmysl je očkovat třikrát lidi po prodělané infekci jenom proto, že to nařídili vakcinologové a politici,“ sdělila též doktorka Krátká ParlamentnímListům.cz.

Nabídli jsme Válkovi řešení. Normální je nenosit roušky. Doktorka Krátká a start omikronu
Foto: Archiv ZK
Popisek: RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.

Na rozdíl od našich sousedů v Rakousku, v Německu a v dalších zemích, kde byly zavedeny tvrdé kroky v souvislosti s šířením mutace omikron, vláda Petra Fialy k ničemu takovému nesáhla a počty pozitivně testovaných spadly na Nový rok k pouhé tisícovce. Je to ale v očekávání omikronové vlny, která u nás nastane během ledna správné rozhodnutí?

Protiepidemická opatření by se měla přizpůsobit epidemiologické situaci v té které konkrétní populaci. Prošli jsme intenzivní podzimní vlnou, při které onemocnělo mnoho neočkovaných i očkovaných osob. Díky tomu významně vzrostla imunita společnosti. To by nám mohlo poskytnout na nějakou dobu ochranu před omikronem. Bohužel, stále nebyla provedena séroprevalenční studie, která by vyšetřením protilátek zjistila, jak velká část populace již prodělala onemocnění. Kdybychom toto číslo znali, mohli bychom lépe odhadnout, jak se bude situace vyvíjet. Jsme „best in covid“, tedy jednou z nejvíc promořených zemí na světě, ale nechceme z toho profitovat. Panu ministrovi Válkovi jsme před Vánocemi předložili návrh na séroprevalenční studii ve školách a na úpravu karantén u dětí s prodělaným onemocněním. Zaujala ho, ale zatím jsme se na její realizaci nedomluvili.

Co si pod vaším návrhem na séroprevalenční studii a na úpravu karantén máme konkrétně představit?

Již v červnu loňského roku jsme pomocí stanovení protilátek a dotazníkového šetření zjišťovali, kolik studentů prodělalo covid-19 v havlíčkobrodském gymnáziu. Na studii jsme tenkrát získali peníze formou sbírky mezi fanoušky SMIS. Stihli jsme ji zrealizovat před tím, než se žáci začali očkovat. Protilátky mělo tehdy 90 ze 196 studentů (46 procent). Teď v lednu budeme zjišťovat, kolik studentů z této studie bylo nemocných v podzimní vlně. Ze zahraničních publikací víme, že riziko reinfekce je obecně velmi nízké a osoby s protilátkami jsou minimálně stejně imunní jako očkovaní lidé krátce po druhé dávce. Posílat tyto imunní děti do karantény je zbytečné, pokud nemají klinické příznaky a jsou PCR negativní. Z jedné školy se však nedají dělat obecné závěry. Navrhovali jsme proto panu ministrovi, že bychom tento projekt zopakovali na víc školách a systém karantén, pokud by se osvědčil, by se pak mohl použít i v ostatních školách. Uvidíme, jak nám situaci zkomplikuje nová varianta omikron.

O omikronu se neví, jestli způsobuje lehčí či stejný průběh onemocnění jako varianta delta a do jaké míry přesně obchází imunitu z prodělání či vakcinace. I kdyby varianta omikron způsobovala lehčí průběh, nehrozí, že by kvůli rychlejšímu šíření mohla během ledna způsobit zahlcení nemocnic?

Z dostupných informací z jiných států skutečně vyplývá, že průběh onemocnění je lehčí, ale pacientů může být mnoho a praktičtí lékaři už teď stíhali nápor nemocných jen s obtížemi. Proto by bylo vhodné posílit zejména primární péči o nemocné formou ambulancí specializovaných na covid, které by mohly být zřízeny v nemocnicích v období vysokého výskytu nemocných. PCR pozitivní pacienti v rizikovém věku či s komorbiditami by tam byli vyšetřeni lékařem, bylo by zajištěno laboratorní vyšetření a podle typu problémů a laboratorních nálezů by se aplikovala vhodná podpůrná léčba či by se dekompenzovaní pacienti včas přijali do lůžkové péče. Podobný systém už se v Česku s úspěchem vyzkoušel a významně přispěl k poklesu obsazenosti JIP v dané nemocnici. Současně se díky tomu uvolnila kapacita praktikům, kteří se postarali o ostatní pacienty, kteří se k péči jinak nedostali vůbec.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

COVID-19

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Jiří Hroník

Tomio Okamura byl položen dotaz

bydlení

Stát musí převzít plnou odpovědnost za bytovou politiku a zajistit pro mladé lidi dostatečné kapacity cenově dostupného bydlení. Co touto vaší větou přesně myslíte? A jaká cena za bydlení je podle vás v pořádku? A jak byste řešili problém, že na řadě míst, kde je největší poptávka po bydlení, není u...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…