Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a, citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?

Určitě je co slavit! Je na co vzpomínat a třeba i bilancovat. Je to připomínka nejdůležitějšího mezníku v naší moderní historii. Československá republika už sice není, ale ty dvě nástupnické se o ni opírají a bez ní by patrně ani neexistovaly. To rozkradení, to je takové vžité klišé, skoro folklór. Víte, že se to říkalo zřejmě odedávna? Za mladé první republiky napsal tehdejší výrazný oponent T. G. Masaryka a drsně sršatý literát, poslanec parlamentu Viktor Dyk tento epigram:
„Nade hradem,
pode hradem
kradu, kradeš, krade, kradem!“ 

V jakém stavu je podle vás naše země dnes?  Máme se prý nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. Dle kosmopolitně uvažujících občanů jsme zakuklení a zalezlí a jen žijeme z toho, že se daří Německu a Západu. Je to tak?