Co nejdůležitějšího se KSČM v minulých čtyřech letech v Ústeckém kraji podařilo?
Za mě osobně určitě krajská doprava – Doprava Ústeckého kraje.
Obrovský úspěch je připojení takřka všech provozů MHD do integrované dopravy a možnost cestování na jednu jízdenku po celém kraji. Nemusíte řešit, jestli jedete autobusem, vlakem, lodí, tramvají… prostě vám na území kraje platí jízdenka, kterou si koupíte u kteréhokoliv „našeho“ dopravce. Nyní toto ještě rozšiřujeme o mobilní aplikaci, a to je další zásadní posun v komfortu cestování.
Dále jsou to zachráněné některé regionální vlakové tratě, na kterých objednáváme od května do října turistickou dopravu.
Po dlouholetých problémech s jedním z dopravců, který jezdil takřka v polovině našeho kraje, jsme uvítali, že z vlastního rozhodnutí v našem kraji skončil a nahradil ho dopravce nový, krajský vnitřní – Dopravní společnost Ústeckého kraje. Doprava se tímto zásadně pozitivně změnila.
Pokud jde o další resorty, tak určitě zkvalitnění zdravotní péče, kdy se Krajská zdravotní dostala do kladných čísel, a investovali jsme stovky milionů do všech krajských nemocnic a těm ostatním jsme pomáhali různými dotačními tituly. Nyní jsme zdravotní péči, kterou zabezpečuje kraj, rozšířili do dalších dvou nemocnic, které jsme koupili, a to v Rumburku a Litoměřicích. Dá se říci, že díky tomu jsme zachránili v těchto regionech dostupnou zdravotní péči.
Za připomenutí také stojí, že jsme doplatili pokuty a dluhy po předchozích vládách.
Co je podle vás to nejdůležitější, co by kraje měly občanům zajišťovat? A jak by měly spolupracovat s obecní, nebo naopak celostátní politickou reprezentací?
Osobně se mi dobře spolupracovalo s ministrem dopravy panem Ťokem. Myslím, že to je velmi důležité – aby kraj měl dobrou komunikaci s ministerstvy, ale i na druhou stranu s obcemi. V mnohém kraj pouze „přerozděluje“ finance, a proto by s celostátní politickou reprezentací měl kraj řešit věci ohledně rozvoje kraje. Konkrétně, právě kolem dopravy, zdravotnictví, dopravní infrastruktury, školství i kultury. Stát z rozpočtu rozděluje finance na jednotlivé oblasti našeho života a kraj by měl být aktivní v tom, aby pro věci, které jsou celokrajské, peníze využil.
Zároveň by měl být prostředníkem mezi státem a obcemi/městy. Ve věcech, které jsou na úrovni měst a obcí, by měl být kraj pomocnou rukou, která by lokálním politikům pomohla s projekty a jejich financováním. U vzdělávání by měl kraj fungovat jako koordinátor, tak aby ve spolupráci s obcemi a městy rozvíjeli školský systém v kraji, tak aby lépe reflektovalo trendy 21. století.
Diskutovaným tématem, které se dotýká krajů, je podpora regionálních rozvojových projektů ze strany Evropské unie. Je podle vás správné, že Unie tyto projekty podporuje?
Určitě. Chtě nechtě jsme součástí Evropské unie – kam posíláme nemalé peníze, a proto bychom měli využít všechny dostupné možnosti, jak tyto finance využít prostřednictvím dotací zpět. Tedy pokud jsou z evropských peněz podporovány smysluplné projekty. Evropské peníze je možné vidět v mnoha zdravotních zařízeních, školství, silnicích, chodnících, ale i mnoha rekonstruovaných památek. Určitě bude dobré, když bude moci kraj čerpat na podobné projekty peníze i v budoucnosti.
Co říkáte na to, kam tyto peníze z unijních fondů míří? Jsou využívány smysluplně? V Ústeckém kraji jste náměstkem pro dopravu, takže do toho vidíte trochu více…
Čerpání finančních prostředků je velmi komplikované a je velmi složité připravovat projekty tak, aby se vešly do „mantinelů“, které nastavuje EU. Historicky dotace našemu kraji pomohly – ať přes investice do nemocnic, budování silnic, cyklostezek, opravu památek. Ale někdy nás EU nutí k tomu, abychom nutně postavili silnici novou – i přesto, že bychom za ty samé peníze mohli udělat generální opravu mnoha již existujících silnic, což by bylo užitečnější.
Každopádně mně připadá, že v současné době jsou již evropské peníze využívány lépe. Zrovna peníze z EU by mohly velmi do budoucna pomoci s rozvojem Ústeckého kraje, který čeká mnoho velkých změn, například s útlumem těžby uhlí. Je ovšem nutné všemi kontrolními mechanismy zabezpečit efektivní čerpání, aby se zase nenašli různí vykukové, kteří by v tom chtěli hledat různé kličky k možnému zneužití těchto dotací.
Co říkáte na snahy podmínit přispívání z těchto projektů „dodržováním právního státu“, jak se říká v EU, tedy následováním politiky EU. Je to podle vás správné? A je správné, jakým způsobem se to nyní dělá proti Polsku a Maďarsku?
Česká republika je suverénní stát a přednostně bychom se měli řídit právními předpisy ČR, které by neměly být v rozporu s právními předpisy EU. Pokud by tomu tak nebylo, tak bychom přece v EU nebyli... nebo ano? Jak se chová EU k Maďarsku a Polsku, je celkem logické. EU je silně liberálně orientovaná, nemůžeme přece doufat, že budou chválit za politiku, která jim nevoní.
Tohle ovšem ale ať řeší řádně zvolená vláda, to na krajích nemáme moc možnost ovlivňovat. Navíc možnost a způsob čerpání stejně nastavuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Každopádně by ale bylo dobré, aby byla EU garantem hodnot, které nám zaručují svobody a práva, nikoliv nařizují, co by jak mělo být, když s tím třeba může být v některých státech lokální problém.
Co jsou dnes podle vás největší problémy Ústeckého kraje?
Podle mě to je jednoznačně útlum těžby uhlí, a tím propouštění mnoha kvalifikovaných lidí. Ale s tím samozřejmě i propojená likvidace mnoha firem, které jsou k těžbě uhlí navázány. Myslím, že v našem regionu máme dost problémů s vyloučenými lokalitami, se kterými nám stát moc nepomáhá.
Historicky se Ministerstvo zdravotnictví zbavilo nemocnic, některé převzal kraj a sdružuje je ve své organizaci Krajská zdravotní, ale potom je mnoho dalších nemocnic, které mají jiné vlastníky, a péče tam může být odlišná, případně může hrozit i ukončení činnosti konkrétní nemocnice, což se například stalo v Lounech. Nyní to hrozilo v Rumburku, kraj však tuto nemocnici koupil. A s tím souvisí problém nedostatku personálu na všech úrovních.
Vyloučené lokality ve městech Ústeckého kraje jsou již dnes cílem sociální pomoci, pracuje s nimi řada organizací. Jakou máte zkušenost s těmito projekty, řízenými většinou z Prahy nebo z Bruselu?
Je to tak. Zaznamenal jsem námitky, že často prosazují řešení, se kterým se místní příliš neztotožňují a v některých městech s nimi ukončují spolupráci.
Lokální problémy řeší lidé, kteří tu nikdy nestrávili ani 24 hodin v kuse a nemají zkušenosti s tím, jak se tady žije s problémovou skupinou obyvatel. Skoro nejlepší řešení se dají slyšet většinou od Romů, kteří chodí normálně do práce. Ti jsou ke členům svého etnika, kteří žijí z dávek a dělají problémy svému okolí, extrémně kritičtí a nevybíraví.
Jak se vůbec daří řešit ony neblaze proslavené „vyloučené lokality“? Zaznamenal jsem, že třeba v mosteckém Chánově nebo v Ústí nad Labem se podařilo něco změnit…
Opravdu máme v Ústeckém kraji pouze Chánov a Ústí nad Labem? Problémové lokality jsou v každém severočeském městě! A nedaří se tyto lokality řešit. Naopak se situace velmi zhoršuje a normální slušní lidé se z těchto lokalit stěhují pryč. Zarážející je, že se z těchto lokalit stěhují dokonce i slušní Romové, a to je už důvod k zamyšlení.
Ústecký kraj je lidmi ze zbytku republiky často vnímán spíše negativně, což se následně projevuje na vlažnějším nadšení investorů i třeba ochotě lidí stěhovat se. Jak vylepšit jeho pověst?
Ano, já sám, když jsem v roce 1993 přišel do Ústeckého kraje, jsem byl takto informován o tomto kraji. Ihned jsem zjistil, že tak, jak je to prezentováno, to plně není a zbytek republiky má tento úsudek velmi zkreslený. Každopádně jak jsem již psal, s útlumem uhlí přijde o práci mnoho kvalifikovaných lidí pouze na tuto práci. Proto by se podle mého kraj měl velmi soustředit na rozvoj vzdělání a kultury. Ohledně vzdělání by mělo jít o rozvoj směrem k dovednostem, které lidé potřebují ve 21. století. Myslím, že i přesto, jaké jsme věnovali úsilí k propagaci klasických řemesel, bychom se měli na rozvoj řemesel soustředit i nadále. Je jich opravdu v současné době nedostatek. A zároveň o výchovu lidí, kteří budou schopní převzít odborné dovednosti.
K tomu bude potřeba „produkovat“ i vzdělané lidi, kteří budou umět obsluhovat moderní přístroje, schopné odborníky, kteří budou moci investorům nabídnout přidanou hodnotu. Zajímavé by bylo, kdyby kraj ještě více prohloubil spolupráci s výrobními podniky a vysokými školami, které by mohly zřídit v jednotlivých středních a vysokých školách odborná vývojová centra, která by pomáhala právě s rozvojem a směrováním mladých studentů. V oblasti kultury by bylo potřeba, aby lidé měli důvod, proč by tu měli zůstat a mohli se tu pobavit. V kombinaci s rozvojem vzdělání a kultury si mnoho lidí určitě rozmyslí, aby odsud odcházeli.
Jaká je vaše vize Ústeckého kraje? Vidíte jej jako průmyslové a technologické centrum, jako turistický ráj Krušnohoří, nebo nějak úplně jinak?
Ústecký kraj má svou průmyslovou historii, která byla dlouho spojená s doly a elektrárnami, což bude postupně končit. Nové technologie mohou určitě kraji vdechnout nový život a výrazně obnovit místní život. Ruku v ruce ale musí jít i rozvoj právě turismu, protože je tu mnoho zajímavých míst, které je možné rozvíjet. Velmi v tomto může pomoci zápis některých částí Krušnohoří do UNESCO, na což se dá skvěle podpořit a dále rozvíjet.
Jaké by měly být ambice KSČM v letošních volbách? Čeho má podle vás strana šanci dosáhnout?
Za KSČM je v Ústeckém kraji vidět mnoho dobré práce, na kterou se dá navázat. Nejlepším výsledkem by bylo pokračování v řízení kraje, kde bychom mohli na dosavadní práci navázat a mnoho započatého dokončit, zvláště nyní, když už nás nebudou tížit dluhy, které jsme museli splácet za předchozí vlády v našem kraji.
Kromě krajů se bude v říjnu volit také do Senátu. O něm se v posledních dvou letech zase hovoří trochu více. Má podle vás Senát v našem ústavním systému smysl? A jak tento smysl naplňuje současný Senát?
Senát je součástí našeho Parlamentu a právního státu. Své místo již několikrát obhájil. Pokud zde ovšem někdo chce mluvit o efektivitě obou komor Parlamentu s dopadem na regiony, tak zde bych viděl spíš otázku, jestli není lepší zrušit Poslaneckou sněmovnu a nechat pouze Senát. Logiku to má, každý region by byl zastoupen jedním senátorem a ten by lépe přenášel naše starosti „do Prahy“.
Psali jsme:
_635482601242890843.JPG&id=26188)
autor: Jakub Vosáhlo
