Naprosto děsivé. Poslankyně a lékařka k představám vlády, jak šetřit ve zdravotnictví

26.09.2022 20:10 | Rozhovor

„Tady je vidět politika současné vlády. Pokud je potřeba šetřit energiemi, tak vláda doporučí snižovat teplotu ve školách a nemocnicích a vzít si dva svetry a v mediích se dočteme, že jsme rozmazlení,“ říká poslankyně SPD a lékařka Iveta Štefanová.

Naprosto děsivé. Poslankyně a lékařka k představám vlády, jak šetřit ve zdravotnictví
Foto: SPD
Popisek: Iveta Štefanová

Ministr Válek nedávno ujišťoval, že pokud státní nemocnice nebudou mít na energie, on nebude ministrem. Jak to tedy podle vašich informací z nemocnic vypadá? Neměl by si pan ministr už pomalu balit?

Pan ministr se v médiích dušuje, že dostatek energií pro nemocnice zajistí, zároveň ale říká, že ten způsob zajištění energií je vlastně v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Bohužel je stále ještě hodně zařízení, která smlouvu o dodávce energií na příští rok nemají. Navíc se na státní nemocnice nevztahuje pojistka v podobě dodavatele poslední instance.

Tento problém je nutné řešit napříč resorty a je to jednoznačně úkol vlády, aby dostatek energií pro naše zdravotnictví zajistila. To by nebyla prohra jen pro ministra Válka, to by byla prohra pro všechny občany České republiky.

Ministr hovořil o nemocnicích provozovaných státem. Máme však i jiné provozovatele nemocnic. Liší se nějak z hlediska možností řešení energetické krize zdravotnická zařízení státní, krajská, soukromá nebo provozovaná obcemi?

Dodávky energií musí nasmlouvat ten konkrétní zřizovatel, tedy vedle státu právě kraj nebo obec. V takto kritické situaci je naprosto nezbytná plošná pomoc státu bez ohledu na konkrétního zřizovatele. Tedy Ministerstvo zdravotnictví musí zajistit dodávky energií pro všechna zdravotnická zařízení, i když stát není jejich přímým zřizovatelem, a nedopustit ohrožení provozu zdravotnictví na jakékoliv úrovni.

Jak je to vůbec se zdravotnickými zařízeními v soukromých rukou? Vztahují se na ně cenové stropy, které vláda vytyčila pro veřejné instituce?

Zastropování cen na elektřinu a plyn by se dle slov ministra Válka mělo týkat všech druhů zdravotnických zařízení, tedy i těch soukromých. Toto opatření je ale naprosto nedostatečné a navíc přichází pozdě. Ten cenový strop, který vláda představila, je nesmyslně vysoký a nejedná se o tak podstatnou pomoc, jaká je potřeba.

SPD i v tomto případě předložilo několik pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, které stropy cen energií snižují mnohem více, a to až na cenu 1,50 koruny za kWh u silové elektřiny a 1 korunu za kWh u plynu.

Již několik měsíců navrhujeme vládě celý soubor řešení, tzv. „Desatero proti drahotě“, které by mělo plošný a mnohem větší efekt, ale vláda je k návrhům opozice stále hluchá.

Vedou se debaty, jak to tedy má být s teplotou v nemocnicích. Někteří lékaři tvrdí, že mít na sále 25 stupňů je nesmysl a že vlastně vyhlášená teplotní omezení zase o tolik teplotu nesníží. Vy máte praktickou zkušenost z nemocnice na horách. Jak se na tuto otázku díváte jako lékařka?

Já jsem jako operatér strávila na operačním sále necelých osm let a představa, že řešením snížení výdajů na energie je regulace teploty v této místnosti, je naprosto děsivá. Dostatečná teplota na operačním sále je naprostý základ. Pacient je v té době v tom nejzranitelnějším stavu, a velmi náchylný na ztrátu tepla, zejména při otevřených operacích dutiny břišní. I pokud bychom pominuli to, jak by se pracovalo operačnímu týmu v teplotním diskomfortu, o snížení teploty na operačním sále nemůže být vůbec řeč.

V poslední době v některých médiích docela často čteme informace o tom, jak jsme rozmazlení a jak jinde akceptují nižší teploty než my. Co soudíte o názorech, že by nám „studenější odchov“ vlastně prospěl?

Tady je vidět právě politika současné vlády. Pokud je potřeba šetřit energiemi, tak vláda doporučí snižovat teplotu ve školách a nemocnicích a vzít si dva svetry a v médiích se dočteme, že jsme rozmazlení. To je přece naprostý nesmysl.

Zvyšování životního standardu s prosperitou ekonomiky a vývojem společnosti považuji za přirozené, v podstatě je to náš cíl.

A pokud přijde takováto krize a je potřeba s energiemi šetřit, neexistuje, aby se začalo snižováním teplot tam, kde se pečuje o staré nebo nemocné lidi, kteří prochladnou velmi snadno, a představuje to pro ně přímé ohrožení jejich zdravotního stavu. To je pro mě naprosto nepřijatelné.

Letos už jsme zažili rostoucí ceny tepla, v posledních týdnech vystřelila i elektřina. Jak velký problém je pro nemocnice právě nárůst cen elektřiny?

Je to obrovský problém. Náklady na elektřinu v nemocnicích jsou nyní vyšší o více než 100 % a celkové náklady na provoz nemocnic jsou dnes dvoj až trojnásobné než v minulém roce. Mnoho zdravotnických zařízení se dostává do minusu.

Podle mých informací by to všechna zdravotnická zařízení měla do konce tohoto roku zvládnout bez toho, že se to odrazilo na poskytované péči. Velké obavy jsou ale o udržení provozu v nadcházejícím roce a v dalších letech. Nejen ohledně nákladů na energie, ale také jaká bude konkrétní výše záloh.

A tady musí zasáhnout vláda a zajistit smlouvy pro veškerá zdravotnická zařízení na další rok, ale i akceptovatelnou výši záloh.

Už je známo, jak na tom bude kapitola zdravotnictví ve státním rozpočtu na příští rok?

V předloženém návrhu se počítá o 4,9 miliard korun méně pro zdravotnictví v porovnání s původním rozpočtem. To považuji za naprostou nehoráznost. SPD kritizovala již původní návrh na státní rozpočet i z důvodu právě nedostatečného financování zdravotnictví – a nyní vláda předkládá jeho novelizaci, která finance pro tento resort dále snižuje.

Novela státního rozpočtu je nyní před druhým čtením v Poslanecké sněmovně, v tomto čtení je možné předkládat pozměňovací návrhy. SPD připravila několik takových návrhů na změnu ve prospěch těch resortů, které to potřebují, samozřejmě i ve prospěch zdravotnictví. A budeme tyto prospěšné změny prosazovat.

Jak se letošní výkyvy v cenách prakticky všeho projevují na aktuálním hospodaření nemocnic?

Naprostou většinu příjmů nemocnic tvoří úhrady za poskytovanou péči. Nemocnice nemají prostor pro nějaké výrazné šetření na provozu. Nelze šetřit na mzdách personálu nebo na kvalitě poskytované péče.

V podstatě jediné, co může zdravotnické zařízení v tomto případě dělat, je odložit výdaje např. na modernizaci vybavení, tam, kde to není vyloženě nezbytné, a navýšit v maximální míře hrazené výkony. I to má ale samozřejmě svůj logický limit.

Vláda hovoří o tom, že „nenechá nikoho padnout“. Není úplně jasné, co toto „nenechá padnout“ znamená. Jak byste tu hladinu „nepadnutí“ definovala vy?

Nelíbí se mi právě to slovo „padnout“, to je přece až úplný extrém. Ministerstvo zdravotnictví musí zajistit, aby nedošlo ani k omezení chodu našeho zdravotnictví, natož k jeho ohrožení.

Co by se podle vás dalo udělat pro finanční podporu zdravotnictví více, bez toho, aniž by se k tomu musela přijímat nějaká nová legislativa?

Na straně vlády je to primárně nepřijímat špatnou legislativu, tak jak jsme to viděli například u novely o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterou vláda přijala i přes naši opakovanou kritiku a fakticky tak naše zdravotnictví ohrožuje.

SPD již mnoho měsíců navrhuje celou řadu potřebných opatření, která by vedla ke snížení cen energií i celkového zdražování.

Finanční podpora zdravotnictví má být systémová – tam se bez legislativních změn, tedy těch dobrých, neobejdeme.

V posledních letech došlo k zanedbání zdravotní prevence z důvodů obav z covidové nákazy. Nemáte signály, že by nyní hrozilo zanedbání zdravotní prevence z důvodů sociálních?

Prevence má v péči o pacienta naprosto nezastupitelné místo. Markantní snížení preventivních vyšetření a elektivních výkonů omezením provozu nebo ze strachu z nákazy na straně pacientů, se bohužel odrazilo na zhoršení zdravotního stavu mnoha našich občanů. Ani dodnes se ještě nepodařilo to tzv. dohnat. Nemám ale informace o tom, že by se prevence nyní nějak omezovala; spíše se zdravotnická zařízení snaží i z těch ekonomických důvodů obecně výkony co nejvíce navyšovat.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Kde chce vzít ministerstvo obrany peníze na další zbrojení ?

Vláda ČR stále více zadlužuje další generace. Prioritou ministerstva obrany je přesto navýšení jejího rozpočtu na 2 % HDP, což znamená nárůst o několik desítek miliard Kč. Kde chcete získat požadované finance ? Neměly by být požadované finance určeny raději pro jiné resorty ?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala na luxusních banketech, Pekarová nabízí zbytky z jídelny. Solidarita? Sociolog Hampl popsal frustraci lidí

0:01 Fiala na luxusních banketech, Pekarová nabízí zbytky z jídelny. Solidarita? Sociolog Hampl popsal frustraci lidí

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Každé další generaci se dařilo lépe než té před nimi. Až před nějakými dvaceti le…