Někteří advokáti jsou znepokojeni, že přibývá domovních prohlídek v prostorách advokátních kanceláří. Je to pravda?
Vnímám znepokojení z okruhu svých kolegů. To určitě. Hodně kolegů je vývojem těch událostí velmi znepokojeno, vedeme o tom diskusi. Nejsme přesvědčeni, že to je zcela v pořádku.
Náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze Adam Bašný si stěžoval na příliš široce pojatou ochranu klientů a povinnost mlčenlivosti advokáta, které prý státním zástupcům způsobují problémy při zajišťování důkazů. Bojíte se, že ze strany orgánů činných v trestním řízení je snaha prolomit tuto mlčenlivost, která je zakotvena v zákoně?
Policie může mít výhrady vůči advokátovi, protože advokát může být předmětem vyšetřování jako každý jiný. Ale to, co u mých kolegů i u členů výboru na obranu zájmů advokátů budí zájem a do jisté míry znepokojení, je fakt, že policie se zajímá o obsahy klientských spisů, tedy zasahuje do práv klientů. Ti mají samozřejmě právo, aby to, co sdělí svému advokátovi, bylo chráněno před jinými osobami. Nebo se policie minimálně v některých případech chová nešetrně a nebere v úvahu, že se snaží seznámit s něčím, co je chráněno zákonem.
Fotogalerie: - Absurdní proces Davida Ratha
Nemohu říci, že by ve všech případech policisté explicitně chtěli něco vědět o nějakém klientovi, ale přinejmenším zacházejí se spisovými materiály nebo elektronickými nosiči informací tak, jako by byly volně přístupné, ačkoli jsou upozorňováni, že v nich jsou chráněné údaje. Teď se mi dostala na stůl stížnost jednoho kolegy, který dostal pokutu pět tisíc korun za to, že odmítl sdělit údaje o svém klientovi. To je evidentní exces, který sice nesouvisí s domovními prohlídkami, ale se snahou získat chráněné údaje.
Tam se s ním policisté nemazali vůbec, jen mu napsali, ať jim sdělí nějaké údaje, on řekl, že nemůže, a oni mu dali rovnou pokutu. Ale to jsou krajní případy. Nicméně chápeme, že policie chce vést nějaké vyšetřování, ale máme za to, že musí respektovat práva třetích osob, což jsou v tomto případě klienti, a to se v některých případech neděje dostatečným způsobem.
Fotogalerie: - Soudní proces s Davidem Rathem
Mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková prohlásila, že když policie nic podezřelého nemůže najít, rozhodne se udělat prohlídku u advokáta s tím, že v jeho spisech se na klienta něco najde. Opravdu tohle může být motivem domovních prohlídek u obhájců?
To by musela vysvětlit policie. Důvody mohou být dány tím, že policie v některých případech provádí prohlídky v prostorách, u kterých není zcela jisté, k jakému účelu slouží, nebo které slouží ke smíšenému účelu. Typicky byt advokáta. V některých případech jsou to kanceláře, v jiných bytové prostory. A myslím si, že policie se v tom neumí ještě zcela orientovat. To může být jeden z důvodů. Ale proč je těch prohlídek tolik? Nedokážu vysvětlit, že vznikl takový zájem o prohlídky v prostorách advokátů. Mám za to, že k tomu policisté nemají respekt. S tím se nedá nic dělat, ale musí respektovat pravidla hry.
Ale nechce si tím policie – stejně jako mnohdy v případě odposlechů – usnadnit práci? Když nemá potřebné důkazy proti podezřelému, snaží se je najít ve spisech advokátů, kde je může mít přímo na dlani?
Asi úplně kvalitní odpověď by mohla zaznít poté, kdy by přesně byly vyhodnoceny případy, ve kterých se policie rozhodla podat žádost o vydání rozhodnutí, státní zástupce jí vyhověl a podal návrh a soud nařídil domovní prohlídku. Bez těchto základních analytických údajů se můžeme jen dohadovat. Nicméně do určité míry je opodstatněné, že určitě je mnohdy základním motivem snaha moc dlouho se tou věcí nezabývat, neobstarávat si důkazy nebo informace jiným způsobem, prostě si řeknou: Jdeme tam, buď tam něco najdeme, nebo nenajdeme.
Při všech prohlídkách dochází k tomu, že policisté naházejí hromady, štosy listin a jiné dokumenty do pytlů a pak se tím probírají, jestli by tam nebylo něco, co by mohlo sloužit jako důkaz. My to vnímáme tak, že v řadě případů ani následně není policie schopna přesně říci, co vlastně hledala, možná to neměla ani dopředu ujasněné, nějak spoléhala na to, že v rámci prohlídky padne na něco, co by mohlo být důkazem. V normální situaci si pytle s dokumenty odnesou na policii a za dva měsíce probírky objeví něco, co by mohlo být důkazem. V případě prohlídky u advokáta je situace jiná, tady policie musí, když zástupce České advokátní komory nesouhlasí (podle trestního řádu při provádění domovní prohlídky v prostorách, kde advokát vykonává advokacii, si musí policie vyžádat součinnost České advokátní komory a s obsahem listin se může seznámit jen se souhlasem jejího zástupce – pozn. red.), aby věci byly odňaty, protože se domnívá, že jsou kryty povinnou mlčenlivostí, ponechat dokumenty v držení České advokátní komory.
A pak policie musí přesvědčit soud, že to je něco, co potřebuje pro trestní řízení. Jenže tady orgány činné v trestním řízení fatálně selhávají. Nejsou schopny přesvědčit soud, že ten záznamník nebo nosič potřebují, protože v něm jsou údaje, které svědčí o trestné činnosti. A podotýkám o trestné činnosti advokáta, protože oni nemohou hledat důkazy o trestné činnosti advokátova klienta, oni mohou hledat důkazy o trestné činnosti někoho, kdo není advokátovým klientem, tedy primárně by se dalo očekávat o trestné činnosti advokáta.
Takže policie může uskutečnit domovní prohlídku jen kvůli podezření na trestnou činnost advokáta, ale ne kvůli trestné činnosti jejich klientů. Ale bývá to skutečným důvodem prohlídek u advokátů?
Abychom byli úplně přesní, pokud by advokát skrýval nějaké důkazy o trestné činnosti, řekněme typicky doličné předměty, byla by situace velmi problematická. My jsme upozorňovali na to, že advokátní kancelář není skrýš pro zločinné předměty. To určitě ne. Ale pokud má advokát ve spise listiny, které mu poskytl klient jako podklady pro obhajobu a které by klienta teoreticky mohly usvědčovat, tak pro ty si policie jít nemůže. Tady je potřeba vidět rozdíl mezi zločinnými nástroji a něčím, co advokát obdržel pro výkon obhajoby a co by teoreticky mohlo svědčit proti klientovi.
U kolegů vzbuzuje znepokojení, že v řadě případů policie ani nehovoří o tom, že by ten advokát byl podezřelý ze spáchání nějakého trestného činu, ale jen chce u něj něco najít. Nemá ani přesnou ideu, že advokát, teď to trochu přeženu, se účastnil vyloupení banky a v jeho kanceláři jsou schované peníze, zbraně a masky. Kdyby v takovém případě udělali policisté u advokáta domovní prohlídku, nikdo by nepochyboval o tom, že to je důvodné. Ale oni se jdou podívat, jestli by v jeho kanceláři nebylo něco, co by mohlo být důkazem. A ani ne proti tomu advokátovi, ale obecněji, šířeji, proti nějakým jiným lidem, to znamená, že není ani jasně vymezeno, co vlastně chtěli. Je potřeba říci, že policie hraje tu hru korektně do té míry, že si požádá státního zástupce, ten si dá návrh a soud mu vyhoví. Myslím, že v některých případech selhává kontrolní role soudu.
Bude Česká advokátní komora na tyto praktiky nějak reagovat?
Přislíbil jsem, že vytvořím pro kolegy, kteří se účastní podle trestního řádu prohlídky bytových nebo nebytových prostor za Českou advokátní komoru, jakýsi manuál, jak si v takových situacích počínat. Protože v minulosti docházelo ke sporům, jestli zástupce komory s určitým postupem policie při domovní prohlídce souhlasil, nebo nesouhlasil. Proto chceme, aby to bylo jasné, aby to bylo z tohoto hlediska nesporné, půjde tedy o jakési vnitřní opatření České advokátní komory.
Ale kdyby advokáti měli pocit, že se situace ještě dál zhoršuje, pak by bylo na představenstvu advokátní komory, aby se s tímto problémem obrátilo na Nejvyšší státní zastupitelství nebo ministra, respektive ministryni spravedlnosti, a upozornilo na tento problém. Ale nevidím to zatím jako něco dramatického. Je to jeden z historických střetů, ke kterým dochází mezi policejní složkou a advokacií, které vyplývají z povahy jejich rolí v rámci trestního procesu. Možná, až se tohle vyřeší, objeví se nějaký další, který bude třeba řešit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
