Nebudou si žít jak prasata v žitě. Bourat! Řešení otázky Romů na severu před volbami přineslo další drsná slova

13.08.2018 10:15

ROZHOVOR „Nechceme naštvat slušné lidi tím, že postavíme exkluzivní městečko pro chanovské, kde si budou žít jako prase v žitě. Žádné sedlové střechy, balkonky a kytičky,“ říká v rozhovoru bytový funkcionář František Ryba, od kterého jsme chtěli vysvětlení, jak se pozná lůza, kterou hodlá vytlačit na periferii Mostu. Členové spolku prý odmítají vystavět Romům honosné a patrové kontejnerové domy. Čtěte, jaká je taktika proti ostatním nepřizpůsobivým. Pomoci mají i realitní kanceláře. Jak to tedy bude s „vesnicí pro lůzu“ a s chanovskými ruinami, kde stále žijí lidé?

Nebudou si žít jak prasata v žitě. Bourat! Řešení otázky Romů na severu před volbami přineslo další drsná slova
Foto: reprofoto Most
Popisek: Návrh kontejnerových rodinných domků pro obyvatele Chanova, jak jej před časem prezentovalo město Most.

O plánované „vesnici pro lůzu“, která se objevila jako jeden z hlavních bodů volebního programu Sdružení Mostečané Mostu, jsme psali ZDE v článku Děláš binec? Půjdeš do „vesnice pro lůzu“, včetně názorů obyvatel.

Pane Rybo, je logické, že čtenáře jako jedna z prvních otázek napadne: Kdo je „lůza“? Budete na to mít nějakou metodiku, kdo do té skupiny spadá, a kdo ještě ne?

Nebudeme. Já chápu, že je to trošku podrejpnutí. Rozumím tomu. Je to hodně složité. Vemte si, že ještě před pár lety jsme si u jména cikána nemohli udělat ani tečku, že je to cikán – abychom měli nějaký přehled. Loni se konala – a o tom jste rovněž psala články, i se mnou – akce sčítání cikánů. Šlo v podstatě o normální veřejnou, oficiální záležitost, která proběhla v celé republice. To by před pěti lety bylo nemyslitelné, takže ono se to vše pochopitelně vyvíjí.

Anketa

Jsou homosexuálové v České republice kráceni na svých právech?

4%
96%
hlasovalo: 9516 lidí

Mimochodem, vy jste mi tenkrát četla úřední metodiku, která definovala, kdo je cikán (v metodice se užíval pojem „Rom“, pozn. red.), tak možná využijeme toho oficiálního, co existuje... Ale pro nás je důležité toto:

Já nepoužívám pojem cikáni, ale nepřizpůsobiví. Protože cikáni jsou jen jedna část nepřizpůsobivých. Nejsou to jenom oni. Nepřizpůsobivý je pro mě člověk, který se každý večer ožere a vykopne dveře do vchodu a my je musíme nechat pracně opravit. To je nepřizpůsobivý člověk a ten musí ven z města, nemůže žít se slušnou většinou. A to není jen o cikánech, byť tvoří veliké procento z toho celku. Takže charakteristika nepřizpůsobivého je, že jde o člověka, který není schopný žít podle normálních norem slušných lidí většinové populace.

Dříve se nesmělo používat termín cikáni, místo toho se vymyslel pojem nepřizpůsobiví, dneska už se nemůže používat ani ten! Nevím, jestli víte, že nový oficiální název pro tyto lidi je „osoba nekompetentní k bydlení“. Takhle jim teď říkají na vládě a podobně. Je to směšné a ode mě to nikdy neuslyší.

Město Most loni ve zmíněném sčítání Romů nedodalo žádné údaje, což jim vyčítáte i ve vašem Účtu „hříchů“ současné radniční koalice. Vy jako bytové družstvo jste pak dodávali nějaké údaje za ně. Máme mimochodem tedy přehled, kolik zástupců menšiny ve statutárním městě žije?

Přesně si to nepamatuji. V domech, které spravujeme my, jsme tehdy došli k číslu kolem 1000 rodin. Neumím to teď převést na počet všech osob. My jsme poté údaje předali policii, která vlastně suplovala to, co mělo udělat město. Byla to státní „zakázka“, takže si to stát s naší součinností vyřešil přes svou státní policejní složku. Šlo jen o domy, které SBD Krušnohor vlastní nebo spravuje, není v tom tedy například Chanov.

František Ryba (vpravo) předává své zkušenosti s bytovou problematikou místnímu Sdružení Mostečané Mostu, sám v komunálních volbách ale nekandiduje. Na snímku je spolu s předsedou SMM Janem Syrový na brífinku pro novináře, kde představili řešení klidného bydlení jako hlavní bod volebního programu.

Vraťme se k tématu „vesnice pro lůzu“. Jak tam nepřizpůsobivé obyvatele dostanete?

Je potřeba vyvíjet na nepřizpůsobivé lidi tlak ze všech stran. Řada z nich jsou jen nájemníci, respektive podnájemníci různých vlastníků. Rádi bychom svolali zástupce realitních společností a vysvětlili jim, že princip, kdy mají byt a nastěhují do něj kdekoho jen proto, aby dostávali nájem, je prostě scestný. Snižují tím hodnotu bytu, hodnotu bydlení. Naopak cesta, kdy těmto lidem nebudou byty pronajímat, je správná, protože se začne zvyšovat hodnota domů a budou se tam chtít stěhovat slušní bydlící, kteří jim budou platit a budou fungovat bez problémů.

K tomu potřebujeme již mnohokrát zmíněnou bezdoplatkovou zónu. Když realitka ví, že nastěhuje-li nějakého šmejda do jiného domu a dostane své peníze, tak proč by to neudělala? Když je ale nedostane v rámci doplatku na bydlení, ztratí zájem. Pokud pak zájemcům o bydlení řeknou, že jim nemohou nic pronajmout, tak je budou moci poslat na město, kde jim nabídnou bydlení právě ve „vesnici pro lůzu“ – jim se to asi řekne trochu jinak…

Realitky musí pochopit, že je pro ně větším přínosem, když zvýší hodnotu bydlení. Tlaky musí být ze všech stran – spolubydlící, policie, mapování, sociálka. Všechno dohromady musí být komplex, který bude působit a nepřizpůsobivé nakonec vytlačí.

Jak je ale přimějete k tomu, aby tam podepsali nájemní smlouvy?

Nic jiného jim nezbyde.

Existuje legislativní opora? Nebude to cosi mimo systém?

Já myslím, že nebude. Intenzivně se věnuji záležitostem kolem legislativy pro bytový segment – nejméně deset let se připravuje sociální bydlení, takže nejmíň deset let se ještě může připravovat.

Jezdím na různá sezení od vlády a jiných institucí, a jednou zazněla zajímavá myšlenka, kterou poprvé vyslovil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, který řekl, že sociální bydlení je třeba řešit ve dvou verzích, a to sice sociální bydlení pro potřebné a sociální bydlení pro cikány. On byl první, kdo to řekl na plnou hubu na velkém sezení. Sluníčkářům upadly brejle, ale tak to prostě je.

Najednou se dostáváme k té naší verzi, kdy my teď budeme řešit bydlení pro tu druhou skupinu. Vůbec nebudeme mimo systém sociálního bydlení.

Do té první skupiny, kterou to neřeší, patří například matky samoživitelky, důchodkyně – ty asi nepatří do „vesnice pro lůzu“. Mimochodem na některých ubytovnách v Mostě už nepřijímají nájemníky a nájemnice s dětmi. Azylový dům býval vždy přeplněný. Bydlení pro tyto potřebné na Mostecku podle vás funguje?

Myslím, že úplně nefunguje. K tomu je opravdu potřeba dořešit legislativu. Podle mne by to ale v Mostě neměl být problém, tady je obrovský nadbytek bytů. Když se tomu opravdu někdo začne věnovat a bude mít legislativní oporu, je schopen vytvořit zázemí právě pro tyto potřebné sociální skupiny, které nejsou nepřizpůsobivými. V Mostě to možné je, plno bytů je zde zbytečně prázdných.

Proč se vám nelíbí návrh kontejnerového městečka pro obyvatele Chanova, tedy záměr, který už vedení města zahrnulo do rozpočtu na příští rok?

Kontejnerové městečko rozhodně nepodporuji. To je přesně způsob, jak by to nemělo vypadat. Jednak jde o patrové domy, což je špatně. Jsou také hodně poškoditelné a řada věcí se z nich dá odvézt do sběru. Hlavně – my nechceme naštvat normální, obyčejné, slušné lidi z té většiny tím, že postavíme exkluzivní městečko, byť z kontejnerů. Viděla jste ten návrh? Já jsem si říkal, že bych se tam možná šel i nastěhovat. Protože to je tak hezké! Ale já myslím, že není smyslem stavět krásné dvoupatrové domečky se sedlovou střechou, byť z kontejnerů.

Když jsem viděl fotografie, kroutil jsem hlavou, jestli to vůbec myslej vážně. To přece není smysl. Smysl je vyčlenit ze slušné většiny ty, kteří se nechtějí chovat stejně. To také není proti všem cikánům a různým nepřizpůsobivým jedincům.

Vizualizace kontejnerových domků pro Chanov. I samotný primátor města Mostu Jan Paparega na poslední tiskové konferenci podotkl, že kontejnerové domky budou možná lepší bydlení, než mají chanovští dnes. (reprofoto)

To je o tom, že jsi nepřizpůsobivý, nechceš spolupracovat s většinou? Nechceš žít stejně? Nechceš se chovat slušně? Tak žij na periferii. Není to o tom, že mu tam postavíme domeček a lidé z paneláků budou koukat a říkat: „Tak to je hezké. Sice nás jich zbavili, ale tam si žijou jako prasátka v žitě.“ To ne. Měly by to být nízké obytné domy, v podstatě holodomy, kde bude zavedena voda a elektřina. Zbytek ať si zřídí podle toho, jak oni chtějí žít. Jestli chceš vařit na ohni, tak vař na ohni. Jestli chceš sporák, dej si tam sporák. Je to o těch lidech, ať si to zařídí, jak chtějí. My jsme před lety přišli i s vizí, že si to dokonce budou i sami stavět. Že se do toho zapojí. Ale nevím, jestli ještě pořád platí původní myšlenka, že když si to postaví, tak nebudou mít tendenci to bourat… V Janově jsme se totiž přesvědčili o tom, že i když jim zvelebíme barák, tak ho stejně zdevastují.

Ale ta myšlenka tu je… Pojďme je zapojit: stavte si to. Bude to platit město, ale vy budete participovat. A pak v tom žijte.

Vize kontejnerového městečka, které na první pohled vypadá tak, že bych se tam fakt i já klidně nastěhoval, mi připadá trochu scestná. To rozhodně nemůžeme podpořit. Ale jinak není od věci, pokud zjistíme, že je lepší postavit do řady 20 kontejnerů, každej pro jednu rodinu, tak i to je možné. Ale žádná patra, žádné sedlové střechy, balkonky a kytičky, to rozhodně ne.

Ale s bouráním, tedy demolicí bloků v Chanově, jak plánuje současné vedení na rok 2019, vy osobně souhlasíte?

Souhlasím. Ono to totiž souvisí s tím, co jsme říkali: Stěhovat tuto skupinu lidí, cikány, do výškových domů, je nesmysl. Oni tím, jak jej postupně rozkrádají, působí obrovská bezpečnostní rizika. Například vykradou výtahovou šachtu. Může se stát, že pak někdo do ní spadne, a odnese to město jako vlastník, protože místo nezabezpečil. Podobné je to se zábradlím a dalšími věcmi. Tato menšina v hromadných domech vůbec nemůže bydlet. Proto je potřeba stávající domy zbourat a postavit přízemní objekty, kde si pak můžou dělat, co chtějí.

Nejlepší by bylo, kdybychom si mohli sednout k jednomu stolu s městem, ideálně další dva tři správci bytového fondu a společnými silami propagovali, tlačili a podsouvali legislativní změny. Jenže když to předkládáme jen jako bytové družstvo a město se k tomu nemá, tak to má pochopitelně poloviční sílu. Kdybychom šli ruku v ruce a řekli si, pojďme lobbovat, pojďme do toho, pojďme přemlouvat politické strany, dejme to nejvyšším politikům – jako jsme to předložili premiéru Babišovi, tak to k něčemu dospěje. Ale to se neděje, protože radnice o to nemá zájem...

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…