Co jste říkal tomu, že když přijel český prezident Miloš Zeman do Ruska, objevil se na webu armádního televizního kanálu Zvezda článek, že by Československo mělo být vděčné za sovětskou intervenci v roce 1968, protože vstup vojsk v roce 1968 nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie uskutečněné za sametových revolucí? Prezident Zeman to odsoudil. Co si ale o takovém načasování myslíte?
Pořád jsem ještě vychován v socialismu a nechce se mi věřit, že něco v Rusku je náhoda. Možná je tam chaos a skutečně ten server, který je znám svou militantností, si dělá, co chce, ale na druhou stranu za tím může být i to, že přece jen zdravotní stav prezidenta Zemana není úplně optimální, každý na něm vidí únavu, jak bojuje sám se sebou, takže není vyloučeno, že možná budou Rusové pomáhat v prezidentské kandidatuře někomu jinému.
Je to vaše domněnka, nebo máte nějaké konkrétní indicie k takovému podezření? A koho z prezidentských kandidátů by mohli Rusové podporovat?
Samozřejmě, že tuším, kdo to může být. Ale nechtějte, abych ho poškodil, kdybych jeho jméno uvedl. Ale ještě jako poslanec jsem zažil, že Zemanovo nejbližší okolí se scházelo ve Sněmovně a vyjednávalo o alternativním kandidátovi. Jde o lidi, kteří jsou velice blízko prezidentu Zemanovi. To jsem zažil, viděl, ale nerad bych poškodil konkrétního kandidáta, o kterém si myslím, že to je. Nechci vypouštět nějaké fámy.
Stojaté vody prezidentské kampaně na poslední chvíli před ukončením registrace kandidátů rozvířil expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek. Má podle vás šanci usednout na Hradě?
Ano, Topolánek rozvířil stojaté vody. Ale osobně se hlásím k tomu, že bych rád viděl na Hradě Jiřího Drahoše. Myslím, že by hlavou státu měl být někdo, kdo zatím byl mimo politiku, protože Česká republika potřebuje mít v čele člověka, který ví, kam kráčí moderní svět, takového vizionáře, ne přízemního politika. To, co je dneska možná Drahošovi vyčítáno – ne úplně totální orientace v české politice, velká opatrnost – je spíš výhoda. Potřebujeme někoho, kdo tady ten nervní národ začne zklidňovat. Jsem jeho podporovatel a všichni ostatní mi přijdou, že jsou špatně.
Po sněmovních volbách se do dolní komory parlamentu dostalo přes sto dvacet nových poslanců, o většině z nich nikdo neví, zejména u SPD, kdo jsou, co vlastně budou prosazovat, zda za nimi někdo nestojí. Obavy například vyvolává, že jeden z poslanců Úsvitu – Radek Koten – má být díky dohodě s hnutím ANO předsedou sněmovního bezpečnostního výboru. Jde o člověka se silně protiislámskými názory, který je horlivým zastáncem referenda o vystoupení z EU. Představuje podle vás nějaké reálné nebezpečí?
Nejnebezpečnější jsou ti poslanci, kteří případně pracují pro cizí mocnosti, ale o kterých se v této souvislosti nemluví. V případě těch, o kterých se to ví, jsou naše rozvědky schopny rizika eliminovat, nedají jim informace apod. Ale to promoření současné Sněmovny začíná být nebezpečné. Mně je to líto, ale jestli tento člověk bude předsedou bezpečnostního výboru, bude jasně vidět, že Andrej Babiš je schopen udělat cokoli, aby se dostal k moci, i za cenu případných vážných bezpečnostních rizik.
Ale na druhou stranu bych nepřeceňoval post šéfa bezpečnostního výboru, doufám, že rozvědky udělají patřičná opatření, aby některým věcem zabránily. Samozřejmě aktivizace proruských sil je v Česku enormní. Vycítily slabost českého národa, jeho ztrátu paměti, a bohužel ve světě to chodí tak, že nikdo nezná slitování a všichni útočí na slabá místa. A naši občané, ať se jim to líbí nebo ne, prokázali slabé místo. Je to prostě realita.
Můžou být pro nás záchranným lanem proti takovým nebezpečím Evropská unie a Severoatlantická aliance? A jak se díváte na silné tendence v současné Sněmovně, kterými je volání po obecném referendu, a speciálně po referendu o setrvání v Evropské unii?
Vzhledem k tomu, že Češi jsou velmi náchylní, a prokázali to teď ve volbách, věřit jakýmkoli blbostem a cíleným lžím, když jsou dobře podbarvené, viz kauza lithium, tak se toho velmi obávám. Referendum rozklížilo i velmi prosperující, špičkové země světa. Byli jsme s rozpočtovým výborem Sněmovny v Kalifornii, kde referenda tuto zemi velmi poškodila. Kdo tomu nevěří, ať si přečte Fareeda Zakariu (americký spisovatel a žurnalista indického původu). Existuje práce, která se jmenuje Ztracený ráj, je právě o Kalifornii, kde bylo zavedeno referendum.
První bylo dobré, snižovalo majetkové daně, které byly enormní, ale v těch dalších došlo k tomu, že byl podvázán rozpočet. Kdo byl v padesátých letech v Kalifornii a viděl tamní infrastrukturu, musel říci, že to je skutečně ráj, ale pak do infrastruktury kvůli podvázání peněz Kalifornie neinvestovala. A dneska má zchátralou, zastaralou silniční infrastrukturu, přitom americký sen byl vždycky auto a dálnice. Dneska citují často Kennedyho větu: Nevolili jste mě proto, abych plnil vaše přání, ale abych pro vás zodpovědně spravoval tuto zemi.
Pan Okamura tady neříká lidem pravdu, protože Švýcarsko není pravidlo, to je výjimka. Po celém světě referenda vedou k nenávisti, která je nejen na úrovni společenské, na úrovni regionů, viz dneska Katalánsko, ona jde až do rodin. Jestli si tohle chce střihnout Česko, kde není společnost odolná proti trollování, falešným informacím, rozehrávání zpravodajských her, tak spěje ke krizi a rozpadu. A z toho je cesta velmi obtížná. Když jsem se ptal v Kalifornii, co s tím budou dělat, jak mohou naprosto nesmyslná referenda na podvázání rozpočtu změnit, tak mi řekli, že zase referendy. Takže je to neřešitelná věc. A Kalifornie se každý rok potácí na hraně bankrotu. Přitom veřejný sektor je tam nejšpičkovější na světě, ale už také začíná ztrácet.
Myslíte, že fakt, že jsme náchylní k dezinformačním kampaním a manipulacím, dokázaly i sněmovní volby, ve kterých vyhrál Andrej Babiš navzdory trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu a dalším kauzám, například korunovým dluhopisům? A že by přijetí referenda, kdy je možné veřejnost také různým způsobem ovlivnit, rozklad naší společnosti dovršilo?
Já bych oddělil to, kdy lidé výraznou většinou zvolili Babiše, a tu celospolečenskou podporu populistických kroků. Myslím, že část lidí volila Babiše proto, že v tom zbytku spektra nebyla žádná osobnost, která by nebyla spřažena s minulostí. A lidi chtějí někoho nového, hledají nějakou naději, kdo by se skutečně stal tím lídrem.
Bohužel podle mého názoru střílejí vedle, protože Babiš není nový člověk. On se vynořil z devadesátých let, která právě vedla k té obrovské frustraci. Ale část společnosti pořád čeká, že jim někdo zařídí život, že budou žít podle těch západních katalogů, a nechtějí si přiznat, že ten život na Západě, kde je ta největší pohoda a život podle katalogů, si tam museli tvrdě odpracovat. A musí to tvrdě odpracovávat pořád.
Navíc u nás byla přetržena kontinuita. Prostě český národ v tuhle chvíli hazarduje se svou budoucností. Nejsem z těch, kteří by podlézali nějaké mocnosti, a nikdy jsem to nedělal, i když mi to bylo přisuzováno, ale dost dobře vím, kam svět kráčí. A když vidím, jak tato země dělá zcela nesmyslně čelem vzad, nezbývá než doufat, že ti lidé, kteří jsou dnes v politice, nenadělají příliš škod a že se to dá napravit. Ale nedal bych za to ruku do ohně. Svět na nás nečeká. Není mi jasné, proč jsme šli do takového marasmu, proč se tenhle národ takhle chová.
Nedoběhla bývalé nejsilnější politické strany jejich minulá kontroverzní rozhodnutí? Mně současná situace ODS a ČSSD připomíná rčení „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. Z obav z někdejší tzv. čtyřkoalice občanští a sociální demokraté změnili před lety volební zákon ve prospěch velkých stran, a teď se to obrátilo proti nim samotným. Středopravé strany, které se teď kvůli volbám ve Sněmovně sdružily do demokratického bloku, získaly dohromady jen asi o sto tisíc hlasů méně než hnutí ANO s 1,5 miliony voličů, přesto mají ve Sněmovně o třicet poslanců méně než ANO.
Nejsem ten, kdo by chtěl peskovat tuto zemi, v žádném případě. Ti lidé dávali nekonečnou šanci standardním politickým stranám, zejména ODS. To, co já považuji za největší selhání ODS a sociálních demokratů, je provázání politiky s ekonomickými šedými strukturami. Já jsem před tím varoval, protože jsem byl osmnáct let v ODS a hlásím se k tomu. Ale ti lidé, kteří zničili ODS, kolikrát nebyli ani jejími členy, oni se k ní jen přifařili. Proto zazlívám šéfům ODS v minulosti, nemyslím tím pana Fialu, že to připustili nebo dokonce dveře těm darebákům otevřeli. Tam vidím skutečnou příčinu. Lidi jsou velmi citliví na fér hru a teď už bohužel vidí, že se férovosti nedočkají, proto hledají lidi typu Babiše.
Mnozí říkají, že největší devastaci politické morálky způsobila opoziční smlouva o rozdělení moci mezi dvě největší strany. Souhlasíte s tímto názorem?
Myslím, že to začalo už v devadesátých letech. Velmi nepříjemný zlom nastal, když do ODS po tzv. sarajevském atentátu přišla parta, která otevřela těm darebákům dveře, alespoň v Praze. Ta opoziční smlouva měla v kultivované společnosti znamenat dohodu na toleranci menšinové vlády. Já bych za tím nic jiného neviděl. V té době jsem ve Sněmovně nebyl, ale je pravda, že ti, kteří to pamatují, to skutečně označují za největší zlo. Ale já označuji za největší zlo to, že do škvíry, která se objevila po tzv. sarajevském atentátu, vlezli lidi, kteří aktivně kmotrům otvírali dveře nebo se sami stali kmotry. Přesto lidi opakovaně ještě dávali ODS dlouho šanci. Obávám se, že cesta zpátky nahoru je velmi komplikovaná, a nevím, jestli ODS nenarazí na svůj strop, protože v některých regionech se sice skladba lidí, kteří stejnou chybu neudělají, změnila, ale v některých bohužel ne.
Půlnoční rozhovory:
Podobná otázka se vznáší i nad TOP 09, která v předminulých volbách – po svém vzniku – dosáhla nečekaného úspěchu, minulé sněmovní volby už byl výsledek slabší, ale tentokrát jen horko těžko prolezla do Poslanecké sněmovny. Jak si tento pád vysvětlujete?
Veřejnost to vzala šmahem. Když vládl Petr Nečas, výraznou osobností byl Kalousek, dokonce mnozí soudili, že on ve skutečnosti zemi řídí. To bylo to první kolo. A druhé kolo bylo to, že se médiím podařilo „dokázat“, že TOP 09 jsou ti vítači. Jak jsme šli od jedenácti, dvanácti procent na devět, osm a postupně v některých průzkumech dokonce na pět procent, tak se to kryje s tou dobou kolem migrační krize. My jsme sice vydávali stanoviska velmi sofistikovaná, dokonce všechny politické strany dodneška podle toho jedou, řada usnesení, která schválila Sněmovna, ať to byl odpor proti kvótám apod., pocházela z dílny TOP 09. Ale některé známé osobnosti z TOP 09 říkaly jiné názory, které byly jinak chápány, a to nám dalo nálepku vítačů. To bylo podle mého názoru to, co poslalo TOPku níž.
Tou známou osobností z TOPky, která říkala jiné názory na migraci, máte na mysli vašeho čestného předsedu Karla Schwarzenberga?
To jste řekla vy.
Může k lepšímu postavení středopravých stran ve Sněmovně pomoci nedávno ustavené sdružení v tzv. demokratický blok, byť je to jen pro volby ve Sněmovně, aby i malé strany měly nějaké zastoupení ve výborech? A jak se díváte na případnou integraci menších pravicových stran, o které se mluví od devadesátých let, ale nikdy se ji nepodařilo uskutečnit?
Chápu, že je to účelová záležitost pro to, aby měly tyto strany větší sílu, já to vítám, je to dobrý nápad. Pokud se týká integrace pravicových, třeba pokud jde o tento demokratický blok, byl by to jakýsi slepenec, který by čekal do budoucna stejný osud jako někdejší tzv. čtyřkoalici. Osobně po mnoha, asi pětadvaceti letech v politice na slučování stran nevěřím. Než vynakládat obrovskou energii, kterou slučování a potom držení těch slepenců pohromadě stojí, překonávat personální hamižnost šéfů a špiček jednotlivých stran, která je obrovským blokem integrace, tak je lepší udělat nové hnutí nebo sdružení, které nebude integrovat jednotlivé strany, vysát z nich dobré politiky, a oni tam jsou a je jich v tom demokratickém bloku docela dost, a převálcovat ty ostatní silou svých idejí.
Ale když je dáte dohromady, tak tam pořád budete mít lidi, které bude dobíhat jejich minulost, kteří budou mít přehnané ambice a neustoupí z nich. Jsem spíš příznivcem toho, aby někdo přišel a vysál celé pravicové spektrum. K čemu jsou například Svobodní? Zcela zbytečně berou dvě procenta zřejmě ODS. Je to škoda, nemá to smysl, jsou už tady velmi dlouho, nikdy nedosáhli na solidní výsledek, udržovat takovou stranu je k ničemu. Je škoda hlasů, které pak chybějí jinde. Řadě demokratických stran ve volbách chyběly doslova tisíce hlasů, aby měly lepší výsledek.
Jak vidíte práci Sněmovny, kde je jedno velké hnutí, které má i díky volebnímu systému velkou sílu, a pak dalších osm stran s pár mandáty? Ani se nemohou spojit, protože, jak je vidět z prvních hlasování, komunisti a SPD se připojují k hnutí ANO, pak je vedle onen demokratický blok čtyř středopravých stran, a mimo tato uskupení stojí Piráti a zvlášť sociální demokraté.
Vidím to jako nestabilní období, Babiš bude možná vládnout menšinově, komunisté ho budou držet, podle mého názoru zaplatí za to osudovou cenu, protože cokoli se bude dít, bude padat na Babiše a komunisty. Uvidíme, jestli růst Okamury bude mít nějaký dlouhodobější trend, to záleží na mezinárodním dění. Možná, že i jeho voliči pochopí, že zlaté časy jistoty nenastanou, protože celá planeta je v nejistotě. Ať vezmeme životní prostředí, náboženské války, terorismus, ekonomické rozpady některých zemí. Zemí, které se rozpadají, na světě přibývá.
Dřív to byly jednotlivé země typu Somálsko, teď jich jsou desítky – zejména v Africe, Etiopie, jižní Súdán, země na jih od Sahary, ale třeba i Afghánistán... Nedaří se je stabilizovat, protože jde o kmenová souručenství, kde se pomalu pere každý s každým. Slibovat v éře nejistoty jistotu je nezodpovědné. Neříkám, lidé se nemají strašit, možná, že na to TOP 09 dojela, že měla víc vysílat zklidňující signály, i kolem migrace, protože ten problém pro nás není tak akutní jako jinde, my tady nemáme muslimskou menšinu. Ale vnášet nervozitu a napětí do společnosti, kde to nemá sílu, je od politiků sprosťárna.
Jisté je, že je přerýsováno politické spektrum, Babiš by nejraději všechno rozhodoval sám, všechno by řídil, ale zákony jsou výraznou brzdou rychlých rozhodnutí.
Nemyslím, že v éře elektronických médií by někdo uměl nastolit režim, jaký tady byl před listopadem 89. Ale může velmi zatopit oponentům, viděl jsem, jak to funguje v Bělorusku, v Moldávii. Ty země dál ztrácejí, a to se nám může také stát. V okamžiku, kdy jsme se nadechli, kdy už by mohlo být docela dobře, firmy se vzpamatovaly z transformace v 90. letech, je tu spousta moderních technologií, firmy jsou čím dál lépe ukotveny v definovaných a právně podložených západních ekonomikách – si to teď těmi Zemany, Babiši a dalšími zbytečně ničíme. Jestli si lidi myslí, že zbohatnou, když naším hlavním obchodním partnerem bude Rusko, tak se hluboce mýlí. Ať se zeptají svých dědů a rodičů, jak tady bylo za socialismu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
