Někteří lidé možná dobře žijí z Václava Havla. U mě obdiv k němu skončil s bombardováním Srbska, říká jihočeská hejtmanka Stráská

04.08.2018 10:54

ROZHOVOR „Můj obdiv vůči Václavu Havlovi skončil po bombardování Srbska a poté, co zapomněl na svá slova, že by nechtěl být prezidentem rozděleného Československa. Myslím, že mu neprospívá ani tendence k nepřiměřenému adorování ze strany některých lidí, kteří z toho možná dobře žijí,“ říká jihočeská hejtmanka Ivana Stráská. V rozhovoru promluvila o Karlu Krylovi, řekla svůj názor na životní úroveň v České republice i na české školství a vyjádřila se také k migraci. Jasný vzkaz pak vyslala k nizozemskému ministrovi zahraničí.

Někteří lidé možná dobře žijí z Václava Havla. U mě obdiv k němu skončil s bombardováním Srbska, říká jihočeská hejtmanka Stráská
Foto: Jihočeský kraj
Popisek: Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská

Anketa

Je slušné doufat, že Miloš Zeman brzy umře?

hlasovalo: 17330 lidí

Po měsících máme opět vládu s důvěrou. O tom, že vládu ne všichni přijali s nadšením, hovoří ovšem už samotné jednání o důvěře. Co říkáte na vyostřenou situaci, která ve Sněmovně byla, slovní přestřelky a urážky hlavně mezi Kalouskem a Babišem? A také na agresivitu některých demonstrantů před Sněmovnou? Co toto všechno vypovídá o atmosféře v České republice? Bude napětí mezi příznivci a odpůrci Babiše přetrvávat?

Dění ve Sněmovně ukazuje na to, že sice máme plná ústa demokracie, ale respektovat výsledky demokratických voleb jsme se nenaučili. Obávám se, že to ještě nějaký čas potrvá. Chápu opozici, je od toho, aby vládu kritizovala, ale všechno má své meze a i tady bychom měli znát a ctít určitou slušnost. Dle mého názoru byla míra několikrát překročena. To platí i pro divadlo před Sněmovnou. Pro demokracii jsou nejnebezpečnější majitelé pravdy.

Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že demokracie v České republice prohrála? Kam podle vás s touto vládou náš stát směřuje?

Nejsem majitel pravdy. Ale vláda vzešla ze svobodných voleb, nechápu, proč by tedy měla demokracie prohrát. Prohrály některé politické strany a zřejmě se s tím nedokáží smířit. Teď nechť vláda ukáže, jak plní své sliby voličům.

Podle toho, jak je složená, by měla být spíše levicová. Rozhodně jí nezávidím situace, které bude muset ve svém volebním období řešit. Vnitřní i mezinárodní. Obávám se, že brzy přijde doba, kdy nevystačíme s kličkováním jinak doma a jinak venku, tak typickým pro některé předchozí vlády. Každý bude muset říci, zda je ryba, nebo rak. A to se u nás poslední léta moc nenosilo.

Podle oficiálních zdrojů životní úroveň v České republice roste. Dokáže se podle vás náš stát postarat i o sociálně slabé, matky samoživitelky, důchodce? Souhlasíte se záměrem Andreje Babiše na razantní zvýšení důchodů?

Životní úroveň statisticky roste, jen se musíme ptát na dvě věci. Jak jsme na tom ve srovnání se západní Evropou, odpovídám, že žádná sláva, a zda ten náš růst nepřipomíná známý příběh o statistickém hodnocení snědeného kuřete. Statisticky každý polovinu, ve skutečnosti jeden celé, druhý nic. Tak totiž vidím situaci našich mnohých důchodců, samoživitelek i sociálně slabých. Přitom právě důchodci položili základy rozvoje této země, my jsme jich bohužel v 90. letech neuměli využít plně pro další prosperitu. Zaslouží si nemuset počítat každou korunu. Na druhou stranu je třeba, aby každý, kdo může pracovat, a dnes není problém práci sehnat, skutečně pracoval a dávky pobírali jen ti opravdu potřební.

Obrovské pobouření vyvolal rozsudek ohledně kauzy H-System, kdy soud rozhodl, že se mají lidé do měsíce z domků vystěhovat. Co na to říkáte? A jak vnímáte postoj prezidenta Zemana v tomto problému, kteří mnozí vzhledem k minulosti kritizují?

Tenhle rozsudek je příkladnou ukázkou toho, že právo a morálka nejsou vždycky totéž. Jsem ráda, že se tím někteří politici začali zabývat a je zde zřejmá snaha pomoci majitelům domů, ale kdo pomůže ostatním podvedeným? A podvedeným v jiných kauzách? Kde jsou peníze z prodejů pozemků vlastněných H- Systemem? Podotýkám, že mám informace pouze z médií, ale nejsou to otázky pro orgány činné v trestním řízení?

Pokud jde o postoj prezidenta, myslím, že řekl přesně to, co musel. A pokud jde o roli jeho bývalého spolupracovníka, případně lidí z dalších politických stran, a zase mohu hodnotit jen to, co vím z médií, jak s tím naložil soud, bylo to, nebo nebylo v rozporu se zákonem? Etiku musí zhodnotit příslušná politická strana.

Minimální mzda, ale vlastně i průměrná mzda, když to srovnáme například se sousedními státy, je v tomto porovnání v ČR stále až směšná. Přitom například potraviny v Německu jsou mnohdy na stejné cenové úrovni nebo třeba i levnější než u nás. Pořídit si vlastní byt pro „běžnou“ českou rodinu, která často žije od výplaty k výplatě, začíná být v mnoha případech v podstatě nesplnitelným snem. Z tohoto pohledu, jak hodnotit těch třicet let od sametové revoluce?

To souvisí s mou předchozí otázkou. Naše očekávání v roce 89 asi byla jiná, než současná realita. Často vzpomínám na Karla Kryla a jeho rychlé rozčarování z tehdejší politické situace. S jasnozřivostí jemu vlastní rychleji než my pochopil, kam směřujeme, a nechtěl se toho účastnit. A myslím, že se mnohým vlivným jeho otevřenost a přímočarost také vůbec nehodila.

K průměrné mzdě. Musí růst, ale musí být podložena ekonomikou. Současná prosperita nepotrvá věčně, teď vidím čas na změny. Myslím odvážné změny, které mohou zasáhnout strukturu státního rozpočtu, například omezování byrokracie, snižování počtu úřadů, omezování dotací ze státního rozpočtu těm, kteří neposkytují služby ve veřejném zájmu, podporu inovací a technického rozvoje v podnikání. Investice do infrastruktury, dostupného bydlení, skutečnou podporu rodinám s dětmi. A v souvislosti s tím i kroky, které zabrání odlivu peněz pro banky a velké korporace z republiky.

Když mluvíme o sametové revoluci a hodnotíme, kam jsme za těch téměř třicet let došli, zajímal by mne i váš pohled na Václava Havla. Pro mnohé je Havel terčem vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Jak vy naše bývalého prezidenta s postupem doby vnímáte?

Je velmi rozporuplný. Jeho přínos v 89. je nepopiratelný, osvěžením byly už jeho projevy, po frázovitých sděleních předchozích garnitur. Jenže, a to je můj dojem, vyvozený z dalších událostí, se dostal do pasti své funkce, a pak už to byl jiný Havel. Můj obdiv skončil po bombardování Srbska a poté, co zapomněl na svá slova, že by nechtěl být prezidentem rozděleného Československa. Myslím, že mu neprospívá ani tendence k nepřiměřenému adorování ze strany některých lidí, kteří z toho možná dobře žijí.

Kritika se snáší i na naše školství. Dle expertů na vzdělávaní neučíme děti, co je potřeba. Naše školy jsou navíc podfinancované. Jak vy to jako bývalá pedagožka vidíte? Máme se v tomto směru o budoucnost našich dětí obávat?

Obávám se, že se máme obávat. Nemáme odvahu si připustit, že vzdělání je práce, ne jen zábava, ztrácíme náročnost, na druhou stranu chceme maturitu i tam, kde je třeba umět řemeslo, bojíme se matematiky, protože je náročná a my bychom si museli přiznat, že jsme různých schopností. Na vzdělávání necháme participovat různé agentury, místo toho, aby peníze související se vzděláním šly kantorům. Nadřazujeme techniku fundovanosti učitele, osobností učitele. To vše vytváří prostředí, kde se ztrácí prvek soutěže, my se pak jen divíme, kolik dětí zase neudělalo maturitu. Dáváme jim tu správnou motivaci?

To, co hýbe už několik let nejen českou, ale i zahraniční politikou, je téma migrace. Někteří lidé tvrdí, že pro Českou republiku je to tak trochu „nafouknutá bublina“, neboť tady žádní migranti nejsou. Jak to vidíte vy? Zvládne Evropa příliv tolika lidí, kteří vesměs vyznávají zcela jiné životní hodnoty?

Jsem ráda, že mluvíme o migraci. Protože pokud někdo utíká před válkou nebo pronásledováním, je uprchlík, pomoc si zaslouží. Ale ten zůstane v první bezpečné zemi.

Migranti, tedy lidé jdoucí za lepším, jsou něco jiného. Jsem přesvědčena, že jde o obrovský byznys pašeráků, a kdoví koho ještě. Ten pokvete, dokud se budou na moři čluny pašeráků naloďovat a vozit do Evropy. Ostatně události na Ceutě nám ukázaly dost drsně, o co vlastně jde. A reakci Španělů nechápu. V Katalánsku proti vlastním občanům zasáhli jinak. Jsem ráda, že v Evropě přichází generace politiků, kteří si uvědomují nebezpečí hrozící starému kontinentu a evropské civilizaci, a hledají řešení. Bohužel, politická korektnost, falešná humanita, chybějící odvaha reprezentantů EU prodlužují čas k řešení problému migrace a podle mne zhoršují naše vyhlídky. Evropa nemůže spasit celou Afriku a Asii. A v dějinách zanikají i vyspělé civilizace.

Když jsme u migrace, výsledek patnáctiletého zkoumání na Harvardské univerzitě zní: Největšími rasisty v Evropě jsou Češi. Hřebíček do rakve naší tolerance zasadil i nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Z uzavřeného setkání totiž unikl do médií záznam, kde říká, že kdyby migranti jiné barvy pleti přišli do Prahy či do Varšavy, pravděpodobně by je tam zbili. Můžeme stokrát říkat, že jsme tolerantní a sami sebe za rasisty nepovažovat, co ale říct na uvedené skutečnosti a obecné mínění o nás v Evropě? Měli bychom tomu věnovat pozornost? V čem je vlastně problém?

Nesouhlasím s ním. Kolik u nás žije a pracuje cizinců? Ostatně jeden z výzkumů nás uvádí jako ideální zemi pro začleňování cizinců. Jestli to nebude tím, že jsou to ti, kteří sem přišli pracovat. A pan nizozemský ministr by se mohl zeptat svých občanů, kdo se v Praze začal rvát a málem přitom zabil číšníka. U nás tomu říkáme zamést si před vlastním prahem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Už zas panáčkujeme jako pejsci a aportujeme. Profesor Keller hovoří ke stému výročí republiky

10:02 Už zas panáčkujeme jako pejsci a aportujeme. Profesor Keller hovoří ke stému výročí republiky

STO LET REPUBLIKY „Ohrožuje nás, že přijdeme o poslední zbytky schopnosti rozhodovat o tom, kdo bude…