„Pokud utíkáte ve strachu před vlastními voliči, Amerika pro vás nemůže nic udělat,“ řekl nedávno na bezpečnostní konferenci v Mnichově evropským lídrům viceprezident USA J. D. Vance. Je tak tvrdá kritika oprávněná?

Určitě, přichází v pravý čas. Politici a úředníci Evropské unie i členských států si na svoji obranu vytvořili agendu boje proti populismu. A přitom pozapomněli, že politika je veřejná služba, za jejíž výkon je politik ve volbách hodnocen. Ti nejméně úspěšní z nich pak mají tendenci svádět preference voličů na dezinformace, na cizí vliv, nazývají lidi lůzou a vytvářejí umělé příkopy a dělí politickou scénu na demokratické a takzvaně nedemokratické strany.

 V Německu se kandidát Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CDU/CSU) na kancléře Friedrich Merz pokusí ve volbách získat většinu pro reformní politiku z pozice desetiletí úspěšné tradiční strany. Sám ale přiznal, že jde o poslední šanci. Pokud se mu to nepodaří, bude to znamenat další posílení levé a pravé části spektra. Na německé poměry již dnes bezprecedentní.