Nákaza covidem-19 se v Česku opět lavinovitě šíří. Z tohoto důvodu jsme se nyní ocitli v nouzovém stavu a ministr zdravotnictví – profesor Prymula – zatím omezil jen některé sociální kontakty. V současné době nám však dokonce hrozí už i celostátní karanténa podobná té z jarních měsíců. Mohou mít tato nezbytná opatření negativní vliv na duševní zdraví lidí? Zaznamenal jste na počátku tohoto roku, při první vlně pandemie, nárůst pacientů ve vaší nemocnici? A které skupiny lidí se omezení sociálních kontaktů nejvíce dotýká?
Že bychom hospitalizovali pacienta jen z důvodu karantény či nouzového stavu, to nemohu s určitostí říct. Je ale pravdou, že přibližně 60 procentům mých pacientů, kteří se ambulantně léčí na deprese, úzkosti, schizofrenii a na další spektrum duševních chorob, se stav zhoršil. Není to sice nijak dramatické, ale poznat to je.
V současné době je situace ještě o něco víc negativní než na počátku roku, protože po zvládnutí první vlny jsme se všichni – zdraví i nemocní – uvolnili, dostavila se jakási euforie, a mysleli jsme si, že obtíže už jsou překonány. Teď jsme v tom znovu, a ta nejistota je o to horší, že zatím nevidíme světlo na konci tunelu, nevíme, jestli nepřijde nějaká třetí vlna nebo dokonce další lockdown, a to má dopad na duševní zdraví mnoha lidí. Ale samozřejmě záleží na tom, jak je člověk silný, jak je osobnostně vybavený.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


