Nákaza covidem-19 se v Česku opět lavinovitě šíří. Z tohoto důvodu jsme se nyní ocitli v nouzovém stavu a ministr zdravotnictví – profesor Prymula – zatím omezil jen některé sociální kontakty. V současné době nám však dokonce hrozí už i celostátní karanténa podobná té z jarních měsíců. Mohou mít tato nezbytná opatření negativní vliv na duševní zdraví lidí? Zaznamenal jste na počátku tohoto roku, při první vlně pandemie, nárůst pacientů ve vaší nemocnici? A které skupiny lidí se omezení sociálních kontaktů nejvíce dotýká?
Že bychom hospitalizovali pacienta jen z důvodu karantény či nouzového stavu, to nemohu s určitostí říct. Je ale pravdou, že přibližně 60 procentům mých pacientů, kteří se ambulantně léčí na deprese, úzkosti, schizofrenii a na další spektrum duševních chorob, se stav zhoršil. Není to sice nijak dramatické, ale poznat to je.
V současné době je situace ještě o něco víc negativní než na počátku roku, protože po zvládnutí první vlny jsme se všichni – zdraví i nemocní – uvolnili, dostavila se jakási euforie, a mysleli jsme si, že obtíže už jsou překonány. Teď jsme v tom znovu, a ta nejistota je o to horší, že zatím nevidíme světlo na konci tunelu, nevíme, jestli nepřijde nějaká třetí vlna nebo dokonce další lockdown, a to má dopad na duševní zdraví mnoha lidí. Ale samozřejmě záleží na tom, jak je člověk silný, jak je osobnostně vybavený.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán