Neuctivá, neférová debata kolem Koněva. Nálepkování. To popírají minulost? Poslanec Nacher ke kauze Koněv

12. 9. 2019 19:52

ROZHOVOR „Neuctivá a neférová k našim předkům,“ tak v rozhovoru hodnutí poslanec ANO Patrik Nacher debatu kolem sochy maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích. Podle Nachera je nutné historické působení Koněva rozdělit. „Do roku 1945 se maršál Koněv významně podílel na osvobození části Evropy. To, co následovalo, lze zařadit do té horší části jeho života,“ říká s tím, že na tuto postavu se nelze dívat „černobíle“. „Debata je to pro mě citlivá. Kdyby nebylo osvobození, nenarodil bych se,“ dodává.

Neuctivá, neférová debata kolem Koněva. Nálepkování. To popírají minulost? Poslanec Nacher ke kauze Koněv
Foto: Hans Štembera
Popisek: Patrik Nacher

V posledních dvou týdnech to docela žije kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) se netají tím, že by sochu rád odstranil. Na obranu sochy se minulé pondělí sešla menší demonstrace. Co o tom celém soudíte?

Řekl bych, že to, co se kolem sochy Koněva děje, je další z řady příkladů, kdy je nám předkládáno, že se máme na svět dívat černobíle. Je to stále o tom samém. Lidé jsou neustále děleni, škatulkováni na ty špatné a dobré, na správné a férové a na zoufalce a zaprodance. Tak se to děje posledních pět let, ať už se bavíme o Majdanu, Brexitu, o změně klimatu, o podpoře či nepodpoře Borise Johnsona, Donalda Trumpa, Miloše Zemana, Andreje Babiše a tak dále. A do tohoto černobílého pojetí světa zapadá i kauza kolem Koněvovy sochy. Prostě se řekne, že ten, kdo chce sochu odstranit, je ryzí demokrat západního střihu, kdežto ten, kdo sochu hájí, byť ví, že maršál Koněv nebyl jen pozitivní historickou figurou, je minimálně rusofil.

Pro starostu Koláře je Koněv „masový vrah", jak uvedl v médiích. Čím je pro vás?

Já si myslím, že je nutné to rozdělit. Do roku 1945 se maršál Koněv významně podílel na osvobození části Evropy. To, co potom následovalo, lze zařadit do té horší části jeho života. Jak vidíte, není to černobílý pohled ani na samotného Koněva. Ta debata mě mrzí a sám jsem se do ní nezapojoval.

Fotogalerie: - Boj o sochu Koněva

Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...

Ale pozoroval jste ji. Jak jí rozumíte?

Zase v ní vidíme nálepkování, v tomto případě těch, kteří zastávají názor, aby tam socha zůstala. Tak tito lidé jsou nálepkováni jako rusofilové, putinovci a podobně. Vytahují se pseudoargumenty typu, že socha se postavila v osmdesátých letech, což je prý důkaz toho, že tam nepatří. Nemohla tam být hned po válce, když maršál Koněv ještě žil. Naopak ti, kteří tam tu sochu nechtějí, se prezentují jako ti správní a jediní demokraté. A to se mi nelíbí.

Anketa

Jste pro zachování sochy maršála Ivana S. Koněva na původním místě v Praze 6?

95%
5%
hlasovalo: 31216 lidí
Na druhé straně se mi nelíbí ani označování a nálepkování těch, kteří tu sochu chtějí dát pryč, jako fašisti apod. Mě prostě to nálepkování nebaví. Neúčastním se toho a myslím, že už to přesahuje hranici. Navíc mi ta debata, kdy se z dnešního pohledu, z dnešních znalostí diskutuje o tom, co se dělo v pětačtyřicátém, přijde jako neuctivá a neférová k našim předkům. Můj dědeček se asi obrací v hrobě, protože zrovna naši rodinu ty dějinné události velmi postihly. Babička byla v nacistickém lágru, děda byl zase v gulagu, všichni příbuzní od babičky a dědečka zemřeli v koncentračním táboře v Treblinkách. Kdyby nebylo osvobození, nenarodil bych se. Debata je to pro mě citlivá.

Citlivá i ve vztahu k té soše?

V principu citlivá. Ta socha tam stojí třicet let po revoluci, byla tam přidána i vysvětlující tabulka, která soše dodávala kontext, nikomu doposud významně nevadila. Občas ji sice někdo posprejoval, ale to se u soch tohoto typu občas stává. A teď najednou se z toho stalo takové politikum.

Čím si to vysvětlujete, že se to tak řeší?

Mně přijde ta současná atmosféra velmi zvláštní. Po sametové revoluci bylo módní zachovávat velkorysost vůči komunistům, což byla základní myšlenka Václava Havla. Heslem tehdy bylo, abychom se nechovali jako oni. A najednou, po dlouhých třiceti letech, se tady objevuje tato aktivita, agresivita, která jde i před rok 1948. Dokonce i v Německu poté, co skončila druhá světová válka, se určila doba, po jejímž uplynutí se udělala tlustá čára. U nás to ale vypadá opačně, že čím déle je od revoluce, tím více se pronásledují lidé nějak spojení s minulým režimem. To, co nevadilo na počátku devadesátých let, začíná určité skupině lidí vadit v roce 2019, a to je fakt nelogické.

Když k tomu připočteme kontext dnešní doby, kdy na vzpomínkovou akci v Polsku při příležitosti zahájení druhé světové války, byli pozváni nejvyšší představitelé země, která tu druhou světovou válku způsobila, tedy Německa, a naopak nebyl pozván představitel země, která se významně podílela na osvobozování Evropy, tak je vidět, že politika černobílého vnímání světa, o které jsem si myslel, že už ji máme s koncem studené války za sebou, se nám pomalu vrací.

Proč?

Mám pocit, že jsme svědky určitého popírání minulosti. Nejsem sice historik, ale neznám podobný případ, aby se na představitele země, která zavinila druhou světovou válku a způsobila smrt 60 milionů lidí, dívalo po 80 letech pozitivněji než na stát, který přispěl k osvobození a ukončení nejstrašnějšího válečného konfliktu historie.

Ještě bych zdůraznil, že neomlouvám ty věci, které nastaly po skončení druhé světové války v našem prostoru. Ale ty je potřeba vnímat zvlášť. Připomenutí výročí zahájení války, na které nepozvali představitele Ruska, bylo akcí týkající se právě tohoto celosvětového konfliktu. Nebyla to konference o působení jednotlivých velmocí ve druhé polovině 20. století, kde by si Rusko coby nástupce Sovětského svazu zasloužilo například za Maďarsko 1956 či Československo 1968 významnou kritiku. Ty události a jejich připomenutí je nutné rozlišovat.

Co říkáte na argumentaci, že odpůrcům sochy nevadí Rusové a Rudá armáda, ale vadí jim Koněv osobně? Ten by se tak mohl nahradit třeba anonymním rudoarmějcem...

Argumenty typu, my nezpochybňujeme roli, jakou měl Sovětský svaz při osvobozování Československa, ale vadí nám osoba maršála Koněva, a že by tam měl být třeba nějaký ruský voják, mi přijdou poněkud alibistické. Když se podíváme, čí sochy většinou připomínají nějakou bitvu, osvobození, vojenský konflikt, jde většinou o generály, velitele. Obecně se logicky staví sochy vojevůdců, jako určitého symbolu, reprezentujícího celou armádu. Nechci být demagog, ale touto optikou lze zpochybnit třeba i sochu Jana Žižky.

Proč sochu řešit právě teď třicet let od listopadu 1989?

To je na tom právě to podivné, že některé reakce, které se neděly v roce 1989 a pak krátce po revoluci, vidíme až nyní. Kdyby se Koněv odstraňoval tehdy, ještě bych tomu jakžtakž rozuměl, ale po třiceti letech? Přijde mi to hodně zvláštní. Působí to na mě, jako umělé zvyšování napětí mezi Východem a Západem.

Anketa

Jste pro zachování sochy maršála Ivana S. Koněva na původním místě v Praze 6?

95%
5%
hlasovalo: 31216 lidí

Přímo u sochy, o které se bavíme, proběhla minulý týden demonstrace za to, aby Koněv zůstal tam, kde je. Sledoval jsem video z akce. Zahlédl jsem tam nějaké důchodce a pár známých aktivistů obdivujících Rusko, většinově ovšem převyšovali lidé staršího věku. Starosta Prahy 6 v souvislosti s demonstrací hovořil o extremistech...

To je něco, co by si starosta, ani žádný jiný politik neměl dovolit. Kdybych to samé řekl já směrem k opačnému názorovému táboru, tak by mě některá média okamžitě odsoudila, že místo, abych jako politik míru agrese snižoval a stmeloval lidi, tak tu agresi ještě rozdmýchávám, nepřijatelně paušalizuji lidi a podobně. To, že někteří lidé chtějí, aby tam ta socha zůstala, z nich nedělá automaticky extremisty. V dnešní době se celkem často operuje s ostrými výrazy, kterým se ale dává úplně jiný význam. Ještě před pěti lety jsme si pod pojmy extremista, xenofob, rasista, představili někoho úplně jiného, než jak frekventovaně a vůči komu jsou tyto popisy používány dnes.

Takže, pokud pan starosta Kolář použil slovo extremisti, rád bych se ho zeptal: Účastníci protestu tam něco ničili? Mávali tam nacistickými nebo komunistickými symboly? Byli tam napadáni policisté, přihlížející, poškozoval se obecní majetek? Šířili tam snad demonstranti nenávist, vybízeli k násilí, likvidaci politických oponentů? Pod tímto si totiž já představuji extremistu. Jinými slovy, já bych toto o svých názorových oponentech nikdy neřekl. Myslím si, že politik by s těmito výrazy měl být opatrný. Taková slova jen zvyšují napětí.

Podle starosty Koláře byl ovšem Koněv „masový vrah"...

Abych se neopakoval, myslím si, že starosta tady není od toho, aby interpretoval naši historii a nálepkoval lidi s jinými názory.

Už zase jsme u těch nálepek...

Ovšem, dnes je nálepkování tuze populární. Ale není to nic dobrého a já myslím, že to povede k tomu, že se budou prohlubovat příkopy mezi lidmi a společnost se bude dál rozdělovat. Ostatně netýká se to pouze České republiky. Lidé ale toho už mají plné zuby a dávají to najevo každými volbami v Evropě, v Americe, a zatím to s nikým moc nehne.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Exprezident Gašparovič: O rozdělení státu ke konci usilovali víc Češi. Mečiar? S ním je to takto. Český dům v Bratislavě jsme chtěli dlouho

10:12 Exprezident Gašparovič: O rozdělení státu ke konci usilovali víc Češi. Mečiar? S ním je to takto. Český dům v Bratislavě jsme chtěli dlouho

30 LET OD LISTOPADU 89 „Těch 30 let přineslo Slovensku svobodu, přineslo zlepšení sociálních poměrů,…