Který člen vlády je zatím vaším největším oblíbencem? (Restart hlasování 9.6.2014)Anketa
Mluvilo se i o radikalizaci islámu. „Je z hlediska vývoje na podobné cestě jako křesťanství, pouze je o nějakých šest set let mladší. Byl jsem v řadě islámských zemí, muslimové jsou obecně velmi pohostinní. V životě jsem neměl vůbec žádný problém. Jsem přesvědčený, že drtivá většina muslimů jsou slušní lidé. Ale bohužel část těch radikálních vrhá špatný stín na celé náboženství,“ objasnil.
Jak se bude podle vás vyvíjet situace na Ukrajině? Podaří se ji v nejbližší době zklidnit - třeba novému prezidentovi Porošenkovi?
Byl bych rád, kdyby se to povedlo. Ale obávám se, že to není momentálně v jeho silách. Před pár dny řekl, že chce, aby za týden nastal klid zbraní. Týden uběhl a stále se bojuje. Tak jednoduché to nebude, bohužel.
Separatisté, kteří bojují s ukrajinskou armádou, nicméně působí jen na malém území při hranicích s Ruskem. Není jen otázka času, kdy odejdou z bojů poraženi?
Je tu očividná podpora Ruska. Byly nafoceny různé zbraně, které používá jen ruská armáda. Je otázka, jak silná bude intervence Ruska. Pokud by nebyla, či jen minimální, pak by separatisté museli brzy kapitulovat. Ale ta hra rusko-ukrajinská se posouvá do politických rovin. Teď aktuálně se řeší plynová válka mezi těmito dvěma zeměmi. Takže uvidíme, jak se to celé vyvine. Těžko předvídat další vývoj.
Možná Rusko místo masivnější podpory separatistů dává na stůl další svoji trumfovou kartu – zemní plyn...
Je to samozřejmě využití politických nástrojů, které Rusko má. Jako energetický dodavatel a zásadní hráč na trhu s tím může zásadně zahýbat. I když všichni teď říkají, že Evropy se ten problém nedotkne, tak při minulé plynové krizi to začínalo těmito prohlášeními. S tím rozdílem, že tehdy to bylo v lednu v topné sezoně.
Máme tedy býti v EU zneklidněni touto plynovou válkou?
Nechci vyvolávat v lidech nějaký pocit strachu. To, co se děje na východě Ukrajiny a předtím anexí Krymu, by Evropa měla být znepokojená. Měla by se k tomu postavit jasněji, jednotněji a tvrdším postojem, než učinila do této doby.
Tvrdší postoj znamená větší sankce vůči Rusku?
Myslím tím, že Rusko bohužel dlouhodobě rozumí pouze projevům síly. Podle mě je třeba dát Rusku jasně najevo, kde jsou hranice a mantinely, co si může dovolit. Anexi Krymu považuju za něco, co by se nemělo stát v jedenadvacátém století v civilizovaném světě. Osobně v tom vidím trošku anagolii s rokem 1938, kdy Československo bylo obětováno.
Psali jsme:
Neměla by Ukrajina pod vedením prezidenta Porošenka uvažovat o federalizaci země, protože obě části jsou kulturně dosti rozdílné a určité názorové rozpory tam budou asi pořád?
Uvažuje se o ní, nebo aspoň o autonomii. Co se týče prezidenta Porošenka, nevidím ho jako nějakého zachránce Ukrajiny. Je to oligarcha, nad jeho zbohatnutím panují mnohé otazníky. Jedna věc je vyřešení této krize, druhá je obava, aby nedošlo k ještě většímu upevnění moci oligarchů. Za naprosto zásadní považuji, aby se Rusko přestalo vměšovat do cizích věcí a Ukrajina si to vyřešila sama. Momentálně to vnímám tak, že na Ukrajinu přijela ruská armáda, akorát odtrhla výložky. Mám zprávy od přátel na Ukrajině, či od těch, kteří tam byli na pozorovatelské misi. Nemám důvod se domnívat, že jde o něco jiného.
Jako cestovatel jste přišel do styku s islámem. Přijde mi – třeba podle nejnovějšího vývoje v Iráku – že se v poslední době radikalizuje. Proč?
Úplně bych to nedával za vinu islámu. Svět je jedna velká spojitá nádoba a ve chvíli, kdy se nůžky rozevírají takovým výrazným způsobem, tak se bohužel ti chudší začínají částečně radikalizovat. Islám je z hlediska vývoje na podobné cestě jako křesťanství, pouze je o nějakých šest set let mladší. Byl jsem v řadě islámských zemí, muslimové jsou obecně velmi pohostinní. V životě jsem osobně neměl vůbec žádný problém. Jsem přesvědčený, že drtivá většina muslimů jsou slušní lidé. Ale bohužel část těch radikálních vrhá špatný stín na celé náboženství.
Těch radikálů ale, zdá se, přibývá?
V určitých částech světa někteří lidé cítí beznaděj a cestu z ní vidí v radikálním způsobu řešení situace. Absolutně si tady v České republice neuvědomujeme, v jakém blahobytu tady 99 procent lidí žije. Máme co jíst, pít, kde bydlet, to pro velkou část světa – jako je Irák, Afghánistán, o Africe to platí komplexně, vůbec není samozřejmostí. Ale platí tady přísloví: Sytý hladovému nevěří.
Mgr. Šimon Heller
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
